21 C 83/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 137 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 137 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 137 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 137 Kč s příslušenstvím vyplývající z titulu [anonymizována dvě slova] uzavřených mezi účastníky dne 13. 12. 2020 a dne 16. 12. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. Oba byli k prvnímu jednání konanému dne 18. 7. 2022 řádně předvoláni, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný si 13. 12. 2020 u žalobkyně objednal 3 [anonymizována dvě slova] (prokázáno e-mailovou objednávkou [anonymizováno] ze dne 13. 12. 2020). Za tyto [anonymizováno] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 3 134 Kč, splatnou 30. 12. 2020 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 16. 12. 2020). Žalovaný si uvedené [anonymizováno] převzal (prokázáno [anonymizováno] listem [číslo] ze dne 14. 12. 2020). Dále si žalovaný objednal zboží ([anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova], univerzální [anonymizována dvě slova] sdružených [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova]), za což mu žalobkyně vystavila fakturu na částku 15 003 Kč, splatnou 30. 12. 2020 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 16. 12. 2020). I toto zboží si žalovaný převzal (prokázáno [anonymizováno] listem [číslo] ze dne 16. 12. 2020).

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

7. Žalovaný coby kupující si u žalobkyně coby prodávající objednal zboží v celkové hodnotě 18 137 Kč, mezi účastníky došlo k uzavření dvou kupních smluv. Žalovaný objednané zboží převzal v souladu s § 2079 ve spojení s § 2087 o. z. Žalobkyně vystavila za výše uvedené dodané zboží faktury v souladu s § 2080 o. z. Žalovaný však dlužnou kupní cenu ve lhůtě splatnosti (do 30. 12. 2020) neuhradil.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu vždy ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Výše úroku z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za jeden úkon dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (žaloba) ve výši 300 Kč v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky.

10. Soud postupoval podle § 142a odst. 2 o. s. ř. a náhradu nákladů žalobkyni přiznal, ačkoli nedoložila odeslání výzvy k plnění (v žalobě avizovaná upomínka nebyla k žalobě přiložena). Žalovaný zůstal ve věci pasivní i poté, co mu byla doručena předmětná žaloba, ačkoli byl řádně obeslán. Zaslání předžalobní výzvy by tedy zjevně nevedlo k plnění žalovaného a k předejití soudnímu sporu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.