22 C 103/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. titul jméno příjmení sídlem adresa o 66 431 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 9 624,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 659 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 41 099 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 099 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy k patnáctému dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 18 481,85 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 794 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 69 205,28 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které žalobkyni vzniklo v souvislosti s užíváním bytu [číslo] nacházející se v budově [adresa], v k. ú. [obec], obec Praha na adrese [adresa žalované] (dále jen„ byt“). Žalobkyně jakožto vlastník nemovitosti uzavřela s žalovanou dne 30. 1. 2020 nájemní smlouvu, na jejímž základě pronajala žalované byt a žalovaná se zavázala hradit sjednané nájemné včetně záloh na služby. Dne 29. 9. 2021 bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č. j. [číslo jednací], rozhodnuto o povinnosti žalované vyklidit předmětný byt. Žalovaná byt vyklidila dne 15. 6. 2022. Žalobou žalobkyně požaduje vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu za období od ledna do dubna 2022 ve výši 66 431 Kč a dále poplatek za upomínku ve výši 3x 109 Kč a sankční poplatek ve výši 2 447,28 Kč.

2. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 327 Kč představující náklady za upomínání a co do částky 2 447,28 Kč představující zákonný úrok z jednotlivých dlužných měsíčních předpisů. O částečném zpětvzetí bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 6. 2023, č. j. 22 C 103/2023-24.

3. Žalovaná při jednání namítla, že žaloba je chybně koncipována, neboť je požadováno bezdůvodné obohacení ve výši nejen nájemného, ale rovněž záloh na služby. Žalobkyni zanikl nárok na úhradu záloh tím, že bylo provedeno vyúčtování služeb, a tedy se domnívá, že zanikl rovněž nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z těchto záloh. Vyúčtování je vnitřně rozporné, neboť je v něm jasně uvedeno, že výsledkem vyúčtování je přeplatek 10 161 Kč, který se navíc týká celého roku 2022, ačkoliv je žalovanému toliko prvních několik měsíců. Co se týká úhrady nákladů řízení, žalovaná je v tíživé sociální situaci, její příjem je 31 930 Kč a má v péči dvě děti. V současné době hradí náklady na bydlení ve výši zhruba 30 000 Kč, právní služby jí její zástupce poskytuje bezplatně. Z toho důvodu navrhla, aby žalobkyni byla přiznána toliko náhrada nákladů toliko nezastoupeného účastníka a rovněž bylo žalované umožněno splácet dluh ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně.

4. Žalobkyně následně upravila žalobu tak, že požadovala bezdůvodného obohacení ve výši 41 099 Kč představující třikrát částku nájemného ve výši 10 282 Kč za měsíc leden až březen 2022 a částku 10 253 Kč za měsíc duben 2022, jelikož za tento měsíc žalovaná uhradila částku 29 Kč. Dále požadovala nedoplatek na nákladech za služby za rok 2022 ve výši 15 171 Kč namísto záloh na služby za toto období a zákonný úrok z prodlení z nezaplacených záloh kapitalizovaný částkou 3 310,85 Kč.

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím zjištěním.

6. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Praha, jehož součástí je stavba [adresa] na adrese [adresa žalované], v níž se nachází výše specifikovaný byt (kopií výpisu z elektronické evidence katastru nemovitostí).

7. Dne 30. 1. 2020 žalobkyně jakožto pronajímatelka uzavřela s žalovanou jako nájemkyní nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu. Ve smlouvě se žalovaná mj. zavázala platit žalobkyni nájemné a zálohy na náklady na služby spojené s užíváním bytu stanovené v evidenčním listu, který tvořil nedílnou součást smlouvy. Dle evidenčního listu platného od 1. 1. 2022 činilo nájemné 10 282 Kč a zálohy na služby 6 333 Kč, celkem tedy 16 615 Kč měsíčně (nájemní smlouvou ze dne 30. 1. 2020, evidenčním listem platným od ledna roku 2022).

8. Žalovaná byt vyklidila a předala žalobkyni dne 15. 6. 2022 (hlášením o převzetí a evidenci volného bytu ze dne 15. 6. 2022).

9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu upomínkou ze dne 12. 5. 2022, v němž žalovanou vyzvala k úhradě nedoplatku za vyúčtování, nájemného a záloh za období od ledna 2018 do dubna 2022 v celkové výši 426 838 Kč včetně sankčního poplatku ve výši 20 543 Kč a nákladů za upomínku ve výši 109 Kč (upomínkou ze dne 12. 5. 2022 včetně dodejky).

10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu dopisem ze dne 22. 6. 2022 ve výši 68 359,86 Kč, sankční poplatek byl vypočten z této jistiny ve výši 1 601,86 Kč a náklady za upomínání činily 327 Kč (upomínkou ze dne 22. 6. 2022 včetně dodejky).

11. Žalobkyně dále žalovanou vyzvala k úhradě dluhu dne 2. 8. 2022 ve výši 69 205,28 Kč, sankční poplatek byl vypočten z této jistiny ve výši 2 447,28 Kč a náklady za upomínání činily 327 Kč (upomínkou ze dne 2. 8. 2022).

12. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 3. 10. 2022 rovněž předžalobní upomínkou (předžalobní výzvou ze dne 13. 9. 2022 včetně doručenky).

13. Vyúčtováním za období od 1. 1. 2022 do 15. 6. 2022 byl žalované vyúčtován nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši 10 161 Kč, který byl kalkulován jako rozdíl mezi předepsanými zálohami ve výši 34 833 Kč a nákladem ve výši 24 672 Kč. Na zálohách žalovaná zaplatila 9 501 Kč, ve vyúčtování je uvedeno„ Výsledek vyúčtování celkem, přeplatek – 10 161 Kč“. Vyúčtování bylo žalované zasláno na adresu [adresa], dne 26. 4. 2023 a dne 27. 4. 2023 byla zásilka vložena do schránky (vyúčtováním služeb poskytovaných s užíváním prostoru v období od 1. 1. 2022 do 15. 6. 2022 s doručenkou a poštovním podacím archem).

14. Žalovaná pracuje od 1. 9. 2023 na plný úvazek jako učitelka v mateřské škole s příjmem 31 930 Kč čistého měsíčně. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 8. 2024 (pracovní smlouvou ze dne 1. 9. 2023, platovým výměrem ze dne 1. 9. 2023).

15. Nezletilý [jméno] [příjmení] se narodil dne 6. 10. 2009 a rozsudkem zdejšího soudu byl svěřen do výchovy žalované a otci nezletilého byla uložena povinnost přispívat na jeho výživu pravidelně částkou 3 500 Kč měsíčně. Výživné bylo s účinností od 1. 9. 2016 zvýšeno na částku 4 000 Kč měsíčně (rodným listem [jméno] [příjmení], rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č. j. [číslo jednací] a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č. j. [číslo jednací]).

16. Nezletilý [jméno] [příjmení] se narodil dne 12. 2. 2012 a rozsudkem zdejšího soudu byl svěřen do výchovy žalované a otci nezletilého byla uložena povinnost připívat na jeho výživu pravidelně částkou 2 500 Kč měsíčně (rodným listem [jméno] [příjmení] a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č. j. [číslo jednací]).

17. Žalovaná uzavřela dne 29. 7. 2021 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] nacházející se v budově [adresa], v k. ú. [obec], obec Praha na adrese [adresa]. Služby spojené s užíváním bytu byly s účinností od 1. 8. 2023 navýšeny na částku 4 000 Kč za čtyři osoby v domácnosti (nájemní smlouvou ze dne 29. 7. 2021 včetně dodatku k této smlouvě, dodatkem k nájemní smlouvě ze dne 16. 7. 2023).

18. Žalovaná zaplatila na zálohách na plyn částku ve výši 4 910 Kč v prosinci 2022 a částku ve výši 3 550 Kč měsíčně v období od ledna do září 2023 (předpisem záloh na plyn).

19. Žalovaná zaplatila na zálohách na elektřinu částku ve výši 5 190 Kč v prosinci 2022 a částku ve výši 3 400 Kč měsíčně v období od ledna do září 2023 (předpisem záloh na elektřinu).

20. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

21. Žalobkyně je vlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba, v níž se nachází byt. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 30. 1. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu. Dle evidenčního listu platného od 1. 1. 2022 činilo nájemné 10 282 Kč a zálohy na služby 6 333 Kč, celkem tedy 16 615 Kč měsíčně. Žalovaná byt vyklidila dne 15. 6. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu dopisem ze dne 13. 9. 2022, v němž žalovanou mj. vyzvala k úhradě dluhu ve výši 69 205,28 Kč, splatnému ke dni 3. 10. 2022. Vyúčtováním za rok 2022, resp. za období od 1. 1. 2022 do 15. 6. 2022, byl žalované vyúčtován nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši 10 161 Kč. Žalovaná v současné době pracuje jako učitelka v mateřské škole s příjmem 31 930 Kč a v péči má dva nezletilé syny, se kterými bydlí v pronajatém bytě.

22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

23. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

24. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.

25. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

26. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

27. Podle § 7 odst. 1 zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

28. Podle § 7 odst. 2 zákona poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

29. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Soud se před posouzením věci samé nejprve zabýval otázkou částečného zpětvzetí žaloby.

32. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. V řešeném případě žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky záloh na služby, soud proto řízení zastavil výrokem I. tohoto rozsudku v daném rozsahu.

33. Z věcného hlediska soud uvádí následující. Podstatou sporu byla otázka bezdůvodného obohacení za užívání bytu a zaplacení vyúčtování služeb za období 1. 1. 2022 až 15. 6. 2022. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná byt užívala i po skončení nájemní smlouvy a vyklidila ho dne 15. 6. 2022. Žalobkyně má proto v souladu s § 2295 o. z. nárok na náhradu za bezdůvodné obohacení žalované ve výši sjednaného nájemného, tedy v celkové výši 41 099 Kč (po odečtení částky 29 Kč). Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebylo sporu, že v rozhodném období ledna až dubna 2022 nájemní smlouva již pozbyla platnosti, soud nepřiznal žalobkyni požadované úroky z prodlení za pozdní úhradu záloh na služby, neboť v tomto období již nebylo sjednáno datum jejich splatnosti. Soud proto žalobu co do částky 3 310,85 Kč zamítl.

34. Stejně tak soud nepřiznal žalobkyni částku 15 171 Kč, kterou žalobkyně vypočetla na základě údajů zanesených do vyúčtování služeb (tedy jako rozdíl mezi skutečnou spotřebou a zaplacenými zálohami). V této souvislosti soud připomíná, že dle ustálené judikatury vyšších soudů se o řádné vyúčtování mající za následek splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování jedná tehdy,„ obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy, provedeného vyúčtování. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda vyúčtování bylo reklamováno, neboť ani absence reklamace nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. [spisová značka]).

35. Náležitosti vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užíváním bytu nebo s ním souvisejí, upravuje zákon, který v § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které musí být doručeno příjemci služeb, určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z § 7 odst. 3 zákona.

36. S ohledem na výše uvedené soud nepovažoval vyúčtování služeb za řádné, neboť je vnitřně rozporné a neobsahuje údaj o výsledku vyúčtování ve správné výši. Ve vyúčtování je jednoznačně uvedeno, že jeho celkovým výsledkem je přeplatek ve výši 10 161 Kč, který je zjevně kalkulován jako rozdíl mezi předepsanými zálohami a skutečnými náklady. Žalobkyně si tohoto pochybení byla vědoma a žalobou požadovala částku 15 171 Kč, kterou vypočetla správně jako rozdíl mezi skutečnými náklady a zaplacenými zálohami. Její postup však sám o sobě prokazuje, že zálohy na služby nebyly řádně vyúčtovány, a nadto je ve vyúčtování zmatečně uvedeno, že výsledkem je přeplatek a nikoliv nedoplatek. Ani v této části tedy žaloba nemohla být úspěšná.

37. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 41 099 Kč, který přezkoumatelně vypočetla jako 3x 10 282 Kč za měsíce leden až březen a 1x 10 253 za měsíc duben, jelikož žalovaná za duben uhradila částku 29 Kč. Žaloba je tedy důvodná co do částky 41 099 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 10. 2022 do zaplacení.

38. Jelikož žaloba není důvodná co do nedoplatku na nákladech na služby za rok 2022 ve výši 15 171 Kč a co do zákonných úroků z prodlení z nezaplacených záloh za služby ve výši 3 310,85 Kč, soud výrokem III. tohoto rozhodnutí žalobu zamítl co do celkové výše 18 481,85 Kč.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů v rozsahu 20 % jejich výše, a to s ohledem na částečné zamítnutí žaloby a částečné zpětvzetí žaloby, které nezavinila žalovaná. Tyto náklady v celkové výši 794 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 769 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby, účast na jednání dne 8. 9. 2023, účast na jednání dne 13. 10. 2023).

40. Soud ohledně přiznaného nároku na náhradu nákladů řízení žalobkyni vycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2020 pod sp. zn. [ústavní nález], podle něhož„ Přiznáním náhrady nákladů právního zastoupení statutárnímu městu jako nákladů účelně vynaložených soud„ prolamuje“ pravidlo a uplatňuje z něj výjimku; má tak za vyvrácenou judikatorně dovozenou právní domněnku, že statutární město je dostatečně personálně a materiálně vybaveno k tomu, aby bylo schopno kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by muselo využívat právní pomoci advokátů. Není vyloučeno, že pro průběh konkrétního (složitého) řízení může být zastoupení advokátem žádoucí – o to přesvědčivější však musí být odůvodnění rozhodnutí soudu, který výjimku uplatní, vyhodnotí náklady právního zastoupení jako účelně vynaložené a přizná jejich náhradu. Z rozhodnutí musí být zřetelně patrno, v čem spočívá jedinečnost, unikátnost, složitost případu, a proč konkrétní statutární město není schopno výkon svých účastnických práv zajistit vlastními silami a z vlastních zdrojů. V opačném případě soud nedodrží ústavní požadavek náležitého odůvodnění plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“. Po zhodnocení soud dospěl k závěru, že případ nebyl skutkově ani právně natolik složitý, aby byla [název žalobkyně] nucena najmout si externího právního zástupce, neboť nepochybně osoby s právnickým vzděláním zaměstnává a ty jsou schopny žalobu sepsat samy. S ohledem k výše uvedenému proto soud přiznal žalobkyni pouze náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř., které vypočetl podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.

41. Podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. soud stanovil žalované povinnost uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, neboť žalovaná prokázala, že její majetková a osobní situace jí neumožňuje uhradit dluh jednorázově či ve vyšších splátkách. Žalobkyně nadto proti navrženým splátkám nic nenamítala.