22 C 127/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 109 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 109 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 109 900 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna v místě bydliště žalobce na adrese [adresa žalobce], převzít [značka automobilu] [anonymizováno], číslo karosérie [anonymizováno], a to do pěti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 56 050,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 109 900 Kč s příslušenstvím a povinnost převzít vozidlo [anonymizována tři slova], číslo karoserie ([příjmení]) [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“). Svůj nárok odůvodnil tím, že dne 13. 12. 2022 uzavřel s žalovanou kupní smlouvu na koupi vozu [anonymizováno] v ceně 109 900 Kč. Žalobce při prohlídce vozu [anonymizováno] zjistil zásah do [příjmení] kódu automobilu, ale byl ujištěn žalovanou, že zásah byl proveden již v SRN a nemá žádný vliv na uvedení vozidla do provozu. Žalobce se dne 15. 12. 2022 dostavil na STK na evidenční prohlídku shody [příjmení] kódu s vozem [anonymizováno], přičemž mu bylo sděleno, že vozidlo má pozměněný [příjmení] a identifikační štítek. Žalobce následně navštívil prodejce vozů [právnická osoba], který mu sdělil, že vozidlo s daným [příjmení] kódem neexistuje. Žalobce proto [anonymizováno] reklamoval telefonicky a pomocí SMS zpráv u žalované, následně dne 4. 5. 2023 od kupní smlouvy odstoupil. Žalobce označil poznámku v kupní smlouvě o tom, že byl„ vin vyražen náhradní technologií“ za zjevně účelovou a příčící se dobrým mravům. Žalovaná je odborníkem v dovozu vozidel ze zahraničí a jejich prodejcem, pročež musela vědět, že takto upravený [příjmení] a identifikační štítek bude mít za následek nepovolení vozidla do provozu, a měla žalobce na tuto skutečnost výslovně upozornit. Žalovaná místo toho uvedla žalobce v omyl, což vyplývá také z bodu 3. IV kupní smlouvy. Žalobce je proto přesvědčen, že vozidlo trpí neodstranitelnými vadami bránícími jeho užívání obvyklým způsobem. Bylo povinností žalované jakožto profesionálního prodejce ojetých vozů nejprve zajistit, aby vozidlo bylo schopné provozu na pozemních komunikacích, tedy bylo její povinností provést certifikovanou identifikaci vozidla, a teprve následně jej nabízet k prodeji. Přenesení této povinnosti na koncového zákazníka je nepřijatelné, neboť přesahuje běžné povinnosti spotřebitele kupujícího ojeté vozidlo.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že zásah do [příjmení] kódu byl zřejmý již při prohlídce a žalobce byl na tuto skutečnost dále upozorněn v textu kupní smlouvy. Dojde-li k zásahu do [příjmení] kódu, je nutné provést atestaci vozidla, tj. vozidlo přistavit, zkontrolovat, a poté legalizovat a získat STK. Žalovaná prověřila rozhodné skutečnosti týkající se vozu [anonymizováno] u [právnická osoba], a. s., která označila sdělení [právnická osoba] za neopodstatněné. Pro řádné přihlášení vozu je totiž nejprve nutné kontaktovat akreditovaného zástupce zahraničního výrobce vozu, pro vozy [anonymizováno] jde o společnost [právnická osoba] Tato společnost na žádost žalované vytvořila objednávku na standardní certifikovanou identifikaci vozu u společnosti [právnická osoba] v ceně nanejvýš 2 500 Kč. Teprve poté lze udělat STK a vozidlo přihlásit k provozu na pozemních komunikacích v ČR. Žalovaná žalobce upozornila na to, že získání STK bude obtížené, ovšem nebylo její povinností popsat konkrétní postup, jak si zajistit atest vozidla [anonymizováno]. Atestace vozidla byla odpovědností žalobce.

3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel z následujících skutkových zjištění:

4. Žalovaná je obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání je prodej ojetých automobilů (výpisem z obchodního rejstříku žalované).

5. Žalobce jako kupující s žalovanou jako prodávající uzavřel dne 13. 12. 2022 kupní smlouvu č. 2022 na koupi ojetého vozidla [značka automobilu], [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno]. Kupní cena byla sjednána na 109 900 Kč a kupující ji uhradil hotově při podpisu smlouvy. Kupní smlouva ve vymezení vad mj. uváděla„ vin vyraženo náhr. technologií“ (kupní smlouvou č. 2022 ze dne 13. 12. 2022, fakturou č. 2022).

6. Žalobce při prohlídce vozidla [anonymizováno] zjistil zásah do [příjmení] kódu, přesto auto převzal (shodným tvrzením účastníků).

7. Při technické prohlídce vozidla [anonymizováno] uskutečněné dne 15. 12. 2022 u provozovatele [právnická osoba] byly zjištěny dvě vážné závady: 1) ve struktuře vyraženého identifikačního čísla a v jeho okolí byly patrné změny svědčící o jeho pozměnění; 2) způsob upevnění povinného štítku výrobce svědčil o jeho pozměnění (protokolem o technické prohlídce č. CZ [číslo] ze dne 15. 12. 2022, fotografiemi [příjmení] kódu a štítku).

8. Číslo karoserie nebylo možné dohledat v systémech výrobce vozidla, a to ani pomocí údajů uvedených v německém technickém průkazu, pročež nebylo možné úspěšně vůz identifikovat (vyjádřením společnosti [právnická osoba] ze dne 12. 1. 2023, německým technickým průkazem).

9. Dle sdělení společnosti [právnická osoba] má tato společnost možnost zadat požadavek na identifikaci/atestaci vozidla, je však třeba vozidlo přistavit na pobočku této společnosti. Atestace stojí 2 500 Kč (vyjádřením [právnická osoba] k číslu karoserie, žádosti o atestaci ze dne 16. 6. 2023).

10. Na dotaz soudu, zda společnost [právnická osoba] provádí certifikovanou identifikaci vozidla a kontrolu shody, tato společnost sdělila, že není s to provést odbornou certifikovanou identifikaci vozidla [anonymizováno] pro nedostatek odborné způsobilosti (vyjádření [právnická osoba] ze dne 8. 1. 2024).

11. Žalobce písemně odstoupil od kupní smlouvy a vyzval žalovanou k vrácení kupní ceny ve výši 109 900 Kč do 10. 5. 2023. Žalovaná měla za to, že pro odstoupení od smlouvy nebyly splněny podmínky (předžalobní výzvou ze dne 4. 5. 2023, reakcí na odstoupení od kupní smlouvy). 12. [příjmení] vozidlo dostalo SPZ, musí být ztotožněno. Žalobce vytknul žalované vadu v podobě změněného [příjmení] kódu a požadoval vrácení kupní ceny oproti převzetí vozidla [anonymizováno] žalovanou. Žalovaná zopakovala, že žalobce věděl o vyražení [příjmení] náhradní technologií, a zároveň ujistila žalobce, že vozidlo přihlásit lze (SMS zprávami mezi žalobcem a žalovanou).

13. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že za žalovanou uzavřel s žalobcem kupní smlouvu a upozornil žalobce na vady vozidla včetně pozměněného [příjmení] kódu. Dále žalobci sdělil, že přihlášení vozidla může být problematické, žalobce si byl vědom toho, že bude třeba provést nejprve ztotožnění vozidla. Svědek neví, zda u sporného vozidla žalovaná předem ověřovala, zda bude vozidlo přihlásitelné (výslechem svědka [jméno] [jméno]).

14. Z výpisu z historie vozidla [anonymizováno] pořízeného v [anonymizováno] a potvrzení o pojištění vozidla soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti. Soud se zabýval existencí omylu na straně žalobce při uzavření kupní smlouvy. Tento dokument nemohl předběžnou otázku objasnit, protože vznikl až několik týdnů po uzavření kupní smlouvy.

15. Soud zamítl návrh na provedení důkazu prohlídkou vozidla automechanikem, revizním dotazem na importéra [anonymizováno] a na společnost [právnická osoba] a rovněž komunikací o smíru, neboť všechny tyto důkazy jsou pro řešení sporu nadbytečné.

16. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

17. Žalovaná je prodejcem ojetých vozů. Žalobce jako kupující uzavřel s žalovanou jakožto prodávající dne 13. 12. 2022 kupní smlouvu na vůz [anonymizována tři slova], číslo karoserie ([příjmení]) [anonymizováno] Součástí smlouvy bylo ujednání o vadách:„ vin vyraženo náhr. technologií“. Žalobce při prohlídce vozu zjistil, že do [příjmení] kódu vozidla [anonymizováno] bylo zasaženo. Žalobce zaplatil dne 13. 12. 2022 v hotovosti kupní cenu ve výši 109 900 Kč a vůz si převzal. Následně byly při technické obhlídce vozidla zjištěny změny ve struktuře vyraženého identifikačního čísla a v upevnění povinného štítku, což svědčilo o jejich pozměnění. Číslo karoserie nebylo možné dohledat v systémech výrobce vozidla, pročež nebylo možné vozidlo úspěšně identifikovat. Ztotožnění vozidla je přitom podmínkou pro získání SPZ nutné pro jízdu na pozemních komunikacích v ČR. Žalobce kvůli tomuto nedostatku odstoupil od smlouvy a požadoval vrácení kupní ceny oproti převzetí vozidla žalovanou. Žalovaná kupní cenu nevrátila a nepřevzala si vozidlo.

18. Soud přijal na základě zjištěného skutkového stavu následující právní závěr:

19. Mezi stranami bylo sporné, zdali žalovaná uvedla žalobce v omyl tím, že v kupní smlouvě pouze zmínila, že [příjmení] kód byl naražen náhradní technologií.

20. Omyl představuje rozpor mezi vědomím jednajícího a skutečným stavem. [příjmení] mohlo být právní jednání neplatné pro omyl jednajícího dle § 583 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), musí se omyl týkat rozhodující okolnosti, jednající musí být v omyl uveden druhou stranou, a musí jít o omyl omluvitelný.

21. Rozhodující je mj. taková okolnost, pro niž strana právně jedná. Z okolností právního vztahu žalobce se žalovanou vyplývá, že si žalobce chtěl pořídit automobil způsobilý k jízdě na pozemních komunikacích. Vozidlo musí pro tento účel mít přiřazenu SPZ, což vyžaduje jeho ztotožnění pomocí [příjmení] kódu. [příjmení] kód vozidla [anonymizováno] nebylo možné použít ke ztotožnění vozidla, protože byl pozměněn. Tato skutečnost vyplynula ze sdělení autorizovaného prodejce [právnická osoba] a rovněž ze sdělení společnosti [právnická osoba], která k výslovnému dotazu uvedla, že certifikovanou identifikaci vozidla není schopna provést. Tím vyvrátila tvrzení žalované, že vozidlo je možné atestovat u této společnosti. Kdyby žalobce věděl, že kupuje vozidlo, které nebude možné řádně zaregistrovat, nikdy by jej nekoupil. V této souvislosti lze přiměřeně odkázat na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu vztahující se k otázce podstatného porušení smlouvy, dle níž je podstatným porušením vada, která brání užívání vozidla při provozu na pozemních komunikacích, tedy v jejímž důsledku by vozidlo neprošlo STK (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Omyl se tedy týkal rozhodující okolnosti, a to předmětu právního jednání.

22. Omyl nemusí být způsoben pouze činností druhé strany, postačí její nečinnost, za předpokladu, že měla zákonnou povinnost jednat. Žalobce uzavřel kupní smlouvu jako spotřebitel dle § 419 o. z., protože s žalovanou jednal mimo rámec výkonu svého povolání, zatímco žalovaná vystupovala v pozici podnikatele (prodejce ojetých aut). Z tohoto důvodu měla žalovaná dle § 1811 odst. 2 písm. b) o. z. povinnost žalobci před uzavřením kupní smlouvy jasně a srozumitelně sdělit vlastnosti prodávaného vozidla [anonymizováno] v rozsahu nutném pro řádný provoz vozidla. Žalovaná, navzdory zákonné informační povinnosti, v kupní smlouvě pouze upozornila, že [příjmení] kód byl vyražen náhradním způsobem, aniž by blíže rozvedla, co přesně tato skutečnost znamená pro zamýšlené užití automobilu. Žalovaná nedostatečně informovala žalobce o rozhodující okolnosti, čímž jej uvedla v omyl.

23. Omyl je omluvitelný, nemohl-li žalobce zjistit skutečný stav věci ani při vynaložení obvyklé péče odpovídající okolnostem případu. Žalobce si vozidlo [anonymizováno] osobně prohlédl a obeznámil se s tím, že [příjmení] kód byl pozměněn. Žalobce ale nevěděl, jaký vliv bude pozměnění mít na možnost řádně zakoupené vozidlo užívat k jízdě. Ze strohého smluvního ujednání, že bylo„ vin vyraženo náhr. technologií“, nemůže běžný kupující dovodit, že vozidlo bude neregistrovatelné kvůli nemožnosti jeho ztotožnění. [příjmení] žalobce omylu předešel, musel by přesně znát proces identifikace vozidla pomocí [příjmení] kódu, a to včetně typických problémů spojených s jeho neautorizovanou změnou. Tato znalost přesahuje úroveň opatrnosti, kterou lze rozumně požadovat po kupujících ojetých aut. Žalobce proto jednal v omluvitelném omylu.

24. Soud shrnuje, že dle § 1728 odst. 2 o. z. mají strany při uzavírání smluv obecnou povinnost si navzájem sdělit všechny rozhodné skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby uzavřely platnou smlouvu. Informační povinnost slouží k nastolení důvěry mezi stranami smlouvy, která je nezbytná pro řádné plnění smluvních povinností. Informační povinnost byla v nynějším případě navíc umocněna tím, že žalobce vystupoval v postavení spotřebitele (slabší strany), zatímco žalovaná v roli podnikatele, tj. osoby znalé poměrů trhu s ojetými automobily. Žalovaná věděla, že žalobce hodlá vůz [anonymizováno] užívat k dopravě, pročež jej měla nejen vyrozumět o pozměnění [příjmení] kódu a jeho štítku, ale měla mu objasnit, jaké důsledky bude tato skutečnost mít pro řádné užívání auta. Žalovaná tak neučinila, čímž způsobila omyl žalobce o předmětu plnění.

25. Nadto je třeba podotknout, že bylo naopak na žalované jakožto profesionálním prodejci ojetých automobilů, aby předem ověřila, zda bude nabízené vozidlo schopné plnit svůj základní účel, tedy zda bude schopné provozu na pozemních komunikacích. Pouze v kladném případě měla přistoupit k prodeji vozidla a nepřenášet riziko s tím spojené na kupujícího, tedy laika, který z podstaty věci nedisponuje nezbytnými informacemi pro zhodnocení, zda vozidlo bude možné registrovat. Již z toho důvodu soud nepovažoval za nezbytné provádět další dokazování stran možnosti ztotožnění a registrace vozidla [anonymizováno], neboť tento proces měla podstoupit sama žalovaná před uzavřením kupní smlouvy.

26. Omyl působí relativní neplatnost právního jednání. Žalobce na omyl poukazoval jak v žalobě, tak při jednání, čímž uplatnil námitku neplatnosti. Jednání je neplatné od svého počátku, tj. jako by k němu vůbec nedošlo. Žalobce a žalovaná si plnily navzájem bez spravedlivého důvodu ve smyslu § 2993 o. z., proto má žalobce nárok po žalované na vrácení kupní ceny vozidla.

27. Žalobce dále požadoval, aby žalovaná převzala vozidlo [anonymizováno]. S ohledem na neplatnost kupní smlouvy se žalobce nestal vlastníkem vozidla, ale toto vozidlo naopak zůstalo ve vlastnictví žalované. Vůz jakožto movitá věc ve vlastnictví žalované se nachází v místě bydliště žalobce neoprávněně a žalobce má nárok na vyklizení pozemku v souladu s § 1042 o. z.

28. Žalobce má s ohledem na výše uvedené nárok na vrácení kupní ceny ve výši 109 900 Kč z titulu bezdůvodného obohacení v důsledku neplatnosti kupní smlouvy, a dále na to, aby žalovaná převzala vozidlo [anonymizováno] v místě jeho bydliště. Žalobce vyzval žalovanou, aby vrátila kupní cenu do 10. 5. 2023, což žalovaná neučinila. Počínaje dnem 11. 5. 2023 byla žalovaná v prodlení a žalobci od tohoto okamžiku vzniklo podle § 1970 o. z. právo požadovat po ní též zaplacení úroku z prodlení. Žalobce požadoval úrok z prodlení ode dne podání žaloby (13. 5. 2023) do zaplacení a jeho návrhem je soud vázán. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 050,34 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 495 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 900 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na dvou jednáních soudu v rozsahu přesahujícím dvě hodiny, vyjádření na výzvu soudu ze dne 5. 12. 2023) a z částky 2 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 4 905,34 Kč.

30. V souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 11. 2023 přísluší žalobci náhrada 2 377,10 Kč za 184 ujetých km v částce 1 577,10 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,8 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. V souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 1. 2024 přísluší žalobci náhrada 2 528,24 Kč za 184 ujetých km v částce 1 728,24 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,8 l [číslo] km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobce.

31. Soud nepřiznal žalobci náhradu za vyjádření za elektronickou komunikaci obsahující jednání o smíru a dále za vyjádření ze dne 29. 12. 2023, neboť k formulaci otázek na společnost [právnická osoba] byl žalobce vyzván již při jednání a toto podání mohlo být obsaženo ve vyjádření ze dne 5. 12. 2023.

32. Lhůtu k plnění ve výroku I. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., zatímco lhůtu k plnění ve výroku II. stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř.