22 C 134/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 48 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 814,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 48 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 4. 1. 2022 uzavřela s žalovanou kupní smlouvu na koupi osobního automobilu Honda Civic. Při sjednávání podmínek koupě automobilu žalobkyně sdělila, že nemá zájem o pojištění, přesto následně zjistila, že byl bez jejího vědomí sjednán pojistný produkt pojištění [příjmení] [jméno]. Pojistná smlouva byla patrně uzavřena distančně prostřednictvím SMS kódu, přičemž v daném okamžiku žalobkyně neměla možnost seznámit se s jejím zněním, neboť pojistná smlouva byla zaslána na její e-mail až s odstupem času. Žalovaná žalobkyni nevysvětlila, že uzavírá pojistnou smlouvu, řádně ji neseznámila s jejím obsahem a nepoučila ji o možnosti od smlouvy odstoupit. Žalobkyně rovněž v době uzavření pojistné smlouvy neměla pojistný zájem, což činí smlouvu neplatnou. Nadto žalobkyně dne 11. 1. 2022 od smlouvy odstoupila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na pojistný produkt [příjmení] [jméno] uhradila 48 000 Kč, požaduje tuto částku po žalované zpět. Žalovaná však částku neuhradila navzdory předžalobní upomínce.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobkyně na základě kupní smlouvy uhradila kupní cenu ve výši 347 200 Kč, pojištění [příjmení] [jméno] a kolek ve výši 48 800 Kč a dále služby a doplňky ve výši 3 000 Kč. Žalovaná má uzavřenou rámcovou pojistnou smlouvu s pojistitelem [právnická osoba], reg. č. C [číslo] (dále také jen„ pojistitel“), v níž má pozici pojistníka. Žalobkyně podpisem přihlášky do pojištění získala postavení pojištěného. Žalovaná žalobkyni řádně informovala o obsahu a rozsahu pojistné ochrany a poskytla žalobkyni v tištěné podobě všechny typy smluv, obchodní podmínky a další relevantní informace. Pojistná smlouva nebyla uzavřena distančně, neboť k jejímu podpisu došlo prostřednictvím SMS kódu za fyzické přítomnosti žalobkyně a žalované. Žalobkyně jakožto pojištěná osoba není oprávněna od smlouvy odstoupit, neboť toto právo mají pouze pojistitel a pojistník. Žalovaná nadto není v této věci pasivně legitimovaná, neboť pojistné drží pojistitel. Žalobkyně konečně měla při sjednání pojištění pojistný zájem na ochraně vlastního majetku, pojistná smlouva tedy není neplatná.

3. Při jednání konaném dne 6. 1. 2023 žalobkyně upřesnila skutková tvrzení tak, že při uzavření kupní smlouvy projevila zájem o sjednání povinného ručení, aby mohla vozidlo odvést z provozovny žalované. Za tím účelem uzavřela smlouvu se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ pojišťovna [anonymizováno]“), s níž sjednala povinné ručení a havarijní pojištění. Vzhledem k tomu, že při podpisu kupní smlouvy neměla k dispozici smlouvu s pojišťovnou [anonymizováno], domnívala se, že částka ve výši 48 000 Kč uvedená v kupní smlouvě odpovídá právě povinnému ručení a havarijnímu pojištění. Teprve následně žalobkyně zjistila, že toto pojistné je podstatně nižší (zhruba ve výši 31 000 Kč ročně), z čehož vyvodila, že byla uzavřena další pojistná smlouva. V dané věci neexistoval pojistný zájem na straně žalované, neboť vozidlo vlastnila společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), a po uzavření kupní smlouvy byla provozovatelem žalobkyně. Tvrzení žalované, že žalobkyně uhradila na pojištění toliko 35 800 Kč je v rozporu s jednoznačným zněním kupní smlouvy. Pojistná smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně tímto způsobem staví své klienty do pozice pojištěného, aby s pojistnou smlouvou nemohli disponovat. Nadto je znění pojistných podmínek zavádějící, neboť dle nich měla žalobkyně možnost pojistnou smlouvu vypovědět.

4. Žalovaná doplnila, že původně bylo vozidlo nabízeno za vyšší cenu a jelikož žalobkyně projevila zájem o pojištění [příjmení] [jméno], byla jí poskytnuta sleva z kupní ceny vozidla ve výši 12 800 Kč. [příjmení] [příjmení] [jméno] kryje mechanické a elektrické poruchy vozidla po dobu tří let, jedná se tedy o tzv. prodlouženou záruku vozidla. Žalovaná měla v době uzavření pojistné smlouvy pojistný zájem, neboť ručila za stav prodávaného vozidla. Žalobkyně si musela být vědoma, že uzavírá více pojistných smluv, neboť pojištění [příjmení] [jméno] bylo sjednáno na tři roky, povinné ručení a havarijní pojištění na jeden rok, tedy výše pojistného se v obou případech lišila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla postavení pojištěné, výpověď smlouvy ze dne 11. 1. 2022 nebyla způsobilá vyvolat příslušné právní účinky, nadto žalobkyně neupřesnila důvody, pro něž smlouvu vypovídá.

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím zjištěním.

6. Žalovaná je obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání je mj. maloobchod s motorovými vozidly a jejich příslušenstvím (výpisem z obchodního rejstříku žalované).

7. Žalobkyně jako kupující s žalovanou jako prodávajícím uzavřely dne 4. 1. 2022 kupní smlouvu [číslo] [anonymizováno] na koupi ojetého vozidla [příjmení] [jméno] hatchback 1,0, [registrační značka]. Kupní cena byla sjednána na 347 200 Kč, služby a doplňky činily 3 000 Kč, [příjmení] [příjmení] [jméno] a kolek činilo 48 800 Kč Tyto částky žalobkyně uhradila (kupní smlouvou [číslo] [anonymizováno] ze dne 4. 1. 2022, shodnými tvrzeními účastníků).

8. Žalobkyně dne 4. 1. 2022 podepsala prostřednictvím SMS kódu přihlášku do pojištění [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž měla postavení pojištěného, pojistníkem byla žalovaná, pojistitelem společnost [právnická osoba] Pojištění bylo sjednáno na tři roky za účelem krytí vnitřních mechanických nebo elektrických poruch vozidla, pojistné činilo 48 000 Kč. Dle textu přihlášky se pojištění řídí ustanoveními Rámcové pojistné smlouvy, Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění [příjmení] [příjmení] [jméno]. Žalobkyně podpisem přihlášky prohlásila, že byla seznámena s „ Informačním dokumentem o pojistném produktu“ (přihláškou do pojištění č. [anonymizováno] [číslo], shodnými tvrzeními účastníků).

9. Informační dokument o pojistném produktu obsahuje informace o základních pojistných podmínkách, tedy zejména informaci co je předmětem pojištění, na co se pojištění nevztahuje, jaké jsou povinnosti zájemce o pojištění, kdy a jak má provádět platby a jak může smlouvu vypovědět. V části s nadpisem„ Jak mohu smlouvu vypovědět“ je uvedeno, že pojistník má právo pojištění vypovědět zejména v těchto případech: po uzavření pojistné smlouvy výpovědí doručenou společnosti do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy (Informačním dokumentem o pojistném produktu pojištění [příjmení] [příjmení] [jméno]). Žalobkyni byly dále poskytnuty informace ohledně záručního programu (dokumenty nazvanými Informace pro zákazníky dle zákona č. 170/2018 Sb., Záruční program, Převod práv a povinností z pojistné smlouvy [příjmení] [příjmení] [jméno], Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění [příjmení] [příjmení] [jméno], Informace a sdělení poskytované subjektem údajů v souladu s nařízením o ochraně osobních údajů, [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]).

10. Žalovaná má uzavřenou rámcovou pojistnou smlouvu se společností [právnická osoba], v níž má postavení pojistníka. Předmětem pojištění je mechanická nebo elektrická porucha motorových vozidel. Pojištění je sjednáno ve prospěch třetí strany, která je fyzickou nebo právnickou osobou, která uzavřela kupní smlouvu s pojistníkem během trvání této smlouvy, jejímž předmětem je nabytí pojištěného vozidla (Rámcovou pojistnou smlouvou [číslo]).

11. Žalobkyně dne 4. 1. 2022 uzavřela s pojišťovnou [anonymizováno] povinné ručení a havarijní pojištění na zakoupené vozidlo ve výši 31 239 Kč ročně. Žalovaná vystupovala jako pojišťovací zprostředkovatel, vlastníkem vozu byla [právnická osoba], provozovatelem vozidla a oprávněnou osobou byla žalobkyně (návrhem pojistné smlouvy s pojišťovnou [anonymizováno] [číslo] včetně doložky A: k návrhu pojištění vozidel„ jen pojištění [příjmení]“).

12. Dne 11. 1. 2022 žalobkyně zaslala žalované výpověď pojištění č. CWXM [číslo] z důvodu podání mylných informací o výši pojistného (výpovědí pojištění č. CWXM [číslo], shodnými tvrzeními účastníků). Dne 10. 3. 2022 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k vrácení částky 48 000 Kč (předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2022 včetně dodejky datové zprávy). Žalovaná v odpovědi sdělila, že žalobkyni byl poskytnut produkt pojištění [příjmení] [příjmení] [jméno] vyčíslený v hodnotě 48 000 Kč, na něž žalobkyně uhradila 35 200 Kč a žalovaná 12 800 Kč, jak plyne z„ Předpisu pro vrácení pojistného“, který strany písemně uzavřely. Žalovaná proto nabídla žalobkyni vyplacení adekvátní částky 32 404 Kč (dopisem žalované ze dne 3. 4. 2022).

13. Z provedeného důkazu Formulář příkaz k úhradě, Informační list pojištění vozidel, Informace o zpracování osobních údajů, zelená karta k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vystavenou na jméno žalobkyně, výpověď pojistné smlouvy [číslo] ze dne 14. 1. 2022, dopis od společnosti pojišťovna [anonymizováno] ohledně ukončení pojistné smlouvy soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti.

14. Soud zamítl návrh na provedení dokazování výslechem účastníků řízení, výslechem [jméno] [příjmení], svědeckou výpovědí oprávněné osoby správce ohledně přihlášek do pojištění, svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], leasingovou smlouvou se [právnická osoba], neboť tyto důkazy jsou pro řešení sporu nadbytečné.

15. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

16. Žalobkyně jako kupující s žalovanou jako prodávajícím uzavřely dne 4. 1. 2022 kupní smlouvu na koupi ojetého vozidla [příjmení] [jméno]. Kupní cena byla sjednána na 347 200 Kč, služby a doplňky činily 3 000 Kč, [příjmení] [příjmení] [jméno] a kolek činilo 48 800 Kč Tyto částky žalobkyně uhradila. Žalobkyně zároveň podepsala přihlášku do pojištění [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž měla postavení pojištěného. Pojištění bylo sjednáno na tři roky za účelem krytí vnitřních mechanických nebo elektrických poruch vozidla, pojistné činilo 48 000 Kč. Žalobkyně podpisem přihlášky prohlásila, že byla seznámena s „ Informačním dokumentem o pojistném produktu“. Tento dokument obsahuje informace o základních pojistných podmínkách, v části„ Jak mohu smlouvu vypovědět“ je uvedeno, že pojistník má právo pojištění vypovědět po uzavření pojistné smlouvy výpovědí doručenou společnosti do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Žalovaná má uzavřenou rámcovou pojistnou smlouvu se společností [právnická osoba] Žalobkyně dne 4. 1. 2022 uzavřela s pojišťovnou [anonymizováno] povinné ručení a havarijní pojištění na zakoupené vozidlo ve výši 31 239 Kč ročně. Dne 11. 1. 2022 žalobkyně zaslala žalované výpověď pojištění [příjmení] [jméno] z důvodu podání mylných informací o výši pojistného. Dne 10. 3. 2022 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k vrácení částky 48 000 Kč, žalovaná v odpovědi sdělila, že žalobkyně na pojištění [příjmení] [jméno] uhradila 35 200 Kč a žalovaná 12 800 Kč, jak plyne z„ Předpisu pro vrácení pojistného“.

17. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

18. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

19. Podle § 2766 o. z. osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje, je pojištěným.

20. Podle § 2805 písm. a) o. z. pojistitel nebo pojistník může pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou do dvou měsíců ode dne uzavření smlouvy.

21. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

22. Podle § 1811 odst. 2 písm. g) o. z. směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou, nebo má-li být závazek automaticky prodlužován.

23. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním (…) z právního důvodu, který odpadl (…).

26. Jádrem sporu v řešené věci je otázka, zda měla žalobkyně právo vypovědět smlouvu o pojištění vozidla a zda byla žalovaná povinna vrátit žalobkyni uhrazené pojistné či nikoliv. Soud na úvod považuje za nutné zdůraznit, že právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je jako celek podřízen příslušným ustanovením občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.), neboť žalovaná vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalobkyně vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání. Veškerá ujednání mezi žalobkyní a žalovanou je tedy nutné posuzovat z hlediska jejich souladu s kogentními ustanoveními občanského zákoníku na ochranu spotřebitele.

27. Jednou ze základních povinností podnikatele je v souladu s § 1811 odst. 1 o. z. poskytnout spotřebiteli základní informace o sjednávaném závazku, a to jasným a srozumitelným způsobem tak, aby spotřebitel mohl vyhodnotit svá budoucí práva a povinnosti. Odstavec 2 a 3 ustanovení § 1811 o. z. pak specifikuje konkrétní informace, které musí podnikatel spotřebiteli sdělit ještě před uzavřením smlouvy. Mezi tyto informace patří v souladu s § 1811 odst. 2 písm. g) o. z. údaj o době trvání závazku a podmínky jeho ukončení. Je přitom třeba zdůraznit, že uvedené požadavky dopadají na všechny typy spotřebitelských smluv, lhostejno zda byly uzavřeny distančně či nikoliv. Ačkoliv tedy soud souhlasí s žalovanou, že v dané věci nebyla pojistná smlouva uzavřena distančním způsobem, neboť žalobkyně podepsala přihlášku do pojištění při současné fyzické přítomnosti obou smluvních stran (sdělením SMS kódu zaslaného na mobilní telefon žalobkyně), na informační povinnosti žalované tato skutečnost ničeho nemůže změnit.

28. Jak uvedeno výše, v řešeném případě žalobkyně v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy podepsala přihlášku do pojištění zakoupeného vozidla. Při sjednávání pojištění žalovaná žalobkyni poskytla základní informace ohledně podmínek pojistné smlouvy, které byly při podpisu přihlášky prezentovány zejména v „ Informačním dokumentu o pojistném produktu“. Žalobkyně podpisem přihlášky prohlásila, že byla s informačním dokumentem seznámena. Tento dokument obsahuje informace o základních pojistných podmínkách, a to formou stručných bodů, které ve chvíli sjednání smlouvy spotřebiteli umožňují rychlou orientaci v právech a povinnostech obou smluvních stran. Právě s ohledem na tuto skutečnost je třeba klást na srozumitelnost informačního dokumentu zvýšený důraz, neboť představuje základní vodítko pro spotřebitele k vyhodnocení nabízeného produktu a jeho výhodnosti. V projednávané věci informační dokument obsahuje část s nadpisem„ Jak mohu smlouvu vypovědět“, dle níž má pojistník právo pojištění vypovědět po uzavření pojistné smlouvy výpovědí doručenou společnosti do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Soud si je vědom skutečnosti, že žalobkyně v daném právním vztahu neměla postavení pojistníka, ale toliko pojištěného, tato skutečnost však nic nemění na tom, že formulace práv spotřebitele byla v informačním dokumentu prezentována zcela zavádějícím způsobem. Je nepochybné, že právní laik běžně není schopen rozlišovat pojmy pojistitel, pojistník a pojištěný, a ačkoliv smluvní dokumenty obsahují vysvětlení těchto pojmů, je zřejmé, že spotřebitel se při uzavírání pojistné smlouvy primárně orientuje podle jednoduchého sdělení„ Jak mohu smlouvu vypovědět“. Tato věta přitom jednoznačně evokuje dojem, že se jedná o práva spotřebitele uzavírajícího pojistnou smlouvu. Za dané situace je tedy nutno smluvní vztah vyložit tak, že strany sjednaly právo žalobkyně pojistnou smlouvu vypovědět, neboť podle § 1812 o. z. má v případě pochybností přednost výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Pro úplnost pak soud dodává, že pojištění žalobkyně sjednala přímo s žalovanou, nikoliv s pojistitelem. Jejím smluvním partnerem tedy byla žalovaná, vůči níž směřovala výpověď pojistné smlouvy a po níž následně požadovala vrácení zaplaceného pojistného. Pasivně legitimovaná je tedy v tomto sporu právě žalovaná.

29. Soudu je nadto z úřední činnosti známo, že žalovaná opakovaně uplatňuje argumentaci, dle níž je její klient při sjednání pojištění v pozici pojištěného a jako takový je toliko„ objektem“ pojistné smlouvy uzavřené mezi žalovanou a pojistitelem. Soud nikterak nezpochybňuje, že obdobné právní vztahy nejsou zcela ojedinělé (jako příklad lze jmenovat sjednávání pojištění prostřednictví bankovních institucí) a rovněž při jejich uzavření neabsentuje pojistný zájem, jehož nedostatek by činil pojistné smlouvy neplatné (srov. § 2764 o. z.). Naopak je zřejmé, že žalobkyně jakožto pojištěná měla po uzavření kupní smlouvy na koupi vozidla pojistný zájem na uchování jeho plné funkčnosti, a žalovaná jakožto pojistník měla pojistný zájem na daném vozidle, neboť odpovídala za jeho stav v okamžiku prodeje (srov. § 2762 odst. 2 a 3 o. z.). Obdobné nastavení právních vztahů by však nemělo vést k tomu, že se osoba podepisující přihlášku do pojištění stane pouhým objektem smlouvy a bude zbavena jakékoliv možnosti se smlouvou disponovat. Je tomu tak zejména proto, že pojištění vzniká v souvislosti s koupí vozidla, kupující vynakládá finanční prostředky na úhradu pojistného a pojištění je primárně sjednáváno v jeho prospěch. Žalovaná naopak ve své podstatě plní roli pouze zprostředkovatele pojištění. Za této situace je tedy nepřijatelné, aby byl spotřebitel uzavírající pojištění zbaven svých práv, ale naopak by mu mělo být zachováno právo dispozice se smlouvu (analogicky s § 2805 o. z.), právo domáhat se pojistného plnění apod. (k tomu srov. přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3009/17).

30. Nadto z předžalobní komunikace mezi stranami vyplývá, že žalovaná právo žalobkyně vypovědět smlouvu nesporovala, ale pouze zcela nepodloženě tvrdila, že žalobkyni na pojistném vrátí toliko 35 200 Kč, neboť zbylou část 12 800 Kč pojistiteli sama uhradila. K tomu soud předně uvádí, že dané tvrzení je ve zřejmém rozporu se zněním kupní smlouvy i přihlášky do pojištění, dle nichž pojistné v plné výši hradí klient. Mezi stranami přitom nebylo sporu, že žalobkyně uhradila plnou cenu 347 200 Kč sjednanou v kupní smlouvě včetně částky 48 800 Kč na pojistném. Soudu je nadto z úřední činnosti známo, že popsaný postup není v případě žalované ojedinělý, ale jedná o její běžnou a ve své podstatě nekalou obchodní praktiku, k níž se žalovaná evidentně opakovaně uchyluje navzdory dřívějším zásahům soudu (srov. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. 6. 2021, č. j. 59 C 188/2020-63, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2022, č. j. 36 Co 307/2021-94). Svůj postup žalovaná dále znepřehledňuje tím, že klienty odkazuje na„ Předpis pro vrácení pojistného“, dle něhož část pojistného uhradil kupující a část žalovaná, a tvrdí, že kupujícímu poskytla slevu z kupní ceny vozidla, kterou následně použila na úhradu pojistného. Takovou argumentaci však soud považuje za zjevně účelovou, jejíž hlavním smyslem je umožnit, aby v případě zániku pojištění nemusela část finančního plnění kupujícímu vracet.

31. Závěrem proto soudu nezbývá než připomenout výše citovaný rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 36 Co 307/2021-94, dle něhož„ skutečnost, že nákup ojetých automobilů je většinou společnosti vnímán právě pro nepoctivost některých prodejců jako rizikový, by měl být pro žalovanou důvodem, aby jako profesionální prodejce, který má dbát na svoji dobrou pověst a spokojenost svých zákazníků (spotřebitelů), kladla zvýšené nároky na jednoduchost, jasnost, srozumitelnost a transparentnost svých smluv, a zamezila tak jejich možnému různému výkladu. Pokud tak nečiní, nelze tento nedostatek klást k tíži žalobci spotřebiteli, a je třeba smluvní ujednání vyložit v její neprospěch (§ 1812 o. z.)“.

32. S ohledem na výše řečené soud shrnuje, že dle smluvních dokumentů žalobkyni svědčilo právo pojistnou smlouvu vypovědět, což žalobkyně učinila dne 11. 1. 2022, tedy ve lhůtě dvou měsíců od uzavření smlouvy; v důsledku výpovědi pojistná smlouva zanikla a žalovaná měla povinnost vrátit žalobkyni uhrazené pojistné ve výši 48 000 Kč v souladu s § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, žalobkyni vzniklo podle § 1970 o. z. právo požadovat po žalované i zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v předžalobní výzvě ze dne 10. 3. 2022, a to ve lhůtě sedmi dnů. Prodlení tedy nastalo dnem 18. 3. 2022. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 814,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 000 Kč sestávající z částky 3 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání soudu) a z částky 1 510 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 1. 2023 náhrada 4 274,79 Kč za 437 ujetých km v částce 3 874,79 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,9 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 044,79 Kč ve výši 3 369,41 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

34. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.