Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

22 C 158/2022

č. j. 22 C 158/2022-34

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-02-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH10:2023:22.C.158.2022.1

Citované zákony (13)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 25 655 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 25 655 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 655 Kč od 7. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen uhradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 25 655 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy na zdraví a náhrady škody. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne 19. 8. 2020 napadl žalobce na tenisovém kurtu sportovního areálu [příjmení] v [obec a číslo] a způsobil mu mj. tržně zhmožděnou ránu horního rtu vlevo a zlomeniny růžků korunek dvou zubů. Za toto jednání byl žalovaný pravomocně shledán vinným ze spáchání [anonymizováno] ublížení na zdraví v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví na základě [anonymizováno] příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 3 T 79/2021. Žalobce po žalovaném požaduje náhradu nemajetkové újmy představující bolestné ve výši 10 920 Kč, další nemajetkovou újmu ve výši 8 600 Kč, kterou žalobce požaduje za první tři dny ve výši 3 000 Kč (1 000 Kč za den), za druhé tři dny ve výši 2 400 Kč (800 Kč za den), za třetí tři dny ve výši 1 800 Kč (600 Kč za den), za další dva dny ve výši 800 Kč (400 Kč za den) a za poslední tři dny ve výši 600 Kč (200 Kč za den). Další nemajetkovou újmu žalobce požaduje za narušení rodinných a intimních vztahů a za dopad zranění na trávení volného času a rekreaci. Žalobce nad rámec výše uvedeného nemohl po dobu léčení provádět pravidelné ranní cvičení, které je prevencí proti bolesti bederní páteře, jíž žalobce trpí v důsledku poškození plotýnek, rána na rtu se hojila po několik týdnů a nadto byl žalobce nucen v důsledku zranění věnovat desítky hodin lékařským vyšetřením, rozsáhlé komunikaci s Policií ČR a zajištění podkladů pro uplatnění náhrady škody. Tuto újmu žalobce po žalovaném neuplatňuje. Majetkovou škodu v celkové výši 6 135 Kč žalobce požaduje za regulační poplatek za ošetření, opravu fraktur korunek, stanovení bolestného lékařem a vidimaci dokladů. Žalovaný celkovou částku 25 655 Kč nezaplatil ani přes žalobcovy opakované výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť z prvního jednání nařízeného na 18. 1. 2023 se žalovaný pro nemoc omluvil a z jednání nařízeného na 15. 2. 2023 se omluvil z důvodu zdravotní rekonvalescence (doloženou zakoupenou letenkou do Egypta).

4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě provedených listinných důkazů a účastnického výslechu žalobce a dospěl k následujícím zjištěním:

5. Žalobce se dne 19. 8. 2020 dostavil do sportovního areálu [příjmení], aby si zahrál tenis. Na místě došlo ke konfliktu s žalovaným, který hrál tenis před žalobcem a nechtěl včas opustit kurt. Žalovaný žalobce napadl a mj. ho udeřil hlavou do úst. Žalobce se následně dostavil na oddělení plastické chirurgie, kde mu zašili ránu rtu a rovněž zjistili, že mu byl poškozen zub. Žalobce proto navštívil stomatologii za účelem vyspravení poškozených zubů. Žalobce se nacházel v pracovní neschopnosti dva týdny, byl mu předepsán klidový režim. První dny byly pro žalobce velmi nepříjemné, rána byla napuchlá a bolestivá. Zranění bylo nepříjemné i z psychického hlediska, neboť na veřejnosti žalobce vypadal, jako kdyby se popral, a nadto zranění utrpěl v nečekané situaci, kdy si šel zasportovat a zrelaxovat se. Pro žalobce byly taktéž stresující opakované výpovědi na Policii, někteří svědci smyšleně vypovídali proti němu a žalobce musel prokazovat, že za daný incident nikterak nemohl. Do běžného života se žalobce začal zapojovat po čtrnácti dnech, žalobce obecně žije velmi kulturně, každý den sportuje a ráno cvičí s ohledem na problémy se zády, rovněž je zvyklý pomáhat manželce v domácnosti. Celá záležitost žalobci zabrala mnoho času, a to rovněž z hlediska přípravy žaloby, neboť pro něj bylo obtížné utrpěnou újmu kvantifikovat (účastnickým výslechem žalobce, 3x fotografií žalobcova zranění).

6. Žalovaný byl shledán vinným z přečinu ublížení na zdraví v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví, kterého se dopustil tím, že dne 19. 8. 2020 ve sportovním areálu [příjmení] [jméno] po předchozích nehodách ohledně úklidu tenisového kurtu úmyslně fyzicky napadl žalobce tak, že jej nejprve ohodil hrablem do nohy a následně jej udeřil hlavou do oblasti obličeje. Tím žalobci způsobil tržně zhmožděnou ránu horního rtu vlevo s krevním výronem a otokem rtu a dále zlomeninu růžku korunky dvou řezáků a oděrku na zadní ploše horní části bérce. Toto zranění lze hodnotit jako středně těžké poranění mající ze soudně lékařského hlediska charakter ublížení na zdraví, neboť v jeho důsledku byl žalobce omezen v obvyklém způsobu života nejméně po dobu delší jednoho týdne (trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 18. 8. 2021).

7. Žalobce se dne 19. 8. 2020 dostavil na Kliniku plastické chirurgie Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce], kde mu byla rána na rtu zašita a bylo mu dáno doporučení elevace hlavy, chladit, jíst v daný den pouze tekutou stravu, provádět po každém jídle minimálně 5x denně výplach úst. Stehy byly dle sdělení lékaře vstřebatelné, ovšem mohly být vyndány po uplynutí 14 dnů cestou chirurgické ambulance na poliklinice. Jako subjektivní potíže žalobce uvedl bolest rány a krvácení. Za ošetření žalobce uhradil regulační poplatek ve výši 90 Kč (lékařskou zprávou ze dne 19. 8. 2020).

8. Dne 11. 11. 2021 žalobce uhradil částku 5 400 Kč dodavateli [právnická osoba], [IČO], za rekonstrukci dvou zubů (fakturou [číslo] ze dne 11. 11. 2021).

9. MUDr. [jméno] [příjmení], praktický lékař a internista stanovil bolestné dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. v počtu 32 bodů. Ránu povrchní kůže a podkoží v délce cca 2 cm stanovil na 6 bodů, ránu hlubokou měkkých tkání obličeje stanovil na 6 bodů, ulomení části zubu [číslo] na 10 bodů a ulomení části zubu [číslo] rovněž na 10 bodů. Ve zprávě dále uvedl, že kontrola poranění proběhla dne 14. 9. 2020, doba hojení trvala dva týdny. Dne 26. 8. 2020 se žalobce podrobil stomatologickému vyšetření, dle něhož utrpěl nekomplikovanou frakturu zubů [číslo]. Za stanovení bolestného žalobce uhradil 500 Kč (stanovením bolestného MUDr. [jméno] [příjmení], příjmovým pokladním dokladem ze dne 23. 11. 2021).

10. Dne 19. 5. 2022 žalobce vyzval žalovaného k úhradě nemajetkové újmy na zdraví ve výši 10 920 Kč (bolestné), další nemajetkové újmy ve výši 8 600 Kč a k náhradě škody ve výši 6 135 Kč. Zároveň žalobce uhradil 145 Kč za vidimaci přiložených dokladů (výzvou ze dne 19. 5. 2022 včetně podacího lístku a výpisu sledování zásilek, stvrzenkou ze dne 4. 5. 2022).

11. Svou výzvu žalobce zopakoval e-mailem a následně dne 3. 7. 2022 zaslal žalovanému předžalobní výzvu (e-maily ze dne 19. 5. 2022, 3. 6. 2022, 4. 7. 2022, předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2022 včetně výpisu sledování zásilek).

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

13. Žalovaný dne 19. 8. 2020 napadl žalobce ve sportovním areálu [příjmení], kam se žalobce dostavil, aby si zahrál tenis. Žalovaný žalobce mj. udeřil hlavou do úst, čímž mu způsobil pohmoždění rtu a frakturu dvou zubů. Žalobce se následně dostavil k lékaři, kde mu ránu zašili a doporučili mu klidový režim. Žalovaný byl za své jednání pravomocně shledán vinným z přečinu ublížení na zdraví v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví. Žalobce byl v pracovní neschopnosti po dobu dvou týdnů, první dny byly velmi nepříjemné, rána byla bolestivá, zranění mělo dopad i na psychiku žalobce a jeho manželky. Výpovědi na Policii byly pro žalobce stresující, rovněž celá záležitost žalobci zabrala mnoho času. Žalobce žije obecně velmi kulturně a každý den sportuje, což po dobu léčení nemohl. Praktický lékař stanovil bolestné v počtu 32 bodů. Žalobce v souvislosti se zraněním uhradil celkem 6 135 Kč.

14. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

15. Podle § 2910 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

16. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené [anonymizováno] útrapy.

17. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

18. Žalobce se po žalovaném domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy na zdraví. Předpokladem pro vznik odpovědnosti žalovaného za danou újmu je jeho zaviněné protiprávní jednání, vznik újmy a příčinná souvislost mezi jednáním a újmou. V řešeném případě soud považoval za prokázané, že hmotněprávní podmínky pro vznik odpovědnosti za újmu byly splněny, neboť zdejší soud rozhodl trestním příkazem o vině žalovaného, jakož i o tom, že žalobcova nemajetková újma byla způsobena v příčinné souvislosti s tímto skutkem vykazujícím znaky přečinu ublížení na zdraví. Protiprávního jednání se žalovaný dopustil úmyslně a zasáhl jím do absolutního práva žalobce na zdraví (§ 81 odst. 2 o. z.). Tím se rozvinul jak z trestněprávního, tak občanskoprávního hlediska odpovědnostní vztah žalovaného za vniklou újmu na zdraví žalobce.

19. Z hlediska určení výše nemajetkové újmy na zdraví se soud řídil těmito východisky. Předně soud vyšel z odborného vyjádření MUDr. [příjmení], který bolestné ohodnotil na 32 bodů (rána kůže 6 bodů, rána hluboká měkkých tkání obličeje 6 bodů, a dvakrát ulomení části zubu po 10 bodech). S ohledem na okolnosti projednávaného případu soud považoval stanovení bolestného toliko na základě odborného vyjádření za dostačující, neboť vypracování znaleckého posudku by bylo vzhledem k charakteru zranění a výši požadované náhrady za nemajetkovou újmu nehospodárné a neadekvátní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 1485/2019). Soud proto výsledný bodový součet stanovený odborným vyjádřením vynásobil částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu, která činí jedno procento hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla újma na zdraví. V roce 2019 dosáhla průměrná měsíční mzda částku 34 125 Kč, základní částka pro určení bolestného tedy činí 10 920 Kč (341,25 Kč x 32 bodů).

20. Soud dále vzal v potaz, že v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu je bodové hodnocení lékaře pouze východiskem, na jehož základě se určuje konečná výše náhrady s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každého případu, jejichž demonstrativní výčet je obsažen v § 2957 o. z. Z toho důvodu soud další tvrzené obtíže neposuzoval v rámci kategorie„ další nemajetkové újmy“, ale naopak je zohlednil při modifikaci základní částky bolestného. Je tomu tak proto, že„ další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému způsobu života poškozeného v průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru“ (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2019, sp. zn. [spisová značka]).

21. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce byl v důsledku zranění výrazným způsobem zasažen ve svém běžném způsobu života, neboť obecně žije velmi kulturně, pravidelně sportuje a s ohledem na problémy se zády denně cvičí. Z těchto aktivit byl žalobce zejména z počátku vyloučen, a teprve postupně se k nim mohl začít vracet. Zranění mělo dopad rovněž na jeho rodinné vztahy, zejména na psychickou pohodu a stres jeho manželky. Soud rovněž zohlednil, že žalovaný žalobce napadl zcela bezdůvodně a jeho agresivita byla naprosto neadekvátní, neboť následovala pouze po slovní výměně názorů. Žalobce navíc zranění utrpěl za situace, kdy se dostavil do sportovního areálu hrát tenis, tedy obecně v nekonfliktním prostředí sloužícím k relaxaci. Z toho důvodu soud zvýšil částku bolestného o 3 000 Kč za první tři dny zranění (1. až 3. den), o 2 400 Kč za další tři dny (4. až 6. den), o 1 800 Kč za další tři dny (7. až 9. den), o 800 Kč za následující dva dny (10. až 11. den) a konečně o 600 Kč za poslední dva dny (12. až 14. den). Celkem tedy soud zvýšil bolestné o částku 8 600 Kč.

22. Soud při stanovení výše nemajetkové újmy konečně zohlednil taktéž postoj žalovaného k dané situaci. Žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k náhradě újmy, žalovaný však na výzvy nikterak nereagoval. Ve svém pasivním přístupu žalovaný pokračoval rovněž v rámci soudního řízení, neboť k žalobě se nevyjádřil a z jednání se opakovaně omluvil, a to mj. z důvodu trávení zahraniční dovolené. Žalobcův nárok tedy nikterak nesporoval, stejně jako užití druhu metodiky při stanovení bolestného. Za této situace tedy soud přiznal žalobci nemajetkovou újmu v jím požadované výši, neboť vedení dalšího dokazování by ve svém důsledku pouze sankcionovalo žalobce, který se coby poškozený do dané situace dostal bez své viny a následně byl nucen věnovat mnoho času a úsilí, aby se domohl vůči žalovanému svých práv.

23. Co se týče majetkové škody, žalobce prokázal, že v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného vynaložil částku 6 135 Kč. Soud proto žalobci přiznal náhradu nemajetkové újmy a škody v celkové výši 25 655 Kč včetně úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne 7. 7. 2022, tj. po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě ze dne 19. 5. 2022. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobce však požadoval sazbu ve výši 8,5 % ročně a jeho návrhem je soud vázán.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba, účast na jednání).

25. Žalobce je osvobozen od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), proto byla žalovanému podle § 2 odst. 3 věta prvá zákona o soudních poplatcích uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu. Výše soudního poplatku byla určena v souladu s § 6 odst. 2 věta druhá zákona o soudních poplatcích podle položky 1 odst. 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků ve výši 1 000 Kč (přiznaná náhrada škody ve výši 6 135 Kč) a podle položky 3 písm. a) sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč (přiznaná náhrada nemajetkové újmy ve výši 19 520 Kč). Žalovaný je tak povinen zaplatit soudní poplatek v celkové částce 3 000 Kč. Písemné vyhotovení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek, které není třeba vyhlašovat veřejně, soud vtělil do písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Soudní poplatek může být uhrazen buď v kolkových známkách, anebo na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 [číslo] pod variabilním symbolem [číslo].

26. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.