22 C 159/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o ochranu osobnosti

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 71 000 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna omluvit se žalobci písemně a e-mailem s textem: „Omlouváme se za naši šikanu, porušování vašich práv, omezování práva natáčet si personál, též se omlouváme, že jsme vás opakovaně křivě obvinili a volali zbytečně policii, proto vám platíme i částku určenou soudem, proto z peněz daňových poplatníků vám platíme odškodnění“, formát písma Calibri, velikost písma 14, se zamítá.

III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna vylepit na dveře ambulance chirurgie a na jedny dveře pohotovosti ortopedie a plastické chirurgie omluvu minimálně po dobu 6 měsíců s textem „Omlouváme se D.M., kterého jsme opakovaně odmítli ošetřit, prodlužovali jeho krvácení, trauma, křivě ho obvinili, nahrávali si ho a zbytečně volali policii ČR. Proto z peněz daňových poplatníků vám platíme odškodnění“, formát písma Calibri, velikost písma 18, se zamítá.

IV. Žaloba, aby byla žalovaná povinna umístit text specifikovaný ve výroku III. tohoto rozsudku na hlavní stránku webového portálu www.fnkv.cz minimálně po dobu 3 měsíců ve formátu písma Calibri, velikost písma 12, se zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 32 391,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 71 000 Kč a omluvit se mu způsobem uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku, to vše z titulu náhrady nemajetkové újmy, kterou žalovaná způsobila žalobci při návštěvách jejího zdravotnického zařízení. Konkrétně žalovaná zasáhla do osobnostních práv žalobce tím, že 1) neodpověděla na jeho písemné stížnosti, 2) zaměstnanec žalované (krizový manažer) dne 29. 1. 2024 okolo 14 hod pronásledoval žalobce na veřejném prostranství, opakovaně měnil směr dle chůze žalobce a následně na něj bezdůvodně zavolal policii, 3) dne 29. 1. 2024 okolo 13 hod žalobci nebyla poskytnuta zdravotní péče na oddělení chirurgie, lékař bezdůvodně nutil žalobce lehnout si, ačkoliv měl poraněné čelo, 4) dne 28. 1. 2024 od 17:50 do 20:50 hod žalobci nebyla poskytnuta zdravotní péče na oddělení chirurgie, kam se dostavil s poraněním čela, zaměstnanci žalované po žalobci požadovali předložení občanského průkazu, ačkoliv na to v případě neodkladné péče nemají právo, na místě bylo přítomno mnoho osob. Následně šel žalobce na oddělení plastické chirurgie, kde ho lékař neprohlédl, natáčel si ho na mobilní telefon a zbytečně ho nutil svlékat se a jít na sál, následně mu ránu na čele pouze zalepil. Poté se žalobce vrátil na oddělení chirurgie, kde bylo opět přítomno mnoho lidí, lékař se nepředstavil a protiprávně mu vnucovali zdravotní péči, poté zavolali policii, 5) dne 28. 6. 2021 okolo 21:50 hod v čekárně na oddělení chirurgie ho lékař verbálně napadl a naznačil úder a řekl, že chce žalobce napadnout. Následně bezdůvodně zavolali policii, 6) totožného jednání se lékaři dopustili dne 9. 7. 2021, 7) dne 15. 12. 2021 na oddělení chirurgie a ortopedie zaměstnanci žalované neoprávněně požadovali občanský průkaz, natáčeli si ho na mobilní telefon a bezdůvodně volali policii.

2. Při jednání žalobce zdůraznil, že mu zaměstnanci žalované upírali právo nahrávat si je a vyhrožovali mu, nebyl mezi nimi vytvořen vztah důvěry. Dne 28. 1. 2024 lékaři neprojevili zájem a nezeptali se ho na poranění, lékař dne 29. 1. 2024 na oddělení chirurgie nutil žalobce popsat, co se mu přihodilo, ačkoliv si to mohl přečíst z lékařské zprávy z předchozího dne. Žalobce chodí ozbrojen nožem všude, kde je to přípustné, což lékaři musejí strpět. Zásah do jeho osobnostních práv zvyšuje skutečnost, že je vysokopříjmová osoba a za plat lékařů či policistů by ani nevstal z postele.

3. Žalovaná zdůraznila, že žalobce se opakovaně vůči lékařům a zaměstnancům žalované choval agresivně, nevybíravým způsobem je urážel a při snaze poskytnout ošetření nespolupracoval. Přesto byla žalobci dne 28. 1. 2024 poskytnuta zdravotní péče, dne 29. 1. 2024 byli zaměstnanci žalované nuceni přivolat hlídku Policie ČR a následně žalobce podepsal tzv. negativní reverz. Krizový manažer nepronásledoval žalobce na veřejném prostranství, pouze se náhodně s žalobcem sešel na přechodu pro chodce a žalobce se vůči němu opětovně choval agresivně. Ohledně událostí ze dne 28. 6. 2021, 9. 7. 2021 a 15. 12. 2021 žalovaná zdůraznila, že popis žalobce obsahuje pouze množství urážek personálu žalované. Žalobce nemá pouze práva, ale rovněž příslušné povinnosti stanovené zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“ nebo „zákon“), zejména má žalobce povinnost prokázat se občanských průkazem, neboť jeho zranění nevyžadovalo neodkladnou péči, a rovněž má povinnost dodržovat individuální léčebný plán. Poskytovatel může ukončit péči o pacienta, pokud přestal poskytovat nezbytnou součinnost. Žalobce se nemůže s úspěchem domáhat žalobou na ochranu osobnosti odpovědi na své stížnosti, k tomu slouží jiné prostředky nápravy. Celkový přístup žalobce vůči lékařům a personálu je v rozporu s dobrými mravy a nemůže požívat právní ochrany.

4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel z následujících zjištění:

5. Ohledně incidentu ze dne 28. 1. 2024 soud zjistil, že žalobce se dostavil na urgentní příjem oddělení chirurgie v 19:01 hod s poraněním hlavy. Dle záznamu o ošetření byl již při vstupu agresivní, vyhrožoval soudem a tvrdil, že k ošetření není nutný občanský průkaz. Žalobce byl vyzván k vyčkání v čekárně, kde nezůstal a odešel na oddělení plastické chirurgie. Již při vchodu začal vyšetření nahrávat na mobilní telefon, spolupráce nulová, byl verbálně agresivní a vulgární, lékaři tykal. Diagnóza byla stanovena jako povrchní poranění hlavy (exkoriace v oblasti čela vel. cca 1x1 cm, hloubka do cca 2 mm, lehce kontaktně krvácející), rána mu byla zalepena a žalobce byl odeslán k dovyšetření na chirurgickou ambulanci. Poté se žalobce opět dostavil na oddělení chirurgie, již při vstupu konfliktní, odmítal sdělit své obtíže a komunikovat se zdravotnickým personálem, tykal všem přítomným a sprostě gestikuloval. Následně přivolána hlídka Policie ČR, po rozmluvě s policií již žalobce nevyžadoval ošetření a odešel (záznamem o ošetření z urgentního příjmu oddělení chirurgie a z kliniky plastické chirurgie ze dne 28. 1. 2024).

6. Dle úředního záznamu Policie ČR ze dne 28. 1. 2024 žalobce uvedl, že ho lékaři odmítli ošetřit, neboť neměl občanský průkaz, lékař na místě si přivolal vedoucího lékaře, což je nepřípustné a s vedoucím lékařem se odmítal bavit. Po celou dobu žalobce natáčel na mobilní telefon a diktoval arogantně svá práva. Na místě bylo ztotožněno pět osob personálu žalované, kteří sdělili, že žalobce byl ošetřen na oddělení plastické chirurgie, na oddělení chirurgie vystupoval arogantně, řešil triviální věci, kvůli nimž se odmítal nechat ošetřit, a zároveň zdržoval personál a chod nemocnice. Dle lékařů žalobce nebyl v ohrožení života a zdraví (úředním záznamem Policie ČR ze dne 28. 1. 2024, záznamem o volání na linku 158 dne 29. 1. 2024).

7. Z audia zachycujícího návštěvu oddělení plastické chirurgie soud zjistil, že žalobce odmítal předložit občanský průkaz, následně předložil kartičku pojišťovny. Dále žalobce tvrdil, že si doktor hraje s telefonem a že se mu nevěnuje a neposkytuje zdravotní péči. Následně s lékařem řešil úraz a zdravotní sestra vybídla žalobce, ať se svlékne, dala mu sterilní plášť a řekla, aby šel na sál. Žalobce toto odmítl a tvrdil, že se doktor ještě ani nepodíval na ránu a rovnou říká, že to je na šití. Následně doktor řekl, že to na šití není, a žalobci ránu na čele zalepil. Následně je sepisována zpráva, přičemž žalobce opakovaně tvrdil, že tohle všechno je kvůli jizvě na hlavě (audionahrávkou č. 9 o velikosti 4 069 kB).

8. Z audia a videa zachycujícího druhou návštěvu oddělení chirurgie soud zjistil, že žalobce byl pozván do ordinace, lékař se ho opakovaně ptal, co ho trápí a jak mu může pomoci, žalobce vyvolával konflikt a tvrdil, že má právo vykázat personál, který není nutný k ošetření, lékaře vulgárně urážel (nazýval je šmejdi, kretén, „nediskutuj se mnou dědku“, „proč zde oxiduje, já ho tady nechci“). V 8:50 hod na audiu lékař sdělil, že všichni odešli, zbyl tu jen doktor a jedna sestra, přesto žalobce odmítl zdravotní péči, neboť si konkrétně tohoto doktora nevybral (audionahrávkou č. 3 o velikosti 1 422 kB a videonahrávkou o velikosti 326 624 kB a 840 701 kB). Žalobce následně odešel z ordinace a zároveň mu bylo sděleno, že přítomný lékař musí pracovat pod dozorem, proto byl přítomen ještě vedoucí lékař. Žalobce uvedl, že toto nevěděl (audionahrávkou č. 4 o velikosti 461 kB).

9. Ohledně incidentu ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že žalobce se opětovně dostavil na oddělení chirurgie, na dotaz lékaře odmítl sdělit, jak a kdy došlo k úrazu a odkazoval na předchozí zdravotní dokumentaci. Odmítl se uložit k fyzikálnímu vyšetření a trval na ošetření v sedě. Žalobce podepsal prohlášení o nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb (záznamem o ambulantním vyšetření na oddělení chirurgie ze dne 29. 1. 2024 včetně reversu).

10. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že žalobce odmítl uposlechnout pokynů ošetřujícího lékaře, lékař sdělil, že v jiné pozici žalobce nemůže ošetřit. Žalobce začal všechny přítomné urážet a souhlasil s podpisem tzv. negativního reversu. Lékař žalobce poučil o možných komplikacích z důvodu odmítnutí lékařské péče, na což žalobce odpovídal urážkami, lékaři tykal a mj. řekl „nemluv na mě, smrdí ti z huby“, „za ten tvůj směšnej plat bych ani nevstal z postele“ (úředním záznamem Policie ČR ze dne 29. 1. 2024, záznamem o volání na linku 158 dne 29. 1. 2024).

11. Z audia a videa zachycujícího návštěvu oddělení chirurgie dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že žalobce nejdříve na sekretariátu zjišťoval, zda je přítomný doktor, který je schopen sám poskytnout lékařskou péči, dále po žalobci požadovali občanský průkaz, což žalobce odmítl, neboť tvrdil, že jde o neodkladnou péči a nemají na to právo. Následně předal kartičku pojišťovny. Poté přišel ošetřující lékař a představil se. Lékař na konci audia přečetl revers, kde uvedl, že se jedná o povrchové poranění, dále se neví, neboť žalobce odmítl fyzikální vyšetření pro vyloučení jiného poranění, ovšem riziko je s odstupem času malé. Žalobce řekl, ať si doktor vyčistí zuby a následně odešel z nemocnice (audionahrávkou č. 5 o velikosti 51 535 kB). Z videa zachycující dění v ordinaci soud zjistil, že lékař se žalobce slušně zeptal, co se žalobci přihodilo, žalobce odpověděl, ať si to přečte ve zprávě, že to říkat nebude, po celou dobu natáčel přítomné osoby. Doktor vyzval žalobce, aby se položil, na což žalobce odpověděl „zamítá se“, že si lehat nemůže, že ho to bolí (videonahrávkou č. 6 o velikosti 232 831 kB). Následně lékař s žalobcem vyšli na chodbu a čekali na příjezd policie, žalobce tvrdil, že se mu lehat nechce, proč by měl poslouchat (videonahrávkou č. 7 o velikosti 359 870 kB).

12. Ohledně incidentu dne 29. 1. 2024 na veřejném prostranství soud zjistil, že zaměstnanec žalované nejdříve na chodbě nemocnice přistoupil blízko k žalobci, dlouho zde nehnutě stál a díval se na žalobce, žalobce opakoval, ať nenarušuje jeho osobní prostor (videonahrávkou č. 3 o velikosti 252 772 kB). Tentýž zaměstnanec žalované šel na ulici za žalobcem, došlo mezi nimi ke konfrontaci při přechodu na zastávku, žalobce do něj strčil a řekl, ať ho nepronásleduje. Následně se tento zaměstnanec vrátil zpátky na chodník, šel chvíli za žalobcem a následně šel po druhé straně ulice a žalobce si nevšímal (videonahrávkou č. 8 o velikosti 226 141 kB).

13. Ohledně incidentu dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že se žalobce dostavil na oddělení ortopedie kvůli bolestem pravého lokte, tentýž den již byl ošetřen ve VFN. V čekárně byl žalobce slovně agresivní, natáčel si personál a ostatní pacienty v čekárně, byla volána Policie ČR bez nutnosti výjezdu, žalobce následně odešel, nebyl v ohrožení života (přehledem vyšetření z ortopedicko-traumatologické kliniky ze dne 28. 6. 2021 ve 22:55 hod). Ve 23:16 hod se žalobce opět vrátil na oddělení ortopedie, sdělil, že bolesti lokte má od roku 2012 a v poslední době se zhoršily, žalobce nevyčkal na měření životních funkcí a s žádankou na rtg odešel (přehledem vyšetření z ortopedicko-traumatologické kliniky ze dne 28. 6. 2021 ve 23:16 hod).

14. Ze záznamu o volání na linku 158 soud zjistil, že byla volána Policie ČR z ordinace ortopedie – traumatologie, dle lékařů dělal žalobce problémy v ordinaci, natáčel si je na video, následně volal na Policii ČR žalobce, neboť ho na traumatologii napadají, dle záznamu žalobce vystupoval arogantně. Poté na místě vše vyřešeno, lékaři nic dále řešit nechtějí, žalobce odešel a tvrdil, že si rozmyslí, jestli se bude s lékaři soudit (záznamem o volání na linku 158 dne 28. 6. 2021).

15. Ohledně incidentu dne 9. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce nejprve telefonoval na oddělení ortopedie, byl slovně vulgární a trval na tom, aby si vyžádali rtg dokumentaci pravého lokte z VFN (přehledem vyšetření z ortopedicko-traumatologické kliniky ze dne 9. 7. 2021 ve 9:43 hod). Následně se dostavil do čekárny úrazové ambulance, natáčel si personál a byl bez zjevných známek poranění. Byl poučen, že pokud si bude natáčet personál a bude agresivní, nebude ošetřen. Přivolána Policie ČR a žalobce vyveden z čekárny (přehledem vyšetření z ortopedicko-traumatologické kliniky ze dne 9. 7. 2021 ve 21:08 hod). Žalobci byla poskytnuta lékařská péče dne 12. 7. 2021 (přehledem vyšetření z ortopedicko-traumatologické kliniky ze dne 12. 7. 2021).

16. Ohledně incidentu dne 15. 12. 2021 soud zjistil, že se žalobce dostavil v 17:19 na chirurgickou kliniku a sdělil, že uklouzl po schodech. Byl slovně agresivní, natáčel si dění v ambulanci na mobilní telefon i přes upozornění, že si to personál nepřeje, a vyhrožoval soudním řízením pro omezování osobní svobody. Následně byl odeslán na ortopedii (záznamem o ambulantním vyšetření na oddělení chirurgie ze dne 15. 12. 2021).

17. Žalobce se dostavil na oddělení ortopedie dne 21. 12. 2021, sdělil, že si poranil levý hlezenní kloub, opakovaně verbálně agresivní, vše si natáčel na mobil a deklaroval, že má na to právo, ačkoliv mu to nikdo nevyvracel, nelze vyloučit přechod o verbální agresivity na brachiální, vyzbrojen nožem, vyšetřen za přítomnosti policie (přehledem vyšetření z ortopedicko-traumatologické kliniky ze dne 21. 12. 2021).

18. Z audia a videa zachycujícího návštěvu nemocnice v prosinci 2021 soud zjistil, že žalobce se dostavil do čekárny, kde k němu přistoupil lékař, který držel před sebou mobil a zdá se, že žalobce nahrával. S žalobcem řešil poskytnutí zdravotní péče, žalobce se ho zeptal, proč ho nahrává, a lékař odpověděl, že se cítí ohrožen a bude volat policii (videonahrávkou o velikosti 99 598 kB). Žalobce při další návštěvě vstoupil do ordinace a okamžitě začal vykazovat přítomné osoby, lékaři odpověděli, že všechny tyto osoby mají být přítomny. Dále se oba doktoři představili svým jménem a nabízeli lékařskou péči. Následně lékař řekl, že má z žalobce obavy, neboť má u sebe nůž, což žalobce potvrdil a sdělil, že ho nosí u sebe. Lékař následně zavolal Policii ČR (videonahrávkou č. 5 o velikosti 526 297 kB). Policie řešila vzniklou situaci, následně byla žalobci poskytnuta lékařská péče kvůli problémům s kotníkem (videonahrávkou č. 7 o velikosti 549 349 kB).

19. Žalobce zaslal žalované stížnosti v souvislosti s výše popsanými incidenty a současně zaslal předžalobní výzvu (stížnostmi a předžalobní výzvou ze dne 28. 1. a 29. 1. 2024).

20. Z dalších povedených důkazů (videem č. 1, audiem č. 2 a 8, videem č. 4, 6 a 8 ve složce 20. 12. 2021, důkazy o výdělkových poměrech žalobce) soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti.

21. Soud zamítl návrhy na provedení dokazování veškerými výslechy svědků, kamerovou nahrávkou z oddělení ortopedie, zbylými audio a video nahrávkami žalobce a nahrávkami volání na Policii ČR, neboť všechny tyto důkazy jsou pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

22. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

23. Žalobce se dostavil ve dnech 28. 1. a 29. 1. 2024, 28. 6. 2021, 9. 7. 2021 a 15. 12. 2021 do zařízení žalované a požadoval lékařskou péči. Při všech návštěvách vystupoval arogantně, vůči personálu se choval urážlivě a byl vulgární. Žalobce odmítal předložit občanský průkaz s odůvodněním, že se jedná o neodkladnou péči, vykazoval osoby v ordinaci, neposkytoval součinnost při vyšetření a personál si nahrával. Lékaři se vůči žalobci chovali slušně, představili se ptali se, jak mu mohou pomoci. Žalobci byla poskytnuta lékařská péče dne 28. 1. 2024, 12. 7. 2021 a 21. 12. 2021, dne 29. 1. 2024 žalobce podepsal negativní revers. Žalobce nebyl při daných návštěvách v ohrožení života, dostavil se z důvodu odření čela, bolesti lokte a kotníku. Dne 29. 1. 2024 si na chodbě nemocnice krizový manažer stoupl do těsné blízkosti žalobce a odmítal se hnout, následně se s žalobcem potkal na veřejném prostranství, střetli se na přechodu pro chodce, krizový manažer jednou změnil směr chůze a následně si žalobce nijak nevšímal. Žalobce si na přístup žalované opakovaně stěžoval.

24. Soud učinil následující právní závěr:

25. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

26. Podle § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

27. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

28. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

29. Předmětem sporu v pojednávané věci byl nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy za zásah do osobnostních práv, k němuž mělo dojít při opakovaných návštěvách zařízení žalované. Obecně nepochybně platí, že pacient má práva garantovaná zákonem o zdravotních službách, mj. právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, znát jméno ošetřujícího lékaře, odmítnout přítomnost osob, které nejsou přímo zúčastněny na poskytování zdravotních služeb (§ 28 zákona), ovšem pro provedeném dokazování má soud jednoznačně za to, že žalobce svá práva uplatňoval způsobem, který nemůže požívat právní ochrany. Žalobce se vůči zaměstnancům žalované soustavně choval vysoce urážlivě a jeho chování a vulgární výrazy jsou daleko za hranou slušného mezilidského chování. Lékaři a další personál žalované se přitom vůči žalobci chovali slušně, opakovaně se ho dotazovali, co požaduje, co se mu přihodilo nebo jak mu mohou pomoci. Z postoje žalobce zdokumentovaného jeho vlastními nahrávkami je zřejmé, že žalobce bezohledným uplatňováním svých práv vyvolává konflikt, který zamezuje či minimálně výrazně ztěžuje standardní poskytnutí zdravotní péče.

30. Žalobce opakovaně zasáhl do osobnostních práva zaměstnanců žalované tím, že si je natáčel, ačkoliv k tomuto postupu nebyl žádný relevantní důvod. Lze souhlasit, že za určitých okolností má pacient právo natáčet si poskytování zdravotní péče, a to i bez souhlasu dotčených osob, ovšem takový postup by měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi (např. sporností zákroku, konfliktní situací apod.), a nelze akceptovat přístup žalobce, který již při vstupu do ordinace zabírá zblízka zde přítomné osoby, aniž by k tomu zavdaly jakýkoliv důvod. Nad rámec toho je nutno říci, že lékaři jednání žalobce strpěli a pouze v některých případech mu klidně řekli, že si natáčení nepřejí. To samé pak platí ohledně žalobcova požadavku (arogantně a urážlivě formulovaném), aby odešly z ordinace některé osoby. Jednak bylo při návštěvě dne 28. 1. 2024 vysvětleno, že přítomný lékař musí pracovat pod dozorem, ovšem i kdyby tomu tak nebylo, je zřejmé, že větší množství osob je přítomno zejména z toho důvodu, že řeší konfliktní situaci vyvolanou žalobcem. Nadto žalobce odmítl sdělit, co požaduje, i ve chvíli, kdy v ordinaci zůstal jeden lékař a jedna sestra. Přístup žalobce pak dobře ilustruje skutečnost, že si na jednu stranu stěžuje, že se lékař nezajímá o jeho zranění, na druhou stranu jinému lékaři odmítá odpovědět, co se mu přihodilo, a tvrdí, že má povinnost si to přečíst v lékařské zprávě. Konečně pak je nutno konstatovat, že na doložených nahrávkách se lékaři žalobci na mnoha místech sami představili a sdělili mu tak jméno ošetřujícího lékaře.

31. Dále je třeba připomenout, že žalobce coby pacient nemá dle zákona o zdravotních službách pouze práva, ale jsou mu ukládány i povinnosti. Žalobce tak měl povinnost prokázat se na požádání občanským průkazem (§ 48 odst. 3 zákona), neboť se dle lékařských zpráv ani v jednom případě nejednalo o poskytnutí neodkladné péče [srov. § 5 odst. 1 písm. a) zákona]. Stejně tak měl žalobce povinnost řídit se pokyny lékařů a respektovat vnitřní řád (§ 41 zákona). Vzhledem k tomu, že tyto povinnosti žalobce porušoval, již z toho důvodu mu mohlo být odmítnuto poskytnutí zdravotní služby nebo mohla být ukončena péče o pacienta. Přesto z provedeného dokazování vyplynulo, že zdravotní péče byla žalobci ve výsledku poskytnuta a v jednom případě žalobce podepsal negativní revers.

32. Za jedinou osobu s lehce provokativním postojem lze označit zaměstnance žalované (krizového manažera), který se na chodbě nemocnice přiblížil k žalobci a narušoval jeho osobní prostor a dále na ulici jednou změnil směr a šel chvíli na žalobcem. Tato skutečnost však nemůže být důvodem pro vyhovění žalobě, neboť oproti konstantnímu chování žalobce vůči zaměstnancům žalované je tato ojedinělá událost v zásadě marginální. To samé pak platí ohledně lékaře, který si zřejmě žalobce chvíli nahrával na mobilní telefon. Soud dodává, že nereagování na stížnosti by v krajním případě mohlo zakládat nárok na ochranu osobnosti (např. pokud by bylo bezohledné a způsobilo pocit frustrace), ovšem s ohledem na urážlivý a vulgární obsah stížností v tomto případě požadavek žalobce není na místě.

33. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 391,70 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve znění účinném do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 19. 11. 2024 přesahujícím dvě hodiny) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9a odst. 1 písm. a) a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 z tarifní hodnoty ve výši 71 000 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne 30. 1. 2025 přesahujícím čtyři hodiny) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 770 Kč ve výši 5 621,70 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalované.

35. Soud nepřiznal žalované náhradu za vyjádření ze dne 19. 12. 2024, neboť jeho obsahem byla toliko specifikace navržených svědků, což žalovaná mohla učinit již ve svém podání ze dne 11. 9. 2024.

36. Současně soud dospěl k závěru, že v poměrech projednávané věci žalovaná vynaložila náklady na zastupování advokátem účelně a náleží jí jejich plná náhrada, ačkoliv je dle ustálené judikatury presumováno, že veřejnoprávní orgány financované ze státního rozpočtu jsou obecně dostatečně materiálně a personálně vybaveny, aby byly schopny hájit svá práva i bez zastoupení advokátem. Žalovaná uvedla, že její právní oddělení je tvořeno pouze dvěma osobami, jejichž činnost je převážně interního charakteru s přesahem do běžné agendy vymáhání pohledávek po splatnosti. Z hlediska kapacity i odbornosti není v silách právního oddělení žalované zastupovat žalovanou před soudy v řízeních o žalobách na náhradu majetkové a nemajetkové újmy včetně žalob na ochranu osobnosti. Soud souhlasí s žalovanou, že tyto spory z hlediska skutkové a právní složitosti nespadají pod její běžnou agendu a žalovaná má právo zvolit si pro tyto spory zástupce z řad advokátů. Takové náklady jsou účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.

37. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.