22 C 214/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Zimou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 51 000 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 500 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 500 Kč a částku 50 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 409,72 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč od 4. 8. 2025 do 31. 8. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 000 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení a úroku 12 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 9. 2025 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 890 Kč, a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku. Vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá na žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky. Uvedla, že s žalovanou uzavřela Anonymizováno Anonymizováno č. hodnota, na základě které žalované aktivovala Anonymizováno č. č. účtu. Následně žalovaná požádala o poskytnutí Anonymizováno ve výši 50 000 Kč. Žalovaná stejný den Anonymizováno schválila a umožnila žalované tuto částku na jejím běžném účtu čerpat. Žalovaná porušila podmínky čerpání kontokorentu, žalobkyně proto 4. 8. 2025 kontokorent zesplatnila. K tomuto dni jí žalovaná dlužila jistinu kontokorentu ve výši 50 000 Kč a nesplacený smluvní úrok (od 1. 5. 2025 do 3. 8. 2025) v kapitalizované výši 2 409,72 Kč. Žalobkyně dále požaduje, aby jí soud přiznal snížený smluvní úrok ve výši 12 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Protože se žalovaná dostala na běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši 1 000 Kč, požaduje žalobkyně též uhrazení této částky.

2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením Anonymizováno č. hodnota. Informace, které posoudila, měla z interních a externích databází (bankovní a nebankovní registr klientských informací) a z údajů, které jí poskytla žalovaná. Žalovaná neuvedla žádné informace o svých výdajích, proto žalobkyně využila své interní analýzy. Žalobkyně k této otázce dále poukázala na nízkou výši úvěru a skutečnost, že šlo o kontokorent, který slouží k momentální nepříznivé finanční situace. Pokud by podrobně posuzovala podmínky pro poskytnutí, vedlo by to k prodlevám mezi žádostí a rozhodnutím o ní, což by popřelo účel rychlého překlenutí aktuálních žadatelových potřeb.

3. Před jednáním vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 500 Kč. Žalovaná totiž tuto částku 23. 2. 2026 uhradila a žalobkyně ji započetla na úhradu záporného zůstatku na účtu žalované.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání a skutkový stav 5. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalobkyně se z jednání omluvila a výslovně souhlasila s tím, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Žalovaná, ač řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila.

6. Soud na jednání provedl listinné důkazy, které předložila žalobkyně. Považoval je za důvěryhodné a hodnotil je samostatně i v jejich vzájemné souvislosti. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

7. Žalobkyně s žalovanou uzavřela 23. 10. 2024 rámcovou smlouvu č. hodnota, v rámci které si pro žalovanou sjednaly služby v podobě Anonymizováno (rámcová smlouva a obchodní podmínky). S prostředky na běžném účtu mohla žalovaná disponovat pouze do výše dostupného zůstatku. Zároveň se žalovaná zavázala, že bude na Anonymizováno udržovat tolik peněz, aby pokryly běžné platby, a případný záporný zůstatek uhradí do pěti pracovních dnů po vyzvání žalobkyní (obchodní podmínky).

8. Žalovaná požádala datum s Anonymizováno rámcem 20 000 Kč. V žádosti neuvedla žádné splátky, výdaje domácnosti ani příjmy ostatních členů domácnosti. Prázdnou nechala také kolonku zaměstnavatel, adresa zaměstnavatele, od kdy je zaměstnána a typ pracovního poměru. Vyplnila pouze výši hlavního příjmu (25 000 Kč) a profesi hlavního příjmu (zaměstnání) (přehled žádosti o úvěr na čl. 19). Ve stejný den vyhotovila žalobkyně Anonymizováno zprávu k žádosti žalované. Z ní plyne, že žalovaná měla v době lustrace jednu žádost o splátkový kontrakt, jeden nesplátkový kontrakt a jednu kreditní kartu. Anonymizováno o Anonymizováno se týkala Anonymizováno, žalovaná o něj požádala 21. 10. 2024 s měsíčními splátkami a celkovou částkou 5 000 Kč. Nesplátkový kontrakt byl kontokorentní úvěr z 2. 9. 2020 s Anonymizováno rámcem 1 000 Kč a datem poslední delikvence 31. 5. 2021. Karta byl kreditní splátková karta s měsíčními splátkami 200 Kč a Anonymizováno rámcem 50 000 Kč (úvěrová zpráva na čl. 16).

9. Dodatkem k rámcové smlouvě si účastnice sjednaly datum s možností přečerpání (kontokorent) s výší čerpání 50 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 18,9 % a RPSN na 20,62 %. Pro případ porušení si účastnice sjednaly právo žalobkyně zablokovat nevyčerpanou část kontokorentu a její oprávnění účtovat žalované zákonný úrok z prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky (Anonymizováno č. hodnota k rámcové smlouvě a formulář pro standardní informace o Anonymizováno). Účastnice si dále sjednaly, že za porušení Anonymizováno považují též prodlení žalovaného s úhradou jakéhokoliv dluhu vůči žalobkyni či porušení jakékoliv povinnosti nebo nesplnění závazku vůči žalobkyni. V případě porušení mohla žalobkyně zablokovat nevyčerpanou část kontokorentu a zesplatnit čerpaný kontokorent. Žalobkyně žalovanou seznámila s tím, jak pracuje s jejím osobními údaji a že bude využívat údaje v Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno klientských informací (podmínky pro používání kontokorentu).

10. Žalovaná načerpala postupně celý kontokorentní limit a následně se dostala do záporného zůstatku (Anonymizováno z účtu a přehled čerpání a splácení Anonymizováno). Žalobkyně zesplatnila Anonymizováno 4. 8. 2025, přičemž k tomuto datu by nesplacený kapitalizovaný úrok 2 409,72 Kč a nesplacená jistina 50 000 Kč (přehled čerpání a splácení kontokorentu). Žalobkyně vyzvala 4. 8. 2025 žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 53 409,72 Kč, z čehož 1 000 Kč představoval záporný zůstatek na účtu a zbytek představoval dluh z kontokorentu (Anonymizováno k zaplacení dluhu – takzvaná Anonymizováno). Právní posouzení 11. Soud zjištěný stav následně posoudil po právní stránce.

12. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení částky 500 Kč.

13. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět předtím, než začalo jednání, a proto nebylo třeba, aby se k návrhu na zpětvzetí vyjadřovala žalovaná (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).

14. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí výrokem I. řízení zastavil co do částky 500 Kč postupem dle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř.

15. Zbytek žaloby je částečně důvodný. Nárok na zaplacení částky 500 plynoucí z přečerpaní povoleného zůstatku na běžném účtu shledal soud oprávněným. Ohledně Anonymizováno Anonymizováno dospěl soud především k závěru, že uzavřená Anonymizováno je neplatná, protože žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované.

16. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely Anonymizováno [§ 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.)]. Žalovaná se zavázala nepřekročit stanovený limit a nedostat se do záporného zůstatku, resp. tento zůstatek vyrovnat.

17. Žalovaná svoji povinnost porušila, a je tudíž povinna tuto částku žalobkyni zaplatit. Záporný zůstatek byl ve výši 1 000 Kč, žalovaná však následně uhradila 500 Kč, zbývá proto uhradit 500 Kč, které soud žalobkyni výrokem II. přiznal.

18. Žalobkyně a žalovaná spolu dále uzavřely Anonymizováno (§ 2395 a násl. o. z.). Žalobkyně vystupovala jako podnikatelka (§ 420 o. z.) a žalovaná jako spotřebitelka (§ 419 o. z.). Jedná se proto o Anonymizováno smlouvu (§ 1810 o. z.).

19. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu zákon č. 257/2016 Sb., o Anonymizováno (ZoSÚ). Dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 uvedeného zákona, neplatná, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné Anonymizováno. Žalobkyně totiž v zásadě vůbec nezkoumala příjmovou ani výdajovou stránku žalované.

20. Příjmovou stránku zkoumala žalobkyně naprosto minimálně. Spolehla se pouze na tvrzení žalované, že její výše příjmu ze zaměstnání je 25 000 Kč. Žalovaná však nijak příjem nedokládala a ani neuvedla, kde pracuje, a jaké jsou příjmy dalších členů domácnosti.

21. K výdajové stránce neuvedla žalovaná v žádosti nic a žalobkyně ji dále vůbec nijak nezkoumala.

22. V doplnění žalobní argumentace sice uvedla, že na základě „sofistikovaných statistických modelů“ a „expertní analýzy“ vyhodnotila částku 4 860 Kč jako částku potřebnou na výdaje žalované. Tyto modely však podrobněji nepopsala, nic k nim nedoložila a z ničeho není zřejmé, jak mohla žalobkyně dojít k tomu, že tato nízká částka pokrývá všechny běžné výdaje žalované, včetně bydlení. Soud má za to, že z provedených důkazů je prokázáno, že žalobkyně výdajovou stránku nezkoumala. Nicméně pro úplnost uvádí, že jde-li o nekonkretizované a nedoložené statistické modely a analýzy, nemohl žalobkyni poučit k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. O tuto možnost se žalobkyně připravila neúčastí na ústním jednání. Pokud se účastník jednání neúčastní soud „není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání“ (rozsudky Nejvyššího soudu ze 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, a z 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, obdobně též usnesení Ústavního soudu z 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

23. Žalobkyně má povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušné listiny.

24. Tento závěr je i v souladu se závěry relevantní judikatury. V rozsudku z 25. 7. 2018. sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Nejvyšší soud konstatoval, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o Anonymizováno, […] vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o Anonymizováno lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“. Na tyto závěry navázal i Ústavní soud v nálezu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, v něm rovněž shrnul obdobné závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, či Soudního dvora Evropské unie (např. rozsudek ve věci C-449/13, Consumer Finance SA). Podle nich součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení.

25. Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o Anonymizováno, účinnému do 30. 11. 2016, je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci ZoSÚ. Co se týče dílčího rozdílu (věty druhé a třetí § 87 odst. 1 ZoSÚ), k němu se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku z 5. 3. 2020, ve věci C-679/18, OPR–právnická osoba. Soudní dvůr se v uvedené věci zabýval výkladem čl. 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES z 23. 4. 2008 o Anonymizováno a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS a jejich dopadu na aplikaci § 86 a § 87 ZoSÚ. Vyložil, že vnitrostátní soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a musí z toho vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Dále nelze připustit takovou vnitrostátní právní úpravu, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

26. Na uvedených závěrech nic nemění ani skutečnost, že v posuzované věci jde o kontokorentní úvěr. Byť soud souhlasí s žalobkyní, že má tento produkt určitá specifika, nijak nemění povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. V řadě případů může poskytovatel pro účely posouzení použít informace, která o spotřebiteli má z historie příchozích a odchozích plateb z jeho běžného účtu, k němuž je kontokorent typicky vázán. Z nich lze např. zjistit, jaký příjem spotřebitel má a jaké jsou jeho pravidelné výdaje. Nic z toho však žalobkyně zjistit nemohla – žalované zprovoznila účet 23. 10. 2024 a kontokorent jí už poskytla 30. 10. 2024. Neznala tak její platební historii, ani její pravidelné příjmy a výdaje.

27. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením i dalších produktů v ní sjednaných.

28. Jestliže žalobkyně přes neplatnost Anonymizováno plnila žalované 50 000 Kč, plnila dle § 2991 o. z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí dle § 2991 odst. 2 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení na straně žalované činí ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí částku 50 000 Kč. O tuto částku se žalovaná vůči žalobkyni bezdůvodně obohatila a je povinna ji vrátit.

29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou část jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (shodně ve věci stejné žalobkyně např. rozsudek Městského soudu v Praze z 26. 11. 2025, sp. zn. 19 Co 304/2025, bod 11).

30. Účastníci řízení se na splatnosti nedohodli. Žalovaný pro soud po celý čas řízení zůstával nekontaktní. Soud tak nemohl zjistit jeho aktuální majetkovou situaci. V souladu s posledně citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu rozhodl soud tak, že lhůtu k vrácení nesplacené části jistiny uložil jako třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Závěr a náklady řízení 31. Co do částky 50 000 Kč je tedy žaloba důvodná, a proto soud výrokem II. uložil žalované tuto částku uhradit. Ve zbytku žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku IV. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni byla v řízení ve větší části úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 890 Kč, přičemž tato částka představuje 55,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,87 % a úspěchu žalované v rozsahu 22,13 %).

33. Žalobkyniny náklady v celkové výši 3 390 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 040 Kč a paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka (§ 151 odst. 3 o. s. ř.). Výši této náhrady je třeba určit analogicky dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (usnesení Nejvyššího soudu z 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025), tedy 450 Kč za každý ze tří úkonů (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby a zpětvzetí).

34. Lhůtu k plnění soud opět určil jako třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.