22 C 217/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci dluh na výživném ve výši 64 000 Kč, představující kapitalizované výživné ve výši 3 200 Kč měsíčně za období od 20. 7. 2022 do 21. 3. 2024, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen platit žalobci výživné ve výši 5 200 Kč měsíčně, vždy do patnáctého dne v měsíci předem k jeho rukám s účinností od právní moci tohoto rozsudku, čímž se nahrazuje vyživovací povinnost žalovaného uložená mu rozsudkem Okresního soudu v , jméno FO, ze dne 22. 10. 2013, č. j. , spisová značka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 7. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zvýšil vyživovací povinnost žalovaného na částku 5 200 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému jakožto jeho otci byla naposledy stanovena vyživovací povinnost rozsudkem Okresního soudu v , jméno FO, ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. , spisová značka, , ve výši , právnická osoba, Kč měsíčně. Nyní na straně žalobce došlo ke změně jeho odůvodněných potřeb, neboť od září 2022 studuje na vysoké škole, s čímž jsou spojeny náklady na ubytování, stravu a studijní pomůcky. Žalobce nemá možnost s ohledem na své studium přivydělat si během školního roku, část finančních prostředků získává pouze prázdninovými brigádami, ve zbytku mu poskytuje finanční podporu jeho matka a prarodiče. Žalovaný je zaměstnán v oboru gastronomie, žalobce však jeho majetkové a výdělkové poměry nezná. Žalovaný je od roku 2019 v insolvenci a jeho finanční situace je nestálá. Žalobce od posledního stanovení výživného shovívavě jeho zvýšení nepožadoval, aby situaci žalovaného nestěžoval, ovšem situace žalovaného je stále stejná a dosavadní výživné je vzhledem k věku žalobce a jeho potřebám již velmi nízké.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 21. 3. 2024, které bylo konáno za účasti žalobce, avšak v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán.

4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel z následujících skutkových zjištění:

5. Žalobce je dnes již zletilým synem žalovaného, kterému byla naposledy stanovena vyživovací povinnost ve výši , právnická osoba, Kč rozsudkem Okresního soudu v , jméno FO, ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. , spisová značka, (veřejně přístupným insolvenčním rejstříkem ve věci oddlužení žalovaného).

6. Žalobce je od září 2022 studentem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, univerzity v prezenční formě studia (potvrzením o studiu ze dne 17. 3. 2024). Žalobci je přiznáno ubytovací stipendium ve výši 1 600 Kč každé čtyři měsíce, tedy 400 Kč měsíčně (rozhodnutím o přiznání ubytovacího stipendia ze dne 5. 1. 2023). Žalobce si přivydělává letními brigádami v , Anonymizováno, , kde si vydělá cca 14 000 až 16 000 Kč během dvou měsíců. Ve zbytku jej finančně podporuje matka a prarodiče, kteří mu rovněž poskytují kapesné. Celkově žalobce odhaduje svůj příjem na 2 000 až 3 000 Kč měsíčně.

7. O víkendech a prázdninách žalobce bydlí u své matky, během školního roku bydlí v nájemním bytě v , právnická osoba, se dvěma dalšímu spolubydlícími. Nájemné se zálohami na služby činí 16 000 Kč měsíčně, z čehož na žalobce připadá cca 5 300 Kč měsíčně. Nájemné platí z půlky jeho matka (nájemní smlouvou). Žalobce dále hradí mobilní tarif ve výši 700 Kč měsíčně (vyúčtováním O2 za únor 2024) a léčí se na kardiologii s vysokým krevním tlakem, s čímž jsou spojeny výdaje na léky ve výši 300 až 400 Kč za tři měsíce (lékařskou zprávou ze dne 16. 8. 2023). Mezi další žalobcovy výdaje patří výdaje na školní potřeby (skripta, tisk materiálů, učebnice), dopravu, stravu, zábavu a oblečení. Měsíčně odhaduje své výdaje na 9 000 až 10 000 Kč. V létě jezdí na dovolenou převážně po Čechách, občas do zahraničí, což financuje jeho matka.

8. Žalobce se s žalovaným nestýká a nezná jeho finanční situaci. Žalovaný je od roku 2019 v oddlužení, aktuální míra uspokojení nezajištěných věřitelů činí zhruba 10 %. Žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , jeho měsíční splátka činila v roce 2022 v průměru cca 5 000 Kč, v roce 2023 cca 3 000 Kč a má kolísavý charakter. Výživné na žalobce ve výši 2 000 Kč žalovaný hradí nepravidelně (veřejně dostupným insolvenčním rejstříkem ve věci oddlužení žalovaného).

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

11. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

12. Podle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

13. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

14. V řešené věci žalobce podanou žalobou usiloval o zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného, která mu plyne z § 910 a násl. o. z. Poslední vyživovací povinnost ve výši , právnická osoba, Kč měsíčně byla žalovanému stanovena rozsudkem ze dne 22. 10. 2013, tedy více než před deseti lety. Soud se proto zabýval otázkou, zda a do jaké míry se změnily potřeby žalobce a zda odůvodňují zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného. Žalobce uvedl a doložil, že od roku 2022 prezenčně studuje na vysoké škole, a tedy navzdory své zletilosti se nemůže sám živit. Tato skutečnost zároveň s sebou nese zvýšené výdaje, a to především na zajištění ubytování a dopravu. Dále má žalobce běžné výdaje spojené se stravou, oblečením a zábavou. Celkově žalobce odhadl své měsíční výdaje na cca 10 000 Kč, což soud hodnotí jako přiměřené a odpovídající věku žalobce a jeho životní situaci. Zároveň žalobce sdělil, že mu studijní povinnosti umožňují přivydělat si pouze prostřednictvím letních brigád a ve zbytku mu poskytuje finanční podporu jeho matka a prarodiče. Za této situace soud považuje za opodstatněné, aby se rovněž žalovaný jakožto otec podílel ve větším rozsahu na výživě žalobce. Na této skutečnosti pak nemůže nic změnit ani to, že žalovaný je od roku 2019 v insolvenci, neboť vyživovací povinnost žalovaného má přednost před úhradou ostatních dluhů. Nadto žalobce po dlouhou dobu nepožadoval zvýšení výživného právě s ohledem na finanční situaci žalovaného, která se však dlouhodobě nezlepšuje, byť je povinností žalovaného vyvinout přiměřené úsilí k tomu, aby byl schopen plnit svou zákonnou vyživovací povinnost. Nadto je třeba zohlednit, že žalovaný zůstal v průběhu tohoto řízení zcela pasivní a netvrdil ani neprokazoval, že není v jeho silách zlepšit své finanční a majetkové poměry.

15. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a s účinností od právní moci tohoto rozsudku zvýšil vyživovací povinnost žalovaného z částky , právnická osoba, Kč na 5 200 Kč. Zároveň uložil žalovanému povinnost uhradit dluh na výživném ve výši 3 200 Kč měsíčně za období od podání žaloby do vydání tohoto rozsudku (tj. za celkem dvacet měsíců od 20. 7. 2022 do 21. 3. 2024), neboť do právní moci tohoto rozsudku trvá vyživovací povinnost žalovaného ve výši , právnická osoba, stanovená rozsudkem Okresního soudu v , jméno FO, ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. , spisová značka, .

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť ačkoliv byl žalobce plně úspěšný, náhradu nákladů řízení po žalovaném nepožadoval.