22 C 234/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o 219 840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 219 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 219 840 Kč od 17. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 137 360,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 219 840 Kč s příslušenstvím představující smluvní pokutu za prodlení s dokončením [anonymizováno]. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 22. 1. 2019 [anonymizováno] o [anonymizováno], na jejímž základě se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni [anonymizováno] spočívající v projektových pracích a spolupráci při provádění stavby [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu za prodlení s dokončením pouze první fáze [anonymizováno], tj. [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] stavby [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] – zajištění stanoviska ke studii. První fáze [anonymizováno] měla být dle smlouvy dokončena do 42 dnů od podpisu smlouvy a úhrady autorizace. Žalobkyně uhradila autorizaci řádně a včas a zároveň poskytla žalované veškerou součinnost, žalovaná však [anonymizováno] ve stanovené lhůtě nedokončila a předala jej až dne 11. 12. 2020. Pro vyloučení všech pochybností žalobkyně požaduje za počátek prodlení žalované den 23. 10. 2019, kdy žalovaná podala neodborně návrh na změnu rozhodnutí o umístění stavby a vydání územního rozhodnutí. Základním pochybením žalované byla skutečnost, že navrhla dům přímo na hranici pozemku a jakožto odborník si předem nezjistila, že pro danou lokalitu bylo vydáno územní rozhodnutí, které stanovilo uliční čáru osm metrů od hranice pozemku. Z toho důvodu bylo nutné celý projekt přepracovat. S ohledem na prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 % z ceny [anonymizováno] za každý týden prodlení, tedy z částky 183 200 Kč, což při prodlení v délce 60 týdnů odpovídá částce 219 840 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítla, že žalobkyně převzala dílo v roce 2020 bez výhrad, tvrzené vady tedy byly uplatněny opožděně. [anonymizováno] o [anonymizováno] neobsahuje závazný harmonogram prací, neboť provedení díla je závislé na spolupráci objednatele. Žalobkyně měla zejména povinnost poskytnout žalované neměnné podklady a informace o územním plánu. Navzdory tomu žalobkyně nepředala žalované územní rozhodnutí, které definovala uliční čáru osm metrů od hranice pozemku. Územní rozhodnutí je neveřejné a žalovaná neměla možnost dozvědět se o jeho existenci. O stanovení uliční čáry se dozvěděla až ve fázi, kdy měla projekt připravený a předložila ho stavebnímu úřadu. Nadto žalobkyně opakovaně vznášela požadavky na úpravu projektu v průběhu celé jeho přípravy a žalovaná jí vycházela vstříc. Žalovaná rovněž poskytla žalobkyni slevu a nabízela jí ukončení spolupráce. [anonymizováno] za [anonymizováno] ve výši 10 000 Kč byla uhrazena v hotovosti až dne 11. 12. 2020 a lhůta 42 dnů ze smlouvy o dílo vůbec nevyplývá. Ujednání o smluvní pokutě je neurčité, neboť smlouva přesně nedefinuje utvrzovanou povinnost ani způsob výpočtu smluvní pokuty, a proto by k ujednání nemělo být přihlíženo. Ujednání o smluvní pokutě by mělo být vykládáno tak, že smluvní pokuta se počítá z ceny jednotlivých částí díla, nikoliv z celkové ceny [anonymizováno], neboť smlouva je koncipována jako několik na sebe navazujících výkonových fází („ prací“) a každá z nich je zakončena předáním„ [anonymizováno]“. Žalobní nárok je navíc promlčen a příčí se dobrým mravům. V průběhu zhotovení [anonymizováno] probíhala pandemie Covid-19, což s sebou neslo komplikace při jednání s úřady.

3. Žalobkyně v replice dodala, že [anonymizováno] o [anonymizováno] má adhézní charakter a byla uzavřena mezi žalobkyni jako spotřebitelkou a žalovanou jako podnikatelkou. Povinnost zajistit si veřejnoprávní podklady spočívala na žalované a nadto bylo příslušné územní rozhodnutí po celou dobu vyvěšeno na úřední desce obce. [anonymizováno] mělo být v souladu se [anonymizováno] předáváno po částech a o předání měl být vyhotoven [anonymizováno]. Žalobkyni nadto nikdy nebyl předán [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]. Ujednání o smluvní pokutě by mělo být vykládáno tak, že smluvní pokuta se počítá z celkové ceny [anonymizováno], neboť smlouva ve svém textu rozlišuje mezi pojmem„ [anonymizováno]“ a„ část [anonymizováno]“ a navíc prodlení s první fází díla má za následek prodlení i s navazujícími fázemi. Žalobkyně vnímala smluvní pokutu tak, že žalovaná jejím sjednáním garantuje svoji odbornost a potvrzuje, že je schopna projekt dokončit včas. V pochybnostech je pak třeba ujednání vyložit ve prospěch žalobkyně jako spotřebitelky. Smluvní pokuta byla sjednána v přiměřené výši, neboť prodlení zhotovitele s sebou nese zpoždění celkové realizace výstavby rodinného domu. Na projekt navazovaly další činnosti jako je nákup materiálu, zajištění zhotovitele stavby a stěhování rodiny. V důsledku prodlení žalované rovněž stoupla cena stavby, neboť původně žalobkyně odsouhlasila projekt za sedm milionů a výsledná částka činila devět milionů.

4. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně uvedla žalovanou v omyl, neboť jí při podpisu sdělila, že je stavebníkem, ačkoliv nebyla vlastníkem stavebního pozemku. Zároveň neposkytla včasnou součinnost při udělení plné moci pro jednání s veřejnoprávními orgány a namísto žalobkyně s žalovanou jednal její partner, aniž k tomu měl zmocnění. V důsledku toho žalovaná neodpovídá za prodlení. Žalovaná neodpovídá za budoucí vývoj cen na trhu, neboť projektová dokumentace a odhad ceny vzniká na základě ukazatelů dostupných v čase uzavření smlouvy. Žalobkyně taktéž zasáhla do autorských práv žalované, neboť došlo ke změně vytápění objektu.

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů, svědecké výpovědi a účastnických výslechů a dospěl k následujícím zjištěním.

6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 22. 1. 2019 [anonymizováno] o [anonymizováno], na jejímž základě se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni [anonymizováno] spočívající v projektových pracích a spolupráci při provádění stavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalobkyně byla ve smlouvě uvedena jako objednatelka i stavebník. Pojem„ [anonymizováno]“ není ve smlouvě definován. -) V čl. [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] je popsán předmět plnění v jednotlivých na sebe navazujících fázích. První fáze spočívá ve vyhotovení„ [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ během níž mělo dojít k autorizaci studie, studie měla být předběžně projednána s dotčenými orgány a měl být učiněn předběžný odhad nákladů na výstavbu navrhovaného objektu. Druhá fáze„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – zajištění stanoviska ke [anonymizováno]“ spočívala v projednání výsledků s veřejnoprávními orgány a zajištění jejich stanoviska. -) V čl. [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] je sjednána doba plnění, přičemž dílo je„ zhotovitelem předáno objednateli po ukončení dílčích fází díla doložených samostatnými [anonymizováno]“. [anonymizována dvě slova]:„ zahájení prací na základě podpisu [anonymizováno] a uhrazení autorizace, koncept návrhu do 14 kal. dnů od zahájení prací, projednání díla v závěru prací do 14 kal. dnů od projednání konceptu návrhu, předání díla do 14 kal. dnů od projednání návrhu v závěru prací“. Fáze IČ:„ zahájení prací na základě [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], ukončení [anonymizováno] – vydání stanoviska cca do 40 kal. dnů od podání žádosti“. Jednotlivé fáze jsou zakončeny předáním„ [anonymizováno]“. -) V čl. [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] je sjednána cena, která v případě [anonymizováno] studie činí 10 000 Kč + DPH za autorizaci a 25 000 Kč za předání čistopisu, inženýrská činnost je v ceně STS. Celkem cena činí 80 000 Kč + DPH a 183 200 Kč. Zhotovitel vyúčtuje objednateli cenu„ za každou dílčí fázi [anonymizováno] zvlášť“. -) V čl. [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] jsou popsány podklady, kam v případě [anonymizována dvě slova] patří a) neměnné požadavky objednatele, b) [anonymizováno] vztahy vč. parcel sousedících s dotčeným územím, c) [anonymizována dvě slova] – regulativy pro dané území, d) [anonymizováno] a polohopis dotčeného území. -) V čl. [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] je řešena součinnost objednatele podmiňující plnění zhotovitele, v případě neposkytnutí součinnosti není zhotovitel v prodlení a lhůta sjednaná pro předání díla se prodlužuje o dobu prodlení zhotovitele. Objednatel je povinen předat závazné a neměnné podklady a požadavky pro zpracování díla a je povinen poskytnout zhotoviteli veškerou součinnost nezbytnou k provedení [anonymizováno]. -) V čl. [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] je sjednáno, že [anonymizována dvě slova] bude předána v počtu tři pare a jedno [anonymizováno] ve formátu [anonymizováno]. V článku se hovoří o„ [anonymizováno] a jeho části“. -) V čl. [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] je sjednána smluvní pokuta: a)„ Pokud zhotovitel neprovede práce v dohodnutém termínu, může objednatel jako smluvní pokutu požadovat na zhotoviteli 2 % z ceny díl za každý týden zpoždění. Dodržení doby plnění zhotovitelem je závislé na řádné a včasné součinnosti objednatele.“ b)„ Za každý týden prodlení splatnosti vystavených faktur na převzaté práce může být objednateli fakturován úrok z prodlení ve výši 2 % z celkové částky“ (smlouvou o dílo ze dne 22. 1. 2019).

7. Žalobkyně při účastnickém výslechu uvedla, že s žalovanou navázali spolupráci koncem roku 2018, na začátku si vyjasnili představy, přičemž pro žalobkyni byla podstatná cena, dispozice domu a termín dodání. Žalobkyně sdělila, že je v této věci laikem, a proto si zvolila u žalované tzv. variantu full, při níž měla žalovaná zařídit vše sama. Zároveň chtěla mít připravený kvalitní projekt, aby podle něj stavební firma mohla postupovat. [jméno] věc žalobkyně řešila společně se svým partnerem. V lednu 2019 podepsali [anonymizováno] a uhradili 26 000 Kč v hotovosti. Před podpisem společně smlouvu prošli, žalovaná jim vysvětlila, jak daný proces probíhá, ovšem nevzpomíná si, zda se postupovalo podle lhůt uvedených ve [anonymizováno] [ulice] února 2019 jim žalovaná zaslala prvotní návrh, v němž umístila dům na kraji pozemku, což se žalobkyni líbilo a návrh po provedeném připomínkování odsouhlasila. V [anonymizováno] 2019 žalovaná sdělila, že tento návrh nelze realizovat kvůli existenci uliční čáry v dané lokalitě. V [anonymizováno] 2019 stále neměli hotový projekt, žalovaná navrhla ukončení spolupráce, nakonec se dohodli na pokračování, neboť žalovaná již byla s projektem obeznámena. Žalovaná následně projekt přepracovala, vzájemné jednání již bylo velmi nepříjemné, ovšem probíhalo pružně bez průtahů. V určitý moment návrh znovu odsouhlasili a v [anonymizováno] 2020 je žalovaná vyzvala k převzetí hotového projektu. Na schůzku šel pouze partner žalobkyně, ovšem odmítl ho převzít, neboť byl naceněn na 11 milionů Kč, což bylo zcela mimo jejich finanční možnosti. Kvůli ceně bylo nutno návrh domu zmenšovat, neboť bylo zřejmé, že nový návrh již nebude možné realizovat. Návrh převzal partner žalobkyně v prosinci 2020 a provedl doplatek ceny. [anonymizována dvě slova] jim fyzicky předána nikdy nebyla, přičemž od této studie jako laik očekávala, že jí bude ukázán dům v 3D modelu tak, jak bude vystaven. Původně počítali s dobou vypracování projektu zhruba tři čtvrtě roku, ve výsledku však spolupráce trvala dva roky (účastnickým výslechem žalobkyně).

8. Z účastnického výslechu jednatele žalované soud zjistil, že cena projektu se odvíjí od ceníku, žalobkyně se však chtěla dostat pod nabídnutou cenu, čehož bylo možno dosáhnout jedině tím, že se k ceně nepřipočetlo DPH. Žalobkyně si zvolila nejdražší variantu„ full“ a následně jí byla poskytnuta sleva. Smlouva je vzorová, doplňují se do ní pouze údaje o objednateli a cenová nabídka. Lhůty žalovaná stanovuje podle předběžné znalosti díla. Žalobkyně měla sdělit druhému jednateli žalované, že komunikaci se stavebním úřadem zajistí, neboť tam má známé. O existenci uliční čáry se jednatel žalované dozvěděl až ze stanoviska stavebního úřadu a posléze mu žalobkyně zaslala odkaz na webové stránky obce. Skutečnost, kdo je stavebníkem, je pro žalovanou podstatná, neboť od této osoby potřebují plnou moc pro jednání se stavebním úřadem a je třeba toto zapracovat do stavební dokumentace. Je možné, že stavební úřad požadoval plnou moc až v okamžiku, kdy měli oficiálně podat žádost o stavební povolení, do té doby jednali bez plné moci. Na podzim 2019 bylo nutné přepravovat celý projekt včetně výkazu výměr, jednalo se o 70 % práce, kterou žalovaná provedla bez nároku na odměnu. Jednání s žalobkyní bylo v této fázi pružné. Návrh STS studie měla žalovaná hotový v lednu 2020 a žalobkyně jej odsouhlasila. Rovněž jí bylo sděleno, kolik bude stát nový projekt. Skutečnost, že pro projekt přišel pouze partner žalobkyně, jednatel žalované neřešil, neboť ho znal a bral to tak, že si zástupce objednatele přišel převzít projekt (účastnickým výslechem jednatele žalované).

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], partnera žalobkyně, soud zjistil, že s přípravou návrhu a výstavby rodinného domu pomáhal žalobkyni, na jednání chodili společně, pouze v [anonymizováno] 2020 šel převzít projekt sám, neboť jednání byla nepříjemná. Jednatel žalované se tomu nijak nedivil, neboť ho všichni znali. Schůzka probíhala tak, že před podpisem předávacího protokolu nahlédl do projektu a zjistil, že byl naceněn na 11 milionů [anonymizováno], což nerespektovalo jejich zadání, a proto odmítl projekt převzít. Následně bylo nutno návrh zmenšit a projekt převzal až v [anonymizováno] 2020, ovšem i tak byla cena překročena asi o 1,7 milionů [anonymizováno]. Tento návrh museli akceptovat, neboť již měli nasmlouvanou stavební firmu a začalo se stavět v dubnu 2021. Původní zadání v roce 2018 zaslali žalované e-mailem, požadavků neměli mnoho, ve výsledku však nebyly dodrženy, cenu určili podle rozpočtářského programu a žalovaná i stavební firma potvrdila, že se jedná o cenu obvyklou. Žalovaná potvrdila, že návrh je v dané podobě realizovatelný a sdělila, že ho bude rovněž konzultovat se stavebním úřadem. O rok později zopakovali své požadavky tím, že žalované přeposlali původní e-mail, ale již neuváděli cenu, neboť bylo zřejmé, že rok stará cena nebude reálná. Naopak uvedli údaj ohledně množství obestaveného prostoru, který zjistili z původního projektu (výslechem svědka [příjmení]).

10. Žalobkyně zaslala e-mailem žalované své zadání, žalovaná v [anonymizováno] 2019 sdělila, že cenu domu bude směřovat k částce 5,6 milionů [anonymizováno] včetně DPH. Následně sdělila, že náklady na dům odhaduje na 7 milionů [anonymizováno] a dotázala se, zda v tomto návrhu pokračovat s ohledem na vyšší cenu (e-maily žalované ze dne 17. 1. 2019 5. 2. 2019). Původní návrh počítal s nasazením stěny domu na hranici pozemku (shodnými tvrzeními účastníků, vizualizací domu). Během [anonymizováno] a [anonymizováno] 2019 byl projekt připomínkován žalobkyní (e-maily mezi účastníky ze dne 24. 4., 17. 5., 29. 8. a 31. 8. 2019).

11. Dne 9. 8. 2019 žalobkyně zaplatila žalované v hotovosti 100 000 Kč a 26 000 Kč jako doplatek za [anonymizováno] (potvrzením ze dne 9. 8. 2019).

12. Na webu [územní celek] je zveřejněn výňatek z [anonymizována dvě slova] č. j. [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova], jehož bod [anonymizováno] zní:„ [anonymizována dvě slova] pro stavbu rodinných domů v lokalitě bude 6 m od komunikace, na pozemku parc. [číslo] bude [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] m.“ (screenshotem z webové stránky [územní celek]). Tento odkaz zaslala žalobkyně žalované, žalovaná na to reagovala dne 4. 10. 2019 tak, že se omluvila za pochybení, neboť z daného textu jednatel prošel pouze územní plán a nepředpokládal, že budou stanoveny limity pro rodinné domy v územním rozhodnutí, které se týká umístění sítí a komunikací (e-mailem žalované ze dne 4. 10. 2019).

13. Dne 7. 10. 2019 udělil pan [jméno] [příjmení] plnou moc žalované k projednání dokumentace pro sloučené územní a stavební povolení. [jméno] [příjmení] je vlastník pozemku parc. [číslo] na níž měl být vystaven rodinný dům (plnou mocí ze dne 7. 10. 2019, čestným prohlášením ze dne 10. 7. 2023). Žalobkyně žádala o zrychlení procesu, neboť by chtěli začít poptávat [anonymizováno] firmu (e-maily z [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]).

14. Žalovaná požádala [anonymizováno] úřad o změnu [anonymizováno] rozhodnutí, které definovalo [anonymizována dvě slova], řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 4. 11. 2019, neboť nebyly dodány veškeré podklady ([anonymizováno] o [anonymizováno] řízení ze dne 4. 11. 2019). Žalovaná následně e-mailem komunikovala s příslušným referentem [anonymizována dvě slova], který sdělil, že dosud nikdo s uliční čárou neměl problém, proto se měnit nebude a rovněž uvedl, že každého, kdo požádal o informace o pozemcích v této lokalitě, upozorňovali na [anonymizována dvě slova] (e-maily mezi žalovanou a referentem stavebního úřadu ze dne 6. a 7. 11. 2019).

15. Dne 11. 11. 2019 žalovaná žalobkyni navrhla ukončení spolupráce a vrácení finančních prostředků, neboť řízení o změně územního rozhodnutí bylo zastaveno a připravený projekt rodinného domu nebylo možné projednat a povolit. Případně navrhla upravení domu tak, aby vyhověl podmínce [anonymizována dvě slova] beze změny smluvní ceny (e-mailem žalované ze dne 11. 11. 2019).

16. Dne 15. 11. 2019 se strany dohodly pokračovat ve spolupráci, žalobkyně žádala, zda by bylo možné finalizovat [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok], dne 20. 11. 2019 jako zadání přeposlala žalované e-mail se svým původním zadáním, zároveň uvedla, že původní dům měl 818 m³ a prosí zhruba o dodržení (e-mailem žalobkyně ze dne 15. 11. a 20. 11. 2019). Žalovaná sdělila, že projekt může být připraven nejdříve v polovině [anonymizováno] (e-mailem žalované ze dne 15. 11. 2019). Dne 27. 11. 2019 žalovaná zaslala žalobkyni nový návrh [anonymizována dvě slova] (e-mailem ze dne 27. 11. 2019). V období od 11. 12. 2019 do 15. 1. 2020 probíhalo připomínkování. Dne 15. 1. 2020 žalobkyně odsouhlasila návrh a žalovaná sdělila, že bude pokračovat na dokumentaci pro [anonymizováno] povolení (e-maily z období 11. 12. 2019 až 16. 1. 2020).

17. Dne 28. 7. 2020 žalovaná sdělila, že mají pro žalobkyni hotový projekt k předání, mezi vyjmenovanými dokumenty nebyla STS studie (e-maily žalované ze dne 24. a 28. 7. 2020). Rozpočet s výkazem výměr byl ke dni 29. 7. 2020 naceněn na 11 174 611 Kč včetně DPH (rozpočtem s výkazem výměr ze dne 29. 7. 2020).

18. Dne 14. 9. 2020 žalobkyně sdělila, že zvažují zmenšení domu o 50 cm, a dotázala se, zda tato změna vyžaduje nové stavební povolení. Žalovaná v odpovědi navrhla možnosti úspory (e-maily ze dne 14. 9. 2020). Dne 8. 10. 2020 proběhlo ústní jednání, při němž strany odsouhlasily, že cena domu nepřesáhne 5 810 000 Kč bez DPH a cena garáže nepřesáhne 1 827 000 Kč bez DPH (zápisem z jednání ze dne 8. 10. 2020).

19. Žalovaná poskytla žalované slevu ve výši 16 800 Kč, žalobkyně s ohledem na dlouhé čekání požadovala slevu vyšší. Žalovaná toto odmítla, neboť během dvou let byla nucena vše dělat dvakrát za jednu cenu (e-maily ze dne 9. 12. 2020).

20. Strany podepsaly předávací [anonymizováno] dne 11. 12. 2020, v předmětu předání není uvedena [anonymizována dvě slova]. Zároveň je na předávacím [anonymizováno] ručně dopsáno, že žalovaná převzala v období 2019 až 2020 finanční plnění v celkové výši 166 400 Kč. Za žalobkyni podepsal [anonymizováno] pan [příjmení] (předávacím [anonymizováno] ze dne 11. 12. 2020 včetně příjmového pokladního dokladu). Rozpočet s výkazem výměr byl ke dni 2. 12. 2020 naceněn na 9 716 268 Kč včetně DPH. Cena rodinného domu činila 7 626 431 Kč bez DPH (rozpočtem s výkazem výměr ze dne 2. 12. 2020).

21. V roce 2020 se ceny [anonymizována dvě slova] meziročně zvýšily o 3 %, ceny materiálů o 1,8 %. V roce 2021 se ceny stavebních prací meziročně zvýšily o 8,3 %, ceny materiálů o 17 % (indexem cen výrobců z prosince 2020 a 2021).

22. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty předžalobní výzvou ze dne 29. 8. 2022, a to nejpozději do 16. 9. 2022. Žalovaná nárok odmítla (předžalobní výzvou ze dne 29. 8. 2022 včetně dodejky datové zprávy, odpovědí ze dne 14. 9. 2022).

23. Z důkazu [anonymizováno] ohledně změny otopného systému, mapy z katastru [anonymizováno] dotčených [anonymizováno], nákresů [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] listu [anonymizováno] žalobkyně soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti.

24. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

25. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 22. 1. 2019 [anonymizováno] o [anonymizováno], na jejímž základě se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni [anonymizováno] spočívající v projektových pracích a spolupráci při provádění [anonymizována tři slova]. Ve smlouvě strany sjednaly [anonymizována dvě slova] ve výši 2 % z [anonymizována dvě slova] za každý týden prodlení. [anonymizováno] fáze, tj. [anonymizována dvě slova] měla být dokončena ve lhůtě třikrát čtrnáct dnů, lhůty začaly běžet od podpisu [anonymizováno] a úhrady [anonymizována dvě slova] fáze, zajištění stanovisek ke studii, měla být dokončena cca do 40 dnů od podání žádosti. Pojem„ [anonymizováno]“ není ve smlouvě definován a je užíván jak pro označení dílčí fáze [anonymizováno], tak pro [anonymizováno] jako celek. Žalobkyně uhradila část ceny v hotovosti při podpisu smlouvy a následně dne 9. 8. 2019. Žalovaná navrhla dům tak, že jeho stěna byla nasazena přímo na hranici pozemku, po dokončení návrhu zjistila, že takto navržený dům nemůže být realizován, neboť nerespektuje uliční čáru stanovenou pro danou lokalitu osm metrů od hranice pozemku. Příslušné územní rozhodnutí se nacházelo na webových stránkách obce. Žalovaná se neúspěšně pokusila o změnu územního rozhodnutí a následně navrhla ukončení spolupráce či přepracování projektu. Strany se dohodly na pokračování ve spolupráci, žalovaná dne 27. 11. 2019 poslala nový návrh domu, probíhalo připomínkování a žalobkyně odsouhlasila návrh e-mailem dne 15. 1. 2020. V červenci 2020 žalovaná vyzvala žalobkyni k převzetí [anonymizováno], což žalobkyně odmítla, neboť návrh nerespektoval zadání ohledně ceny. Následně žalovaná provedla změny projektu za účelem jeho zlevnění a dne 11. 12. 2020 byl projekt předán. K předání projektu se dostavil pouze partner žalobkyně, žalovaná byl srozuměna s tím, že jde o zástupce žalobkyně. V roce 2021 se ceny stavebních prací a materiálů meziročně výrazně zvýšily.

26. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

27. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), [anonymizováno] o [anonymizováno] se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele [anonymizováno] a objednatel se zavazuje [anonymizováno] převzít a zaplatit cenu.

28. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

29. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

30. Podle § 553 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

31. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

32. Předmětem sporu byl nárok žalobkyně na úhradu [anonymizována dvě slova] za prodlení s první a druhou fází [anonymizováno], tj. [anonymizována dvě slova] a zajištění [anonymizováno] ke [anonymizováno]. Nutno zdůraznit, že předmětem řízení naopak nebyl nárok z vad, jak opakovaně argumentovala žalovaná. Zároveň nárok na [anonymizována dvě slova] není promlčen, neboť [anonymizována dvě slova] je požadována od 23. 10. 2019 a žaloba byla podána dne 16. 9. 2022, tedy před uplynutím tříleté promlčení lhůty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 29 Odo 847/2001).

33. Soud souhlasí s žalovanou, že ujednání o [anonymizována dvě slova] musí být jednoznačné, a to jak z hlediska určení utvrzované povinnosti, tak rovněž způsobu jejího výpočtu. Zároveň je však třeba zdůraznit, že k závěru o neplatnosti, resp. zdánlivosti ujednání o [anonymizována dvě slova] soud přistoupí pouze tehdy, pokud se nepodaří odstranit neurčitost ujednání ani výkladem. Nejvyšší soud v této souvislosti judikoval, že„ závěr o zdánlivosti právního jednání pro jeho neurčitost či nesrozumitelnost je opodstatněn pouze tehdy, jestliže pochybnosti o jeho obsahu nelze odstranit ani výkladem za použití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. Jinými slovy, teprve v případě, že pojmy použité k jazykovému vyjádření obsahu jednání jsou natolik nejednoznačné či nejasné, že z nich nelze ani s přihlédnutím k vůli účastníků usuzovat na záměr, jež měly naplnit (nelze ozřejmit, k jakým právním následkům vůle směřovala), může soud přistoupit k závěru o zdánlivosti právního jednání“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 33 Cdo 99/2020). Jak plyne z citovaného rozsudku, uvedený postup se uplatní i pro případ ujednání o smluvní pokutě.

34. Lze rovněž připomenout, že základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle současné právní úpravy úmysl jednajícího (popřípadě u vícestranných právních jednání společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Pokud se ani za použití výše uvedených výkladových metod nepodaří neurčitost ujednání odstranit, nastupuje výklad příznivější pro spotřebitele ve smyslu § 1812 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 23 Cdo 3359/2018).

35. V řešeném případě ujednání o [anonymizována dvě slova] znělo takto:„ Pokud zhotovitel neprovede práce v dohodnutém termínu, může objednatel jako smluvní pokutu požadovat na zhotoviteli 2 % z ceny díl za každý týden zpoždění. Dodržení doby plnění zhotovitelem je závislé na řádné a včasné součinnosti objednatele.“ [anonymizováno] soud považuje za nesporné, že obrat„ z ceny [anonymizováno]“ obsahuje písařskou chybu, neboť dané spojení z jazykového hlediska nedává smysl. Použitý obrat nabízí dvě varianty výkladu, a to buď jako„ cena [anonymizováno]“ nebo„ cena [anonymizováno]“. Pojem„ [anonymizováno]“ se ve smlouvě o dílo vůbec nenachází, smlouva naopak opakovaně pracuje s pojmy„ dílčí fáze [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“. Již z toho důvodu soud ujednání vykládá tak, že se smluvní pokuta počítá z„ ceny [anonymizováno]“, což je ostatně zcela běžné ujednání obsažené ve standardních [anonymizováno] o [anonymizováno].

36. Dále bylo třeba zkoumat, zda má být [anonymizována dvě slova] počítána z celkové ceny [anonymizováno] či naopak jeho dílčích fází. Soud za účelem výkladu ujednání v souladu s výše citovanou judikaturou nejprve zjišťoval vůli stran při uzavření smlouvy. Oba účastníci uvedli, že na začátku společně prošli [anonymizováno], ovšem ujednání o smluvní pokutě si výslovně nevyjasnili. Žalobkyně zároveň nevěděla, zda se sjednané lhůty skutečně dodržují. Žalovaná tvrdila, že smluvní pokuta se vždy vztahuje k prodlení s jednotlivými fázemi [anonymizováno] a z jejich ceny má být i počítána. Naopak žalobkyně smluvní pokutu vnímala tak, že se počítá z celkové [anonymizována dvě slova], neboť tímto způsobem žalovaná deklarovala svou odbornost a ujistila žalobkyni, že je schopna [anonymizováno] zhotovit ve sjednaných lhůtách. Z uvedeného je zřejmé, že strany vnímaly a vnímají ujednání o smluvní pokutě zcela protichůdně a nadto nebylo prokázáno, že jejich vůle při uzavření smlouvy byla druhé straně známa. Soudu přitom chybí další výkladová vodítka uvedená v § 556 odst. 2 o. z., tedy zavedená praxe stran, co jednání předcházelo a co po něm následovalo, neboť se jednalo o jediný smluvní vztah mezi účastníky a dané ujednání se dosud neaplikovalo.

37. Soud proto následně zkoumal, zda lze ujednání vyložit podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Z hlediska obsahu smlouvy je třeba vzít v potaz, že pojem [anonymizováno] ve smlouvě není definován, [anonymizována dvě slova] hovoří toliko o provedení prací. V [anonymizováno] je stanoveno, že [anonymizováno] bude předáno po ukončení dílčích fází [anonymizováno], které jsou zde definovány. Každá fáze začíná zahájením prací a končí předáním [anonymizováno]. Z uvedeného je tedy patrné, že pojem„ [anonymizováno]“ v tomto článku znamená jeho jednotlivé dílčí části. Článek [anonymizováno] týkající se ceny díla rozlišuje mezi pojmem„ [anonymizováno]“ na jedné straně a„ dílčí fáze [anonymizováno]“ na straně druhé. Obdobně i [anonymizováno] a [anonymizováno] rozlišuje mezi dílem a jeho částmi. Z hlediska logického výkladu lze připustit, že prodlení s jednou fází [anonymizováno] má za následek prodlení i s dalšími fázemi, neboť jednotlivé činnosti na sebe navazují, ovšem toto platí pouze v případě prodlení s prvotními fázemi [anonymizováno]; naopak v případě prodlení se závěrečnými fázemi se tento předpoklad neuplatní. S ohledem na vše výše uvedené soud konstatuje, že se mu nepodařilo spolehlivě objasnit význam ujednání o smluvní pokutě, a proto v souladu s výkladovými pravidlem stanoveným v § 1812 odst. 1 o. z. ujednání vyložil ve prospěch žalobkyně jakožto spotřebitelky, tedy tak, že [anonymizována dvě slova] se počítá z celkové ceny [anonymizováno]. Dle [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] se tedy jedná o částku 183 200 Kč a 80 000 Kč plus DPH. Žalobkyně však požadovala smluvní pokutu toliko z částky 183 200 Kč a její postup byl ve prospěch žalované.

38. Dále se soud zabýval výkladem ujednání o době, za kterou se [anonymizována dvě slova] počítá. Z čl. [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] plyne, že první část [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je jasně časově ohraničená. Práce měly být zahájeny po podpisu smlouvy a úhradě autorizace a následně na sebe navazovala lhůta třikrát čtrnáct dní. Žalovaná sice tvrdila, že doklad o úhradě autorizace byl vydán až 11. 12. 2020, ovšem bylo zjištěno, že se tak stalo pro daňové účely, zbylé částky byly předávány v hotovosti, což obě strany potvrdily. Nadto v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně první část ceny uhradila v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná následně začala s realizací díla. Tedy strany byly srozuměny s tím, že byly splněny vstupní podmínky a začínají běžet lhůty pro zhotovení [anonymizováno]. Ohledně druhé fáze, tedy zajištění stanoviska ke studii, byla stanovena lhůta cca do 40 dnů. Již z formulace tohoto ujednání je zřejmé, že lhůta v této části nebyla stanovena jako závazná, neboť do značné míry závisela na aktivitě veřejnoprávních orgánů. Soud proto smluvní pokutu zohlednil toliko za prodlení s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

39. Vzhledem k tomu, že dle ujednání o [anonymizována dvě slova] prodlení objednatele vylučuje prodlení zhotovitele, soud se zabýval dále tím, která ze stran prodlení zapříčinila. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že hlavní zdržení vzniklo z důvodu nutnosti přepracovat projekt, neboť původní návrh nepočítal s územním rozhodnutím pro danou oblast, které určovalo uliční čáru osm metrů od hranic pozemku. Soud přitom považuje za jednoznačné, že povinnost zajistit si veřejnoprávní podklady tížila žalovanou jakožto profesionálku. Uvedené platí tím spíše, že žalobkyně si zvolila nejdražší variantu z nabídky žalované, neboť uvedla, že je v dané oblasti laikem a měla zájem, aby za ní žalovaná celý projekt kompletně připravila. Ostatně jednatel žalované v průběhu soudního řízení uvedl, že si sám zajišťoval územní plán a uznal své pochybení, když mu žalobkyně poslala odkaz na webové stránky obce, kde byl výňatek z územního rozhodnutí zveřejněn. Nadto je třeba přihlédnout k tomu, že dle [anonymizováno] o [anonymizováno] měla žalovaná povinnost projekt předběžně konzultovat s příslušnými veřejnoprávními orgány již v jeho prvotní fázi. Pokud by žalovaná takto postupovala, regulativ daného území by nepochybně zjistila. Tvrzení, že žalobkyně měla sama projednat záležitost se stavebním úřadem, se v řízení neprokázalo a naopak odporuje provedeným důkazům. Další podstatné prodlení bylo způsobeno tím, že v pořadí druhý projekt byl navržen tak, že výrazným způsobem překročil finanční zadání a z toho důvodu jej žalobkyně odmítla převzít. Následně musel být navržený dům zmenšen, aby byl ve finančních možnostech žalobkyně.

40. Ve zbytku obě strany považovaly jednání za pružná a z provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně poskytovala žalované součinnost při připomínkování projektu. Žalovaná dále zdůrazňovala, že žalobkyně uvedla žalovanou v omyl, neboť se ve smlouvě nepravdivě označila za stavebníka a dále místo žalobkyně s žalovanou jednal její partner. Byť byla pravdivost těchto tvrzení prokázána, soudu není zcela zřejmé, co z nich plyne pro projednávaný případ. Osoba stavebníka je při přípravě projektu podstatná toliko z toho hlediska, že musí udělit plnou moc zhotoviteli k jednání s příslušnými veřejnoprávními orgány. V projednávané věci bylo prokázáno, že plná moc byla udělena dne 7. 10. 2019 a do té doby žalovaná zajišťovala stanoviska a věc konzultovala bez nutnosti plné moci. Udělení plné moci tedy nemělo vliv na vznik prodlení. Obdobně soud hodnotí námitku, dle níž namísto žalobkyně jednal s žalovanou její partner. Předně bylo prokázáno, že převážně s žalovanou jednala přímo žalobkyně, její partner toliko přišel převzít hotový projekt v [anonymizováno] a [anonymizováno] 2020. Všichni přitom byli srozuměni s tím, že zastupuje žalobkyni a žalované v této souvislosti nevznikly žádné pochybnosti. Nadto ani zákon nevyžaduje písemnou formu plné moci, pokud se týká jen určitého právního jednání, zde převzetí díla (k tomu srov. § 441 odst. 2 o. z.). Ačkoliv se tedy žalobkyně sama na jednání s žalovanou nedostavila, poskytla součinnost tím, že poslala svého partnera jakožto zástupce.

41. Soud zároveň nepřisvědčil argumentu žalované, že [anonymizována dvě slova] byla žalobkyni předána prostřednictvím e-mailu již v [anonymizováno] 2020, neboť dle [anonymizováno] o [anonymizováno] má být studie předána ve třech pare a na CD v PDF formátu. Žalobkyně potvrdila, že o takovéto předání měla zájem. V této podobě studie nikdy předána nebyla, byť žalobkyně prodlení žalované počítá do okamžiku podpisu předávacího [anonymizováno] dne 11. 12. 2020.

42. S ohledem na vše výše řečené soud shrnuje, že smluvní pokutu lze požadovat toliko za prodlení s vyhotovením a [anonymizována tři slova], lhůty začaly běžet dne 22. 1. 2019 při podpisu smlouvy a první úhrady. Žalobkyně však požaduje smluvní pokutu až od 23. 10. 2019 do podpisu předávacího protokolu dne 11. 12. 2020. Jde celkem o 415 dní, tedy 60 týdnů. Dvě procenta z částky 183 200 Kč činí 3 664 Kč, vynásobeno 60 je výsledkem 219 840 Kč.

43. Pro úplnost se soud zabýval rovněž otázkou přiměřenosti výše smluvní pokuty, byť žalovaná navzdory svým obsáhlým podáním nenavrhovala moderaci smluvní pokuty. Soud [anonymizována dvě slova] za nepřiměřeně vysokou nepovažuje, neboť byla sjednána ve výši dvě procenta z ceny díla za každý týden zpoždění, nikoliv denně. Obdobně byla sjednána [anonymizována dvě slova] za prodlení s úhradou ceny [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] lze tedy hodnotit jako vyváženou. Zejména však soud přihlédl k tomu, že smyslem daného ujednání bylo zajistit včasnost plnění, která je v tomto typu [anonymizováno] o [anonymizováno] zcela zásadní. Je třeba mít na zřeteli, že na projekt navazovaly další činnosti, zejména samotná výstavba rodinného domu a stěhování žalobkyně. Projektová dokumentace a odhad ceny vzniká na základě ukazatelů dostupných v čase uzavření smlouvy, a proto včasnost vyhotovení projektu je podstatná již z toho důvodu, že ceny stavebních prací a materiálů se v čase mění. Dále je třeba vzít v potaz, že prodlení s jednou fází díla nemělo automaticky za následek vznik povinnosti hradit smluvní pokuta za následující fáze, neboť termíny nebyly stanoveny fixním datem, ale vždy v návaznosti na dokončení předchozích fází díla. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta byla sjednána v přiměřené výši, soud nebyl oprávněn k její moderaci, což ostatně žalovaná ani nenavrhovala.

44. Soud konečně neshledal požadavek na úhradu [anonymizována dvě slova] v rozporu s dobrými mravy. Soud si je vědom toho, že jednatel žalované se snažil chovat korektně, vyhotovil nový návrh bez nároku na honorář, poskytl slevu a zároveň ani jedna ze stran [anonymizováno] nedodržovala do všech detailů. Na druhou stranu vzniklé prodlení na žalobkyni dopadlo mimořádně nepříznivě, neboť výstavba se posunula na rok 2021, kdy došlo k enormnímu nárůstu cen stavebních prací a zejména materiálů. Uvedené neznamená, že za cenový nárůst v důsledku pandemie Covid-19 odpovídá žalovaná, zároveň však z tohoto důvodu nelze hodnotit požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč jako jednání v rozporu s dobrými mravy. To platí tím spíše, že žalobkyně uplatnila pouze část smluvní pokuty, na kterou měla nárok, a rovněž v průběhu řízení nabízela její snížení. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení běžícího po marném uplynutí lhůty k plnění.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 137 360,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 794 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 219 840 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, porada se žalobkyní dne 17. 1. 2023 a 20. 6. 2023, účast na jednání dne 15. 3. 2023, 15. 6. 2023 za dva úkony, 7. 9. 2023 a 26. 10. 2023; vyjádření ze dne 24. 7. 2023) a z částky 4 590 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní upomínka) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

46. Dále náklady řízení tvoří cestovní náhrada v celkové výši 6 563,64 Kč, a to -) v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 3. 2023 náhrada 1 701,15 Kč za 180 ujetých km ([ulice], [obec] – Obvodní soud pro Prahu 10 a zpět) v částce 1 301,15 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., -) v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 6. 2023, 7. 9. 2023 a 26. 10. 2023 třikrát náhrada 1 620,83 Kč za 180 ujetých km ([ulice], [obec] – Obvodní soud pro Prahu 10 a zpět) v částce 1 220,83 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., 47. Náklady řízení dále tvoří podle § 14 a. t. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 106 253,64 Kč ve výši 22 313,26 Kč Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení 8 794 + 96 390 + 3 300 + 6 563,64 + 22 313,26 = 137 360,90 Kč.

48. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za písemná vyjádření ze dne 18. 1. 2023, 13. 2. 2023, neboť se nejednalo o podání ve věci samé, dále za vyjádření ze dne 11. 4. 2023, neboť jím byla pouze zpřesněna žaloba a za vyjádření ze dne 12. 6. 2023, neboť obsah této repliky mohl být přednesen v průběhu jednání a žalobkyně nebyla k jejímu zaslání vyzvána.

49. Lhůta k plnění proto byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.