22 C 298/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení neexistence právního vztahu a o určení splátky jistiny dluhu

I. Určuje se, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl právní vztah úvěrujícího a úvěrovaného z titulu , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 7. 5. 2024 z důvodu její absolutní neplatnosti ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

II. Zamítá se žaloba na určení splatnosti zbývající jistiny poskytnuté žalovanou žalobkyni ve výši 5 000 Kč tak, že tato částka bude splácena ve splátkách po 500 Kč, a to vždy k 28. dni v kalendářním měsíci. Splatnost těchto splátek začne v kalendářním měsíci následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by soud určil, že mezi stranami nevznikl právní vztah na základě , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. , hodnota, (dále jen „, Anonymizováno, “), a současně aby soud určil, že žalobkyně je povinna splatit jistinu v celkové výši 5 000 Kč v deseti měsíčních splátkách po 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Žalobkyně považuje smlouvu za absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o , Anonymizováno, , ve znění pozdějších zákonů (dále jen „, Anonymizováno, “), neboť žalovaná před jejím uzavřením dostatečně nezkoumala schopnost žalobkyně splácet úvěr. Zejména žalovaná nevyhodnotila, že žalobkyně v období bezprostředně předcházejícím uzavření smlouvy sjednala sedm dalších , Anonymizováno, a své dluhy splácela prostřednictvím dalších úvěrů. Dostala se proto do dluhové spirály a další , Anonymizováno, jí neměl být poskytnut. Současně považuje smlouvu za neplatnou i s ohledem na nemravnou výši úrokové sazby. Žalobkyně zdůraznila, že na podání této žaloby má naléhavý právní zájem, neboť jejím prostřednictvím se domáhá autoritativního určení neplatnosti smlouvy. Ačkoliv strany před podáním žaloby jednaly o narovnání sporných práv a povinností ze smlouvy, žalovaná odmítla uznat neplatnost smlouvy. Žalobkyně proto nemá jinou možnost, jak postavit na jisto, jaká práva a povinnosti pro ni ze smlouvy plynou. V opačném případě by musela vyčkat na podání žaloby ze strany žalované a teprve v daném řízení uplatnit svou obranu. Žaloba má tedy prevenční charakter. Nadto žalovaná do návrhu dohody o narovnání začlenila čl. 2.2, dle něhož budou žalobkyni v případě prodlení dopočítány veškeré úroky a poplatky sjednané ve smlouvě a věc bude předána inkasní agentuře. Žalovaná tedy návrhem dohody o narovnání obchází § 86 a § 87 zákona, kde jsou stanoveny následky porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Současně má žalobkyni na výběr, zda se svým nárokem obrátí na soud nebo na finančního arbitra a její volba jí nemůže být kladena k tíži.

2. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně nemá na podání této žaloby naléhavý právní zájem. Strany před podáním žaloby mimosoudně jednaly a žalovaná přistoupila na veškeré požadavky žalobkyně. Zejména souhlasila s tím, že žalobkyně uhradí toliko jistinu dluhu ve výši 5 000 Kč ve splátkách navržených žalobkyní. Žalobkyně přesto bezdůvodně odmítla podepsat dohodu o narovnání. Současně ani nesporovala obsah tohoto návrhu, který by žalovaná byla připravena upravit, a to včetně , Anonymizováno, Skutečným důvodem, proč žalobkyně odmítla spor vyřešit smírně, byla neshoda ohledně náhrady nákladů právního zastoupení žalobkyně, které žalovaná nepovažovala za účelně vynaložené. V této souvislosti především upozornila, že žalobkyně měla možnost obrátit se na finančního arbitra a zde se bezplatně domáhat svých práv. Určení neplatnosti smlouvy nebude mít reálný dopad do práv žalobkyně, neboť žalovaná souhlasí s tím, že žalobkyně uhradí pouze jistinu v navržených splátkách. Ze stejného důvodu chybí naléhavý právní zájem na určení splatnosti dluhu ve smyslu § 87 odst. 2 zákona, neboť mezi stranami není sporu o době přiměřené možnostem žalobkyně splácet dluh.

3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel z následujících zjištění:

4. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne , datum, č. , hodnota, , na jejímž základě se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč a žalobkyně se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. RPSN dle smlouvy činila 5 529,85 % (smlouvou č. , hodnota, ).

5. Před uzavřením smlouvy si žalovaná vyžádala od žalobkyně , Anonymizováno, lístek za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, 2024, dle něhož příjem žalobkyně činil cca 26 000 Kč, resp. 28 000 Kč (3x výplatním lístkem žalobkyně). Současně žalobkyně předložila , Anonymizováno, z , Anonymizováno, vedeného u , Anonymizováno, za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, 2024. V , Anonymizováno, byla na účet připsána částka 47 877 Kč a odepsána částka 44 835 Kč, v , Anonymizováno, byla připsána částka 41 741 Kč a odepsána částka 44 781,99 Kč a v , Anonymizováno, byla připsána částka 67 843 Kč a odepsána částka 51 634,36 Kč. Z , Anonymizováno, z , Anonymizováno, plyne, že žalobkyně dne 13. 2. 2024 obdržela půjčku ve výši 10 000 Kč od , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., dne 2. 3. 2024 obdržela půjčku ve výši 10 000 Kč od , právnická osoba, ., dne 18. 3. 2024 obdržela půjčku ve výši 10 000 Kč od , právnická osoba, a dne 27. 3. 2024 obdržela půjčku ve výši 15 000 Kč od , právnická osoba, . (, Anonymizováno, z účtu žalobkyně č. , č. účtu, za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, 2024).

6. Dne 29. 7. 2024 zaslala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalované dopis, v němž namítla neplatnost smlouvy, neboť žalovaná dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalobkyně. Z toho důvodu uvedla, že žalovaná má nárok pouze na dosud nesplacenou jistinu dluhu, a současně požadovala úhradu právního zastoupení ve výši 5 400 Kč (, Anonymizováno, právní zástupkyně žalobkyně ze dne 29. 7. 2024). Žalovaná v odpovědi sdělila, že úvěruschopnost žalobkyně zkoumala dostatečně, a proto se neztotožňuje s tvrzením, že je smlouva neplatná. Přesto projevila ochotu dohodnout se tak, že žalobkyně uhradí toliko jistinu 5 000 Kč a 10 % aktuální výše smluvního úroku v částce 573 Kč, ve zbytku by dlužná částka byla žalobkyni odpuštěna (dopisem žalované ze dne 1. 8. 2024). Dne 13. 8. 2024 žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně sdělila, že považuje smlouvu za neplatnou, a proto má žalobkyně povinnost vrátit toliko jistinu ve splátkách, které je schopna splácet. Navrhla, že žalobkyně uhradí jistinu 5 000 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně a žalovaná uhradí žalobkyni náklady právního zastoupení ve výši 5 400 Kč (, Anonymizováno, právní zástupkyně žalobkyně ze dne 13. 8. 2024). Dne 14. 8. 2024 žalovaná odpověděla, že souhlasí s úhradou jistiny ve výši 5 000 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně, odmítla však uhradit náklady právního zastoupení, neboť je nepovažovala za účelně vynaložené (, Anonymizováno, žalované ze dne 14. 8. 2024). V odpovědi ze dne 21. 8. 2024 žalobkyně trvala na úhradě nákladů řízení s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a současně upozornila na sankce, které žalované hrozí podle zákona o spotřebitelském úvěru (, Anonymizováno, právní zástupkyně žalobkyně ze dne 21. 8. 2024).

7. Dne 26. 8. 2024 žalovaná zaslala žalobkyni , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dle níž by strany narovnaly sporné vztahy ze smlouvy tak, že žalobkyně by uhradila žalované částku 5 000 Kč v deseti měsíčních splátkách po 500 Kč vždy k 20. dni v měsíci. V čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalovaná navrhla ujednání, dle něhož zbylá dlužná částka bude žalobkyni odpuštěna, pokud svůj závazek řádně uhradí. Pokud ke splnění závazku nedojde, budou žalobkyni dopočítány veškeré úroky a poplatky a případ bude předán , Anonymizováno, agentuře. Dle čl. , Anonymizováno, se žalobkyně měla zavázat, že nezahájí řízení u finančního arbitra, jehož předmětem by byla otázka platnosti smlouvy nebo jakékoliv nároky z ní vyplývající (, Anonymizováno, , Anonymizováno, o , Anonymizováno, včetně e-mailu ze dne 26. 8. 2024).

8. Právní zástupkyně žalobkyně odpověděla, že v textu , Anonymizováno, nejsou reflektovány náklady na právní zastoupení žalobkyně. Proto s návrhem dohody o narovnání nesouhlasí (nedatovaným dopisem právní zástupkyně žalobkyně). Žalovaná sdělila, že žalobkyně se mohla jednoduše obrátit na finančního arbitra, který bezplatně projednává stížnosti či reklamace spotřebitelů, a zde se domáhat svých práv. Zopakovala svou připravenost přijmout navrhovaný splátkový kalendář, odmítla však náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně (nedatovaným , Anonymizováno, žalované). V předžalobní výzvě ze dne 9. 9. 2024 žalobkyně trvala na náhradě nákladů právního zastoupení (, Anonymizováno, právní zástupkyně žalobkyně ze dne 9. 9. 2024). V , Anonymizováno, ze dne 21. 9. 2024 žalovaná odpověděla, že je připravena přistoupit na požadavky žalobkyně v plném rozsahu co se týče částky ke splacení a výše měsíčních splátek. Náhrada nákladů právního zastoupení odmítla uhradit a rovněž odmítla tvrzení žalobkyně, že je smlouva absolutně neplatná (, Anonymizováno, žalované ze dne 21. 9. 2024).

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

10. Žalobkyně s žalovanou uzavřely , Anonymizováno, , na jejímž základě se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni , Anonymizováno, až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná si v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně vyžádala tři výplatní lístky a tři měsíční výpisy z účtu žalobkyně předcházející poskytnutí úvěru. Z výpisu z účtu plyne, že žalobkyně během , Anonymizováno, a , Anonymizováno, 2024 získala čtyři půjčky od nebankovních subjektů poskytujících spotřebitelské úvěry. Žalovaná poskytla žalobkyni 5 000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vznesla námitku neplatnosti smlouvy, neboť žalovaná nedostatečně zkoumala schopnost žalobkyně splácet úvěr. Během vzájemné komunikace žalovaná přistoupila na požadavek žalobkyně splatit toliko jistinu úvěru v navržených splátkách, odmítla však žalobkyni uhradit náklady právního zastoupení. Žalovaná rovněž trvala na tom, že smlouva není neplatná a do návrhu dohody o narovnání začlenila ujednání, dle něhož v případě prodlení se splácením jistiny budou žalobkyni dopočítány veškeré úroky dle smlouvy.

11. Soud učinil následující právní závěr:

12. Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením , Anonymizováno, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše , Anonymizováno, úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne , Anonymizováno, úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. V řešeném případě se žalobkyně domáhala určení, že mezi ní a žalovanou nevznikl vztah ze smlouvy z důvodu její absolutní neplatnosti, a současně se domáhala určení splátek dluhu. Jednalo se tedy v obou případech o určovací žalobu a žalobkyně byla povinna prokázat naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

17. Soud připomíná, že dle ustálené judikatury dovolacího soudu je naléhavý právní zájem na určovací žalobě dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní; jejím účelem je poskytnout ochranu právu žalobce dříve, než dojde k jeho porušení, a naopak, není namístě tam, kde právo již bylo porušeno a kde je žalobci obvykle již k dispozici žaloba o splnění povinnosti. Avšak i v případě, že lze žalovat o splnění povinnosti, je naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 o. s. ř. dán, jestliže je rozhodnutí o určovací žalobě způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje (nemůže vystihnout) celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva, a naopak určovací žaloba je k tomu způsobilejší než jiné procesní prostředky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 20 Cdo 54/2001, uveřejněný pod číslem 6/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

18. Soud při vědomí výše uvedených východisek dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je dán v případě prvního nároku. V řízení bylo prokázáno, že mezi stranami probíhala před podáním žaloby rozsáhlá komunikace, v níž se strany snažily nalézt smírné řešení vzniklého sporu. Žalobkyně se od počátku dovolávala neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání její úvěruschopnosti, žalovaná však po celou dobu (i během soudního jednání) setrvala na stanovisku, že smlouva platná je. Soud si je vědom skutečnosti, že žalovaná akceptovala požadavek žalobkyně, že na svůj závazek uhradí toliko jistinu ve výši 5 000 Kč ve splátkách navržených žalobkyní. Nelze však odhlédnout od toho, že žalovaná do návrhu dohody o narovnání začlenila ujednání, na jehož základě by byla žalobkyně povinna uhradit veškeré úroky dle smlouvy, pokud svůj dluh řádně neuhradí. Soud se proto ztotožnil s žalobkyní, že je zde naléhavý právní zájem na určení, zda je smlouva platná či nikoliv, neboť teprve na základě autoritativního rozhodnutí soudu bude žalobkyni zřejmé, jaká práva a povinnosti pro ni plynou z daného právního vztahu. Současně je splněna podmínka, že žalobkyně nemá možnost domáhat se svých práv žalobou na plnění, neboť toto právo svědčí toliko žalované. Žalobkyně by tedy musela vyčkávat, zda a kdy žalovaná uplatní svůj nárok ze smlouvy a teprve v daném řízení vznést svou obranu. Žaloba má tedy jednoznačně preventivní charakter, neboť umožňuje žalobkyni postavit na jisto, jaká práva a povinnosti pro ni plynou ze smlouvy a vyhnout se tak případným budoucím sporům.

19. Z věcného hlediska soud dospěl k závěru, že žalovaná před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost žalobkyně dostatečně a smlouva je tak podle § 87 odst. 1 zákona neplatná. Žalovaná si sice vyžádala výplatní lístky žalobkyně a rovněž výpisy z jejího bankovního účtu, takto získané údaje však nedostatečně vyhodnotila. Zejména nezohlednila, že žalobkyně v měsících bezprostředně předcházejících uzavření sporné smlouvy sjednala větší množství spotřebitelských úvěrů od nebankovních subjektů a s ohledem na svou nedostatečnou solventnost tyto úvěry splácela prostřednictvím dalších půjček. Za dané situace tedy žalobkyni neměl být poskytnut další spotřebitelský úvěr, neboť žalobkyně zjevně nebyla schopná své dluhy řádně splácet. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl a určil, že mezi účastníky nevznikl právní vztah ze sporné smlouvy o úvěru.

20. Naproti tomu však soud uzavřel, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení splátek dluhu. Je třeba mít na paměti, že dle dikce § 87 odst. 2 zákona je možné domáhat se určení přiměřené doby splátek pouze za situace, je-li mezi stranami v této věci spor. V projednávaném případě však bylo prokázáno, že žalovaná bezezbytku přistoupila na návrh žalobkyně a souhlasila s měsíčními splátkami ve výši 500 Kč i s navrženou dobou splatnosti. Soud proto nemá důvod do dohody účastníků zasahovat a přistoupit k projednání druhé části žaloby. Výrokem II. tohoto rozsudku proto zamítl nárok žalobkyně na určení splátek dluhu.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu účastnic byl totožný.