22 C 308/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o 121 397,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 121 397,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 121 397,43 Kč od 26. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 70 841,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí,, Anonymizováno, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 121 397,43 Kč s příslušenstvím představující povinný díl, jenž žalobci náleží z pozůstalosti po jeho zemřelém otci, panu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , narozeném , datum, , zemřelém , datum, (dále také jen „zůstavitel“). Žalobu odůvodnil tím, že zůstavitel jej vydědil z důvodu, že o něj trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl ve smyslu § 1646 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Vydědění však bylo učiněno neprávem, neboť špatný vztah mezi žalobcem a zůstavitelem nebyl chybou žalobce a nadto zůstavitel neměl zájem, aby se jejich vztah zlepšil. Jejich vztah byl problematický zejména z důvodu povahových rysů zůstavitele, který měl výbušnou a tvrdohlavou povahu a vůči své rodině se choval až despoticky. Tyto rysy se zhoršovaly pod vlivem alkoholu, který zůstavitel v nemalé míře požíval. Další zhoršení vzájemných vztahů pak nastalo v důsledku vážné , podezřelý výraz, a následné smrti zůstavitelovy první manželky a matky žalobce, paní , jméno FO, . Zůstavitel ještě za jejího života měl mimomanželské poměry a začal nový vztah s žalovanou. Několik měsíců po smrti první manželky se zůstavitel s žalovanou odstěhoval z bytu, kde do té doby bydlel s žalobcem, i nadále si však na tento byt činil nárok, při neohlášených návštěvách vyvolával hádky a rovněž uzamkl jeden pokoj s tím, že jej bude pronajímat. Ve skutečnosti však pokoj nechal chátrat. Pár let po odstěhování zůstavitel podal na žalobce žalobu na vyklizení bytu a rovněž , podezřelý výraz, oznámení. I přesto se žalobce snažil se zůstavitelem udržovat kontakt, posílal mu pohledy a jednou jej navštívil i s dětmi na chatě, zůstavitel však o kontakt neměl zájem. Možnost žalobce zúčastnit se posledního rozloučení se zůstavitelem znemožnila žalovaná. Zůstavitel měl špatný vztah i se svojí dcerou a sestrou žalobce, paní , jméno FO, , která se v důsledku chování zůstavitele v mladí odstěhovala ze společného bytu. Z výše uvedených důvodů nelze považovat vydědění žalobce za důvodné. Celková čistá hodnota pozůstalosti po zůstaviteli byla zjištěna ve výši 1 456 769,11 Kč a vzhledem k tomu, že zůstavitel má tři dědice v první dědické třídě (žalovanou, , jméno FO, a žalobce), žalobci jakožto zletilému synu náleží povinný díl ve výši jedné dvanáctiny.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. K žalobním tvrzením uvedla, že se se zůstavitelem seznámila přes inzerát, který zůstavitel zveřejnil zhruba měsíc po úmrtí první manželky. Zůstavitel se necítil na to žít sám, což mu však jeho děti následně vyčetly a rovněž mu vyčítaly, že udržoval s žalovanou mimomanželský poměr. To však žalovaná důrazně popírá. Žalovaná se zůstavitelem uzavřela manželství 23. 10. 1999, děti zůstavitele však žalovanou do rodiny nikdy nepřijaly a přestaly se se zůstavitelem stýkat. Ohledně sporného bytu uvádí, že se jednalo o služební byt, který byl přidělen zůstaviteli jako příslušníkovi , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Zůstavitel s žalovanou nechali tento byt žalobci k dispozici, pouze si zde vyhradili jednu místnost. Žalobce však v jejich nepřítomnosti užíval byt celý a uskladňoval jim do jejich pokoje nepotřebné věci, a dokonce vyměnil zámek od bytu, aby se tam žalovaná se zůstavitelem nemohli dostat. Rovněž před nimi schoval a zamkl do pokoje svoji manželku s malým synem, aby je zůstavitel neviděl a nemohl s nimi mluvit. Žalobce následně podal na zůstavitele žalobu na určení přechodu nájmu, která byla zamítnuta. Dále pak žalobce a jeho sestra podali vůči zůstaviteli žalobu na vypořádání spoluvlastnictví k chatě v , adresa, a trvali na jednorázovém vyplacení jejich podílu, ačkoliv zůstavitel žádal, zda by mohl jejich podíl splácet. S ohledem na postoj žalobce a jeho sestry si musel vzít půjčku s vysokým úrokem, čímž mu vznikla nedůvodně škoda. Zůstavitel se snažil žalobce několikrát písemně kontaktovat, avšak bez odezvy, zůstavitel ani nevěděl, kolik má vnoučat, a že se žalobce podruhé oženil. Zůstavitel několikrát pobýval v , podezřelý výraz, se závažným , podezřelý výraz, , žalobce jej však za celou dobu nikdy nenavštívil a o jeho , podezřelý výraz, stav se nezajímal. Žalovaná se rovněž postarala o vše kolem posledního rozloučení, žalobce se nezúčastnil ani uložení do hrobu. Jeho sestra paní , jméno FO, se o zůstavitele ke konci jeho života začala zajímat, proto jí žalovaná dobrovolně darovala příslušný podíl z pozůstalosti. Je rovněž podstatné, že zůstavitel vydědil žalobce dokonce dvakrát, a to notářskými zápisy z roku 2002 a 2014. Dle žalované bylo vydědění po právu a tato žaloba byla podána z čistě zištných důvodů.

3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel z následujících zjištění:

4. Obvodní soud pro , adresa, rozhodl v řízení o pozůstalosti, že žalovaná jakožto jediná dědička ze závěti nabyla veškeré dědictví po zůstaviteli. , adresa, hodnota pozůstalosti byla stanovena na 1 456 769,11 Kč (pravomocným usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 14. 4. 2022, č. j. , spisová značka, ).

5. Zůstavitel sepsal dne 26. 2. 2014 závěť a listinu o vydědění formou notářského zápisu, v němž povolal za dědičku veškerého svého majetku včetně práv a pohledávek žalovanou. Současně podle § 1646 odst. 1 písm. b) o. z. vydědil svou dceru , jméno FO, a žalobce, neboť o něj neprojevují opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měli. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že dcera a syn ho po dobu více než deseti let nenavštěvují, nepíší mu, netelefonují, neposílají mu dárky k svátkům, narozeninám a k jiným podobným příležitostem, a to přesto, že jim zůstavitel svým chováním k takovému jednání nezavdal žádné příčiny. Ze stejného důvodu zůstavitel vydědil i všechny potomky paní , jméno FO, a žalobce (notářským zápisem č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, ).

6. Žalobce a jeho sestra , jméno FO, v průběhu dědického řízení prohlásili, že závěť a listinu o vydědění považují za platnou a pravou, neuznali však důvody svého vydědění, jelikož s nimi zůstavitel přerušil kontakt z vlastní vůle a jakkoliv se o ně ani o jejich rodiny nezajímal (protokolem ze dne 14. 4. 2022, č. j. , spisová značka, ).

7. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že v jeho dětství žili jako normální rodina, veškerou péči zajišťovala matka, zůstavitel byl povahově cholerik až despota, často je i fyzicky trestal, žalobce si na něj nedokázal vybavit žádnou pozitivní vzpomínku. Zásadní zlom nastal v okamžiku, kdy měl zůstavitel autonehodu, neboť následně přišel o své postavení u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , začal být na lidi zlý a požívat ve větší míře alkohol. Pod vlivem alkoholu svou manželku kolikrát zbil, žalobce a jeho sestra se jí snažili zastávat. Žalobce v sedmnácti letech utekl z domova, ale na naléhání matky se vrátil. Následně žalobcova matka vážně , podezřelý výraz, a zůstavitel ještě před její smrtí hovořil o tom, že by se rád znovu oženil, ačkoliv žalobce říkal, že je ještě nějaká naděje na uzdravení. Zůstavitel chodil za prostitutkami, někdy si je vodil i domů, a to i v době, kdy byla matka v , podezřelý výraz, a o její , podezřelý výraz, se nezajímal. Po smrti matky žalobce zůstal bydlet v bytě společně se zůstavitelem, vznikaly tam konflikty, zůstavitel se z bytu odstěhoval zhruba půl roku poté, pořád tam však docházel, do bytu chodil s milenkami nebo pro věci a v dané době býval opilý pod obraz. V té době bydlel žalobce v bytě se svojí první manželkou a malým synem, proto následně podal žalobu vůči zůstaviteli na určení přechodu nájmu bytu. Na svou svatbu žalobce zůstavitele nepozval, neboť se jeho manželka bála, aby se pod vlivem alkoholu nechoval nevhodně. Žalobce bydlel v bytě do roku 2008, byt koupil a splácel jeho kupní cenu prostřednictvím úvěru. Ohledně chaty v , adresa, žalobce uvedl, že tam jezdil na víkendy, po smrti matky však čím dál tím méně, vznikaly mezi nimi rozepře, zůstavitel například vyhazoval sestře jídlo z lednice a říkal, že lednice je jeho. Žalobce zůstaviteli napsal dva dopisy, což však nemůže doložit, poté zůstaviteli psala žalobcova sestra po vzájemné domluvě. Jednou navštívil zůstavitele na chatě se syny a řekl mu, že by byl rád, aby se daná situace nějakým způsobem urovnala, na to mu zůstavitel odpověděl, že je pro něj žalobce mrtvý a že ho žádní parchanti nezajímají. Jednou se žalobce rovněž zastavil v bydlišti zůstavitele a žalované a zvonil na ně, ale neotevřeli. Ze strany zůstavitele a žalované nikdy nevzešel žádný podnět k tomu, aby spolu komunikovali nebo se setkali. Žalobce mrzí, že zůstavitele nekontaktoval ke konci jeho života, se sestrou se však dohodli, že bude lepší, aby byl otec v klidu. Žalobce však až do konce věřil, že si k sobě najdou cestu. Sestra se dozvěděla o úmrtí zůstavitele od své tety, následně se snažila domluvit s žalovanou, zda by se mohli účastnit pohřbu, na což žalovaná sdělila, že si zůstavitel jejich přítomnost nepřál. Termín uložení urny se jeho sestra dozvěděla od správy hřbitova, na místě jim žalovaná řekla, ať vypadnou, že tam nemají co dělat. Zůstavitel měl velmi podobný vztah se svým otcem, s nímž rovněž nevycházel, jako rodina za prarodiči nejezdili a nebyli mu ani na pohřbu. Zůstavitel se k žalobci choval úplně jinak, než jak to líčili vyslechnutí svědci, což žalobce mrzí (účastnickým výslechem žalobce).

8. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že se se zůstavitelem seznámila přes inzerát v listopadu 1998, následně se začali navštěvovat o víkendech střídavě u něj a u ní v bytě. Zůstavitel nepil a choval se k ní dobře, o první manželce hovořil hezky. Inzerát podal brzy po její smrti, neboť nechtěl být sám. S dětmi zůstavitele se příliš nevídala, na chatě žalobce nikdy neviděla. Ohledně soužití žalobce se zůstavitelem ve společném bytě ví převážně z doslechu od zůstavitele, jednou se tam zůstavitel nedostal, neboť žalobce vyměnil bez jeho vědomí zámek a jednou před zůstavitelem zamkl manželku se synem, aby je nemohl vidět. Zůstavitel žalované říkal, že se do bytu bojí chodit, aby ho žalobce nenapadnul. Následně se odstěhovali do bytu žalované. Ohledně vypořádání spoluvlastnictví k chatě se děti zůstavitele nepokusily dohodnout, ale rovnou podaly žalobu a rovněž odmítly možnost, aby jejich podíly zůstavitel splácel. Proto si musel vzít rychlou půjčku a zaplatit úroky. Zůstavitel před vypořádáním spoluvlastnictví k chatě měl zájem s dětmi komunikovat, následně již nikoliv. Žalovaná neví nic o tom, že by žalobce psal zůstaviteli dopisy, psala mu jeho sestra, zůstavitel však neměl zájem a poslední dopis vrátil otevřený. Jednou ho dcera přišla navštívit v , podezřelý výraz, , zůstavitel byl překvapený a docela rád. Následně dcera psala i ke konci jeho života, ovšem zůstavitel o dopisy již nestál. Rovněž se mu snažila pomoct a zprostředkovat schůzku s doktory, což však zůstavitel nechtěl. Žalovaná nedala vědět žalobci a jeho sestře o nemoci , Anonymizováno, ani jeho pohřbu, neboť si to nepřál. Žalovaná si není vědoma toho, že by dětem zůstavitele psala dopisy, podpisy na nich jsou však její (účastnickým výslechem žalované).

9. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že vztah s matkou měli hezký, se zůstavitelem nikoliv, za každou maličkost byli trestáni, doma byl neustále křik, sama se jako starší musela starat o domácnost a žalobce. Jednou za ní zůstavitele přišel do pokoje, když nebyla matka doma, a vyhrnoval jí košili, následně se v pokoji raději zamykala. Z bytu se odstěhovala v sedmnácti poté, co se zastala matky před otcem a ten ji uhodil, až spadla a tekla jí krev. Žalobce zůstal v bytě se zůstavitelem, probíhaly tam hádky, zůstavitel v opilosti napadal matku a žalobce se jí zastával. Zůstavitel pil obecně hodně, pod vlivem alkoholu se mu stala autonehoda, když jel z veřejného domu. Zůstavitel obecně chodil za prostitutkami, matka o tom věděla, svědkyně jednou takovou ženu v bytě potkala. Po smrti matky žalobce podal žalobu, aby se vyhnul konfliktům, neboť v bytě bydlel se svou rodinou a malým synem. Svědkyně se se zůstavitelem vídala o víkendech na chatě, kde však rovněž vznikaly konflikty, a proto chtěli spoluvlastnictví vypořádat. Domluva se zůstavitelem nebyla možná, neboť říkal, že vše je jeho, proto podali žalobu. Následně zůstavitel již odmítal jakýkoliv kontakt, řekl, že s nimi nechce mít nic společného a napsal jí velmi vulgární dopis. Svědkyně se snažila se zůstavitelem navázat kontakt, psala mu za sebe i za žalobce dopisy, ovšem zůstavitel o ně nestál, naposledy mu napsala v roce 2014 k šedesátým narozeninám, dopis se jí však vrátil otevřený a poté to již vzdala. Zůstaviteli psala i za žalobce, neboť se domnívala, že kdyby jí psal přímo, nemělo by to žádný smysl. Ke konci života se mu svědkyně snažila pomoct a sháněla mu léky, nikdo jí však neřekl, v jaké , podezřelý výraz, leží, ani že zůstavitel zemřel a kdy bude pohřeb. Toto s bratrem zjistila přes správu hřbitova a následně se oba zúčastnili uložení urny. Zůstavitel se svým otcem rovněž neměl dobrý vztah, nenavštěvovali ho a nešli mu na pohřeb (výslechem svědkyně , jméno FO, ).

10. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že jeho manželka je sestřenice žalobce a paní , jméno FO, . Zůstavitele znal od roku 1988, kdy se oženil. První manželku zůstavitele neznal, ani jejich děti, se zůstavitelem se začali blíže stýkat až po její smrti. Měli blízký vztah, společně podnikali různé projekty, především opravy na chatě, neboť zůstavitel byl velmi šikovný. Zůstavitel se ke svědkovi choval velmi hezky až otcovsky, žalobce tam nikdy neviděl. Svědek neví, jakým způsobem jejich rodina fungovala, informace má pouze z doslechu od zůstavitele. Zároveň neví, proč se nestýkali, neboť s ostatními bratranci a sestřenicemi se setkávali. Zůstavitel o svých dětech vždy mluvil s bolestí a slzami v očích, ačkoliv to byl tvrdý chlap. Žalobce se k němu choval velmi špatně, sprostě mu nadával, do bytu si vodil kamarády, pili alkohol, a dokonce měl žalobce intimní styky jak se ženami, tak muži v manželské posteli zůstavitele. Rovněž si půjčoval peníze a byl zadlužený. Vydědění zrálo v zůstaviteli deset let, bolelo ho, že o něj děti nemají zájem a nezná své vnuky. Dle svědka byl zůstavitel charakterní a spořádaný člověk, žádné boční vztahy neměl, naopak trvalo dlouho, než si po smrti první manželky vybral novou ženu. Svědek vyloučil, že by se zůstavitel mohl ke svým dětem chovat agresivně, neboť byl vždy vlídný. Vztah mezi zůstavitelem a jeho otcem byl rovněž špatný, byla mezi nimi oboustranná blokace (výslechem svědka , jméno FO, ).

11. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je sestřenicí žalobce, zůstavitele i jeho první manželku znala od mala, ovšem o rodinných problémech nic neví, navenek působili příjemně. V kontaktu byli zejména poté, co se zůstavitel podruhé oženil. Vztah mezi zůstavitelem a žalobcem byl v dospělosti na bodu mrazu, zůstavitele to velmi trápilo, někdy se mu i zalily oči slzami, když o tom mluvil. Obecně říkal, že je z dětí zklamaný, že ho daly k soudu a že je syn zadlužený. Žádný kontakt mezi nimi neprobíhal, občas se ozvala dcera, žalobce nikoliv. Děti zůstaviteli nijak nepomáhaly, nezajímaly se o něj, zůstavitel neznal ani svá vnoučata. Dle svědkyně byl zůstavitel pracovitý, svědomitý, měl rád legraci a když bylo vše srovnané a uspořádané. Nikdy nebyl konfliktní typ a alkohol nepil. O úmrtí zůstavitele se paní , jméno FO, dozvěděla od matky svědkyně (výslechem svědkyně , jméno FO, ).

12. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že znal především první manželku zůstavitele, neboť spolu od začátku devadesátých let sloužili u , Anonymizováno, a seděli spolu v kanceláři. Problémy v rodině nastaly poté, co měl zůstavitel autonehodu pod vlivem alkoholu, obecně se o něm vědělo, že chodil popíjet do večerních podniků a byl vídán s nějakými slečnami. Zůstavitel neměl dobrý vztah s žalobcem, dceru přijímal více, dle svědka to bylo z toho důvodu, že se žalobce zastal matky proti otci. O problémech v rodině ví z doslechu od žalobcovy matky, jednou byl osobně přítomen tomu, že zůstavitel nebyl zcela střízlivý, také si všiml, že žalobcova matka měla někdy modřiny na rukou, ovšem neví, z jakého důvodu. Když , podezřelý výraz, a ležela v , podezřelý výraz, , svědek ji s kolegy chodil téměř denně navštěvovat a nikdy tam nepotkal zůstavitele, což ho překvapilo. Matka žalobce říkala, že má strach, aby zůstavitel jejich děti nepoškozoval. Žalobce se v minulosti radil ohledně problémů se zůstavitelem, svědek mu poradil, aby si nechal vyplatit podíl na společné chatě. Dnes již nejsou v kontaktu (výslechem svědka , jméno FO, ).

13. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je bývalou manželkou žalobce, bydlela s žalobcem v bytě, kde dříve bydlel se zůstavitelem. Zůstavitel tam občas přišel, ale nebydlel tam, svědkyně ho viděla zhruba dvakrát. Žalobce se ji snažil chránit, zamknul ji i s malým synem do pokoje, následně mezi žalobcem a zůstavitelem proběhla hádka, pravděpodobně kvůli bytu, neboť si ho zůstavitel nárokoval. S žalobcem byt zrenovovali a vše platili sami, zůstavitel na byt nijak nepřispíval. Vztahy se zůstavitelem nefungovaly, nebyl na jejich svatbě, neboť se báli, aby se pod vlivem alkoholu nechoval agresivně, vnuka nevídal. Za dobu jejich manželství se choval žalobce bezproblémově, měl práci a vedle toho brigádu, se synem má hezký vztah, a i po rozvodu se na všem dokázali dohodnout. Neví nic o tom, že by měl žalobce poměry s muži (výslechem svědkyně , jméno FO, ).

14. Zůstavitel poslal žalobci dopis dne , datum, , v němž mj. uvedl, že při rozdělení pozůstalosti po jeho první manželce je pochopitelné, že zůstavitel si ponechá to lepší a žalobce a jeho sestra si rozdělí ten zbytek, dále že si s žalobcem a jeho sestrou již nemá co říci, je vidět, že jsou oba chamtiví a poté, co žalobce předvedl, se asi budou bavit přes právníky. Před půl rokem se dohodli, že žalobce bude řídit domácnost zůstavitele, ovšem pokud by chtěl dělat v bytě něco bez jeho vědomí, ať na to zapomene (dopisem ze dne , datum, ).

15. Žalobce podal vůči zůstaviteli žalobu na určení přechodu nájmu bytu, která byla zamítnuta rozsudkem ze dne , datum, , neboť zůstavitel v tomto typu žaloby nebyl pasivně věcně legitimován (rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

16. Zůstavitel a žalovaná podali žalobu vůči žalobci a jeho první manželce na vyklizení bytu, která byla vedena u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Při jednání konaném dne , datum, byli mj. vyslechnuti sousedé , jméno FO, a , jméno FO, . Svědek , jméno FO, vypověděl, že v bytě probíhaly konflikty, nějaké hádky byly v domě slyšet, ovšem neví, čeho se týkaly. Zůstavitel někdy přišel a zvonil na svědka, byl opilý a držel flašku v ruce. Svědek , jméno FO, vypověděl, že se zůstavitel odstěhoval po roce 1998, poté ho viděl nepravidelně a přitom býval v podnapilém stavu. Když zůstavitel přišel do bytu, byly slyšet nějaké rány a svědek ví, že zůstavitel býval opilý (protokolem o jednání ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Tato žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že zůstavitel se z bytu odstěhoval s žalovanou počátkem roku 1999, čímž dobrovolně opustil společnou domácnost a právo nájmu přešlo na žalobce. Soud rovněž dospěl k závěru, že konflikty a hádky v bytě vyvolával zůstavitel nikoliv žalobce (rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

17. Žalobce a , jméno FO, prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali dne 14. 11. 2002 zůstavitele k uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k chatě v k. ú. , adresa, . Navrhli, aby žalobce jejich podíly nabyl za příslušnou částku, která by jim byla předána v hotovosti, a nesouhlasili s návrhem žalobce, aby jim byl vypořádací podíl splácen. S ohledem na tuto neshodu žalobce a jeho sestra podali dne 7. 1. 2003 žalobu vůči zůstaviteli a žalované na vypořádání spoluvlastnictví. Následně si žalobce vzal půjčku ve výši 140 000 Kč za účelem vyplacení podílu svých dětí, strany uzavřely smír a řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby. Zůstavitel vyčíslil škodu v podobě úroků ve výši 37 500 Kč. Zůstavitel dal , jméno FO, lhůtu k odvozu jejích věcí z chaty do 2. 7. 2003, po tomto datu požadoval platit skladné (dopisem , tituly před jménem, , Anonymizováno, ze dne 14. 11. 2002 a 17. 12. 2022, odpovědí zůstavitele a žalované ze dne 22. 12. 2002, žalobou, stanoviskem k žalobě, dopisem , tituly před jménem, , Anonymizováno, ze dne 2. 4. 2003 a 29. 10. 2003 včetně návrhu dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví, usnesením Okresního soudu v Příbrami č. j. 16 , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , příjmovým pokladním dokladem včetně ručně psaných poznámek, dopisem zůstavitele , jméno FO, ze dne 2. 7. 2003 včetně podacího lístku).

18. Zůstavitel sepsal pro vlastní účely informaci, že žalobce se nikdy nesnažil něco sám získat, byl vždy od matky zvyklý, že vše dostane. Zůstavitel mu odmítal byt přenechat a trval na tom, aby mu žalobce hlásil veškeré úpravy v bytě. Svědkové , jméno FO, a , jméno FO, byli dle jeho názoru podplaceni a kamarádi žalobci dosvědčili, co potřeboval (nedatovanou a nepodepsanou písemností nadepsanou „Informace“).

19. Zůstavitel podal na žalobce , podezřelý výraz, oznámení, neboť žalobce ho vyhodil z bytu a rozbil mu několik porcelánových dóz při stěhování a dále se mu ztratily z bytu věci (, podezřelý výraz, oznámením ze dne 30. 11. 2003, úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne 22. 12. 2004).

20. Žalovaná napsala , jméno FO, , že se , podezřelý výraz, stav zůstavitele zhoršil, nepřeje si, aby za ním chodila nebo mu volala, protože potřebuje naprostý klid a žalovaná ho musí před dětmi chránit. Dále uvedla, ať se zamyslí, kdo má na zhoršení , podezřelý výraz, podíl, ať se stydí, její matka se musí v hrobě obracet za její a žalobcovo chování, o zdraví otce jí nejde, i když se na něj ptala, jde jí jen o peníze, když přinesla dárky, byla falešná. Dopis zakončila tím, že vzhledem k nastávající finanční situaci nebudou moci dávat v příštím roce dárky, ani žádné dárky přijímat (nedatovaným dopisem žalované). , jméno FO, jí odpověděla, že si váží své matky za to, jak ji vychovala, o otci se toto bohužel říct nedá, ještě za života matky si podával inzeráty na seznámení a v , podezřelý výraz, se skoro neukázal, vede spořádaný život , právnická osoba, vychovává, jak nejlépe umí, z dědictví po matce se většiny vzdala ve prospěch otce, o vypořádání spoluvlastnictví k chatě je předem informovala a , podezřelý výraz, stav otce zhoršuje nadměrné požívání alkoholu. Na dopise jsou z boku ručně dopsané poznámky včetně vulgárních obratů, písmo se podobá rukopisu žalované (dopisem , jméno FO, ze dne 18. 3. 2003 včetně ručně dopsaných poznámek, ohledáním rukopisu žalované při jednání dne 16. 7. 2024). Žalovaná na dopis odpověděla, že v normální rodině nedávají děti vlastního tátu k soudu a jeho zdraví se zhoršilo právě v důsledku toho (dopisem žalované ze dne 24. 3. 2003).

21. Zůstavitel napsal , jméno FO, dopis, v níž ji oslovil „milá žalobkyně, navrhovatelko, odpůrce, bývalá dcero“, dále uvedl, že to, co si dovolila napsat ve svém dopise, přesahuje všechny meze, je nucen připomenout jí její minulost a postupující morální úpadek její osobnosti, má se za co stydět, neboť spořádaný život nevede, u svých partnerů propadá a neudržela si manželství, její případ je již na , podezřelý výraz, . Dopis ukončil tím, že pokud jim bude chtít napsat, nemůže jí to zakázat, pozor ale, aby se nezruinovala platbou za známky (nedatovaným dopisem zůstavitele , jméno FO, ).

22. Žalovaná zaplatila náklady pohřbu zůstavitele ve výši 16 809 Kč (protokolem o předběžném šetření sp. zn. , spisová značka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , daňovým dokladem č. , hodnota, ).

23. Žalobce bezúspěšně vyzval žalovanou k vyplacení jeho podílu předžalobní výzvou ze dne , datum, (předžalobní výzvou včetně dodejky).

24. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti.

25. Soud zamítl návrh na provedení důkazu sešitkem nadepsaným materiál , adresa, a dále fakturami z roku 2010 a příjmovými pokladními doklady, neboť tyto důkazy byly předloženy po koncentraci řízení a pro posouzení věci jsou nadbytečné.

26. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

27. Zůstavitel listinou ve formě notářského zápisu vydědil své dvě děti, žalobce a , jméno FO, , s odůvodněním, že o něj neprojevovali zájem, který by jako potomci projevovat měli, a to přesto, že jim zůstavitel svým chováním k takovému jednání nezavdal žádné příčiny. Jako jedinou dědičku povolal žalovanou, tedy svou druhou manželku. Žalobce nezpochybnil pravost a platnost listiny o vydědění, neuznal však důvody svého vydědění. , adresa, hodnota pozůstalosti byla stanovena na 1 456 769,11 Kč, což žalobce nezpochybňoval. Vztah žalobce a , jméno FO, se zůstavitelem byl dlouhodobě narušený, přes dvacet let spolu nehovořili. V dětství měli hezky vztah s matkou, se zůstavitelem nikoliv, byl cholerický a často je trestal. Pod vlivem alkoholu fyzicky napadal svou první manželku, děti se jí proti němu zastávaly. V době , podezřelý výraz, se o první manželku nezajímal a po její smrti navázal nový vztah s žalovanou. Vzájemné konflikty mezi žalobcem a zůstavitelem vznikaly při jejich soužití v bytě, žalobce na zůstavitele podal žalobu na určení přechodu nájmu bytu, zůstavitel následně podal vůči žalobci žalobu na vyklizení a rovněž trestní , Anonymizováno, . Mezi zůstavitelem a jeho dětmi dále proběhl soudní spor o vypořádání spoluvlastnictví k chatě, neboť se jim nepodařilo dohodnout, zůstavitel vyplatil své děti jednorázově a byl nucen vzít si za tím účelem bankovní půjčku. Následně si zůstavitel a žalovaná vyměnili několik dopisů s , jméno FO, a poté zůstavitel odmítal jakýkoliv kontakt se svými dětmi až do své smrti. , jméno FO, se ho snažila kontaktovat, psala mu pohledy a přání i za žalobce, poslední dopis se jí v roce 2014 vrátil otevřený a poté to vzdala. Ke konci života zůstavitele ho děti nenavštívily v , podezřelý výraz, , přičemž nevěděly, v jaké leží, o jeho úmrtí se dozvěděly od tety, parte jim zasláno nebylo, termín posledního rozloučení se dozvěděly přes správu hřbitova. Zůstavitel měl hezký vztah s žalovanou a svou neteří a jejím manželem. Špatný vztah s dětmi zůstavitele trápil, stejně jako žalobce a jeho sestru. Žalovaná dobrovolně vyplatila , jméno FO, její podíl z dědictví.

28. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

29. Podle § 1643 odst. 1 o. z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

30. Podle § 1646 odst. 1 písm. b) o. z. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl.

31. Předmětem sporu v projednávané věci bylo posouzení, zda zůstavitel žalobce vydědil po právu či nikoliv. Je nutno předeslat, že žalobce nezpochybňoval pravost listiny, jíž byl vyděděn, ale nesouhlasil toliko s důvody vydědění. K tomu soud připomíná, že žalobce jako nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti (v případě úspěchu žaloby se nestává dědicem), nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu (§ 1654 odst. 1 věta první o. z.). V tomto smyslu je tedy nepominutelný dědic věřitelem dědice. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci byla žalovaná jedinou dědičkou, je v tomto řízení pasivně legitimovaná (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, ).

32. Dále se soud zabýval otázkou, zda byl v řešeném případě dán zákonný důvod pro vydědění žalobce jakožto zůstavitelova syna. V této souvislost je nutno připomenout, že z hlediska naplnění důvodu pro vydědění dle § 1646 odst. 1 písm. b) o. z. je rozhodující posoudit, zda dědic projevuje opravdový zájem o zůstavitele, jaký by projevovat měl. Zájem lze definovat jako pravidelný kontakt potomka se zůstavitelem, jehož způsob a intenzita se odvíjí od subjektivních okolností na obou stranách. Dle ustálené judikatury dále platí, že je třeba zkoumat nejen to, zda potomek projevuje zájem o zůstavitele, ale rovněž zda má zůstavitel zájem o udržování vzájemných vztahů a styků s dítětem. Dle opakovaně vysloveného názoru Nejvyššího soudu „vydědění totiž přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o tento blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomků osobně citově dotýká, kde mu tento stav vadí, a nikoliv, jde-li o situaci, kdy je mu tento stav lhostejný, případně kdy k němu sám podstatně přispěl“. Jinak řečeno „zájem, který by potomek měl projevovat o zůstavitele, je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Pokud je skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a v něm citovanou judikaturu).

33. V intencích citované judikatury soud zkoumal, jak byl nastavený vztah v rodině od žalobcova dětství, kdy se vzájemné vztahy utvářely, a zda neprojevování zájmu nebylo zčásti zapříčiněno chováním samého zůstavitele. Dále pak bylo nutné přihlédnout k tomu, zda zůstavitel v následujících letech měl zájem o to, aby se vztahy napravily a vzájemný kontakt se obnovil. Dle soudu bylo jednoznačně prokázáno, že vztahy v rodině byly konfliktní, a to zejména poté, co měl zůstavitel autonehodu a začal mít problémy v práci. Svědkyně , jméno FO, a potažmo i svědek , jméno FO, vypověděli, že zůstavitel se choval velmi tvrdě ke svým dětem i první manželce a v době její , podezřelý výraz, ji téměř nechodil navštěvovat. Soud přitom hodnotí výpověď svědkyně , jméno FO, jako věrohodnou, stejně jako svědectví pana , jméno FO, , který dané vztahy vnímal především prostřednictvím první manželky zůstavitele, s níž se pravidelně vídal v práci. Nadužívání alkoholu a agresivitu zůstavitele dále potvrdili i tehdejší sousedé v řízení o vyklizení bytu, přičemž tvrzení zůstavitele o tom, že by snad svědek , jméno FO, měl být podplacen, zůstalo pouze jeho domněnkou. Dále vznikaly mezi žalobcem a zůstavitelem konflikty v rámci jejich soužití v bytě, ovšem zde soud neshledal, že by byly zapříčiněny jednoznačně pouze jedním z nich. Poslední kontakt mezi zůstavitelem a žalobcem probíhal ohledně vypořádání spoluvlastnictví k chatě, přičemž bylo prokázáno, že i při soužití na chatě vznikaly problémy, v jejichž důsledku žalobce a jeho sestra chtěli svůj podíl vyplatit. Soud v této souvislosti uvádí, že nepochybně není běžné řešit rodinné problémy před soudem a žalovat své rodiče, ovšem je nutno vnímat i vývoj vzájemných vztahů, neboť v tomto případě bylo podání žaloby jejich vyústěním. Nadto bylo prokázáno, že před jejím podáním se žalobce a jeho sestra o řešení věci dohodou alespoň pokusili. Nelze rovněž pominout, že i zůstavitel podal vůči žalobci žalobu a taktéž , podezřelý výraz, oznámení. Následně se pak vztahy mezi zůstavitelem a jeho dětmi zcela rozpadly.

34. Nebylo sice prokázáno, že by žalobce činil pokusy o kontaktování zůstavitele, ovšem je třeba vzít v potaz, že zůstavitel jakýkoliv kontakt kategoricky odmítal, což ostatně potvrdila sama žalovaná prostřednictvím dopisů, které soudu předložila. Ostatně tyto dopisy svědčí především o výrazném despektu otce vůči svým dětem, neboť dopis paní , jméno FO, byl oproti jeho dopisům psán v mnohem smířlivějším duchu. Za této situace je zřejmé, že zůstavitel o jakýkoliv kontakt se svými dětmi nestál, a to po celou dobu až do své smrti, na pohledy či přání, které psala paní , jméno FO, dle svých slov i za žalobce, nereagoval a poslední dopis vrátil otevřený. Nelze zpochybnit, že tento stav věcí zůstavitele dlouhodobě trápil, ovšem to samé platí i ohledně jeho dětí. Žalobce a jeho sestra se chtěli alespoň zúčastnit pohřbu a ani toto jim nemělo být umožněno.

35. Soud zároveň dodává, že svědectví paní , jméno FO, a pana , jméno FO, a i výpověď žalované nepovažuje za rozpornou s výše uvedenými závěry. Nelze nikterak zpochybnit, že se zůstavitelem měli hezký vztah, ovšem není nemyslitelné, že člověk může mít komplikovaný vztah se svými nejbližšími lidmi včetně svých dětí a s jinými lidmi tyto vztahy mohou být dobré. Stejně tak se člověk může postupem času vyvíjet a měnit své chování.

36. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci právo na vyplacení povinného dílu z dědictví po zůstaviteli. Vzhledem k tomu, že žalobce nezpochybňoval čistou hodnotu pozůstalosti zjištěnou v průběhu dědického řízení, soud při určení výše podílu vyšel z částky 1 456 769,11 Kč, z níž žalobci náleží jedna dvanáctina (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 70 841,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 070 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 121 397,43 Kč sestávající z částky 5 980 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, jednání dne 28. 5. 2024 za tři započaté dvouhodiny, jednání dne 16. 7. 2024 za dvě započaté dvouhodiny a jednání dne 6. 8. 2024) a z částky 2 990 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 53 530 Kč ve výši 11 241,30 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobce.

38. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.