22 C 351/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 113 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 113 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 113 000 Kč od 27. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 29 954,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 113 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 10. 9. 2020 a 11. 9. 2020 poskytla žalovanému bezhotovostní půjčku v celkové výši 130 000 Kč, kterou zaslala na účet , Anonymizováno, žalovaného, neboť žalovaný neměl zřízený vlastní účet z důvodu exekucí. Mezi stranami nebyla sjednána splatnost a žalovaný chtěl půjčku vrátit, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Žalovaný hradil nejprve splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně, které následně zvýšil na 3 000 Kč měsíčně. Současně v SMS komunikaci žalobkyni sdělil, že o dluhu ví a uznává ho a pod tuto zprávu se podepsal. Celkově žalovaný uhradil toliko 17 000 Kč, proto žalobkyně přistoupila k vypovězení smlouvy, čímž se dluh stal splatným. Žalovaný dluh neuhradil navzdory předžalobní upomínce.

2. Žalovaný žalobní nárok odmítl, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran svých tvrzení, zejména neprokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky. V době, kdy měla žalobkyně peníze zaslat, sdíleli účastníci společnou domácnost a žalobkyně neprokázala, že peníze poskytla jako zápůjčku. Dále nebylo prokázáno, na jaký dluh byly hrazeny jednotlivé splátky, ani jak byla sjednána splatnost dluhu. Žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť promlčecí doba začala plynout následující den po poskytnutí peněz.

3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel z následujících zjištění:

4. Žalobkyně zaslala ze svého účtu č. , č. účtu, dne 10. 9. 2020 částku 100 000 Kč a dne 11. 9. 2020 částku 30 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Z tohoto účtu byly zaslány následující částky na účet žalobkyně: dne 31. 5. 2022 1 000 Kč, dne 25. 6. 2022 1 000 Kč, dne 25. 7. 2022 1 000 Kč, dne 23. 8. 2022 1 000 Kč, dne 27. 9. 2022 1 000 Kč, dne 28. 10. 2022 3 000 Kč, dne 25. 11. 2022 3 000 Kč, dne 27. 12. 2022 3 000 Kč, dne 31. 1. 2023 3 000 Kč. Celkem bylo zasláno 17 000 Kč. Majitelem účtu č. , č. účtu, je paní , jméno FO, , jako zpráva pro příjemce je uvedeno u některých plateb „půjčka“ a „dluh“ (výpisem z účtu č. , č. účtu, a č. , č. účtu, ).

5. Žalobkyně si vyměňovala SMS zprávy s telefonním číslem , tel. číslo, , které má ve svém telefonu uloženo pod jménem , Anonymizováno, , resp. následně , Anonymizováno, . Dne 31. 5. 2022 zaslala žalobkyně zprávu s dotazem, jak se domluví, na což přišla odpověď „(…) podle zákona se jedná o smlouvu ústní (…). Já , Anonymizováno, . , Anonymizováno, přislibuji , Anonymizováno, . , Anonymizováno, měsíční splátku. S přáním hezkého dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, “ (screenshotem telefonu žalobkyně obsahující komunikaci ze dne 31. 5. 2022 a kontaktu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). Následně probíhala komunikace ohledně splátek, žalobkyně sdělila, že podstatné je splatit hlavně 130 000 Kč a dotazovala se, kolik bude hradit. V odpovědi bylo sděleno „pošlu, co budu moct, tento měsíc už máš. Pak se rád domluvím na dané částce (časem) např. v září“ (screenshotem telefonu žalobkyně). Dne 25. 6. 2022 žalobkyně zaslala SMS zprávu kontaktu „, Anonymizováno, “, „Ahoj, do kdy mám čekat na splátku? Psal jsi 3 000 Kč měsíčně, nějaká změna? Po tisícovce to nemá opravdu žádný smysl a budu jednat“. V odpovědi bylo sděleno, že „snad od září, ale rád bych dříve. A nezapomněl jsem“ (screenshotem telefonu žalobkyně obsahující komunikaci ze dne 25. 6. 2022). Dne 27. 9. 2022 žalobkyně zaslala SMS zprávu kontaktu „, Anonymizováno, “, že prosí o zaplacení 3 000 Kč, jak se dohodli. Na to přišla odpověď, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, “ (screenshotem telefonu žalobkyně obsahující komunikaci ze dne 27. 9. 2022).

6. Dne 14. 6. 2024 zaslala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovanému výpověď smlouvy o zápůjčce, v níž uvedla, že zapůjčila žalovanému dne 10. 9. a 11. 9. 2020 celkem 130 000 Kč, z čehož bylo uhrazeno jen 17 000 Kč. Proto smlouvu vypověděla podle § 2393 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a vyzvala žalovaného k úhradě ve lhůtě šesti týdnů, kdy se stane zápůjčka splatnou (výpovědí smlouvy ze dne 14. 6. 2024 včetně dodejky datové zprávy).

7. Dne 17. 7. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě duhu předžalobní upomínkou (předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2024 včetně dodejky datové zprávy).

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

9. Žalobkyně zaslala dne 10. 9. 2020 částku 100 000 Kč a dne 11. 9. 2020 částku 30 000 Kč na účet matky žalovaného. V rámci SMS komunikace žalovaný uvedl, že uzavřeli s žalobkyní smlouvu a přislíbil hradit splátky. Tuto zprávu podepsal svým jménem. Žalobkyně sdělila, že je podstatné splatit 130 000 Kč a žalovaný uvedl, že bude splácet, jak bude moct, a časem se domluví na konkrétní částce. Následně žalovaný uvedl, že by rád splácel od září, ale rád by dříve. Od května 2022 byly zasílány na účet žalobkyně splátky z účtu matky žalovaného, nejprve ve výši 1 000 Kč měsíčně, od září 2022 do ledna 2023 ve výši 3 000 Kč měsíčně. Ve zprávě pro příjemce bylo v některých případech uvedeno „půjčka“ nebo „dluh“. Celkem bylo uhrazeno 17 000 Kč. Dne 14. 6. 2024 žalobkyně smlouvu o zápůjčce vypověděla.

10. Soud učinil následující právní závěr:

11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

13. V řešené věci má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., neboť žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně finanční prostředky ve výši 130 000 Kč. Z přiložené SMS komunikace jednoznačně vyplynulo, že důvodem poskytnutí peněz bylo jejich zapůjčení, neboť žalovaný potvrdil, že s žalobkyní uzavřeli ústní smlouvu a finanční prostředky přislíbil vrátit. Tím současně potvrdil, že závazek vznikl mezi ním a žalobkyní, byť majitelem účtu byla matka žalovaného. Totožnost žalovaného v rámci SMS komunikace byla prokázána jednak uloženým kontaktem v telefonu žalobkyně, a zejména pak tím, že žalovaný sám ve zprávách uvedl své jméno jakožto podpis. V SMS zprávách účastníci výslovně jednali o zápůjčce ve výši 130 000 Kč, není tedy žádných pochyb o tom, že předmětem jejich komunikace byla zápůjčka, o níž se vede tento spor. Žalovaný následně svůj dluh splácel prostřednictvím bezhotovostních plateb, u nichž do zprávy pro příjemce uváděl „dluh“ nebo „splátka“. Výše jednotlivých splátek pak koresponduje s obsahem SMS komunikace účastníků, neboť žalobkyně považovala částku 1 000 Kč zasílanou od května 2022 za nedostatečnou a od září 2022 účastníci jednali o zvýšení splátek na 3 000 Kč.

14. Z hlediska splatnosti dluhu soud dospěl k závěru, že navzdory vzájemnému jednání se účastníci na splatnosti nedohodli. Žalovaný na dotaz žalobkyně sdělil, že bude splácet, „jak bude moct“ a časem (např. o září) se rád domluví na konkrétní částce. Zasílané splátky ve výši 1 000 Kč žalobkyně rozporovala, následně požadovala splátky ve výši 3 000 Kč, na což žalovaný odpověděl „zbytek dostaneš, klid“. Žalobkyně proto po právu postupovala podle § 2930 odst. 1 o. z. a splatnost dluhu vyvolala výpovědí smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 6. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh ve lhůtě šesti týdnů nezaplatil, žalobkyně následující den měla možnost poprvé uplatnit své právo u soudu ve smyslu § 619 o. z. Žalobkyně podala žalobu dne 10. 10. 2024, tedy před uplynutím tříleté promlčecí lhůty. Ostatně žaloba by byla důvodná i v případě, pokud by byla mezi stranami sjednána konkludentní dohoda na splátkách ve výši 3 000 Kč, neboť z hlediska obsahu by její písemnost ze dne 14. 6. 2024 bylo možno posoudit jako odstoupení dle § 2394 o. z., kterou žalobkyně zaslala žalovanému z důvodu prodlení se splácením dluhu.

15. S ohledem na výše řečené soud výrokem I. žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení ve výši stanovení v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 954,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 520 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), ve znění účinném do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) a z částky 2 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále odměna dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025 z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne 3. 4. 2025) včetně jedné paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 020 Kč ve výši 4 414,20 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

17. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.