22 C 4/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 99 110,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 290 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 91 820,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4710,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5569,18 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 26 088,56 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 %, úroku 29 % ročně z částky 26 088,56 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6195,69 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 785,38 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 34 314,59 Kč od 29. 1. 2022 do 11. 3. 2022 ve výši 10 %, a zákonného úroku z prodlení z částky 27 024,59 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úroku 29 % ročně z částky 34 314,59 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 44 017 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 5. 2019 a částku 55 093,56 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 2. 2019 Tyto smlouvy žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listin a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. V řízení z předložených listin vyplynulo, že [anonymizována dvě slova] coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovanou následující dvě smlouvy o zápůjčce: 1/ Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 5. 2019, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované 40 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 38 491 Kč, sestávající z úroku ve výši 13 183 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 14 752 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 556 Kč. Celkovou dlužnou částku 78 491 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 3 271 Kč (poslední splátka ve výši 3 258 Kč), a to nejpozději do 8. 5. 2021 RPSN se rovnala 107,74 % (smlouvou o zápůjčce – [příjmení] [číslo] ze dne 8. 5. 2019). Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti, v níž byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto údaje pak byly ověřeny vyžádáním potvrzení o příjmu (Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 5. 2019). Žalovaná uhradila [anonymizována dvě slova] po uzavření smlouvy celkem 32 710 Kč (tabulkou umoření ze dne 31. 1. 2022). 2/ Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 2. 2019, na jejímž základě [anonymizována dvě slova] poskytla žalované 65 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 55 971 Kč, sestávající úroku ve výši 21 423 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 23 660 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 888 Kč. Celkovou dlužnou částku 120 971 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 5 041 č (poslední splátka ve výši 5 028 Kč), a to nejpozději do 8. 2. 2019 RPSN se rovnala 94,69 % (smlouvou o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] ze dne 8. 2. 2019). Žalovaná na svůj dluh po uzavření smlouvy uhradila celkem 65 533 Kč (tabulkou umoření ze dne 31. 1. 2022). 3/ [anonymizována dvě slova] dne 28. 1. 2022 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávky za žalovanou z předmětných smluv. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022 odeslaným žalované dne 24. 2. 2022, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022, podacím lístkem ze dne 24. 2. 2022, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, výňatky ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 5. 2022, podacím lístkem ze dne 12. 5. 2022).

5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).

8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. [anonymizována dvě slova] a žalovaná uzavřely smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které [anonymizována dvě slova] poskytla žalované částku 40 000 Kč a částku 65 000 Kč. [anonymizována dvě slova] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

16. Soud dospěl k závěru, že [anonymizována dvě slova] nezkoumala úvěruschopnost žalované tak, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Prokázala zkoumání příjmové stránky úvěruschopnosti žalované, zkoumání výdajové stránky se však soudu jeví jako nedostatečné (je uveden pouze celkový odhad výdajů žalované, aniž by bylo zřejmé, z čeho se tyto výdaje skládají a aniž by žalobkyně tento údaj jakkoli ověřovala). O tomto by však soud musel žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a nařídit ve věci jednání, což by však bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nečiní, neboť má za to, že je předmětná smlouva absolutně neplatná z jiných důvodů.

17. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.

18. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě [číslo] uvedeno, že RPSN činí 107,74 %, a ve smlouvě [číslo] RPSN činí 94,69 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v únoru 2019 činila 8,77 % a v květnu 2019 pak 8,62 %. Ve smlouvě [číslo] byla tedy více než 12násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů a ve smlouvě [číslo] více než 10násobná. Takto vysoké úplaty za poskytnutí úvěru jsou zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouvy jsou tudíž absolutně neplatné podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 10násobkem či 12.

19. Ani v případě, že by smlouvy nebyly neplatné jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnosti a za komfortní splácení, neboť se jedná o ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za zpracování zápůjčky dle smlouvy zahrnuje zavedení zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace; doručením zápůjčky se rozumí činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky; administrativní činnost dle smlouvy zahrnuje upozornění na neuhrazené splátky, podporu prostřednictvím zákaznické linky a vystavení kopie příslušné smluvní dokumentace v případě její ztráty. Z uvedeného vyplývá, že [anonymizována dvě slova] na žalovanou přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). To platí zejména ohledně poplatku za zpracování a doručení zápůjčky, neboť tyto činnosti představují samotné sjednání smlouvy a z podstaty věci se nejedná o jakoukoliv nadstandardní službu. Ohledně poplatku za administrativní činnost je nutno zdůraznit, že náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši.

20. Obdobný závěr lze uplatnit i na poplatek za komfortní splácení, který zahrnuje činnosti související s hotovostním režimem splátek. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaná nezaplatila vůbec ničeho a [anonymizována dvě slova] by nemusela - namísto sjednaných 60 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a [anonymizována dvě slova] by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění.

21. Poplatek za flexibilní splácení a vedení zákaznického účtu sice lze považovat v zásadě za přiměřený (obsahuje opodstatněné služby jako je garance celkové ceny nebo splátkové prázdniny), ovšem vzhledem k výše uvedenému závěru o neplatnosti obou smluv o zápůjčce je tato skutečnost nerozhodná.

22. S ohledem na absolutní neplatnost posuzovaných smluv má žalobkyně, na kterou [anonymizována dvě slova] své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacených jistin úvěrů. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na úvěr [číslo] uhradila 32 710 Kč a na úvěr [číslo] žalovaná uhradila 65 533 Kč. V prvním případě proto zbývá zaplatit částku 7 290 Kč (40 000 Kč – 32 710 Kč), ve druhém případě žalovaná jistinu zcela uhradila (65 000 Kč – 65 533 Kč). K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalované směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované.

23. Co se úroku z prodlení týče, jelikož jsou neplatné smlouvy o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. [anonymizována dvě slova] vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022, jež bylo žalované odesláno dne 24. 2. 2022. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla výzva žalované třetí pracovní den, tj. dne 1. 3. 2022, přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 dnů od tohoto data, tj. od 12. 3. 2022. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalované, jež byla úspěšná v převážné části předmětu řízení (a to i bez zohlednění běžících úroků a úroků z prodlení), v řízení žádné náklady nevznikly.

25. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.