22 C 57/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 48 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 200 Kč od 26. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 106 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 48 200 Kč s příslušenstvím z titulu umístění vozidla RZ: SPZ (dále též jen „vozidlo“) na odstavném parkovišti tak, jak uvedeno v protokolu o odtahu vozidla č. hodnota ze dne 23. 10. 2018. Předmětem žaloby je pohledávka za služby parkovného na odstavném parkovišti za období 8. 10. 2020 do 29. 5. 2023 (964 dní). Pohledávka za samotný odtah vozidla a parkovné za předcházející období již bylo předmětem jiných pravomocně skončených řízení vedených před zdejším soudem.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. právnická osoba řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalobkyně provedla dne 23. 10. 2018 v 9:40 hod. na základě pokynu strážníka Městské policie hlavní města Prahy, neboť vozidlo bylo překážkou provozu na pozemní komunikaci v adresa, odtah vozidla RZ: SPZ, tovární značka: Anonymizováno Anonymizováno, barva: červená. Žalobkyně vyúčtovala částku za tento odtah ve výši 1 900 Kč a umístila vozidlo na své odtahové parkoviště (prokázáno protokolem o odtahu vozidla č. hodnota).

5. Žalovaný byl v době odtahu evidován jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (prokázáno kartou vozidla 2AV0571).

6. Žalovaný byl informován o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, o částce za odtah a jejím navyšování za každý den parkování vozidla, přičemž žalovaný byl vyrozuměn, že cenu za odtah a parkovné stanoví nařízení č. hodnota z r. 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, které je přílohou usnesení Rady hl. m. adresa ze dne právnická osoba. 2013 (dále jen „nařízení“) tak, že parkovné činí za 1. až 3. den 250 Kč denně, za 4. až 180. den 400 Kč denně a za každý následující den 50 Kč denně až do dne, kdy bude vozidlo vyzvednuto z parkoviště (výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 18. 1. 2019 včetně vrácené obálky).

7. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy (prokázáno zřizovací listinou).

8. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 29. 5. 2023, kopií podacího archu).

9. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní uvedených výše.

10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

11. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“ či „zákon“), je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

12. Podle § 2 písm. b) zákona o silničním provozu platí, že provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

13. Podle § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. § 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zastupitelstvu hlavního města Prahy rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách.

14. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem města Prahy dle § 59 odst. 2 písm. i) zákona o hlavním městě Praze. Na základě Zřizovací listiny ze dne 26. 5. 2020, čl. VI, bodu 2.15 je žalobkyně oprávněna hlavním městem Prahou k provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie hlavního města Prahy a policistů Policie ČR; dle bodu 2.17 je dále oprávněna k zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.

17. Žalobkyně provedla v souladu s § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu dne 23. 10. 2018 v 9:40 hodin odtah předmětného vozidla a umístila ho v 10:00 hodin téhož dne na jí střežené parkoviště, vyzvala žalovaného k vyzvednutí vozidla a zaplacení nařízením stanovené ceny za odtah a parkovného. Žalovaný vozidlo ke dni podání žaloby nevyzvedl, je tak - coby v registru silničních vozidel zapsaný provozovatel vozidla - povinen uhradit parkovné ve výši 48 200 Kč (964 x 50) dle § 2 odst. 3 písm. c) nařízení za parkování od 181. dne. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, dlužnou částku však žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku, čímž se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z., žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení. O počátku prodlení rozhodl soud vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario), jež se ho domáhala z celé jí žalované částky ode dne 26. 6. 2023 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 106 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 928 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 200 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

19. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 20. adresa k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.