23 C 101/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Vávrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 210 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 210 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 910 Kč od 12.1.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1 210 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značka za dobu od 29. 6. 2019 do 12. 7. 2019, neboť ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, a poplatku spojeného s uplatněním práva. Žalovaná částka v sobě zahrnuje příspěvek vypočtený denní sazbou 65 Kč x 14 dnů, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 910 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvy žalobkyně. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.

2. Soud si od stát. instituce vyžádal výpis z registru silničních vozidel ohledně vlastníka nebo provozovatele vozidla registrační značka v období, za něž žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo. Z výpisu předloženého stát. instituce plyne, že v soudem dotazovaném období byla vlastníkem vozidla registrační značka právnická osoba anonymizováno a provozovatelem byl žalovaný.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili - žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu a žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla výzva soudu doručena do vlastních rukou dne 7. 11. 2022 v souladu s § 46b písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. Žalovaný tak s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil.

5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 27.11.2019 (anonymizována dvě slova), informace o nepřevzetí a uložení zásilky anonymizováno, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 30. 1. 2020, upomínka II. ze dne 12.3.2020 (anonymizováno), vrácená obálka zásilky anonymizováno, opakovaná výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 22.5.2020 (anonymizována dvě slova), výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 15. 11. 2021 zaslaná právnická osoba, a.s., předžalobní upomínka ze dne 24.1.2022, poštovní podací arch zásilky anonymizováno ze dne 24.1.2022, informace o sledování a uložení zásilky anonymizováno (adresát si zásilku nevyzvedl)) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl provozovatelem vozidla s registrační značka za dobu od 29. 6. 2019 do 12. 7. 2019. V uvedené době ohledně tohoto vozidla žalovaný neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 910 Kč nezaplatil, ač k tomu byl vyzván výzvou ze dne 27. 11. 2019 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy). Žalovaný byl též vyzván k úhradě částky 300 Kč představující náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes upomínky žalobkyně.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) je osoba povinná, za níž se považují společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tedy konkrétně za dobu, po kterou bylo vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Dle § 1872 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Žalovaný jako provozovatel vozidla registrační značka a právnická osoba anonymizováno jako jeho vlastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni příspěvek dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti za každý den, kdy na vozidlo nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně je dle § 1872 odst. 1 občanského zákoníku oprávněna požadovat zaplacení dluhu či jeho části po kterémkoliv ze solidárně zavázaných dlužníků. Žalobkyně si vybrala, že bude zaplacení dluhu požadovat pouze po jednom ze solidárních dlužníků - po žalovaném jako provozovateli vozidla. Žalovaný je proto jako provozovatel vozidla povinen žalobkyni dluh zaplatit. Žalovaný, který je provozovatelem vozidla registrační značka, neměl sjednáno předmětné pojištění v období od 29. 6. 2019 do 12. 7. 2019. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba 65 Kč / den (§ 2 odst. 1 písm. h) této vyhlášky). V daném případě se příspěvek vypočte 65 Kč x 14 dnů, tj. činí 910 Kč. Dále, s odkazem na § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jež činí 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 27. 11. 2019 výzvu v souladu s § 4 odst. 6, 7 zákona o pojištění odpovědnosti a určila mu lhůtu 30 dní k úhradě dlužné částky. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku.

7. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a za použití shora uvedených ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán, pročež žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Advokátovi náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 625 Kč Náklady zastoupení sestávají z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

9. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.

10. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.