23 C 102/2024
č. j. 23 C 102/2024-36
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 vyhověl žalobkyni v žalobě o určení vlastnictví motorového vozidla, protože skutečný vlastník je žalovaný, nikoli žalobkyně. Soud se opřel o § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle něhož se vlastnické právo přešlo na kupujícího při převzetí vozidla a zaplacení ceny. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, že není vlastníkem vozidla, protože bez součinnosti žalovaného nemůže dojít k převodu vlastnictví v registru vozidel. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 719 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Vávrovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro určení vlastnictví
I. Určuje se, že žalobkyně právnická osoba., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0, sídlem adresa, není vlastníkem motorového vozidla tovární značky Anonymizováno, registrační značky SPZ, VIN: VIN kód.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 719 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že není vlastníkem vozidla značky Anonymizováno RZ: SPZ, VIN: VIN kód („vozidlo“). Uvedla, že jako prodávající uzavřela s žalovaným jako kupujícím dne datum kupní smlouvu na uvedené vozidlo. Žalobkyně žalovanému vozidlo s příslušenstvím předala a žalovaný vozidlo převzal a zaplatil kupní cenu. Účastníci se dohodli, že úkony směřující k převodu vozidla na příslušném městském úřadě zajistí kupující. Za tímto účelem zaslala žalobkyně registračnímu místu OVM Anonymizováno adresa, dne datum žádost o zápis změny vlastníka vozidla. Žalovaný však zůstal pasivní a převod vozidla nedokončil. V současnosti je žalobkyně nadále v registru silničních vozidel vedena jako vlastník vozidla, ač je skutečným vlastníkem žalovaný či jeho další nabyvatel. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne datum vyzvala, aby učinil úkony k přepisu registrace. Žalovaný však na výzvu nereagoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyni jako evidovanému vlastníkovi hrozí ukládání pokut a další škody, je pro žalobkyni situace neudržitelná a má naléhavý právní zájem na určení toho, že není vlastníkem vozidla.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud si od Anonymizováno vyžádal sdělení o tom, kdo je aktuálně evidovaným vlastníkem vozidla SPZ: SPZ. Z výpisu předloženého Anonymizováno plyne, že jako vlastník a provozovatel vozidla je evidována žalobkyně, a že je vozidlo od datum vyřazeno z provozu z důvodu zániku pojištění.
4. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když ani jeden z účastníků se včas nevyjádřil ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žádný z účastníků se k výzvě v poskytnuté lhůtě nikterak nevyjádřil, ač oběma byla výzva doručena.
5. Soud dospěl k následující skutkovému závěru:
6. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne datum kupní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně žalovanému prodala výše specifikované vozidlo za částku částka. Vlastnické právo na žalovaného přešlo převzetím vozidla při současném zaplacení kupní ceny. Žalovaný kupní cenu zaplatil a vozidlo převzal v den podpisu smlouvy. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zajistí převod vozidla z žalobkyně na sebe (kupní smlouvou ze dne datum). Žalobkyně za tímto účelem zaslala dne datum předvyplněnou žádost o zápis změny vlastníka vozidla OVM Anonymizováno adresa (datová zpráva s formulářem). Žalovaný však žádné další úkony neučinil, neboť v registru vozidel je jako vlastník vozidla od datum doposud vedena žalobkyně (údajem z evidence vozidel k datum). Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne datum vyzvala ke splnění povinnosti přeregistrace vozidla, avšak bezúspěšně (výzvou ze dne datum).
7. Soud věc po právní stránce posoudil následovně:
8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (o. z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
9. Podle § 80 o. s. ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
10. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.
11. Podle § 8a odst. 2 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 8 obdobně.
12. Podle § 8 odst. 4 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží a) v případě převodu vlastnického práva, 1.osvědčení o registraci silničního vozidla a 2.zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, b) v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládá osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici.
13. Žalobkyně a žalovaný dne datum uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 o. z., jejímž předmětem byl prodej vozidla. Vlastnické právo k vozidlu na žalovaného v souladu s kupní smlouvou přešlo převzetím vozidla a zaplacením kupní ceny ve výši částka, k čemuž došlo dne datum. Smlouvou se žalovaný zavázal zajistit provedení přeregistrace vozidla z žalobkyně na sebe. Žalovaný tak však neučinil. Žalobkyně bez součinnosti žalovaného (či jeho právního nástupce) není schopna zajistit přeregistraci vozidla na žalovaného, protože žalovaný (či jeho právní nástupce) jako aktuální provozovatel a skutečný vlastník vozidla nese povinnost pojistit vozidlo za odpovědnost z provozu vozidla a pouze žalovaný (či jeho právní nástupce) by měl vozidlo pojistit a disponovat tzv. zelenou kartou, která je dle § 8a a § 8 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích k převodu potřebná. Protože faktický a právní stav v registru vozidel neodpovídá skutečnosti, mohou žalobkyni jako evidovanému vlastníkovi vznikat potenciální škody, neboť ona je dle zákonné domněnky považována za vlastníka vozidla. Žalobkyně proto může být adresátem případných pokut ze strany správních orgánů.
14. Z uvedeného plyne, že žalobkyně má na určení toho, že není vlastníkem vozidla, naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť jak k ochraně jejích práv tak nastolení souladu právního a faktického stavu lze dosáhnout pouze přeregistrací vozidla, které však žalobkyně bez součinnosti žalovaného (či jeho právní nástupce) není schopna dosáhnout. Na základě shora uvedeného tak soud rozhodl o žalobě tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 719 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 500 Kč (srov. nález sp. zn. I. ÚS 1750/23, v němž Ústavní soud konstatoval, že je‑li předmětem řízení věc penězi ocenitelná, je třeba pro výpočet odměny advokáta použít primárně ustanovení § 8 odst. 1 advokátního tarifu, podle něhož se za tarifní hodnotu považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, kdy z kupní smlouvy plyne, že kupní cena za vozidlo, ohledně kterého je řízení o určení vlastnictví vedeno, činila 4 500 Kč) sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.