23 C 25/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Vávrovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o 532 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 532 800 Kč s požadovaným příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 63 936 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal po žalované náhrady škody původně ve výši 473 600 Kč s příslušenstvím. Žalobce v průběhu řízení rozšířil svou žalobu na celkovou částku 532 800 Kč s příslušenstvím (připuštění změny žaloby usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 8. 2023, č.j. 23 C 25/2023-65). Žalobu odůvodnil tak, že mu manželka (žalovaná) znemožnila od datum vstup do domu, společného obydlí, na adrese adresa (dále jen „Dům“ či „společné obydlí“), kde do datum žili účastníci řízení spolu se svými dvěma nezletilými syny. Do doby podání žaloby mu vstup do domu neumožnila. Žalobce se tak od datum přestěhoval do svého vlastního bytu na adrese adresa (dále jen „Byt“). V Bytě, který je ve vlastnictví žalobce, však v té době žila nájemnice, se kterou žalobce dohodou k datum ukončil nájemní vztah, aby minimalizoval své náklady na bydlení a v Bytě mohl sám bydlet. Žalobce tak měsíčně přišel o nájemné za Byt ve výši částka, a to od datum do datum v celkové výši částka (částka x 36 měsíců). Před tímto datem pobýval sám v nájemním bytě a u přátel. Žalobce též po žalované požaduje zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení, tedy ode dne, kdy nemůže svůj Byt pronajímat.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nesouhlasí s tím, že by byl žalobce vyhozen ze společného obydlí, ale že jej opustil sám. Žalovaná však potvrdila, že v březnu roku 2020 vyměnila zámky a přístupové kódy do Domu, stalo se tak však po incidentu se žalobcem ve adresa, kdy měla žalovaná strach o své zdraví a následně i o svůj majetek. Žalovaná dále uvedla, že manželé (účastníci řízení) mají uzavřenou předmanželskou smlouvu, kterou došlo k zúžení společného jmění manželů a Dům je v jejím výlučném vlastnictví. Žalovaná potvrdila, že vztahy jsou značně vyhrocené, a to jak mezi manželi, tak mezi otcem (žalobcem) a nezletilými syny. Dle žalované tak není možné z tohoto důvodu obnovit společné bydlení v Domě, který je v jejím výlučném vlastnictví, a kde je i sídlo její advokátní kanceláře. Žalovaná potvrdila, že od března 2020 až dosud není Dům pro žalobce přístupný. Žalovaná dále namítala, že žalobci nevznikla škoda a že ani žalobcem tvrzená škoda není v příčinné souvislosti se znepřístupněním Domu. Žalovaná poukázala na to, že žalobce za svůj Byt nepobíral do datum pravidelně nájemné, neboť nájemkyně nájemné řádně nehradila. Závěrem žalovaná uvedla, že ustanovení § 747 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) se na danou situaci nepoužije, neboť zde není naplněna podmínka, že je nezbytně třeba Domu k bydlení rodiny, když žalobce má vlastní Byt. Užíváním vlastního Bytu nemohla žalobci vzniknout škoda, když odpovídajícím ekvivalentem nájemného, které by jinak inkasoval, je možnost užívat vlastní Byt.

3. Mezi účastníky je nesporné, že od datum zamezila žalovaná žalobci vstup do Domu a Dům je žalobci až dosud znepřístupněn. Dále je nesporné, že vztahy mezi žalobcem a žalovanou (mezi manželi) jsou značně vyhrocené. U zdejšího soudu probíhá několik řízení mezi manželi, včetně řízení o rozvod. A je též nesporné, že žalobce ukončil nájem s dosavadní nájemkyní a pobývá ve svém vlastním Bytě od datum. Naopak je sporu o tom, zda žalobci vznikla škoda tím, že vlastní Byt, ve kterém sám bydlí, nemůže od datum pronajímat a zda ta je v příčinné souvislosti s tím, že mu žalovaná znemožnila bydlet v Domě se ní a nezletilými syny.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení jsou manželé a rodiče dvou nezletilých synů (shodné tvrzení účastníků, oddacím listem ze dne datum a opatrovnickým řízením ve věci spisová značka vedené u Obvodního soudu pro adresa). Manželé a jejich dva nezletilí synové spolu žili v Domě, jehož výlučným vlastníkem je žalovaná, a kde i žalovaná má sídlo své advokátní kanceláře, a to do dne datum (důkaz: nesporná tvrzení účastníků řízení, výpisem z katastru nemovitostí ke dni datum Anonymizováno). Manželé uzavřeli dne datum předmanželskou smlouvu (důkaz: Smlouva o úpravě budoucích majetkových vztahů v manželství ze dne datum), kterou došlo ke zúžení společného jmění manželů. Výlučným vlastníkem Domu je žalobkyně. Žalobce měl v Domě též sídlo svého podnikání (důkaz: objednávka v e-shopu Anonymizováno ze dne datum, potvrzení objednávky z e-shopu Anonymizováno a potvrzení o přijetí objednávky z e-shopu Anonymizováno ze dne datum, potvrzení obchodního ředitele jméno FO společnosti Anonymizováno., výpis z obchodního rejstříku). Při dovolené ve adresa došlo ke konfliktu mezi manželi, v důsledku čehož od datum žalobce nemá přístup do Domu, kde nadále žije žalovaná s nezletilými syny (nesporná tvrzení účastníků řízení, rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka o úpravě poměrů pro dobu do a po rozvodů manželství rodičů, o úpravě styku a o nařízení výkonu rozhodnutí) a žalobci nebylo žalovanou od té doby umožněno Dům užívat včetně období, za které žádá náhradu škody. Žalovaná provedla výměnu zámků do Domu a bezpečnostních kódu (nesporné tvrzení účastníků). Žalobce je vlastníkem bytu č. jednotky Anonymizováno, v budově č.p. Anonymizováno, bytový dům, LV Anonymizováno pro obec adresa, k.ú. adresa, na adrese Adresa zainteresované osoby 0/0 (důkaz: Výpis z katastru nemovitostí ke dni datum, přehled vlastnictví ke dni datum). V roce 2019 žalobce nabízel svůj byt na adresa k pronájmu (důkaz: Inzerát na internetových stránkách Anonymizováno, četná e-mailová komunikace se zájemci o prohlídku a pronájem bytu žalobce). Žalobce dne datum uzavřel s jméno FO, jako nájemkyní, smlouvu o nájmu Bytu, a to na dobu určitou od datum do datum, za měsíční nájemné v částce částka (důkaz: Smlouva o nájmu bytu ze dne datum). Žalobce po znepřístupnění Domu od datum do datum pobýval u přátel (důkaz: Čestné prohlášení jméno FO ze dne datum, Čestné prohlášení jméno FO ze dne datum a Čestné prohlášení jméno FO ze dne datum). Na období od datum do datum si žalobce pronajal dne datum od tituly před jménem Šárky Erel byt o dispozici 2+1, na adrese adresa s měsíčním nájmem ve výši částka (důkaz: Nájemní smlouva ze dne datum, Výpis z katastru nemovitostí ke dni datum). Žalobce nájemkyni jméno FO kontaktoval prostřednictvím e-mailu dne datum, ve kterém jí sdělil, že vzhledem ke své životní situaci bude svůj Byt potřebovat k prodeji či vlastnímu užívání. Žalobce nájemkyni navrhl, že ve stejné ulici se právě inzeruje k pronájmu větší byt, který by pro nájemkyni mohl být zajímavý. Žalobce se s nájemkyní Anonymizováno. jméno FO dne datum dohodl na ukončení nájmu dohodou, a to nejpozději ke dni datum (důkaz: E-mail ze dne datum a dodatek č. hodnota ze dne datum, Inzerce).

5. Soud dále provedl k důkazu: Úřední záznam Policie České republiky ze dne datum – přepis telefonického hovoru mezi manželi ze dne datum, Notářský zápis sepsaný dne datum tituly před jménem jméno FO, sp. zn. Anonymizováno, Lékařskou zprávu ze dne datum tituly před jménem jméno FO, Úřední záznamem o podaném vysvětlení ze dne datum, Protokol o prohlídce těla ze dne datum, Úřední záznam ze dne datum, Smlouvu o nájmu bytu ze dne datum, Notářský zápis sepsaný tituly před jménem jméno FO ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Znalecký posudek znalkyně z oboru podezřelý výraz tituly před jménem jméno FO sp. zn. Anonymizováno, E-mail právní zástupkyně žalobce ze dne datum obsahující návrh na možné ukončení sporu o zpřístupnění nemovitosti, Zprávu OSPODu ze dne datum, Vyjádření žalované k řízení o přestupku adresované adresa ze dne datum, E- mail žalobce ze dne datum, žádost o konstruktivní přístup, SMS komunikaci mezi účastníky ze dne datum, Zápisy tituly před jménem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, Znalecký posudek znalce z oboru podezřelý výraz tituly před jménem jméno FO, č. Anonymizováno, Znalecký posudek znalce z oboru podezřelý výraz, odvětví Anonymizováno tituly před jménem jméno FO. tituly za jménem, Výpis z Anonymizováno. za období od datum do datum jehož vlastníkem je žalobce, Žalobu o vydání věcí ze dne datum, Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne datum, č.j. spisová značka, SMS zprávy mezi otcem a nezletilým synem ze dne datum, Zpráva z Anonymizováno ze dne datum a ze dne datum Odpověď Policie Čr ze dne datum, Text označený „pro moje jelítko“. Soud však z provedených důkazů nezjistil žádné rozhodné skutečnosti podstatného pro rozhodnutí tohoto sporu.

6. Z úřední činnosti je soudu známo, že u zdejšího soudu je mezi účastníky vedeno několik soudních sporů, a to pod sp. zn. spisová značka o zpřístupnění nemovitosti (nepravomocně zamítnutá žaloba, spis se nachází u Městského soudu v Praze, kde proběhlo odvolací řízení den před vyhlášením tohoto rozsudku, když odvolací soud potvrdil zamítavý výrok Obvodního soudu pro adresa), pod sp. zn. spisová značka o zaplacení částka (nepravomocně zamítnutá žaloba, spis se nachází u Městského soudu v Praze), pod sp. zn. spisová značka o zaplacení částka s přísl. (věc neskončená), pod sp. zn. spisová značka návrh na rozvod manželství (řízení přerušeno), pod sp. zn. spisová značka výživné manžela (pravomocně skončeno, uzavřen smír, žalovaná každý měsíc hradí žalobci částku částka, a to do doby pravomocně skončení řízení o návrhu na rozvod manželství), pod sp. zn. spisová značka o náhradě nemajetkové újmy žalobce (věc neskončená), pod sp. zn. spisová značka návrh na omluvu žalobci (věc neskončená), pod sp. zn. spisová značka o vydání věcí (věc neskončená) a opatrovnické řízení pod sp. zn. spisová značka o úpravě poměrů pro dobu do a po rozvodu manželství rodičů, o úpravě styku s nezletilými dětmi (rozhodnutí pravomocné) (důkaz: Nahlédnutím do interního systému soudu, nesporná tvrzení účastníků a předložená rozhodnutí).

7. Soud z důvodu hospodárnosti a pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení důkazu, a to Zvukovou nahrávkou odvolacího jednání ve věci senátu 26 C zdejšího soudu, neboť se jedná o jiný předmět řízení, než zde projednáván, Videozáznamem notáře tituly před jménem jméno FO ze dne datum, neboť zjištění notáře nebyla pro soud podstatná, Videozáznamem žalobce ze vstupu do Domu ze dne datum, neboť skutečnost, že má žalobce znepřístupněn vstup do Domu byla soudem zjištěna i z jiných důkazů a z nesporných tvrzeních účastníků, že do zahrady žalobce tento den vnikl přes plot potvrdila i žalovaná, Zvukovým záznamem telefonického hovoru mezi účastníky sporu ze dne datum, neboť obsah rozhovoru nebyl rozhodující pro rozhodnutí v tomto sporu a soud provedl k důkazu jeho přepis Policií ČR ze dne datum.

8. V řízení účastníci poukazovali a navrhovali důkazy k řadě skutečností z jejich společného soužití, kterými se ovšem soud nezabýval (požívání alkoholu žalovanou, agresivita žalobce, odcizení věcí z Domu – doklady, šperky, mírou péče každého z rodičů o nezletilé syny, tím, kdo převážně živil rodinu, průběhem incidentu ve adresa, otázkou, zda byl otec nepřiměřeně přísný, zda otcův psychický stav vyžadoval léčbu), neboť se nejednalo o skutečnosti podstatné pro posouzení předmětu sporu, kterým byl nárok žalobce na náhradu škody.

9. Na daný právní vztah soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně ustanovení § 2910, které stanoví: „Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ 10. Dle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku: „škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.“ 11. Dle § 2952 občanského zákoníku: „Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.“ 12. Dle ust. § 747 obč. zák.: „Má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.“ 13. Povinnost k náhradě škody vzniká tomu, kdo: a) zaviněným protiprávním jednáním poruší absolutní práva někoho jiného (poškozeného), která lze vymezit jako život, tělesnou integritu, zdraví, svobodu nebo vlastnictví; nebo b) zaviněným protiprávním jednáním poruší relativní práva někoho jiného (poškozeného), která jsou chráněna zvláštním předpisem. V tomto případě se jedná o relativní právo žalobce na bydlení/vedení rodinné domácnosti chráněné v ustanovení § 747 občanského zákoníku, jehož aplikace by v daném případě mohla připadat v úvahu (bližší odůvodnění viz níže). Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody je 1) protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, 2) vznik škody, která je 3) v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění. Tyto předpoklady však musí být splněny kumulativně, není – li tomu tak, povinnost k náhradě škody dána není.

14. Žalobce se podanou žalobou domáhá náhrady škody s odůvodněním, že nemohl pronajímat svůj Byt v adresa, když jej po znepřístupnění společného obydlí žalovanou sám obýval, a to od datum do datum (částka měsíční ušlé nájemné x 36 měsíců = částka) a nepobíral tedy v té době sjednané nájemné.

15. Soud se primárně zabýval otázkou protiprávního jednání žalované. Dle názoru soudu nelze za protiprávní považovat jednání žalované, kterým znemožnila užívat Dům žalobci, ve kterém vedli manželé s dětmi do datum rodinnou domácnost (měli společné obydlí). Dům na adrese adresa, adresa, je ve výlučném vlastnictví žalované. Manželé uzavřeli předmanželskou smlouvu, kterou zúžili společné jmění manželů a projevili tak vůli mít společné věci oddělené v maximální míře, včetně nemovitostí. Ochrana společného obydlí zakotvená v ust. § 747 obč. zák. se, dle názoru soudu, v daném případě neuplatní, neboť se jedná o Dům ve výlučném vlastnictví manželky (žalované), především pak se nejedná o jedinou nemovitost v rodině, a tudíž Domu není nezbytně třeba k bydlení manželů. Žalobce má ve svém výlučném vlastnictví Byt, který mohl využít pro řešení své bytové situace, což také učinil. Bydlení manželky ani nezletilých dětí jednáním žalované ohroženo nebylo. S ohledem na mimořádně vyhrocenou situaci mezi manželi (neschopnost komunikace a domluvy na základních věcech) a mezi otcem a dětmi (jak vyplývá z opatrovnického spisu a soudních rozhodnutí) tak není ani žádoucí, aby tito sdíleli společnou domácnost v jedné nemovitosti.

16. Pokud jde o samotnou škodu, soud dospěl k závěru, že žalobci tvrzená škoda nevznikla, neboť namísto nájemného ve výši částka, které mohl v rozhodném období od datum do datum do pobírat od nájemnice za svůj Byt, mohl žalobce svůj Byt užívat sám, což také učinil. V užívání vlastního bytu, jehož tržní pronájem by činil nejméně částka měsíčně, škodu spatřovat nelze, a to i s ohledem na to, že žalobce v období březen roku 2020 do června roku 2020 byl sám nájemcem v pronajatém bytě a hradil nájemné ve výši částka měsíčně. Žalobce tak sice nepobírá nájemné za pronájem svého Bytu, ale má zajištěnou bytovou potřebu ve vlastním Bytě a nenese náklady, které by nesl, kdyby bydlel v pronájmu, hotelu či se žalovanou. Ekvivalent nájemného, které by žalobce za svůj Byt pobíral tak má žalobce v samotném užívání Bytu.

17. Pokud jde o příčinnou souvislost, soud dospěl k závěru, že znemožnění užívat Dům, kde spolu účastníci řízení vedli společnou domácnost, a tvrzená škoda za neinkasování nájemného z Bytu žalobce, nejsou v příčinné souvislosti. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009 sp. zn. 25 Cdo 2815/2007: „Příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, bez níž by ke škodnému následku nedošlo, i když nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, avšak podstatnou, která se spolupodílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde.“ Nebo dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2017 sp. zn. 25 Cdo 3285/2017: „Posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je tedy dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti, respektive poznatků adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události. Základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je objektivní předvídatelnost škodního následku.“ Po znepřístupnění Domu nebylo lze jednoznačně předvídat (předpokládat), že žalobce ukončí nájem ve vlastním nájemkyní obsazeném Bytě, a do Bytu půjde sám bydlet. Ostatně, běh událostí byl po znepřístupnění Domu jiný, žalobce od datum do datum bydlel u kamarádů a v jiném pronajatém bytě, teprve po několika měsících začal bydlet ve vlastním Bytě. Ukončení nájemního vztahu s nájemkyní jméno FO učinil žalobce zcela dobrovolně, tento postup zvolil žalobce jako jednu z možných variant řešení své bytové situace, a to s odstupem několika měsíců poté, co mu byl Dům znepřístupněn.

18. Soud tak uzavírá, že žalovaná s ohledem na danou situaci, mohla žalobci Dům znepřístupnit, neboť soužití žalobce s ní a nezletilými syny v jedné domácnosti není žádoucí. Ochrana dle § 747 občanského zákoníku se zde neuplatní, neboť žalobce má vlastní Byt. Postupem žalované nebyla ohrožena rodinná domácnost nezletilých dětí, neboť se samotnou nemovitostí disponováno nebylo. V daném případě nedošlo k protiprávnímu jednání žalované ani ke vzniku škody žalobci a není dána ani příčinná souvislost mezi znepřístupněním Domu a tvrzenou škodou. Soud tak žalobu o náhradu škody v celkové výši částka s příslušenstvím zamítl jako nedůvodnou.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 63 936 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) stanovená z tarifní hodnoty 473 600 Kč sestávající z částky 10 220 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 28. 3. 2023, účast na ústním jednání dne 31. 5. 2023 a vyjádření na výzvu soudu dne 28. 6. 2023) a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 532 800 Kč (po připuštění rozšíření žaloby) sestávající z částky 10 460 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (účast na ústním jednání soudu dne 30. 8. 2023) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 840 Kč ve výši 11 096 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci nařízení výkonu rozhodnutí/exekuce.