Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

23 C 30/2024

č. j. 23 C 30/2024-32

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-10 · VYHOVENI

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 10 vyhověl žalobkyni, která se domáhala určení, že není vlastníkem motorového vozidla, jehož skutečným vlastníkem je žalovaný. Soud uznal, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení neexistence vlastnictví, protože bez součinnosti žalovaného nemůže dojít k převodu vozidla. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a proto soud rozhodl na základě předložených důkazů. Soud rozhodl o neexistence vlastnictví a přikázal žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 2 600 Kč.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Vávrovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro určení neexistence vlastnictví motorového vozidla - Anonymizováno

I. Určuje se, že žalobkyně právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, není vlastníkem motorového vozidla tovární značky Anonymizováno, registrační značky SPZ, VIN: VIN kód.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že není vlastníkem vozidla Anonymizováno/ RZ SPZ, VIN: VIN kód („vozidlo“). Uvedla, že jako prodávající uzavřela s žalovaným jako kupujícím dne datum kupní smlouvu na uvedené vozidlo. Žalobkyně žalovanému vozidlo s příslušenstvím předala a žalovaný vozidlo převzal a zaplatil kupní cenu. Žalobkyně zároveň při podpisu kupní smlouvy zmocnila žalovaného k úkonům směřujícím k převodu vozidla na příslušném městském úřadě, čímž poskytla žalovanému k přepisu vozidla veškerou potřebnou součinnost. Žalovaný však převod vozidla nezajistil. V současnosti je žalobkyně nadále v registru silničních vozidel vedena jako vlastník vozidla, ač je skutečným vlastníkem žalovaný či jeho další nabyvatel. Žalovaný (či další nabyvatel) vozidlo užívá, o čemž svědčí i to, že vozidlo je pojištěno. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne datum vyzvala, aby se dostavil do místa zakoupení vozidla, aby byly učiněny úkony k přepisu registrace. Žalovaný však na výzvu nereagoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyni jako evidovanému vlastníkovi hrozí ukládání pokut a další škody, je pro žalobkyni situace neudržitelná a má naléhavý právní zájem na určení toho, že není vlastníkem vozidla.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když ani jeden z účastníků se včas nevyjádřil ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žádný z účastníků se k výzvě v poskytnuté lhůtě nikterak nevyjádřil, ač oběma byla výzva doručena.

4. Soud dospěl k následující skutkovému závěru:

5. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne datum kupní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně žalovanému prodala vozidlo. Vlastnické právo na kupujícího přešlo převzetím vozidla při současném zaplacení kupní ceny. Žalovaný kupní cenu zaplatil a vozidlo převzal v den podpisu smlouvy. Při podpisu smlouvy žalobkyně žalovaného zmocnila k provedení úkonů za účelem změny registrace vozidla na žalovaného. Žalobkyně žalovanému při podpisu smlouvy předala vozidlo s příslušenstvím a plnou moc k přepisu (kupní smlouvou ze dne datum). Žalovaný však přepis vozidla nezajistil. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne datum vyzvala k součinnosti, tedy aby se dostavil do místa prodeje vozidla i s vozidlem a tzv. velkým nebo malým technickým průkazem a protokolem o evidenční kontrole vozidla, aby mohlo dojít ke změně registrace vozidla. Žalovaný byl upozorněn, že žalobkyni stávajícím stavem vznikají potenciální škody a že pokud se na místo nedostaví, podá žalobkyně žalobu (výzva ze dne datum). Žalovaný na výzvu nereagoval.

6. Soud věc po právní stránce posoudil následovně:

7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (o. z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Podle § 80 o. s. ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.

10. Podle § 8a odst. 2 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 8 obdobně.

11. Podle § 8 odst. 4 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží a) v případě převodu vlastnického práva, 1.osvědčení o registraci silničního vozidla a 2.zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, b) v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládá osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici.

12. Žalobkyně a žalovaný dne datum uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 o. z., jejímž předmětem byl prodej vozidla. Vlastnické právo k vozidlu na žalovaného v souladu s kupní smlouvou přešlo převzetím vozidla a zaplacením kupní ceny, k čemuž došlo dne datum. Smlouvou se žalovaný zavázal zajistit provedení odhlášení vozidla z žalobkyně na sebe. Žalovaný tak však neučinil. Žalobkyně bez součinnosti žalovaného není schopna zajistit přeregistraci vozidla na žalovaného, protože žalovaný jako aktuální provozovatel a skutečný vlastník vozidla plní povinnost pojistit vozidlo za odpovědnost z provozu vozidla a pouze žalovaný disponuje tzv. zelenou kartou, která je dle § 8a a § 8 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích k převodu potřebná. Protože faktický a právní stav neodpovídá skutečnosti, mohou žalobkyni jako evidovanému vlastníkovi vznikat potenciální škody, neboť ona je dle zákonné domněnky považována za vlastníka vozidla. Žalobkyně proto může být adresátem případných pokut ze strany správních orgánů a výzev právnická osoba v případě, že vozidlo nebude jejím skutečným vlastníkem pojištěno z odpovědnosti z provozu.

13. Z uvedeného plyne, že žalobkyně má na určení toho, že není vlastníkem vozidla, naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť k ochraně jejích práv a k nastolení souladu právního a faktického stavu lze dosáhnout pouze přeregistrací vozidla, jehož však žalobkyně bez součinnosti žalovaného není schopna dosáhnout. Na základě shora uvedeného tak soud rozhodl o žalobě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, návrh ve věci samé). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo provedením exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.