23 C 39/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Vávrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 013 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 013 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2021 domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 3 013 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou dne 24. 1. 2019 uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění pro podnikatele. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 25. 1. 2019 a ročním pojistným ve výši 11 956 Kč. Žalovaná v období od 25. 1. 2020 do 23. 4. 2020 měla žalobkyni na předpis uhradit částku 3 013 Kč, kterou však neuhradila. Z důvodu neuhrazení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 23. 4. 2022. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslané předžalobní výzvě. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s peněžitým plněním žalobkyni do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba a předvolání k prvému jednání ve věci byly žalované doručeny dne 7. 5. 2022, tedy více než deset dnů přede dnem konání jednání, a to prostřednictvím datové schránky fikcí. Žalobkyni bylo předvolání k jednání doručeno do datové schránky dne 28. 4. 2022 a tato se z jednání dne 10. 6. 2022 omluvila. Podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24. 1. 2019 platně uzavřena pojistná smlouva na dobu neurčitou, resp. pojištění movitých věcí, připojištění věcí movitých a pojištění odpovědnosti za škodu, s počátkem pojištění k 25. 1. 2019 (důkaz: Pojistná smlouva [číslo] Všeobecné pojistné podmínky, potvrzení o uzavření pojistné smlouvy). Obsahem závazku byla povinnost žalobkyně zajistit pojištění a tomu odpovídající povinnost žalované platit žalobkyni sjednané pojistné ve výši 11 956 Kč ročně. Žalovaná za období od 25. 1. 2019 do 25. 1. 2020 uhradila pojistné ve výši 11 956 Kč. Žalovaná však svou povinnost uhradit řádně pojistné za období od 25. 1. 2020 do 23. 4. 2020 nesplnila, proto byla pojistná smlouva ukončena s účinky ke dni 23. 4. 2020 (důkaz: Přehled předpisů plateb, upomínka žalobkyně ze dne 11. 3. 2020 a vyrozumění o zániku pojištění ze dne 13. 5. 2020). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 21. 10. 2021 (důkaz: Předžalobní upomínka ze dne 21. 10. 2021 včetně kopie obálky). Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. Na daný vztah mezi účastníky se vztahuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 2758 odst. 1 občanský zákoník:„ Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Podle § 2774 odst. 1 občanský zákoník:„ (1) Pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.“ Podle § 2782 občanský zákoník:„ (1) Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.“ Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud podává, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. občanský zákoník uzavřeli pojistnou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala v souladu s ustanovením § 2758 občanský zákoník, pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění, a ze které pro žalovanou vyplývala smluvená povinnost platit žalobkyni pojistné. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji smluvně převzatou povinnost zaplatit pojistné za období od 25. 1. 2020 do 23. 4. 2020 ve výši 3 013 Kč nesplnila, soud žalobnímu návrhu na zaplacení částky 3 013 Kč vyhověl. Soud žalobkyni proti žalované přiznal podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku žalobkyní požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 3 013 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně. Výše úroku vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení, které stanovilo, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 013 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.