23 C 40/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Vávrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha, zapsanému u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví], se zrušu je.

II. Pozemek parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha, zapsaný u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] se přikazu je do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 486 350 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 4. 2022 domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsané u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] (dále jen„ Pozemek“), když žalobkyně je vlastníkem ¾ podílu na pozemku a žalovaný vlastní ¼ id. podíl. Žalobkyně navrhovala zrušení podílového spoluvlastnictví s žalovaným a vypořádání tak, že by byl soudem ¼ podíl žalovaného přikázán jí a žalobkyně by žalovanému uhradila odpovídající náhradu za jeho podíl. Žalobkyně se s žalovaným pokoušela dohodnout na způsobu vypořádání spoluvlastnictví dopisem ze dne 18. 1. 2022, avšak neúspěšně.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že je vlastníkem ¼ podílu na pozemku na základě Rozhodnutí pozemkového úřadu o vlastnictví PÚ [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ rozhodnutí“). [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]) byli do [datum] na základě rozhodnutí vlastníky, každý z nich podílu o velikosti ¼ nemovitosti. Žalobkyně se stala vlastníkem svého podílu až dne [datum], což vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, a to na základě kupních smluv, které uzavřela jako kupující s prodávajícími [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] (nar. [rok]) poté, co uznala vlastnictví výše uvedených prodávajících k jejich podílům. Žalovaný poukázal na to, že k Pozemku má rodinné vazby, neboť jemu a jeho rodině byl pozemek vydán v rámci restitucí. Žalovaný dále poukázal na fakt, že žalobkyně danou nemovitost fakticky užívá od roku [rok] k podnikatelským účelům a žalovanému nikdy ničeho neuhradila za užívání jeho podílu na nemovitosti. Žalovaný žádný dopis ze dne [datum] od žalobkyně neobdržel a nezná tedy jeho obsah. Žalovaný dlouhodobě žije v USA a není mu pošta z České republiky dosílána. Žalovaný závěrem uvedl, že požádal znalecký ústav [právnická osoba] o vypracování znaleckého posudku na určení obvyklé ceny podílu o velikosti ideální ¼ na Pozemku. Žalovaný v podání ze dne [datum] uvedl, že by přistoupil na variantu žalobkyně, a že by jí svůj podíl prodal za kupní cenu 1 000 000 Kč, kterou by žalovaný následně daroval [právnická osoba] v tísni o.p.s. Podáním ze dne 18. 3. 2023 žalovaný navrhl zrušení spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k předmětnému pozemku a přikázání pozemku do vlastnictví žalovaného za přiměřenou náhradu žalobkyni dle tržní ceny stanovené ve znaleckém posudku [číslo] ze dne 23. 1. 2023 zhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba], který žalovaný předložil soudu. Při jednání soudu pak žalovaný navrhl reálné rozdělení Pozemku dle podílů spoluvlastníků s tím, že z nákresů ve znaleckém posudku je zřejmé, že Pozemek by bylo možné rozdělit. Část Pozemku tvoří skladovací zpevněná plocha, část pozemku (po jeho obvodu) je cesta – veřejné prostranství lemující daný pozemek.

3. V řízení je sporné, zda je na místě podílové spoluvlastnictví účastníků zrušit a pokud ano tak, jaký je vhodný způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k Pozemku. Zda je vhodné a účelné rozdělit pozemek dle výše podílů žalobkyně a žalovaného a pokud ne a soud jej přikáže jednom ze spoluvlastníků, pak komu jej přikáže a za jakou náhradou.

4. Skutkový stav, především nabytí podílu ¾ na pozemku žalobkyní, nebyl mezi účastníky sporný, vyplýval z jejich tvrzení a předložených listin. Podíl žalovaného na Pozemku ve výši ¼ byl určen rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 26 C 95/2020 v řízení o určení vlastnictví k nemovitosti.

5. Soud v řízení provedl následující listinné důkazy: Z informace o pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], [list vlastnictví], o výměře [výměra] vyplývá, že žalobkyně vlastní ideální ¾ podíl na předmětném Pozemku a jako duplicitní zápis vlastnictví je uvedena s podílem ¼ na Pozemku žalobkyně i žalovaný.

6. Na plánu (katastrální mapy) a fotoplánu areálu se zakreslením pozemku parcelní [číslo] je zřejmé umístění [příjmení], který tvoří funkční celek s celým areálem žalobkyně.

7. Z náhledu na internetové stránky žalobkyně vyplývá, že v areálu o ploše [výměra] byl v roce [rok] ve [část obce] v [obec a číslo] vybudován centrální sklad žalobkyně. Součástí areálu je i Pozemek.

8. Z fotodokumentace Pozemku se skladem elektro materiálu s uvedením„ objekt je střežen kamerovým systémem“ ze srpna 2018 a srpna 2022 vyplývá, že na okraji Pozemku, se nachází [anonymizována tři slova] žalobkyně s tím, že plot kolem Pozemku přímo sousedí s veřejným prostorem (chodníkem).

9. Z dopisu ze dne 18. 1. 2022 sepsaného právním zástupcem žalobkyně adresovaném žalovanému (včetně kopie podací stvrzenky ze dne 19. 1. 2022) vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žádala žalovaného o odkup jeho ¼ podílu z nemovitosti za kupní cenu ve výši 450 000 Kč.

10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 1. 2022, č.j. 26 C 95/2020-95 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2022, č.j. 30 Co 74/2022-110, vyplývá, že žalovaný (v řízení sp. zn. 26 C 95/2020 žalobce) podal žalobu o určení, že je vlastníkem podílu o velikosti ideální ¼ pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha, zapsanému u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví], a odvolací soud určil, že je žalovaný vlastníkem ideální ¼ předmětného pozemku. Rozhodnutí nabyla právní moci dne 2. 6. 2022.

11. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba], sídlem [adresa], z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitosti, který obsahuje znaleckou doložku dle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), a který předložil soudu žalovaný vyplývá, že znalecký ústav určil tržní hodnotu podílu (žalovaného) o velikosti ¼ na pozemku p. [číslo] v k . úz. [část obce], obec Praha ke dni 4. 1. 2023 na částku 486 350 Kč.

12. Soud předložený znalecký posudek provedl k důkazu, neboť znalecký posudek obsahoval znaleckou doložku dle § 127 a o. s. ř.. Soud nepřistoupil k výslechu znalce, který znalecký posudek vyhotovil, neboť žalobkyně znalecký posudek nikterak nerozporovala a uvedla, že uhradí žalovanému cenu za jeho podíl dle předloženého znaleckého posudku. Výslech znalce by tak byl nadbytečný a nehospodárný.

13. Další listiny předložené žalobkyní (platební výměr na daň z nemovitých věcí na rok 2022, kopie výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba], a daňový doklad [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]) nebyly v řízení k důkazu provedeny, neboť pro rozhodnutí ve věci samé nejsou klíčové a jejich provedení k důkazu by bylo nadbytečné. Že žalobkyně [příjmení] užívá a stará se o něj v rámci celého areálu sloužícího k výkonu podnikatelské činnosti ostatně ani nebylo sporné.

14. Z provedených důkazů, soud zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně je vlastníkem ideálního ¾ podílu na Pozemku. Dle pravomocného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 1. 2022, č.j. 26 C 95/2020-95 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2022, č.j. 30 Co 74/2022-110 bylo určeno, že vlastníkem ideální ¼ Pozemku je žalovaný. Žalobkyně a žalovaný jsou tak podílovými spoluvlastníky předmětného Pozemku. Žalobkyně celý pozemek v rámci svého oploceného areálu, který tvoří funkční celek, užívá pro své podnikatelské potřeby a užívá předmětnou plochu jako sklad elektro materiálu. Žalovaný získal podíl na Pozemku v rámci restitučního řízení. Znalecký ústav [právnická osoba], z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitosti, stanovil ve svém posudku [číslo] ze dne 23. 1. 2023 tržní hodnotu podílu o velikosti ¼ na Pozemku ke dni 4. 1. 2023 na částku 486 350 Kč.

15. Na vztah účastníků soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen („ obč. zák.“). Dle § 1140 obč. zák.:„ (1) Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. (2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.“ 16. Dle § 1142 odst. 1 obč. zák.:„ Jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.“ 17. Dle § 1143 obč. zák.:„ Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.“ Dle § 1144 odst. 1 obč. zák.:„ Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.“ 18. Dle § 1147 obč. zák.:„ Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.“ 19. Na základě výše uvedených skutkových závěrů soud dospěl k závěru, že v řízení nebyly zjištěny (ani tvrzeny) okolnosti, které by odůvodňovaly„ pro tentokrát“ nerušit podílové spoluvlastnictví, a že je proto na místě podílové spoluvlastnictví zrušit a provést vypořádání. Soud se tak zabýval otázkou, jakým způsobem by mělo dojít k vypořádání spoluvlastnictví. S ohledem na zákonem danou posloupnost při vypořádaní spoluvlastnictví zakotvenou v ustanovení § 1147 obč. zák., posuzoval nejprve soud, zda je možné a vhodné společný Pozemek rozdělit.

20. Soud učinil závěr, že Pozemek o výměře [výměra] je sice možné rozdělit na dva samostatné pozemky dle velikosti podílů spoluvlastníků, avšak není to vhodné. Soud zkoumal funkčnost rozdělených samostatných věcí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1016/2021) a shledal, že Pozemek po jeho rozdělení, tak jak žalovaný navrhoval, který by po rozhodnutí soudu náležel žalovanému dle jeho podílu, by vzhledem ke svému umístění a výměře nemohl být efektivně využit, neboť by se jednalo o velmi malý pozemek o výměře [výměra]. Předmětný Pozemek je tvarově z jedné strany zaoblený, nachází se zčásti podél veřejného prostranství (veřejné komunikace). Vytvoření takto nově vzniklého pozemku v místech stávající komunikace (po obvodu zpevněné skladové plochy) by současně mohlo do budoucnosti generovat další spory, o přístup na pozemek, jeho údržbu i užívání. Jiné rozdělení se rovněž nejeví jako vhodné. Žalobkyně celý Pozemek (o výměře [výměra]) včetně dalšího přilehlého pozemku parc. [číslo] užívá jako centrální [anonymizována tři slova] a slouží jí k podnikatelským účelům. Žalovaný neuváděl, k čemu a jak by oddělený pozemek o výměře [výměra] mohl využívat. Soud sice vzal v úvahu skutečnost, že žalovaný má k předmětnému Pozemku rodinné vazby, když jeho rodině byl vrácen v rámci restitucí. Žalovaný soudu neuvedl, jak by nově oddělený pozemek dále užíval nebo jaké by s ním měl následně záměry. Soud současně podotýká, že se jedná o Pozemek, který se nachází v průmyslové části [obec a číslo], kde v okolí jsou převážně skladové prostory a vytvoření takto malého pozemku (pokud by soud přistoupil k rozdělení Pozemku) není žádoucí. Soud tak tento způsob vypořádání spoluvlastnictví shledal jako nevhodný.

21. Soud se tak zabýval další ze zákonných možností vypořádání spoluvlastnictví, kterou je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Žalovaný ve věci nechal vypracovat znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] od znaleckého ústavu [právnická osoba], ke stanovení tržní ceny ¼ Pozemku. Znaleckým posudkem, bylo stanoveno, že ke dni 4. 1. 2023 tržní hodnota podílu o velikosti ¼ Pozemku je 486 350 Kč. Žalobkyně, coby většinový spoluvlastník, od počátku navrhovala, že by podíl žalovaného chtěla odkoupit a získat celý Pozemek do výlučného vlastnictví s ohledem na své podnikatelské aktivity v dané lokalitě. Žalobkyně po celou dobu soudního řízení uváděla, že žalovanému uhradí tržní cenu dle znaleckého posudku a s výší tržní ceny za podíl žalovaného uvedené ve znaleckém posudku souhlasila.

22. Soud po zhodnocení všech okolností dané věci dospěl k závěru, že vhodným způsobem vypořádání bude přikázání celého Pozemku žalobkyni za přiměřenou náhradu za podíl žalovaného. K tomuto v závěru vedla soud potřeba zohlednit možnost efektivního využití Pozemku, a to v rámci celého areálu žalobkyně. Žalobkyně [příjmení] již užívá k podnikatelským účelům, zaměstnává množství zaměstnanců a hodlá tak činit i do budoucna. Žalobkyně vlastní i navazující pozemek, na kterém má rozsáhlý [anonymizována tři slova]. Přikázáním Pozemku do vlastnictví žalovaného by byl narušen areál žalobkyně tvořící funkční celek. Žalovaný ostatně ani neuváděl, že by měl na danou lokalitu jakékoliv vazby, které by odůvodňovaly potřebu získání Pozemku o výměře [výměra] do výlučného vlastnictví a jeho využívání. Variantu, kterou v závěru řízení navrhoval žalovaný, že by byl podíl žalobkyně přikázán jemu a ten by žalobkyni zaplatil přiměřenou náhradu vyplývající z předloženého znaleckého posudku, soud s ohledem na výše uvedené shledal jako nevhodnou a neúčelnou.

23. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl tak, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k Pozemku zrušil, výrokem II. rozsudku soud Pozemek přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a uložil výrokem III. povinnost žalobkyni zaplatit žalovanému částku 486 350 Kč představující tržní hodnotu podílu žalovaného o velikosti ¼ na Pozemku stanovenou dle znaleckého posudku předloženého žalovaným.

24. Výrokem IV. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v daném řízení se jedná o vypořádání spoluvlastnictví, tzv. iudicium duplex. Jedná se o takové řízení, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli z budoucích účastníků. Všichni účastníci jsou fakticky vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Vzhledem k tomu, že soud zrušil spoluvlastnictví a rozhodl o způsobu vypořádání v souladu s § 1143 a násl. obč. zák., nelze při uložení náhrady nákladů postupovat dle úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě nelze odvozovat procesní úspěch žalobkyně a odpovídající procesní neúspěch žalovaného od skutečnosti, že bylo vyhověno samotnému návrhu na zrušení spoluvlastnictví, ani od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Ani žalobkyně ani žalovaný výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví netratí a obě strany sporu po rozhodnutí ve věci od soudu odcházejí se stejnou majetkovou hodnotou, se kterou do řízení vstoupily. K totožnému závěru došel i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22:„ I. Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. II. Je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého spoluvlastníka. Soud musí podrobně vyložit důvody pro použití uvedeného ustanovení, neboť v opačném případě takové rozhodnutí soudu porušuje ústavně zaručené právo na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“