26 C 10/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobkyně: Anonymizováno. Anonymizováno. Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupené advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Soud zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k: - adresa)Anonymizováno - adresa)Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno), - Anonymizováno)Anonymizováno - Anonymizováno), - Anonymizováno), - adresa adresa.

II. Soud nařizuje prodej ve veřejné dražbě nemovité věci: - adresa), - adresa), - Anonymizováno), - Anonymizováno), - Anonymizováno), - Anonymizováno), - adresa adresa.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro adresa náklady státu ve výši, kterou soud určí samostatným usnesením.

1. Žalobkyně podala žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti uvedené v I. výroku (každá ½) s tím, že nechce setrvat v podílovém spoluvlastnictví a k dohodě mezi ní a žalovanou nedošlo. Žalovaná nesporovala spoluvlastnictví s tím, že rovněž nechce setrvat v podílovém spoluvlastnictví. Při jednání soudu datum účastnice sdělily, že žádná z nich nemovitost nechce a aby soud nařídil prodej ve veřejné dražbě.

2. Dle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ve spojení s její výpovědí obvyklá hodnota nemovitosti činí částka. O spoluvlastnickém právu svědčily výpisy z katastru nemovitostí.

3. Vzhledem k tomu, že účastnice nechtěly setrvat v podílovém spoluvlastnictví a žádná z nich nemovitost nechtěla, zrušil soud podílové spoluvlastnictví účastnic a nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě.

4. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

5. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.

6. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení, s ohledem na povahu sporu (tzv. iudicium duplex), přiznal částka za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení (1/2 z částka) a částka za znalečné, když žalobkyně zaplatila zálohu částka a vyúčtované znalečné celkem činilo částka (ke dni vydání rozsudku soud pravomocně rozhodl o znalečném ve výši částka).

7. Vzhledem k tomu, že soud dosud pravomocně nerozhodl o veškerém znalečném (tj. o částka, kteroužto částku znalkyně vyúčtovala za jednání soudu datum), rozhodl soud dle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu o povinnosti žalované zaplatit státu náklady za znalečné (které nebylo kryto zálohou) s tím, že rozhodnutí o výši soud vyhradil samostatnému usnesení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, které bude mít náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (v odvolání musí být vedle obecných náležitostí /§ 42 odst. 4/ uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu /odvolací důvod/ a čeho se odvolatel domáhá /odvolací návrh/). Dle § 205 odst. 2 občanského soudního řádu odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem, c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a), g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesplní-li ten, komu toto rozhodnutí ukládá povinnost tuto povinnost, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.