26 C 152/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno bytem Anonymizováno o zaplacení 17 540,- Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobu soud zamítá o zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 %,

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně požadovala, aby jí žalovaná ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota, kterou dne datum uzavřela s právnická osoba, IČO IČO, zaplatila částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 %, když pohledávku vlastní na základě uzavřené smluv o postoupení pohledávky. Pro případ, že by soud neuznal pohledávku z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, požadovala žalobkyni zažalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V řízení soud provedl důkazy a učinil z nich zjištění: smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota z datum, obchodní podmínky - právnická osoba se za podmínek stanovených smlouvou zavázala žalované umožnit čerpání úvěru až do částka, výpisy z účtu, potvrzení o finančních transakcích - právnická osoba žalované vyplatila částka, částka, částka, částka, upomínky - právnická osoba opakovaně žalovanou vyzvala k zaplacení, smlouva o postoupení pohledávky, dodatky – pohledávku za žalovanou získala žalobkyně, oznámení o postoupení pohledávky – datum právnická osoba oznámilo postoupení pohledávky.

4. Žalobkyně nenavrhla žádný důkaz k prokázání, že právnická osoba zkoumala úvěruschopnost žalované.

5. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (2).

6. Dle § 87 odst. 1, 2, 3 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (3).

7. Pokud právnická osoba nezkoumala úvěruschopnost žalované (resp. žalobkyně tuto skutečnost neprokázala), shledal soud smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota z datum neplatnou a soud žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku částka, kterou žalovaná postupně prokazatelně obdržela (svědčily o tom výpisy z účtu). Žalobu soud zamítl v požadavku na zaplacení úroku z prodlení, a to s ohledem na dikci § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

8. Důkazy soud hodnotil postupem dle § 132 občanského soudního řádu. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.

9. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši částka a za právní zastoupení 3 x částka za hlavní úkon (převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění před podáním žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 x částka režijní paušál dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., částka 21 % DPH. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, které bude mít náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (v odvolání musí být vedle obecných náležitostí /§ 42 odst. 4/ uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu /odvolací důvod/ a čeho se odvolatel domáhá /odvolací návrh/). Dle § 205 odst. 2 občanského soudního řádu odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem, c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a), g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesplní-li ten, komu toto rozhodnutí ukládá povinnost tuto povinnost, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.