26 C 168/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Štěpánky Dvouleté a přísedících Marie Veselé a JUDr. Dagmar Hanzalové ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupené advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupené advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 24 463,- Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně požadovala, aby jí žalovaná zaplatila částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení, když žalovaná nedodržela svůj závazek setrvat u ní v pracovním poměru, který byl založený pracovní smlouvou z datum, po dobu 3 let od absolvování školení k prohloubení kvalifikace, které se konalo od datum do datum, tj. do datum. Pracovní poměr žalované skončil dohodou k datum. Na prohloubení kvalifikace žalované vynaložila celkem částka: - letenka částka, - mzdový náklad částka (5 dnů školení), - diety částka (270,- jméno FO vyplaceno datum, kurz k datum – částka/jméno FO), - tlumočení částka (při zohlednění 2 účastnic školení; tlumočení jméno FO, celková částka 500,- jméno FO, tj. na žalovanou Anonymizováno,- jméno FO; částka vyplacena datum, kurz k datum – částka/jméno FO), - ubytování částka (při zohlednění 2 osob; celková částka Anonymizováno,50 jméno FO, tj. na žalovanou Anonymizováno,Anonymizováno jméno FO, placenou datum, kurz k datum – částka/jméno FO), - transport taxi částka (při zohlednění 2 osob; Anonymizováno jméno FO + 30,60 jméno FO = částka + částka; placenou datum a datum; kurz k datum – částka/jméno FO, kurz k datum – částka/jméno FO), - cena školení částka (Anonymizováno,- jméno FO x 5 dnů = 1 Anonymizováno,- jméno FO/5 dnů; kurz k datum – částka/jméno FO), - franšíza částka (cena franšíza jméno FO 3 Anonymizováno Anonymizováno jméno FO, tj. za 1 měsíc Anonymizováno jméno FO, tj. za 5 dnů Anonymizováno jméno FO; kurz k datum – částka/jméno FO), - příprava a organizace školení částka (při zohlednění 2 účastnic).

2. Žalovaná sporovala povinnost k zaplacení, když dohodu o prohloubení kvalifikace ji uložila uzavřít žalobkyně s tím, že pokud jí neuzavře, ukončí s ní pracovní poměr (neuzavřela jí ze svobodné vůle). K uzavření dohody jí žalobkyně donutila. Žalovaná dále sporovala povinnost k zaplacení s výtkami k jednotlivým žalobkyní požadovaným položkám, s výtkou proti vyčíslení požadované částky, s výtkou, že dohoda nedosáhla částky částka.

3. Ve věci soud rozhodl rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, ve znění: a) rozsudku I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalobu soud zamítá ve výši částka s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. od datum do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši, kterou soud určí samostatným usnesením. b) usnesení I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci usnesení. II. Žalobkyni soud vrací složenou zálohu ve výši částka. právnická osoba řízení soud zjistil, že žalobkyně byla do obchodního rejstříku zapsána datum s IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 (důkaz výpisem z obchodního rejstříku). Dne datum byla do obchodního rejstříku zapsána právnická osoba (dříve obchodní jméno Anonymizováno adresa Anonymizováno) s IČO IČO (důkaz výpisem z obchodního rejstříku). Dne datum žalobkyně uzavřela pracovní smlouvu s Anonymizováno adresa Anonymizováno, IČO IČO, a v pracovním poměru u této společnosti byla do datum (důkaz pracovní smlouvou z datum, dohodou o skončení pracovního poměru z datum – na těchto listinách žalovaná po jejich předložení soudem při jednání datum potvrdila, že je podepsala; mzdový list za rok Anonymizováno, mzdový list do datum, mzdový výměr z datum). Dne datum žalobkyně a žalovaná uzavřely pracovní smlouvu s datem nástupu do zaměstnání datum na výkon práce Anonymizováno. V pracovní smlouvě se žalovaná zavázala účastnit se všech školení pořádaných žalobkyní s tím, že podrobnosti a podmínky účasti na školení budou upraveny v příslušné dohodě o zvyšování či prohlubování kvalifikace, kterou žalobkyně se žalovanou v každém konkrétním případě uzavře (důkaz pracovní smlouvou z datum; žalovaná k listině při jednání soudu datum potvrdila, že listinu podepsala). Dne datum žalovaná od žalobkyně spolu s pracovní smlouvou převzala mzdový výměr č. hodnota (důkaz mzdovým výměrem č. hodnota z datum; žalovaná k listině při jednání soudu datum potvrdila, že listinu podepsala). Dne datum účastnice uzavřely dohodu o ochraně hodnot svěřených k vyúčtování (důkaz dohodou o ochraně hodnot svěřených k vyúčtování z datum; žalovaná k listině při jednání soudu datum potvrdila, že listinu podepsala). V pracovním poměru k žalobkyni byla žalovaná do datum (důkaz mzdovými listy za rok Anonymizováno, od datum do datum).

5. Dle shora uvedeného vzal soud za prokázané, že pracovní poměr žalované u žalobkyně trval od datum do datum.

6. Dále soud zjistil, že datum žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu o prohloubení kvalifikace, ve které odkázaly na pracovní smlouvu z datum (k pracovní smlouvě s datem datum soud dospěl k závěru, že šlo o chybně uvedenou listinu, když pracovní poměr založený pracovní smlouvou z datum vznikl mezi žalovanou a Anonymizováno adresa, Anonymizováno IČO IČO, nikoliv mezi žalovanou a žalobkyní; pracovní poměr mezi žalovanou a Anonymizováno adresa, Anonymizováno dohodou k datum; správně měla být uvedena pracovní smlouva z datum) a ve které se žalobkyně zavázala žalované umožnit prohloubení její kvalifikace umožněním účasti na kadeřnickém školení pořádaném společností jméno FO Anonymizováno se sídlem v Anonymizováno ve dnech datum až datum s tím, že žalovaná se zavázala setrvat v pracovním poměru u žalobkyně minimálně 3 roky po ukončení školení, tj. do datum a s tím, že pokud pracovní poměr skončí dříve, že zaplatí žalobkyni náklady, které vynaložila na prohloubení její kvalifikace od dne uzavření dohody do skončení pracovního poměru a to nejvýše částku částka. Jako náklady žalobkyně na prohloubení kvalifikace účastnice v dohodě uvedly: a) zpáteční letenka adresa v ceně cca částka, b) cestovné z letiště v Anonymizováno do místa ubytování a zpět v ceně cca Anonymizováno,- jméno FO (tj. Anonymizováno,- jméno FO x kurz k datum ve výši Anonymizováno jméno FO/Kč = částka), c) ubytování v ceně cca Anonymizováno jméno FO/noc (tj. 5 nocí x Anonymizováno jméno FO = 506,- jméno FO, při kurzu k datum ve výši 27,030 jméno FO/Kč = částka), d) diety ve výši Anonymizováno,- jméno FO/den (tj. 5 dnů x Anonymizováno,- jméno FO = Anonymizováno,- jméno FO, při kurzu k datum ve výši Anonymizováno jméno FO/Kč = částka), e) náklady na tlumočníka ve výši Anonymizováno,- jméno FO/den (tj. 5 dnů x Anonymizováno,- jméno FO = Anonymizováno,- jméno FO, při kurzu k datum ve výši Anonymizováno jméno FO/Kč = částka), f) cena školení ve výši Anonymizováno,- jméno FO/den (5 dnů x Anonymizováno,- jméno FO = 1 Anonymizováno jméno FO, při kurzu k datum ve výši Anonymizováno,Anonymizováno jméno FO/Kč, tj. částka), g) náhrada mzdy za dny účasti žalované na školení částka, h) režijní náklady cca částka s tím, že celkové náklady budou vyčísleny přesně po návratu žalované ze školení a s tím, že žalovaná bere na vědomí, že náklady činí odhadem částka dle kurzu ČNB platného ke dni podpisu dohody o prohloubení kvalifikace.

7. Dle shora uvedené dohody vzal soud za prokázané, že dohoda stanovila jednotlivé druhy nákladů s uvedením předpokládaných částek, přičemž součet částek činil ke dni podpisu dohody částku částka (k částce částka za režijní náklady soud dospěl k závěru, že jí žalobkyně mohla učinit součástí dohody o prohloubení kvalifikace, když je zřejmé, že žalobkyně musela učinit úkony k tomu, aby zajistila účast žalované na školení).

8. Soud tedy dospěl k závěru, že dohoda o prohloubení kvalifikace svým obsahem vyhověla požadavkům § 234 odst. 2, 3, 4 zákona č. 262/2006, ve znění účinném do datum (s ohledem na podpis dohody datum; dále soud uvádí pouze „zákon č. 262/2006 Sb.“).

9. Dle § 234 odst. právnická osoba, 4 zákona č. 262/2006 Sb., uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace (1). Kvalifikační dohoda může být uzavřena také při prohlubování kvalifikace (§ 230), jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň částka; v takovém případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit (2). Kvalifikační dohoda musí obsahovat a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání (3). Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně (4).

10. Dále soud provedl důkazy a zjistil z nich: - mzdový list žalované za rok Anonymizováno – v září hrubá mzda žalované činila částka, žalobkyně zaplatila zdravotní pojištění částka, sociální pojištění částka (tj. celkem částka : 21 dnů = částka x 5 dnů školení = částka), - objednávka letenky z datum + letenka na let Anonymizováno ve spojení s výpovědí svědkyně jméno FO - na školení do Anonymizováno konané od datum do datum cestovala žalovaná společně s druhou účastnicí školení jméno FO; za letenku žalované žalobkyně zaplatila částka, - účtenka z datum na jméno FO za taxi, kurzovní lístek, ve spojení s výpovědí svědkyně jméno FO - po příletu do Anonymizováno jméno FO a žalovaná jely taxíkem společně do místa ubytování a Anonymizováno jméno FO za taxi zaplatila jméno FO za obě z finančních prostředků, které obdržela od žalobkyně (tj. na žalovanou připadala částka jméno FO, při použití kurzu částka/jméno FO k datum částka částka), - účtenka z datum na Anonymizováno jméno FO za taxi, kurzovní lístek, ve spojení s výpovědí svědkyně jméno FO - při návratu ze školení žalovaná na letiště jela společně taxíkem s jméno FO, která za taxi za obě zaplatila z prostředků, které obdržela od žalobkyně (tj. na žalovanou připadalo Anonymizováno jméno FO, při použití kurzu částka/ jméno FO k datum částka částka). - výdajový pokladní doklad z datum na Anonymizováno,- jméno FO, kurzovní lístek – žalovaná od žalobkyně převzala zálohu na služební cestu ve výši Anonymizováno,- jméno FO (tj. částku částka při kurzu částka/ jméno FO dle kurzovního lístku k datum). - výdajový pokladní doklad z datum na Anonymizováno,- jméno FO ve spojení s výpovědí svědkyně jméno FO a výpovědí svědkyně jméno FO – po dobu školení měla žalovaná a jméno FO zajištěno tlumočení; za tlumočení žalobkyně tlumočnici Anonymizováno,- jméno FO; tlumočnici zajišťovala jméno FO v rámci přípravy školení a tuto činnost vykonávala ve vztahu k žalobkyni jako OSVČ (tj. na žalovanou připadalo Anonymizováno,- jméno FO, při použití kurzu částka/jméno FO k datum částka částka), - faktura č. hodnota z datum se stvrzenkou o přijetí platby s datem datum na Anonymizováno,Anonymizováno jméno FO, kurzovní lístek, ve spojení s výpovědí svědkyně jméno FO – žalovaná a jméno FO byla při školení ubytovány společně, za ubytování zaplatila Anonymizováno jméno FO za obě z prostředků, které obdržela od žalobkyně (tj. na žalovanou připadalo Anonymizováno jméno FO, při použití kurzu částka/jméno FO k datum částka částka), - faktura č. Anonymizováno z datum na částka ve spojení s výpovědí svědkyně jméno FO – jméno FO jako OSVČ pro žalobkyni zajišťovala školení v Anonymizováno ve dnech datum až datum, kterého se zúčastnila žalovaná, za což vyfakturovala žalobkyni částka; její činnost zahrnovala např. zajištění tlumočnice, přípravu materiálů, které měla žalovaná v Anonymizováno na místě k dispozici, ubytování (tj. na žalovanou připadala částka částka, když žalovaná se školení zúčastnila společně s jméno FO), - dopis z datum, kurzovní lístek, ve spojení s výpovědí svědkyně jméno FO – jméno FO u Academie jméno FO učinila dotaz na cenu školení, které se konalo v době od datum do datum a kterého se zúčastnila žalovaná a obdržela odpověď dopisem z datum s tím, že cena je Anonymizováno,- jméno FO na osobu za jeden den školení o 7 hodinách (tj. 5 dnů x Anonymizováno,- jméno FO = 1 Anonymizováno,- jméno FO, při použití kurzu částka/jméno FO k datum částka částka), - faktura č. Anonymizováno z datum na Anonymizováno jméno FO - vystavila ji jméno FO Coiffure, adresa na žalobkyni, poplatek k zaplacení Anonymizováno jméno FO za salon adresa, poplatek k zaplacení Anonymizováno jméno FO za salon adresa, poplatek k zaplacení Anonymizováno jméno FO za salon Anonymizováno právnická osoba (celkem částka, po 10 % slevě Anonymizováno jméno FO; k této faktuře žalobkyně specifikovala, že jde o fanšízu částka/5 dnů).

11. Dle shora uvedeného vzal soud za prokázané, že žalobkyně v souvislosti se školením žalované v době od datum do datum vynaložila náklady ve výši částka + částka + částka + částka + částka + částka + částka + částka + částka + částka, tj. celkem částka.

12. Co se týče shora uvedených částek, dospěl soud při porovnání s obsahem dohody o prohloubení kvalifikace k závěru, že žalobkyně mohla požadovat po žalované částky částka (mzda), částka (letenka), částka (cestovné taxi), částka (cestovné taxi), částka (diety), částka (tlumočné), částka (ubytování), částka (režijní náklady), částka (cena školení), tj. celkem částka, když žalovaná se v dohodě o prohloubení kvalifikace zavázala zaplatit předpokládané náklady na letenku, cestovné z letiště a zpět, ubytování, diety, náklady na tlumočníka, mzdu za dny účasti na školení, cenu školení, režijní náklady pro případ, pokud by nedodržela svůj závazek, setrvat u žalované v pracovním poměru po dobu 3 let, tj. do datum. Co se týče částky částka za fanšízu, dospěl soud k závěru, že žalobkyně tuto částku po žalované nemohla požadovat, neboť franšíze nebyla uvedena v dohodě o prohloubení kvalifikace.

13. Dohodu o prohloubení kvalifikace účastnice uzavřely datum se závazkem žalované setrvat u žalobkyně v pracovním poměru do datum a pracovní poměr žalované u žalobkyně skončil datum. Při skončení pracovního poměru datum žalovaná ze závazku setrvat u žalobkyně v pracovním poměru do datum nedodržela 9,5 měsíce.

14. Pokud soud shledal oprávněnou částku k zaplacení ve výši částka a žalovaná nedodržela ze svého závazku pracovat u žalobkyně Anonymizováno měsíce, dospěl soud k závěru, že žalobkyně je oprávněna po žalované požadovat částka (částka = částka) a v rozsahu této částky soud žalobě vyhověl (dle § 243 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.) s úrokem z prodlení od datum do zaplacení při posouzení toho, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dopisem z datum (důkaz tímto dopisem). Žalobu soud zamítl ve výši částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

15. Co se týče tvrzení žalované, že dohodu o prohloubení kvalifikace uzavřela pod nátlakem, dospěl soud k závěru, že žalovaná se tímto tvrzením žalobě neubránila (viz. k tomu dále) a to při posouzení dle §§ 551, 587 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.

16. V pracovní smlouvě z datum se žalovaná zavázala účastnit se všech školení pořádaných žalobkyní s tím, že podrobnosti a podmínky účasti na školení budou upraveny v příslušné dohodě o zvyšování či prohlubování kvalifikace, kterou žalobkyně se žalovanou v každém konkrétním případě uzavře, k čemuž soud dospěl k závěru, že uvedené ujednání odpovídalo § 230 odst. 1, 2 zákona č. 262/2006 Sb., tj. oprávnění žalobkyně požadovat, aby si žalovaná zvyšovala či prohlubovala kvalifikaci, čemuž odpovídala povinnost žalované zvyšovat či prohlubovat si kvalifikaci.

17. Z výpovědi svědkyni jméno FO soud zjistil, že pracovník měl možnost dohodu o prohloubení kvalifikace odmítnout, že pokud dohodu odmítl podepsat, že to pro něho nemělo žádný negativní důsledek, že se stalo, že pracovník odmítl dohodu o prohloubení kvalifikace podepsat a poté na školení do Anonymizováno nejel (dle svědkyně dohody o prohloubení kvalifikace žalobkyně vyžadovala pro případ školení v Anonymizováno). Podpisu dohody z datum přítomna nebyla. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že u žalobkyně pracovala od roku Anonymizováno za dobu trvání pracovního poměru podepsala se žalobkyni dvě dohody o prohloubení kvalifikace, třetí dohodu odmítla podepsat a poté přišla o finanční ohodnocení jako vedoucí směny. Z výpovědi jméno FO soud zjistil, že se stalo, že pracovník odmítl dohodu o prohloubení kvalifikace podepsat, z její výpovědi svědkyně nevyplynulo, že by měla nějakou informaci o tom, že pokud pracovník odmítl dohodu o prohloubení kvalifikace podepsat, že by to pro něho mělo nějaký negativní důsledek. Podpisu dohody z datum přítomna nebyla. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že pracovní poměr se žalobkyní navázal v roce Anonymizováno, nebo Anonymizováno. Podepsal dohodu o prohloubení kvalifikace, když měl jet do Anonymizováno, bylo mu řečeno, že když dohodu o prohloubení kvalifikace nepodepíše, že může jít. Od žalobkyně odešel, protože dostal lepší nabídku. Podpisu dohody z datum přítomna nebyla.

18. Co se týče hodnocení shora uvedených výpovědí, ze shodných výpovědí jméno FO a jméno FO vyplynulo, že pracovník měl možnost uzavření dohody o prohloubení kvalifikace v souvislosti se školením v Anonymizováno odmítnout. Dle svědkyň to nemělo negativní důsledku pro pracovníka (výpověď jméno FO soud hodnotil s přihlédnutím k tomu, že pro žalobkyni pracovala jako OSVČ na zajišťování školení pro žalobkyni, tedy nemusela být všem událostem na pracovišti žalobkyně přítomna). Z výpovědí jméno FO a jméno FO nevyplynulo, že by žalobkyně žalovanou k podpisu dohody o prohloubení kvalifikace z datum nutila, když podpisu dohody přítomny nebyly. Z výpovědi svědkyně jméno FO Anonymizováno nevyplynulo, by žalobkyně žalovanou k podpisu dohody o prohloubení kvalifikace z datum nutila, když svědkyně pracovní poměr u žalobkyně ukončila již v roce Anonymizováno. Z výpovědi svědka jméno FO nevyplynulo, že by žalobkyně žalovanou k podpisu dohody o prohloubení kvalifikace z datum nutila, když u uzavírání dohody nebyl přítomen.

19. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout. Dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení, když žalobkyně nebyla úspěšná v nepatrné části žaloby. Vzhledem k tomu, že ke dni rozhodnutí soudu soud nerozhodl o svědečném, vyhradil soud rozhodnutí o výši částky náhrady nákladů řízení samostatnému usnesení.

20. Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno Anonymizováno, k odvolání žalované rozhodl: I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I o věci samé mění jen tak, že se zamítá žaloba co do částky částka s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. z této částky od datum do zaplacení, jinak se rozsudek soudu I. stupně ve výroku I potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky.

21. Anonymizováno v odůvodnění rozsudku uvedl, že ačkoliv soud I. stupně učinil správné zjištění, že strany kvalifikační dohody se výslovně dohodly na tom, že nejvyšší částka, kterou je zaměstnavatel oprávněn po zaměstnanci požadovat na úhradu nákladů na prohloubení kvalifikace činí částka, chybně vycházel z částky prokázaných vynaložených nákladů částka. Jestliže žalovaná nedodržela závazek setrvat v pracovním poměru u žalobkyně do datum, ale pracovní poměr ukončila ke dni datum, tedy o Anonymizováno dříve, je povinna v souvislosti s nesplněním povinnosti vyplývající z kvalifikační dohody uhradit žalobkyni částku částka (částka = částka). Z výše uvedených důvodů Anonymizováno I tak, že žalobu v částce převyšující částku částka, tj. v rozsahu částky částka s příslušenstvím, zamítl (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), jinak rozsudek soudu I. stupně ve výroku I potvrdil, protože je věcně správný (§ 219 o. s. ř.).

22. Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, rozhodl: I. Dovolání žalované proti měnící části výroku I a proti výroku II rozsudku městského soudu se odmítá. II. Rozsudek městského soudu, s výjimkou měnící části výroku I, rozsudek Anonymizováno adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, v části výroku I, v níž bylo rozhodnuto o částce částka s 8,05% úrokem z prodlení p. a. od datum do zaplacení, a ve výroku III a usnesení Anonymizováno pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, ve výroku I se zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu Anonymizováno pro adresa k dalšímu řízení.

23. Anonymizováno uvedl, že smyslem dohody podle ustanovení § 234 zák. práce je stabilizace zaměstnance, jemuž zaměstnavatel umožnil zvýšení nebo prohloubení kvalifikace a který se za to zavázal setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu v pracovním poměru. Stabilizace takového zaměstnance v pracovním poměru je v zájmu zaměstnavatele na návratnosti prostředků, které vynaložil v souvislosti se zvyšováním či prohloubením kvalifikace svých zaměstnanců, neboť zaměstnanec, který porušil svůj závazek z dohody uzavřené se zaměstnavatelem podle ustanovení § 234 zák. práce setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru po sjednanou dobu, je povinen uhradit mu náklady spojené se zvýšením nebo prohloubením kvalifikace. Platně uzavřená dohoda ve smyslu ustanovení § 234 zák. práce je právním důvodem, na jehož základě může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat vrácení nákladů spojených se zvýšením (prohloubením) kvalifikace, jimiž jsou kupř. školné a náhrada mzdy za pracovní volno poskytnuté zaměstnanci v souvislosti se zvýšením jeho kvalifikace. Zatímco dohodu o zvýšení kvalifikace lze uzavřít bez ohledu na výši předpokládaných nákladů vynaložených zaměstnavatelem v souvislosti se zvýšením kvalifikace, dohodu o prohloubení kvalifikace lze uzavřít, pokud náklady činí minimálně částka. Z hlediska možnosti uzavřít dohodu o prohloubení kvalifikace představuje požadavek, aby předpokládané náklady na prohloubení kvalifikace dosahovaly alespoň částka, zákonnou podmínku, která musí být před uzavřením dohody splněna; nejde však o náležitost, kterou by musela pod sankcí neplatnosti obsahovat písemná dohoda nad rámec podstatných náležitostí stanovených v ustanovení § 234 odst. 3 zák. práce. Úvaha o předpokládaných možných nákladech na zvýšení nebo prohloubení kvalifikace není předem co do druhů v úvahu přicházejících nákladů zákonem nijak omezena. Je-li ovšem právním důvodem vzniku závazku zaměstnance k náhradě nákladů na zvýšení nebo prohloubení kvalifikace až platně uzavřená kvalifikační dohoda (nikoliv samotné ustanovení § 234 zák. práce), vzniká zaměstnanci povinnost k náhradě jen těch vynaložených nákladů, k jejichž náhradě se v dohodě zavázal, a jen v těch případech, s nimiž dohoda vznik této povinnosti (v souladu s ustanovením § 234 odst. 1 zák. práce) spojuje. Náhrady nákladů, k jejichž náhradě se zaměstnanec v dohodě nezavázal, se zaměstnavatel po zaměstnanci nemůže úspěšně domáhat, i kdyby byly na zvýšení nebo prohloubení jeho kvalifikace vynaloženy. Jednou z obsahových náležitostí dohody uzavřené podle ustanovení § 234 zák. práce proto je vymezení druhů nákladů, které bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání (srov. § 234 odst. 3 písm. c/ zák. práce). Zákon tak klade důraz na to, aby mezi účastníky dohody bylo od počátku postaveno na jisto, jaké náklady bude zaměstnanec povinen (při nesplnění svého závazku setrvat po sjednanou dobu v pracovním poměru) zaměstnavateli hradit; jedná se nepochybně též o výraz základní zásady pracovněprávních vztahů spočívající ve zvláštní zákonné ochraně postavení zaměstnance (srov. § 1a odst. 1 písm. a/ zák. práce). Podstatou tohoto vymezení je provedení kategorizace nákladů na zvýšení nebo prohloubení kvalifikace zaměstnance s ohledem na dílčí účel jejich vynaložení, která zajišťuje jejich nezaměnitelnost.

24. V projednávané věci sporný pojem „režijní náklady“ je obecně (z hlediska ekonomického) chápán jako souhrnné označení pro náklady, které není možné – na rozdíl od přímých nákladů – výlučně přiřadit jedné jediné jednotce předmětu kalkulace (výrobku, službě, zaměstnanci apod.). Uvedený pojem tak není označením druhu nákladů, nýbrž vlastnosti nákladů spočívající v nemožnosti jejich přiřaditelnosti k předmětu kalkulace, kterým je v případě dohody uzavřené podle § 234 zák. práce zaměstnanec, a z hlediska této vlastnosti představuje společné označení pro více druhů nákladů. Ze samotného použití pojmu „režijní náklady“ k označení druhu nákladů v dohodě o prohloubení kvalifikace z datum ještě ale nelze dovozovat neurčitost tohoto ujednání. Vznikly-li pochybnosti o jeho obsahu, je třeba jeho obsah objasnit výkladem podle pravidel obsažených v ustanoveních § 555 a násl. o. z. Výkladu přitom podléhá zásadně každé právní jednání, bez ohledu na to, zda se navenek jeví jako jednoznačné (jasné). Je tomu tak již proto, že sám závěr o jednoznačnosti (jasnosti) určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu. K otázce pravidel výkladu právního jednání v pracovněprávních vztazích po datum judikatura dospěla k závěru, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Každý projev vůle (výslovný nebo konkludentní) se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. § 556 odst. 1 o. z.). Kromě úmyslu (záměru) jednajícího (ve zjištěné nebo přisouzené podobě) se při výkladu projevu vůle přihlíží také k „praxi zavedené mezi stranami v právním styku“, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (srov. § 556 odst. 2 o. z.). Byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad, a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se podle ustanovení § 557 o. z. vyložit „k tíži toho, kdo výrazu použil jako první“. Pro oblast pracovněprávních vztahů však z ustanovení § 18 zák. práce vyplývá, že se použije „výklad pro zaměstnance nejpříznivější“ a že se tedy ustanovení § 557 o. z. v pracovněprávních vztazích nepoužije; výraz, který připouští různý výklad, se proto ve smyslu ustanovení § 18 zák. práce vyloží (z hlediska obsahu a významu právního jednání v pracovněprávních vztazích) způsobem, který je co nejpříznivější pro zaměstnance. Výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze „nahrazovat“ nebo „doplňovat“ vůli, kterou zaměstnanec nebo zaměstnavatel (popřípadě jiný subjekt pracovněprávních vztahů) neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je tedy úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Je-li vůle účastníků projevená při uzavření smlouvy nejasná, nejednoznačná nebo obtížně srozumitelná, a vznikají-li tak pochybnosti, co chtěli jednající vyjádřit (jakou vůli chtěli projevit a jaké následky chtěli svým jednáním vyvolat), je interpretace takového projevu vůle obzvláště významná. V posuzovaném případě odvolací soud – pokud učinil závěr, že „žalované nelze přisvědčit, že v době uzavření kvalifikační dohody nebylo zřejmé, co má být zahrnuto pod pojem režijní náklady“ – závěr o obsahu termínu „režijní náklady“ užitého v dohodě o prohloubení kvalifikace učinil jen na základě svědecké výpovědi jméno FO (která pro žalobkyni po organizační stránce zajišťovala školení v Anonymizováno, jehož se žalovaná zúčastnila) o tom, co tato svědkyně pod „režijní náklady“ zahrnuje. Neprovedl tedy výklad projevu vůle žalobkyně a žalované vyjádřené ve sporném ujednání dohody za účelem objasnění jeho obsahu podle pravidel vyplývajících z ustanovení § 555 a § 556 zákona č. 89/2012 Sb. a § 18 zák. práce, při kterém by kladl důraz na zjištění jejich skutečné vůle, kterou při uzavření dohody projevily (nezabýval se z tohoto pohledu významnými skutečnostmi jako například tím, jakým způsobem a za jakých okolností žalobkyně a žalovaná o uzavření dohody jednaly, co bylo v této souvislosti předmětem jejich komunikace apod.). Odvolací soud se tak při výkladu projevu vůle obou smluvních stran odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Jeho závěr, že „za této situace vznikla žalované povinnost k úhradě nákladů z kvalifikační dohody v poměrné části“, je proto minimálně předčasný, neboť bez objasnění obsahu účastníky použitého pojmu „režijní náklady“ nelze postavit najisto nejen to, zda byl takto řádně vymezen druh nákladů ve smyslu ustanovení § 234 zák. práce, ale též to, zda byla splněna podmínka k uzavření dohody o prohloubení kvalifikace podle ustanovení § 234 odst. 2 zák. práce, že předpokládané náklady dosahují alespoň částka.

25. Po rozhodnutí dovolacího soudu soud provedl důkaz místopřísežným prohlášením z datum, opakovaný výslech svědkyně jméno FO, výslech svědkyně jméno FO a vyslechl žalovanou.

26. Z místopřísežného prohlášení z datum jednatelky žalobkyně jméno FO soud zjistil, že pokud dohody o prohloubení kvalifikace s jednotlivými zaměstnanci uzavírané v souvislosti se školeními jméno FO v Anonymizováno obsahovaly pojem režijní náklady, že ona, jméno FO (Anonymizováno) a jméno FO (měla na starosti organizaci a přípravu školení v Anonymizováno) zaměstnancům tento pojem vysvětlovaly. Rovněž ohledně dohody o prohloubení kvalifikace z datum bylo žalované vysvětleno, co se rozumí pojmem režijní náklady, tj. že tím jsou myšleny náklady na organizaci školení, zajištění tlumočení, materiálů na školení, zajištění ubytování, komunikaci s Anonymizováno jméno FO, cesty organizátory školení pí. jméno FO do Anonymizováno za účelem zajištění školení. Žalované toto bylo sděleno opakovaně.

27. Z doplňující výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že žalovaná se školení v Anonymizováno zúčastňovala opakovaně. Dohodu o prohloubení kvalifikace z datum se žalovanou probírala a vysvětlila jí, že obsahem pojmu režijní náklady ve výši cca částka, které byly uvedeny v čl. IV, bod 1, písem. h) dohody, že jsou to náklady na zajištění školení, že je nutné zajistit letenku, ubytování, materiály na školení, tlumočníka apod. Toto vysvětlovala i ostatním pracovníkům, kteří jezdili na školené. Drtivé většiny pohovorů se zaměstnanci se zúčastnila ona a jméno FO, někdy u toho byla i pí. Anonymizováno.

28. Z výpovědi svědkyně jméno FO, manažerky salonu, soud zjistil, že pokud byli pracovníci vysíláni na školení, že s nimi žalobkyně uzavírala dohody o prohloubení kvalifikace, které s pracovníky předjednávala ona, pí. jméno FO nebo pí. Anonymizováno a vysvětlovaly jim, co dohoda o prohloubení kvalifikace znamená, co to obnáší, co je čeká a jak to bude vypadat. Žalovaná se opakovaně zúčastňovala školení nejen v Anonymizováno, ale i v Anonymizováno, a i ohledně těchto školení měla uzavřené dohody o prohloubení kvalifikace, ve kterých byly uvedeny režijní náklady. Ohledně dohody o prohloubení kvalifikace z datum žalované vysvětlila, že pojem režijní náklady značí náklady na zjištění školení, zajištění letenky, ubytování, tlumočení. Žalovaná na školení odletěla.

29. Z výpovědi žalované soud zjistil, že u žalobkyně pracovala Anonymizováno v Paříži Anonymizováno několikrát a podepisovala v podstatě stejné smlouvy, které se lišily částkami za letenky a přesně specifikovanými částkami (opakovaná účast žalované na školení byla v souladu s místopřísežným prohlášením z datum, výpovědí svědkyně pí. jméno FO, výpovědí svědkyně pí. jméno FO)

30. Dále žalovaná v účastnické výpovědi k dohodě o prohloubení kvalifikace z datum uvedla, že jí nebylo vysvětleno, co znamenají režijní náklady částka (žalobkyně jí to nevysvětlila ani v případě dalších uzavřených dohod o prohloubení kvalifikace), že by si pod tím představovala náklady spojené s přípravou školení v Anonymizováno, ne s přípravou školení v Anonymizováno, neboť žalobkyně dostala od mezinárodních školitelů termín a paní jméno FO je tam akorát přihlásila (to, že by šlo o pouhé přihlášení na školení v Anonymizováno vyvrátila svědecká výpověď pí. jméno FO). Nepamatuje si, že by s ní dohodu o prohloubení kvalifikace projednávala pí. Anonymizováno, pí. jméno FO, manažerka jméno FO.

31. Co se týče tvrzení žalované, že jí ohledně dohody o prohloubení kvalifikace z datum (ale i ostatních dohod o prohloubení kvalifikace, které se žalobkyní uzavřela) žalobkyně nevysvětlila, co znamená pojem režijní náklady, s ohledem na výpověď svědkyně pí. jméno FO, výpověď svědkyně pí. jméno FO soud dospěl k závěru, že žalobkyně žalovanou seznámila v době před podpisem dohody o prohloubení kvalifikace z datum s tím, že režijní náklady zahrnují náklady na zajištění školení (ostatně žalovaná v účastnické výpovědi uvedla k pojmu režijní náklady, byť to vztáhla pouze ke školením v Anonymizováno, že by si pod tímto pojmem představovala náklady spojené s přípravou školení), tj. žalobkyně projevila ve vztahu k žalované vůli po žalované požadovat úhradu mimo jiné nákladů (režijních nákladů) na zjištění školení pro případ, že by žalovaná po sjednanou dobu nesetrvala v pracovním poměru (soud neuvěřil tvrzení žalované, že nevěděla, co znamená pojem režijní náklady; nebylo možné přehlédnout, že i v dalších dohodách o prohloubení kvalifikace účastnice uváděly pojem režijní náklady). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dohodu o prohloubení kvalifikace z datum uzavřela pod nátlakem.

32. Za shora uvedeného, pokud žalobkyně žalovanou před podpisem dohody o prohloubení kvalifikace z datum seznámila, co se míní pojmem režijní náklady ve výši částka, tj. že jsou to náklady na zajištění školení (a žalovaná dohodu o prohloubení kvalifikace podepsala), dospěl soud k závěru, že dohodu o prohloubení kvalifikace z datum (jako náklady byla uvedeny: a) zpáteční letenka adresa v ceně cca částka, b) cestovné z letiště v Anonymizováno do místa ubytování a zpět v ceně cca Anonymizováno,- jméno FO /tj. Anonymizováno,- jméno FO x kurz k datum ve výši Anonymizováno jméno FO/Kč = částka/, c) ubytování v ceně cca jméno FO/noc /tj. 5 nocí x Anonymizováno jméno FO = Anonymizováno,- jméno FO, při kurzu k datum ve výši Anonymizováno jméno FO/Kč = částka/, d) diety ve výši Anonymizováno,- jméno FO/den /tj. 5 dnů x Anonymizováno,- jméno FO = Anonymizováno,- jméno FO, při kurzu k datum ve výši Anonymizováno jméno FO/Kč = částka/, e) náklady na tlumočníka ve výši Anonymizováno Anonymizováno- jméno FO/den /tj. 5 dnů x Anonymizováno,- jméno FO = Anonymizováno,- jméno FO, při kurzu k datum ve výši Anonymizováno jméno FO/Kč = částka/, f) cena školení ve výši Anonymizováno,- jméno FO/den /5 dnů x Anonymizováno,- jméno FO = Anonymizováno,- jméno FO, při kurzu k datum ve výši jméno FO/Kč, tj. částka/, g) náhrada mzdy za dny účasti žalované na školení částka, h) režijní náklady cca částka s tím, že celkové náklady budou vyčísleny přesně po návratu žalované ze školení a s tím, že žalovaná bere na vědomí, že náklady činí odhadem částka dle kurzu ČNB platného ke dni podpisu dohody o prohloubení kvalifikace), vyhověla ust. § 234 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. (byla uzavřena na částku vyšší než částka; citované ustanovení hovoří o předpokládaných nákladech, ne o skutečných nákladech).

33. Pokud žalovaná nedodržela svůj závazek setrvat v pracovním poměru u žalobkyně do datum a pracovní poměr ukončila dohodou k datum, vyhověl soud žalobě ve výši částka s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. od datum do zaplacení.

34. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 227 zákona č. 262/2006 Sb., dle kterého odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména a) zaškolení a zaučení, b) odbornou praxi absolventů škol, c) prohlubování kvalifikace, d) zvyšování kvalifikace. Dle § 230 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Dle § 230 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. Dle § 230 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Dle § 230 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení odstavce 3 tím však není dotčeno. Dle § 234 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace. Dle § 234 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. kvalifikační dohoda může být uzavřena také při prohlubování kvalifikace (§ 230), jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň částka; v takovém případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit. Dle § 234 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. kvalifikační dohoda musí obsahovat a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání. Dle § 234 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně. Dle § 235 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., nesplní-li zaměstnanec svůj závazek z kvalifikační dohody pouze zčásti, povinnost nahradit náklady zvýšení nebo prohloubení kvalifikace se poměrně sníží. Dle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Dle § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle § 556 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Dle § 18 zákona č. 262/2006 Sb., je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.

36. Dle § 142 odst. 2, § 224 odst. 3, § 243g odst. 1 občanského soudního řádu žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení, když žalobkyně nebyla úspěšná v nepatrné části žaloby, a to za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení částka a za právní zastoupení 8 x částka za hlavní úkon (převzetí věci, sepis žaloby, účast při jednání s mediátorem, jednání datum, jednání datum, vyjádření z datum, účast při jednání odvolacího soudu datum, vyjádření z datum), 6 x částka za hlavní úkon (jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby, sdělení z datum, podání z datum, jednání datum, které neproběhlo, účast při vyhlášení rozsudku datum, vyjádření z datum), právnická osoba Anonymizováno,- Kč za hlavní úkon (tarifní hodnota částka; jednání datum, jednání datum), 16 x částka režijní paušál vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, které bude mít náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (v odvolání musí být vedle obecných náležitostí /§ 42 odst. 4/ uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu /odvolací důvod/ a čeho se odvolatel domáhá /odvolací návrh/). Dle § 205 odst. 2 občanského soudního řádu odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem, c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a), g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesplní-li ten, komu toto rozhodnutí ukládá povinnost tuto povinnost, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.