26 C 230/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně a žalovaného zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalobkyně a žalovaného, zakladatel, správce a beneficient anonymizováno, soukromý svěřenský fond, IČO zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2) celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného svěřenský správce anonymizováno, soukromý svěřenský fond, IČO zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti právního jednání

I. Žalobu, kterou žalobkyně požadovala určení, že jednání celé jméno žalovaného, kterým vložil majetek do anonymizováno, soukromého svěřenského fondu je neplatné, soud zamítá.

II. Žalobu, kterou žalobkyně požadovala určení, že majetek anonymizováno, soukromého svěřenského fondu a to nemovitosti vedené na list vlastnictví, kat. území obec, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha východ, je ke dni 28. 1. 2021 součástí společného jmění manželů, soud zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným k rukám jejich právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 123 336 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně po změně žalobního petitu (kterou učinila podáním z 24. 8. 2022) požadovala, aby soud určil, že jednání celé jméno žalovaného, kterým vložil majetek do anonymizováno, soukromého svěřenského fondu, je neplatné, in eventum, aby soud určil, že majetek anonymizováno, soukromého svěřenského fondu a to nemovitosti vedené na list vlastnictví, kat. území obec, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha východ, jsou k 28. 1. 2021 součástí společného jmění manželů. Dne 13. 9. 2014 žalobkyně s celé jméno žalovaného uzavřela manželství. Žalovaný celé jméno žalovaného 29. 3. 2018 založil svěřenský fond anonymizováno s částkou 10 000 Kč. Obmyšleným byl celé jméno žalovaného O založení svěřenského fondu jí celé jméno žalovaného neinformoval. Kupní smlouvou z 2. 5. 2018 převedla jméno příjmení na svěřenský fond nemovitost specifikovanou v kupní smlouvě za kupní cenu 2 350 000 Kč O kupní smlouvě a použití finančních prostředků ze společného jmění manželů jí celé jméno žalovaného neinformoval. Pokud celé jméno žalovaného při založení svěřenského fondu vložil do fondu 10 000 Kč a uhradil mimo obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů 2 350 000 Kč, jsou tyto právní úkony neplatné. Ze strany celé jméno žalovaného šlo o pokus o vyvedení majetku ze společného jmění manželů.

2. Žalovaní nesporovali manželství žalobkyně s celé jméno žalovaného (s tím, že je již pravomocně rozvedeno; právní moc rozvodový rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. 1. 2021, č. j. číslo jednací, nabyl 28. 1. 2021 – údaje z ISAS; manželství žalobkyně a celé jméno žalovaného uzavřeli 13. 9. 2014), založení svěřenského fondu, nabytí nemovitosti svěřenským fondem kupní smlouvou za kupní cenu 2 350 000 Kč. K založení svěřenského fondu žalovaní uvedli, že žalobkyně o založení svěřenského fondu věděla (zde žalovaní odkázali na část čtvrtou stejnopisu notářského zápisu o založení svěřenského fondu), použití částky 10 000 Kč a samotné založení svěřenského fondu nepředstavovalo právní úkon, pro jehož platnost by byl nutný souhlas žalobkyně. Částku 10 000 Kč celé jméno žalovaného vložil ze svých výlučných prostředků. Kupní cenu 2 350 000 Kč svěřenský fond zaplatil z výlučných prostředků žalovaného v částce 1 000 000 Kč a zbývající část z půjček.

3. S ohledem na vyjádření žalovaných soud vyšel z toho, že notářským zápisem z 29. 3. 2018 anonymizováno jméno příjmení za trvání manželství se žalobkyní založil svěřenský fond anonymizováno, soukromý svěřenský fond, na dobu svého života za účelem správy majetku svěřenského fondu ve prospěch obmyšlených a jeho zhodnocování ve prospěch obmyšlených. Správcem svěřenského fondu celé jméno žalovaného ustanovil celé jméno žalovaného s tím, že on sám je rovněž správcem fondu. Do svěřenského fondu celé jméno žalovaného při jeho založení vyčlenil 10 000 Kč ze svého výlučného vlastnictví a tuto částku svěřil svěřenským správcům (toto bylo uvedeno ve stejnopisu notářského zápisu o založení svěřenského fondu). V části čtvrté bodu 6 bylo uvedeno, že v případě, že kterýkoli správce zemře, vzdá se funkce nebo přestane být způsobilý vykonávat funkci svěřenského správce, zakladatel jmenuje bez zbytečného odkladu nového svěřenského správce. Pokud v době zániku funkce svěřenského správce nebude zakladatel naživu nebo nebude schopen jmenovat nového svěřenského správce, přechází právo jmenovat nového svěřenského správce na jméno příjmení (žalobkyni). Dále soud vyšel z kupní smlouvy z 2. 5. 2018 s právními účinky vkladu k 14. 5. 2018, kterou jméno příjmení prodala anonymizováno, soukromý svěřenský fond, IČO, svěřenský správce celé jméno žalovaného a svěřenský správce celé jméno žalovaného nemovitost specifikovanou v kupní smlouvě (pozemek parc. číslo o výměře 389 m2, jehož součástí byla budova č. ev. číslo /stavba pro rodinnou rekreaci/, pozemek parc. číslo o výměře 5880 m2, kat. území obec, územní celek) za kupní cenu 2 350 000 Kč (100 000 Kč kupující uhradil jako zálohu na část kupní ceny před uzavřením smlouvy, 2 250 000 Kč měl kupující složit na účet advokátní úschovy).

4. V řízení soud provedl důkazy a učinil z nich zjištění: - kupní smlouva z 9. 9. 2014 - celé jméno žalovaného prodal jméno jméno a příjmení příjmení bytovou jednotku za kupní cenu 5 500 000 Kč, kterou měl z doby před uzavřením manželství se žalobkyní, - kupní smlouva z 16. 4. 2018 - celé jméno žalovaného za trvání manželství se žalobkyní prodal vybavení nebytových jednotek uvedených v kupní smlouvě jméno příjmení a jméno příjmení za kupní cenu 145 000 Kč, - smlouva o půjčce z 23. 4. 2018 - jméno příjmení půjčil svěřenskému fondu anonymizováno, zastoupenému celé jméno žalovaného a celé jméno žalovaného 850 000 Kč do 31. 8. 2022; jméno příjmení se zavázal půjčenou částku poukázat na účet uvedený ve smlouvě do 2. 5. 2018, - smlouva o zápůjčce z 2. 5. 2018 - Mgr. jméno příjmení půjčila svěřenskému fondu anonymizováno, zastoupenému celé jméno žalovaného a celé jméno žalovaného 200 000 Kč do 31. 8. 2020; Mgr. jméno příjmení se zavázala půjčenou částku poukázat na účet uvedený ve smlouvě do 5. 5. 2018, - smlouva o zápůjčce z 2. 5. 2018 - jméno příjmení půjčil svěřenskému fondu anonymizováno, zastoupenému celé jméno žalovaného a celé jméno žalovaného 150 000 Kč do 31. 8. 2020; smlouvu za dlužníka podepsal pouze celé jméno žalovaného; jméno příjmení se zavázal půjčenou částku poukázat na účet uvedený ve smlouvě do 5. 5. 2018, - smlouva o zápůjčce z 1. 3. 2018 - celé jméno žalovaného půjčil svěřenskému fondu anonymizováno, zastoupenému celé jméno žalovaného a celé jméno žalovaného 100 000 Kč do 31. 8. 2022; celé jméno žalovaného se zavázal půjčenou částku poukázat na účet uvedený ve smlouvě do 20. 4. 2018, - smlouva o zápůjčce z 20. 4. 2018 - celé jméno žalovaného půjčil svěřenskému fondu anonymizováno, zastoupenému celé jméno žalovaného a celé jméno žalovaného 1 000 000 Kč do 31. 8. 2022 celé jméno žalovaného se zavázal půjčenou částku poukázat na účet uvedený ve smlouvě do 4. 5. 2018, - kupní smlouva z 22. 4. 2021 - jméno příjmení, celé jméno žalovaného, svěřenští správci svěřenského fondu anonymizováno prodali jméno příjmení a jméno příjmení pozemek parc. číslo o výměře 389 m2, jehož součástí byla budova č. ev. číslo, pozemek parc. číslo o výměře 2987 m2 (tento pozemek vznikl rozdělením pozemku parc. číslo o výměře 5880 m2 na základě geometrického plánu z 1. 12. 2020, číslo anonymizováno jméno příjmení) za kupní cenu ve výši 3 000 000 Kč (zbývající část, tj. pozemek parc. číslo o výměře 2893 m2 zůstal anonymizováno, soukromému svěřenskému fondu; LV čl. 961 kat. území obec, územní celek), - návrh na vypořádání společného jmění manželů z 10. 1. 2022 – žalobkyně proti anonymizováno jméno příjmení 24. 2. 2022 (údaj dle ISAS) podala u Obvodního soudu pro Prahu 10 po rozvodu manželství návrh na vypořádání společného jmění manželů; součástí žaloby žalobkyně učinila tvrzení, že za trvání manželství z finančních prostředků nabytých za trvání manželství financovali koupi nemovitostí a to pozemku č. parc. st. 378 o výměře 389 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. číslo, rodinná rekreace a pozemek č. parc. číslo o výměře 5880 m2, trvalý travní porost, zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. obec u KÚ pro Středočeský kraj, KP okres; kupní cena činila 2 360 000 Kč a tato byla za trvání manželství zcela uhrazena; uvedené nemovitosti jsou vedeny ve prospěch anonymizováno, soukromý svěřenský fond, kde je celé jméno žalovaného uvedený jako svěřenský správce společně s bratrem celé jméno žalovaného; v uvedeném svěřenském fondu je celé jméno žalovaného uveden jako obmyšlený a fond je zřízen na dobu jeho života.

5. Dle důkazů uvedených shora, které soud hodnotil postupem dle § 132 občanského soudního řádu, a na základě nesporných skutečností, soud dospěl k závěru, že celé jméno žalovaného před uzavřením manželství se žalobkyní za prodej svého výlučného majetku získal 5 500 000 Kč (9. 9. 2014) a po uzavření manželství se žalobkyní za prodej svého výlučného majetku získal 145 000 Kč (16. 4. 2018). Svěřenský fond celé jméno žalovaného 29. 3. 2018 založil s tím, že ze svého výlučného majetku vyčleňuje 10 000 Kč. Ohledně částky 10 000 Kč soud dospěl k závěru, že šlo o 10 000 Kč z výlučného majetku celé jméno žalovaného, když 9. 9. 2014 za prodej svého výlučného majetku celé jméno žalovaného získal 5 500 000 Kč. Pokud celé jméno žalovaného svěřenský fond založil s vyčleněním částky 10 000 Kč ze svého výlučného majetku, dospěl soud k závěru, že i když k založení svěřenského fondu došlo za trvání manželství celé jméno žalovaného se žalobkyní, že k jeho založení souhlas žalobkyně nebyl nutný (na věc nebylo možné aplikovat § 714 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. a § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.; ohledně založení svěřenského fondu celé jméno žalovaného se nejednalo o záležitost společného jmění manželů).

6. Dle § 714 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud (1). Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání (2). Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Dle § 1448 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb. svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat (1). Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy (2). Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno (3)

8. Podstata svěřenského fondu je v tom, že jeho zakladatel vyčlení ze svého majetku určitou část a svěří ji nějakému účelu. Tím vzniká oddělené vlastnictví, k němuž původní vlastník žádná vlastnická práva již nemá. Tato práva vykonává svěřenský správce, ale ani ten není vlastníkem svěřenského fondu, protože není nadán vlastnickou svobodou (ve smyslu § číslo) - naopak, je povinen šetřit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu, dbát o naplňování jeho účelu a respektovat práva obmyšlených.

9. Dne 2. 5. 2018 svěřenský fond uzavřel s jméno příjmení kupní smlouvu na koupi pozemku parc. číslo o výměře 389 m2, jehož součástí byla budova č. ev. číslo (stavba pro rodinnou rekreaci), pozemek parc. číslo o výměře 5880 m2, kat. území obec, územní celek, za kupní cenu 2 350 000 Kč. Právní účinky vkladu nastaly k 14. 5. 2018. Co se týče kupní ceny 2 350 000 Kč, dle obsahu smlouvy kupující složil před podpisem kupní smlouvy zálohu ve výši 100 000 Kč a zbývající část kupní ceny měl kupující složit do advokátní úschovy. Pokud právní účinky vkladu kupní smlouvy nastaly k 14. 5. 2018, dospěl soud k závěru, že k tomuto dni kupující musel zaplatit v plném rozsahu kupní cenu (bylo by nelogické, aby ke vkladu vlastnického práva došlo za situace, kdy by prodávající neobdržel sjednanou kupní cenu v plné výši). Pokud celé jméno žalovaného získal 9. 9. 2014 částku 5 500 000 Kč za prodej svého výlučného majetku a 16. 4. 2018 za prodej svého výlučného majetku získal 145 000 Kč, dospěl soud k závěru, že kromě částky 10 000 Kč na založení svěřenského fondu, celé jméno žalovaného disponoval v době uzavření kupní smlouvy s jméno příjmení svými výlučnými prostředky ve výši 1 000 000 Kč a 100 000 Kč (tyto částky byly také uvedeny ve smlouvách o zápůjčkách z 20. 4. 2018 a 1. 3. 2018 celé jméno žalovaného svěřenskému fondu), které svěřenský fond použil na uzavření kupní smlouvy s jméno příjmení. Ohledně další části kupní ceny soud dospěl k závěru, že jí svěřenský fond zaplatil z půjček jméno příjmení (smlouva o půjčce z 23. 4. 2018 ve výši 850 000 Kč), Mgr. jméno příjmení (smlouva o zápůjčce z 2. 5. 2018 ve výši 200 000 Kč), jméno příjmení (smlouva o zápůjčce z 2. 5. 2018 ve výši 150 000 Kč; k těmto půjčkám soud dospěl k závěru, že je věřitelé skutečně poskytli; opět platí to, že pokud by svěřenský fond kupní cenu nezaplatil, nelze předpokládat, že by došlo ke vkladu vlastnického práva k 14. 5. 2018).

10. Žalobkyně původně žalovala o zaplacení 2 360 000 Kč a žalobu podala před právní mocí rozvodového rozsudku 3. 6. 2020. Právní moc rozvodový rozsudek nabyl 28. 1. 2021. Dne 24. 2. 2022 žalobkyně podala žalobu o vypořádání společného jmění manželů mimo jiné s tvrzením, že z prostředků společného jmění manželů byla zaplacena kupní cena 2 360 000 Kč za nemovitost, kterou svěřenskému fondu prodala jméno příjmení. Změnu žalobního petitu žalobkyně navrhla podáním 24. 8. 2022, tj. za situace, kdy již zahájila řízení o vypořádání společného jmění manželů.

11. Dle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Pokud žalobkyně až po podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů navrhla, aby soud určil, že jednání celé jméno žalovaného, kterým vložil majetek anonymizována dvě slova, soukromého svěřenského fondu je neplatné, dospěl soud k závěru, že žalobkyně neměla naléhavý právní zájem na tomto určení (tuto otázku by soud řešil jako otázku předběžnou v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů), a proto soud žalobu zamítl ve znění I. výroku.

13. Co se týče požadavku na určení, že majetek anonymizováno, soukromého svěřenského fondu a to nemovitost vedená na list vlastnictví, kat. území obec, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha východ (dle list vlastnictví ke dni rozhodnutí soudu byl svěřenský fond zapsaný pouze u pozemku parc. číslo o výměře 2893 m2) je k 28. 1. 2021 (k tomuto datu pozemek parc. číslo o výměře 389 m2, jehož součástí byla budova č. ev. číslo /stavba pro rodinnou rekreaci/, pozemek parc. číslo o výměře 5880 m2, kat. území obec, územní celek) součástí společného jmění manželů, žalobu soud rovněž zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu (i přesto soud uvádí, že nemovitost vedená na list vlastnictví pro kat. území obec, územní celek k 28. 1. 2021 ve společném jmění žalobkyně a celé jméno žalovaného nebyla a to s ohledem na shora uvedené ohledně placení kupní ceny pro prodávající jméno příjmení; nebyly použity prostředky ze společného jmění manželů žalobkyně a celé jméno žalovaného).

14. Další důkazy soud neprovedl, další navržené důkazy soud odmítl, když provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.

15. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a contrario žalovaným přísluší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení při zastupování dvou osob 4 x 28 384 Kč za hlavní úkon (převzetí věci, vyjádření z 26. 4. 2021, účast při jednání soudu 3. 3. 2022, další porada s klientem 2. 3. 2022; tarifní hodnota 2 360 000 Kč), 2 x 4 000 Kč za hlavní úkon (účast při jednání soudu 20. 10. 2022, další porada s klientem 19. 10. 2022; po změně žalobního petitu), 6 x 300 Kč režijní paušál vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, které bude mít náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (v odvolání musí být vedle obecných náležitostí /§ 42 odst. 4/ uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu /odvolací důvod/ a čeho se odvolatel domáhá /odvolací návrh/). Dle § 205 odst. 2 občanského soudního řádu odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem, c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a), g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesplní-li ten, komu toto rozhodnutí ukládá povinnost tuto povinnost, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.