26 C 231/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobkyně; právnická osoba, IČO Sídlem ulice a číslo, PSČ, obec a číslo Zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení Sídlem ulice a číslo, PSČ, obec a číslo proti; žalované; anonymizováno právnická osoba, IČO Sídlem ulice a číslo, PSČ, obec a číslo – část obce Zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno Sídlem ulice a číslo, obec a číslo o 60 137 Kč s příslušenstvím

I. Žalobu o zaplacení 60 137 Kč s 10 % úrokem z prodlení p. a. od 2. 6. 2020 do zaplacení, 1 200 Kč, soud zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 13 939,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou podanou 14. 6. 2021 požadovala, aby jí žalovaná zaplatila 60 137 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když na základě smlouvy o postoupení pohledávky, kterou uzavřela 15. 6. 2020 s právnická osoba, za žalovanou vlastní pohledávku, která vznikla tím, že žalovaná neoprávněně právnická osoba 31. 3. 2018 fakturovala částku 60 137 Kč za údajnou reklamu v časopise příjmení příjmení za 1. Q 2018 právnická osoba neposkytla a tuto skutečnost zjistila při interní prověrce společnosti v květnu 2020. Dne 18. 5. 2020 žalovaná vystavila dobropis. Jako náklad spojený s uplatněním pohledávky žalobkyně zažalovala částku 1 200 Kč.

2. Žalovaná sporovala povinnost k zaplacení s námitkou promlčení, když žalobkyně se domáhá vydání bezdůvodného obohacení a právnická osoba jí částku 60 137 Kč zaplatila 7. 5. 2018 a žalobkyně žalobu podala 14. 6. 2021. Plnění poskytla.

3. S ohledem na vyjádření žalované bylo spornou otázkou, zda nárok žalobkyně je promlčený.

4. V řízení soud provedl důkazy a učinil z nich zjištění: - faktura č. FV 2020 z 31. 3. 2018 – žalovaná vyzvala právnická osoba k zaplacení 60 137 Kč do 14. 4. 2018 za reklamu v časopise anonymizována dvě slova za první čtvrtletí roku 2018 za přípravu reklamy a grafické práce, - potvrzení o úhradě (příjmový pokladní doklad) právnická osoba žalované fakturovanou částku 60 137 Kč zaplatila 7. 5. 2018, - smlouva o postoupení pohledávky z 15. 6. 2020 právnická osoba pohledávky ve výši 60 137 Kč postoupila žalobkyni, - dopis z 7. 5. 2020 právnická osoba žalovanou vyzvala k vrácení částky 60 137 Kč, když jí žalovaná sjednané plnění neposkytla, - dopis z 18. 5. 2020 – žalovaná sdělila právnická osoba, že prováděla vklad letáků do časopisu anonymizována dvě slova první čtvrtletí roku 2018, že však nemůže dohledat doklady a že zasílá dobropis, - dobropis (opravný daňový doklad) právnická osoba vystavila dobropis na částku 60 137 Kč, - oznámení o postoupení pohledávky z 18. 6. 2020 – žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky, - dopis z 3. 8. 2020 – žalobkyně učinila předžalobní výzvu.

5. Dle shora uvedených důkazů, které soud hodnotil postupem dle § 132 občanského soudeního řádu, částku 60 137 právnická osoba žalované zaplatila 7. 5. 2018 a to za plnění, které měla žalovaná poskytnout v prvním čtvrtletí roku 2018, tj. za plnění, jehož provedení žalovanou měla právnická osoba možnost zkontrolovat před zaplacením faktury (tedy kontrolou získat vědomost o tom, zda plnění bylo či nebylo žalovanou poskytnuto; ke vzniku bezdůvodného obohacení žalované na úkor právnická osoba došlo dnem 7. 5. 2018; oprávněnou osobou byla právnická osoba, která následně pohledávku postoupila žalobkyni).

6. Dnem 8. 5. 2018 začala běžet promlčecí lhůta v délce 3 let, která skončila 8. 5. 2021. Pokud žalobkyně žalobu podala 14. 6. 2021, ubránila se žalovaná proti žalobě námitkou promlčení, a proto soud žalobu zamítl. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že žalovaná na základě dopisu žalované z 7. 5. 2020 vystavila dobropis na částku 60 137 Kč.

7. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících ustanovení.

8. Dle § 629 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. promlčecí lhůta trvá tři roky (1). Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu (2).

9. Dle § 619 zákona č. 89/2012 Sb., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (2).

10. S ohledem na důvody zamítnutí žaloby, soud zamítl důkazy na provedení dalších důkazů, dále se soud nezabýval tvrzením žalované, že plnění bylo poskytnuto.

11. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu žalované přísluší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení 3 x 3 540 Kč za hlavní úkon (převzetí věci, sepis vyjádření, účast při jednání soudu), 3 x 300 Kč režijní paušál vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 2 419,20 Kč 21 % DPH. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, které bude mít náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (v odvolání musí být vedle obecných náležitostí /§ 42 odst. 4/ uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu /odvolací důvod/ a čeho se odvolatel domáhá /odvolací návrh/). Dle § 205 odst. 2 občanského soudního řádu odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem, c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a), g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesplní-li ten, komu toto rozhodnutí ukládá povinnost tuto povinnost, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.