26 C 267/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 405 047,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalobu o zaplacení 405 047,50 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. od 8. 11. 2014 do zaplacení soud zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 130 280,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 znalečné ve výši, kterou soud určí v samostatném usnesení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 svědečné ve výši, kterou soud určí v samostatném usnesení.

1. Žalobce požadoval, aby mu žalovaná zaplatila 405 047,50 Kč s příslušenstvím. Na počátku roku 2013 uzavřel se žalovanou rámcovou smlouvu o spolupráci při realizaci IT projektů (podepsané znění smlouvy mu žalovaná nevrátila zpět). Na základě této smlouvy 30. 1. 2014 se žalovanou uzavřel individuální smlouvu, která upravovala jeho působení ohledně projektu pro koncového zákazníka žalované [právnická osoba] na dobu 12 měsíců s denní sazbou odměny ve výši 13 000 Kč za jeden člověkoden (10 300 Kč fixní sazba, zbývají část motivační odměna), se započetím prací 1. 2. 2014, výpovědní dobou v délce 3 měsíců a 50 % minimální alokací (tj. minimálním zaručeným využitím) po celou dobu trvání smlouvy. Od počátku září 2014 mu žalovaná přestala zadávat práci a vyplácet odměnu, ačkoliv smlouvu neukončila. Podle smlouvy by mu příslušela odměna do konce trvání smlouvy, tj. do 31. 1. 2015 (kdy by smlouva zanikla uplynutím doby). Po žalované požaduje odměnu, která mu náleží při 50 % zaručeném využití za dobu odpovídající výpovědní době 3 měsíců sjednané ve smlouvě (při fixní sazbě 10 300 Kč x 65 pracovních dnů = 669 500 Kč: 50 % = 334 750 Kč + 21 % DPH = dluh 405 047,50 Kč).

2. Žalovaná sporovala povinnost zaplatit žalobci zažalovanou částku, když rámcovou smlouvu o spolupráci na začátku roku 2013 se žalobcem neuzavřela, ke vzniku smluvního vztahu nedošlo ani za základě e-mailu z 30. 1. 2014. Na základě neformalizované dohody žalobce pro ni od února 2014 konal práce na projektu [právnická osoba] Fakturaci žalobce odsouhlasoval [jméno] [příjmení]. Žalobce své povinnosti řádně neplnil a [právnická osoba] s ní ukončila spolupráci k 3. 9. 2014 a od tohoto data žalobce u ní jako projektový manažer nepůsobil a došlo k zastavení fakturace jak ve vztahu mezi ní a žalobcem, tak ve vztahu mezi ní a [právnická osoba] Telefonicky smluvní vztah se žalobcem ukončil [jméno] [příjmení] odstoupením od smlouvy s okamžitou účinností. Žalobce řídila [právnická osoba], neboť uvedená smlouva spadala pod tzv.„ bodyshop“, což je způsob poskytování kapacit pracovníků, kdy zákazník platí za člověka na hodinové nebo denní bázi. Je to nákup kapacit pracovníka formou služby a pro bodyshop je charakteristické, že práci lidí si zákazník řídí sám. Žalobce byl pověřen vedením projektu, úkolován a kontrolován přímo [právnická osoba] Žalobce řádně neplnil povinnosti projektového manažera, čímž způsobil zpoždění projektu, překročení plánovaného rozpočtu, v rámci implementace došlo k řadě nepřesností, vadnou implementaci modulu [anonymizováno] and [příjmení] [jméno].

3. Žalobce předložil nepodepsanou smlouvu o spolupráci při realizaci IT projektu s datem z 2. 1. 2013 (dle které měla být předmětem smlouvy úprava smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovanou ohledně IT činností), ke které uvedl, že mu žalovaná nevrátila podepsané znění smlouvy. S ohledem na dlouhodobou obchodní spolupráci se žalovanou a zavedené zvyklosti, vrácení podepsaného znění od žalované nevyžadoval. Žalobce navrhl, aby soud rámcovou smlouvu z 2. 1. 2013 vyžádal od žalované.

4. K výzvě soudu žalovaná 15. 9. 2016 sdělila, že si není vědoma, že by rámcovou smlouvu z 2. 1. 2013 se žalobcem uzavřela (čl. 31 spisu).

5. Vzhledem k tomu soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že by v písemné formě se žalovanou uzavřel rámcovou smlouvu s datem 2. 1. 2013, která měla upravovat základy spolupráce mezi žalobcem a žalovanou pro následně individuálně uzavírané smlouvy.

6. Spornou skutečností bylo, zda účastníci platně uzavřeli smlouvu 30. 1. 2014 (a co bylo jejím obsahem), a v návaznosti na vyřešení této otázky, zda a jakým způsobem smlouva skončila (zda a kdy zanikla odstoupením provedeným telefonickou formou [jméno] [příjmení], jak tvrdila žalovaná; žalobce tvrdil, že mu žalovaná bez ukončení smlouvy přestala v září 2014 přidělovat práci) a zda žalobci vznikl nárok na zaplacení zažalované částky.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované ve spojení se stejnopisem notářského zápisu soud zjistil, že jednateli žalované k 30. 1. 2014 byli [jméno] [příjmení], Dis. [jméno] [příjmení], Ing. [příjmení] [příjmení] a že společnost zastupovali vždy alespoň dva jednatelé společnosti společně.

8. Z e-mailu z 30. 1. 2014 [jméno] [příjmení] (který byl dán na vědomí mimo jiné dalším jednatelům žalované p. [příjmení] a ing. [příjmení]) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] nabídl žalobci smlouvu na dobu 12 měsíců od 1. 2. 2014, práce onsite u zákazníka s cenou ve výši 13 000 Kč/MD (za předpokladu, že kurz Kč/EUR se nezmění o více než 3 % od dnešního kurzu) s upřesněním částky podle dohody s [anonymizováno] a z toho fixní platbou ve výši 10 300 Kč, ekvivalentem 100 EUR jako motivační odměnou splatnou za předpokladu plnění cíle projektu s tím, že vyhodnocení nároku na odměnu probíhá měsíčně na základě plnění dílčích termínu projektu. Na dobu od 1. 3. 2014 do 31. 1. 2015 [jméno] [příjmení] nabídl žalobci alokaci 100, minimální alokaci 50 %, tříměsíční výpovědní lhůtu.

9. Z e-mailu z 30. 1. 2014 soud zjistil, že žalobce na nabídku [jméno] [příjmení] přistoupil (žalobce uvedl„ ano, souhlasím s návrhem“).

10. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ve spojení s jeho výpovědí soud zjistil k oběma e-mailům s datem 30. 1. 2014, že e-mail s nabídkou na dobu 12 s pravděpodobností hraničící s jistotou odešel ze schránky osoby disponující právy k této e-mailové schránce (žalované, resp. [jméno] [příjmení]) a byl dán v kopii na vědomí mimo jiné na e-mailové adresy p. [příjmení] a [anonymizováno] E-mail žalobce s přijetím nabídky, s pravděpodobností hraničící s jistotou byl přijat do e-mailové schránky [jméno] [příjmení].

11. Ze smlouvy o outsourcingu služeb projektového manažera [anonymizováno] z 1. 2. 2014 soud zjistil, že žalovaná se na dobu od 6. 2. 2014 do 28. 2. 2015 zavázala pro [právnická osoba] k outsourcingu služeb projektového manažera ICT [celé jméno žalobce] v rozsahu povinností projektového manažera dle přílohy [číslo] smlouvy. Ve smlouvě žalovaná a [právnická osoba] sjednaly dále mimo jiné termíny plnění, míru alokace u objednatele, cenu za projektového manažera 600 EUZ/MD z toho 500 EUR/MD fixní sazba poskytovatele a 100 EUR/MD (existenci této smlouvy a skutečnost, že žalobce činnost projektového manažera pro [právnická osoba] vykonával, potvrdili ve svědeckých výpovědích [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], osoby působící v [právnická osoba]).

12. Z faktur za období část února 2014 až část září 2014 ve spojení s potvrzením (čl. 58 spisu) soud zjistil, že žalovaná žalobci za toto období zaplatila faktury za práci projektového manažera na projektu [právnická osoba] a to při základní sazbě 13 000 Kč/den. Za září 2014 žalovaná žalobci zaplatila 1,42 dne, tj. s DPH 17 614,99 Kč.

13. Z výpovědi jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v roce 2012 žalovaná se žalobcem uzavřela rámcovou smlouvu na rok, která obsahovala tříměsíční výpovědní lhůtu a která byla jednou v roce 2013 písemně aktualizována. Po roce 2012 došlo k přerušení spolupráce mezi žalovanou a žalobcem. Až v roce 2014 žalovaná se žalobcem uzavřela smlouvu pro projekt [anonymizováno]. Faktury za únor 2014 až září 2014 žalovaná žalobci proplatila, protože se o spolupráci se žalobcem dohodla telefonicky a telefonicky spolupráci se žalobcem ukončila. Začátek spolupráce žalované se společností [právnická osoba] na projektu, na kterém pracoval žalobce, začala koncem ledna 2014. V průběhu projektu [právnická osoba] žalované a žalobci vytýkala nedodržování povinností žalobce jako projektového manažera. Po určité době [právnická osoba] usoudila, že nebude ve spolupráci se žalobcem pokračovat. Zavolal mu p. [příjmení] s tím, že [právnická osoba] ukončuje spolupráci se žalovanou. Na základě tohoto rozhovoru žalobci zavolal s tím, že s ohledem na telefonický rozhovor s p. [příjmení] již nebude na projektu [anonymizováno] pracovat a s okamžitou platností ústně uzavřenou spolupráci se žalobcem ukončil. K pojmu„ minimální alokace 50 %“ jednatel žalované uvedl, že to znamenalo, že z 20 dnů bude žalovaná potřebovat 50 %, že nešlo o garanci. Ohledně odstoupení od smlouvy telefonoval žalobci z kanceláře, kterou sdílí s kolegy.

14. Z prohlášení jednatelů Dis. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] z 28. 10. 2019 soud zjistil, že tito jednatelé žalované učinili prohlášení, že nebyli účastni uzavírání smluvního vztahu žalované se žalobcem na zakázce zákazníka [právnická osoba], že s nimi nebyly konzultovány detaily údajné spolupráce a ke spolupráci nepřivolili (uvedené prohlášení jmenovaní učinili i přes oba e-maily z 30. 1. 2014, závěr znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] k e-mailům z 30. 1. 2014, přes skutečnost, že žalovaná žalobci za práci na projektu [právnická osoba] proplatila faktury za část února 2014 až část září 2014, přes skutečnost, že svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] potvrdili, že žalobce u [právnická osoba] působil jako projektový manažer, přes skutečnost, že proplacení faktur potvrdil ve výpovědi p. [příjmení]; prohlášení tak soud považoval za nepravdivé; žalovaná by neměla žádný logický důvod zaplatit žalobci jím předložené faktury za práci na projektu [právnická osoba], pokud by k ujednání žalované a žalobce o spolupráci na projektu [právnická osoba] nedošlo).

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v roce 2014 byl jednatelem [právnická osoba] a podepsal smlouvu mezi žalovanou a [právnická osoba] z 1. 2. 2014 o outsourcingu služeb, kdy šlo o implementaci informačního systému. Podepsal i listinu s dohodou o ukončení smlouvy z 1. 2. 2014 s datem 28. 1. 2015. Projekt ze strany [právnická osoba] řídil výbor, jehož členy byly p. [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno] [příjmení] (svědek [anonymizováno] potvrdil činnost řídícího výboru). Pan [anonymizováno] byl za [právnická osoba] oprávněn podepsat listinu s datem 28. 1. 2015, ve které žalované podal informace ohledně projektu a problémů, které se u něho vyskytly (listina ve slovenském jazyce; čl. 18 spisu). Blíže se svědek k projektu, problémům projektu nebyl schopen vyjádřit, když nebyl členem řídícího výboru projektu (pouze povšechně se vyjádřil, že před lednem 2015 byly nějaké výhrady k projektu; svědek se nebyl schopen vyjádřit, zda na projektu pracovala [anonymizováno]).

16. Z dohody s datem 28. 1. 2015 soud zjistil, že žalovaná a [právnická osoba] konstatovaly, se ke dni 3. 9. 2014 dohodly na ukončení spolupráce, resp. smlouvy z 1. 2. 2014, jejímž obsahem byl outsourcing služeb projektového manažera ITC [celé jméno žalobce] žalovanou pro [právnická osoba] V dohodě žalovaná a [právnická osoba] dále uvedly, že všechny vzájemné závazky zanikají mimo závazků z odpovědnosti za porušení smlouvy, ke kterým došlo v průběhu účinnosti smlouvy (z obsahu listiny soud nezjistil, z jakého důvodu žalovaná a [právnická osoba] spolupráci ukončily; v listině nebyly uvedeny žádné výtky ohledně práce žalované ani žalobce).

17. Z dopisu z 28. 1. 2015 (čl. 18 spisu) soud zjistil, že [právnická osoba] smlouvu z 1. 2. 2014 se žalovanou ukončila z důvodu špatné činnosti projektového manažera, kterého jí žalovaná na základě smlouvy z 1. 2. 2014 poskytla. V dopisu [právnická osoba] uvedla, že žalobce řádně neplnil povinnosti projektového manažera (tj. komplexní řízení projektu, časové a finanční plánování projektu, zastupování jejích zájmů při jednání s [příjmení] dodavatelem, revidování termínů projektového plánu, kontrola dodržování časových a jiných harmonogramů a plnění [příjmení] dodavatele, řízení, činnosti a koordinace komunikace rámci projetu, řešení rizik a problémů projektu; za problémy projektu [právnická osoba] uvedla dvouměsíční prodlení oproti již revidovanému plánu, překročení plánovaného rozpočtu, nepřesnosti v rámci implementace…). Listinu za [právnická osoba] podepsal [jméno] [příjmení], který svůj podpis potvrdil ve svědecké výpovědi.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [právnická osoba] projekt, na kterém se žalobce podílel jako projektový manažer, chtěla dokončit k 1. 1. 2015, když jinak by hrozily komplikace, např. nutnost provést mimořádnou účetní uzávěrku. [právnická osoba] měla k práci žalobce jako projektového manažera výhrady (svědek se ve svědecké výpovědi bod po dobu vyjádřil k příloze [číslo] bodům a/ až o/ smlouvy z 1. 2. 2014, kdy např. uvedl, že žalobce neplnil bod a/ - komplexní řízení projektu včetně tvorby zadání, např. bod f/ žalobce vyvíjel malý tlak, pravomoci projektového manažera na [právnická osoba], bod h/ žalobce sledoval plnění harmonogramu a muselo mu být zřejmé, že práce jsou ve skluzu, ze strany žalobce nepřicházela nápravná opatření – viz. i k bodu c/), o čemž informoval žalovanou a se žalovanou se ústně z tohoto důvodu dohodl na ukončení smlouvy z 1. 2. 2014 k 3. 9. 2014. Žalovaná důvody k ukončení spolupráce uznala. Po upozornění pracovníků [právnická osoba] o nutnosti mít tuto skutečnost potvrzenou písemně, došlo k podpisu listiny dohody o ukončení spolupráce s datem 28. 1. 2015. Poté, co žalobce jako projektové manažer skončil, najala jiného projektového manažera a projekt k 1. 1. 2015 dokončila. Pokud by [právnická osoba] žalobce jako projektového manažera nevyměnila, projekt by k 1. 1. 2015 nestačila dokončit. Pokud měl výhrady k práci žalobce, jednal se žalovanou, když [právnická osoba] byla ve smluvním vztahu se žalovanou. K listině s datem 28. 1. 2015 (čl. 18) svědek potvrdil, že listinu vedle právníka [právnická osoba] podepsal i on s tím, že v listině jsou uvedeny problémy projektu a porušení povinností projektového manažera (z výpovědi svědka nevyplynuly k této listině skutečnosti k [anonymizováno]).

19. Z listin„ jaké problémy zaznamenávat“ a listina„ logické vazby…“ soud zjistil, že na projektu pro [právnická osoba] se podílel konzultant [anonymizováno] a byly zaznamenány problémy při řešení projektu, kdo se na řešení podílel. Jméno žalobce nebylo v listině uvedeno.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v roce 2014 a 2015 byl jako kontraktor v [právnická osoba] a seděl ve stejné kanceláři jako p. [příjmení]. Byl přítomen telefonického rozhovoru mezi p. [příjmení] a žalobcem, kdy p. [příjmení] byl rozhořčený, jak projekt pro [anonymizováno] pokračuje, říkal, že p. [příjmení] si stěžoval a žalobci řekl, že na projektu okamžitě končí.

21. Z dopisu z 6. 11. 2014 (dopis žalovaná dle dodejky převzala 7. 11. 2014) soud zjistil, že právní zástupce žalobce v zastoupení žalobce žalované sdělil, že žalobce s ní na podzim 2013 uzavřel smlouvu o spolupráci při realizaci IT projektů na dobu 12 měsíců s prodloužením smlouvy dle ujednání obsaženého ve smlouvě s tím, že smlouva mohla zaniknout písemnou výpovědí kterékoliv smluvní strany s tříměsíční výpovědní lhůtou, popř. odstoupením od smlouvy pro důvody uvedené v čl. 2 smlouvy. Začátkem září 2014 zástupce [právnická osoba] žalobci telefonicky sdělil, že jeho služby již nebude využívat. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] nebyla stranou smlouvy mezi žalobcem a žalovanou, žalobce ověřil tuto informaci u jednatele žalované, který mu informaci potvrdil. Žalobce ze strany žalované neobdržel výpověď smlouvy, která by splňovala podmínky čl. 2 smlouvy. Dále právní zástupce žalobce v zastoupení žalobce žalované sdělil, že žalobce je v zájmu mimosoudního vyřešení sporu ochoten„ výpověď“ učiněnou ústně akceptovat za podmínky úhrady částky 334 750 Kč s DPH v zákonné výši. Dále právní zástupce žalobce v zastoupení žalobce uvedl, že s ohledem na to, že„ výpověď“ byla žalobci„ doručena“ v září 2014, skončí výpovědní doba 31. 12. 2014 a že po dobu výpovědní doby žalobci náleží 334 750 Kč (denní sazba 10 300 Kč, 65 pracovních dnů ve výpovědní době, zaručené využití 50 %).

22. Z dopisu z 15. 2. 2016 soud zjistil, že právní zástupce žalované dopisem reagoval odmítavě na předžalobní výzvu žalobce k zaplacení 405 047,50 Kč.

23. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že druhý pracovní den v září mu volal pan [příjmení], který mu sdělil, že již nebude pro [právnická osoba] pracovat. Žádným způsobem toto sdělení p. [příjmení] neodůvodnil, pouze mu řekl, že si [právnická osoba] najme jiného manažera (svědek p. [příjmení] telefonát nepotvrdil s tím, že [právnická osoba] komunikovala se žalovanou, se kterou byla ve smluvním vztahu; za situace, kdy však svědek [příjmení] vypověděl, že [právnická osoba] se rozhodla najmout jiného projektového manažera, dospěl soud k závěru, že telefonický rozhovor mezi žalobcem a p. [příjmení] proběhl, když jinak by žalobce nevěděl, že se [právnická osoba] rozhodla najmout jiného manažera). Ze strany [právnická osoba] nebyly k jeho práci žádné výtky (toto tvrzení vyvrátila výpověď svědkůa. p. [anonymizováno]). Následně telefonicky kontaktoval Ing. [příjmení], který mu potvrdil, že již pro žalovanou, resp. pro [právnická osoba], nebude pracovat. Dále žalobce vypověděl, že si nevzpomíná na detaily telefonického hovoru s Ing. [příjmení], ale že má za to, že potvrdil přání společnosti [právnická osoba] Při telefonickém rozhovoru Ing. [příjmení] neučinil žádné výtky k práci, kterou pro [právnická osoba] odvedl (toto tvrzení vyvrátila výpověď svědka [jméno] [příjmení], který byl telefonickému hovoru mezi žalobcem a Ing. [příjmení] přítomen a když vypověděl, že si p. [příjmení] stěžoval). Na listině s datem 28. 1. 2015 (čl. 18 spisu) jsou uváděny skutečnosti mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] (toto tvrzení vyvrátila výpověď svědka p. [příjmení]).

24. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil postupem dle § 132 občanského soudního řádu, vzal soud za prokázané, že žalovaná e-mailem z 30. 1. 2014 učinila žalobci nabídku na práci projektového manažera v souvislosti se svou zakázkou pro [právnická osoba] a že žalobce tuto nabídku žalované z 30. 1. 2014 téhož dne e-mailem akceptoval a to ve znění nabídky, kterou žalovaná učinila (šlo o právní jednání učiněné elektronickými technickými prostředky), tedy že mezi účastníky došlo ke vzniku smluvního vztahu ohledně práce projektového manažera na dobu určitou (12 měsíců) na zakázce žalované pro [právnická osoba] za podmínek navržených žalovanou. Dále vzal soud za prokázané, že žalobce práci projektového manažera vykonával do 3. 9. 2014 a že k 3. 9. 2014 se žalovaná a [právnická osoba] dohodly na ukončení smlouvy z 1. 2. 2014 z důvodu výtek [právnická osoba] ke kvalitě práce žalobce jako projektového manažera. Za období část února 2014 a část září 2014 žalovaná žalobci za práci projektového manažera zaplatila v rozsahu ujednání z 30. 1. 2014, resp. uzavřené smlouvy z 30. 1. 2014.

25. Co se týče otázky skončení smlouvy z 30. 1. 2014, kterou účastníci uzavřeli, žalobce nesporoval telefonický hovor ze září 2014 mezi ním a p. [příjmení] (potvrdil ho i svědek [jméno] [příjmení]).

26. Co se týče vlastního obsahu telefonického hovoru mezi žalobcem a p. [příjmení], svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že„ p. [příjmení] byl rozhořčený, jak projekt pro [anonymizováno] pokračuje, říkal, že p. [příjmení] si stěžoval a žalobci řekl, že na projektu okamžitě končí“. Za situace, kdy k ukončení smlouvy z 1. 2. 2014 mezi žalovanou a [právnická osoba] došlo z důvodu výtek [právnická osoba] k práci žalobce jako projektového manažera, dospěl soud k závěru, že projev p. [příjmení], který učinil v telefonickém hovoru se žalobcem, směřoval k odstoupení od smlouvy z 30. 1. 2014 pro porušení povinností žalobcem.

27. Pokud smlouva z 30. 1. 2014, kterou účastníci uzavřeli, zanikla odstoupením, žalobu soud zamítl (žalobci na zažalovanou částku nárok nevznikl).

28. Smluvní vztah mezi účastníky soud posoudil dle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. (strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.). Odstoupení od smlouvy žalovanou soud posoudil dle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb. (od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon), § 2002 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není), § 2004 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb. (odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku /1/. Zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam /3/), § 2005 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře).

29. Soud odmítl důkaz fakturou na částku 188 794,57 Kč dodavatele [právnická osoba], rámcovou smlouvou o externí spolupráci z 1. 4. 2014 mezi žalovanou a [právnická osoba], listinou uvedenou slovy„ nadpis“, smlouvami z 1. 11. 2015, 10. 1. 2014, 14. 9. 2015, 24. 7. 2013, 2. 1. 2013, přílohou [číslo] s datem 9. 10. 2013, když uvedené listiny se netýkaly sporné věci. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.

30. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a contrario žalované přísluší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. – 10 x 9 940 Kč za hlavní úkon (převzetí věci, vyjádření z 11. 8. 2016, 9. 12. 2018, 14. 5. 2018, účast při jednání soudu 5. 1. 2017, 21. 3. 2017, 6. 12. 2018, 15. 10. 2019, 16. 6. 2020, 5. 5. 2021; pouze tyto náklady v rozsahu hlavních úkonů soud považoval za důvodně vynaložené s přihlédnutím k vyúčtování z 6. 5. 2021), 4 970 Kč (účast při vyhlášení rozsudku), 11 x 300 Kč režijní paušál, 22 610,70 Kč 21 % DPH.

31. Dle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu soud uložil žalobci povinnosti zaplatit České republice znalečné a svědečné. S ohledem na to, že dosud není rozhodnuto pravomocně o veškerých nárocích, vyhradil soud rozhodnutí o výši samostatnému usnesení, ve kterém soud zohlední zaplacené zálohy.