26 C 280/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně jednající Úřadem pro zastupování ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného, žalované a žalované 2) celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa žalovaného, žalované a žalované 3) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného 4) celé jméno žalované anonymizováno , narozená dne datum bytem adresa žalovaného, žalované a žalované 5) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 399 710 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 145 621 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. od 28. 10. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobu soud zamítá ve výši 254 089 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. z částky 253 447 Kč od 28. 10. 2017 do zaplacení, s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. z částky 642 Kč od 23. 7. 2018 do zaplacení.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 4 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 7 281,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 znalečné ve výši 1 234 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně požadovala, aby jí žalovaní společně a nerozdílně zaplatili 399 710 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení p. a. z částky 399 068 Kč od 28. 10. 2017 do zaplacení, s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 642 Kč od 23. 7. 2018 do zaplacení, z titulu bezdůvodného obohacení za období od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017, když v tomto období bez právního důvodu užívali pozemek parc. [číslo] zahradu, o výměře 1212 m2, v kat. území Vinohrady, obec Praha (pozemek má výměru 1236 m2 , 24 m2 zabírají garáže; dále soud neuvádí katastrální území). Dopisy z 8. 8. 2017 a z 10. 8. 2017 žalované vyzvala k zaplacení do 27. 10. 2017.

2. Žalovaní sporovali povinnost k zaplacení ve výši zažalované částky, když v období od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 užívali pouze 31 m2 pozemku jako cestu pro přístup k domu, ve kterém mají bytové jednotky. Se žalobkyní v minulosti neuzavřeli žádnou dohodu o užívání pozemku. V rámci smírného vyřešení věci nabídli žalobkyni za rok 2016 zaplatit částku 37 014 Kč a za období od 1. 1. 2017 do 18. 6. 2017 částku 18 507 Kč, na což žalobkyně nereagovala a podala žalobu. Žalobkyně nemohla výpočet bezdůvodného obohacení provést dle zákona č. 151/1997 Sb., když odlišné vlastnictví pozemku a domu brání, aby pozemek spolu s domem tvořily jeden funkční celek. Z tohoto důvodu nejde o stavební pozemek, ale o zahradu. Žalobkyně by měla nárok na zaplacení částky 3 855 Kč za jimi užívanou část pozemku v rozsahu 31 m2.

3. V řízení soud zjistil, že v době od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 byla Česká republika vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 1236 m2, zahrada. Příslušným hospodařit s majetkem státu byl Státní pozemkový úřad (důkaz vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] 2017 [číslo]).

4. Při severovýchodní hranici pozemku parc. [číslo] se nachází celkem [anonymizováno] garáží pro osobní vozy, tři z těchto garáží jsou zakresleny v katastrální mapě, další tři garáže zaznamenány v katastru nemovitostí nejsou. Výměra všech garáží činí celkem 65 m2, tj. výměra pozemku parc. [číslo] bez garáží 1171 m2. Kromě staveb garáží se na pozemku nacházejí venkovní úpravy různého stáří a technického stavu – oplocení, vjezdová vrata, vstupní branka, zpevněné plochy, opěrné zídky, venkovní schody, polorozpadlý skleník, přípojky inženýrských sítí a neudržované, většinou přestárlé trvalé porosty (důkaz znaleckým posudkem [titul] [jméno] [celé jméno znalkyně], CSc., výpisy z katastru nemovitostí ve vztahu k třem zapsaným garážím v katastru nemovitostí; dle fotografií, které znalkyně učinila součástí znaleckého posudku, jsou schody přímým vstupem z jednotky č. [rok] v 1. podzemním podlaží do zahrady / [číslo listu] spisu, a to na odvrácené straně domu, než je hlavní vchod do domu /ostatní fotografie/ – jinak řečeno, aby mohl vlastník jednotky č. [rok] využít vstupu do jednotky ze zahrady, musí využít i další část pozemku, než v rozsahu 31 m2, jak žalobci tvrdili v obranu proti žalobě a k čemuž doložili plán ing. [jméno] [příjmení]; oplocení zachycovaly dále snímky na čl. 94 až 95 spisu a další fotografie předložené žalobkyní s podáním z 15. 9. 2020; znalkyně při zpracování znaleckého posudku vzala v úvahu kupní smlouvu na čl. 44 spisu, kterou [jméno] [příjmení] prodal [právnická osoba] pozemek parc. [číslo] za kupní cenu ve výši 485 598 Kč – důkaz kupní smlouvou na čl. 44 spisu z 29. 6. 2017).

5. Chodník na pozemku parc. [číslo] dle Ing. [jméno] [příjmení] od branky do hlavního vstupu do domu zabírá z tohoto pozemku výměru 31 m2 (důkaz geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení]; geometrický plán nezohlednil další vydlážděnou plochu z pozemku parc. [číslo]).

6. Žalovaní v době od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 byli vlastníky bytových jednotek v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] o výměře 222 m2, tj. na pozemku, který se nachází uprostřed pozemku parc. [číslo] (důkaz výpisem z katastru nemovitostí, plánem, čl. 94 až 96 spisu). Součástí výstavby objektu [adresa] bylo oplocení a objekt byl s tímto oplocením kolaudován, stavebníkem bylo Svépomocné stavební a bytové družstvo„ Jednota“ v Praze – Královských Vinohradech (důkaz zprávou Městské části Praha 10 na čl. 157 spisu ve spojení s rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy z 9. 7. 1923, povolením užívání z 28. 1. 1925, čl. 158 až 160 spisu; v listině na čl. 159 spisu bylo uvedeno„ hrazení k ulici budiž provedeno v souladu s hrazeními ostatních domů tohoto bloku“).

7. Dne 10. 8. 2017 žalobkyně [jméno] [celé jméno žalované] vyzvala, aby jí do 27. 10. 2017 zaplatila 50 532 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v době od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 (důkaz dopisem z 10. 8. 2017). Dne 10. 8. 2017 žalobkyně [celé jméno žalovaného] vyzvala, aby jí do 27. 10. 2017 zaplatil 50 532 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v době od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 (důkaz dopisem z 8. 8. 2017). Dne 8. 8. 2017 žalobkyně [celé jméno žalovaného] vyzvala, aby jí do 27. 10. 2017 zaplatil 95 526 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v době od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 (důkaz dopisem z 8. 8. 2017). Dne 8. 8. 2017 žalobkyně [celé jméno žalované] vyzvala, aby jí do 27. 10. 2017 zaplatila 78 010 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v době od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 (důkaz dopisem z 8. 8. 2017). Dne 8. 8. 2017 žalobkyně [právnická osoba] vyzvala, aby jí do 27. 10. 2017 zaplatila 124 468 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v době od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 (důkaz dopisem z 8. 8. 2017).

8. Dne 30. 10. 2017 žalovaní žalobkyni sdělili k jejím výzvám k zaplacení, že z pozemku parc. [číslo] užívali pouze část pozemku jako přístup k domu (důkaz dopisem z 30. 10. 2017).

9. Dne 26. 11. 2014 žalobkyně vyzvala [celé jméno žalovaného], aby jí do 19. 12. 2014 zaplatil 31 521 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v období od 27. 3. 2008 do 31. 12. 2014 (důkaz dopisem z 26. 11. 2014 s dodejkou). Dne 26. 11. 2014 žalobkyně vyzvala [jméno] [celé jméno žalované], aby jí do 19. 12. 2014 zaplatila 31 521 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v období od 27. 3. 2008 do 31. 12. 2014 (důkaz dopisem z 26. 11. 2014 s dodejkou). Ve sporu spisové značky [spisová značka] žalobkyně požadovala, aby jí žalovaní [jméno] [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] zaplatili každý 31 521 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] za období od 27. 3. 2008 do 31. 12. 2014, po částečném zpětvzetí žaloby každý 9 149 Kč (důkaz žalobou ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka], částečným zpětvzetím žaloby). Při jednání soudu (sp. zn. [spisová značka]) 20. 1. 2016 [celé jméno žalovaného] uvedl, že„ branka je uzamykána, aby bylo možno vejít, je potřeba klíč. Klíč od branky mají vlastníci, nájemci a asi pošta. Co se týče vjezdové brány, někdy je odemčeno, někdo je zamčeno“ (důkaz protokolem o jednání z 20. 1. 2016 ze spisu Obvodního soudu pro Prahu sp. zn. [spisová značka]; toto [celé jméno žalovaného] vypověděl 20. 1. 2016, přičemž žalobkyně touto žalobou požadovala zaplacení bezdůvodné obohacení za dobu od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017). Podáním z 8. 2. 2016 [jméno] [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] sdělili soudu, že nehodlají ve sporu pokračovat a nárok po částečném zpětvzetí žaloby ve výši 18 298 Kč uznali při výši obvyklého nájemného 30 Kč/m2/rok (důkaz podáním z 8. 2. 2016 ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka]). Na základě toho soud rozhodl rozsudkem pro uznání dne 11. 5. 2016 (důkaz rozsudkem pro uznání ze dne 11. 5. 2016, č. j. 9 [spisová značka], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. [číslo jednací]). Částku 18 298 Kč [celé jméno žalovaného] žalobkyni zaplatil 19. 12. 2016 (důkaz výpisem z účtu z 19. 12. 2016). Dne 11. 6. 2016 žalobkyně [jméno] [celé jméno žalované] a [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] vyzvala k zaplacení každého z nich 4 650 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 (důkaz dopisy z 11. 6. 2016). Obě částky 4 650 Kč [jméno] [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] žalobkyni zaplatili 1. 8. 2016 (důkaz výpisem z účtu z 1. 8. 2016).

10. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem pro uznání ze dne 22. 2. 2016, č. j. [číslo jednací], uložil žalovanému [celé jméno žalovaného], aby žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení za období od 9. 4. 2004 do 31. 12. 2014 za užívání pozemku parc. [číslo] zaplatil 17 642 Kč (důkaz rozsudkem pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 22. 2. 2016, č. j. [číslo jednací]). Částku 17 642 Kč s přisouzeným úrokem z prodlení, tj. celkem 19 558,98 Kč [celé jméno žalovaného] žalobkyni zaplatil 25. 4. 2016 (důkaz výpisem z účtu z 25. 4. 2016). Žalobkyně [celé jméno žalovaného] 11. 6. 2016 vyzvala k zaplacení 8 809 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 (důkaz dopisem z 11. 6. 2016). [celé jméno žalovaného] částku 8 820 Kč žalobkyni zaplatila 14. 6. 2016 (důkaz výpisem z účtu z 14. 6. 2016).

11. Dne 26. 11. 2014 žalobkyně [celé jméno žalované] vyzvala, aby jí do 19. 12. 2014 za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v období od 8. 11. 1999 do 31. 12. 2014 zaplatila 66 122 Kč (důkaz dopisem z 26. 11. 2014 s dodejkou). Ve sporu spisové značky [spisová značka] žalobkyně požadovala, aby jí žalovaná [celé jméno žalované] zaplatila 66 122 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] za období od 8. 11. 1999 do 31. 12. 2014, po částečném zpětvzetí žaloby 14 408 Kč (důkaz žalobou ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka], částečným zpětvzetím žaloby). Podáním z 8. 2. 2016 [celé jméno žalované] sdělila soudu, že nehodlá ve sporu pokračovat a nárok po částečném zpětvzetí žaloby ve výši 14 408 Kč uznala při výši obvyklého nájemného 30 Kč/m2/rok (důkaz podáním z 8. 2. 2016 ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka]). Na základě toho soud rozhodl rozsudkem pro uznání dne 12. 2. 2016 (důkaz rozsudkem pro uznání ze dne 12. 2. 2016, č. j. [číslo jednací]). Přisouzenou částku s úrokem z prodlení tímto rozsudkem za žalovanou [celé jméno žalované] zaplatil 13. 5. 2016 [celé jméno žalovaného] (důkaz výpisem z účtu z 13. 5. 2016). Dne 11. 6. 2016 žalobkyně vyzvala [celé jméno žalované] k zaplacení 7 200 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 (důkaz dopisem z 11. 6. 2016). Částku 7 200 Kč za [celé jméno žalované] 1. 8. 2016 zaplatil [celé jméno žalovaného] (důkaz výpisem z účtu z 1. 8. 2016).

12. Dne 26. 11. 2014 žalobkyně [právnická osoba] vyzvala, aby jí do 19. 12. 2014 zaplatila 98 052 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu v období od 19. 9. 2001 do 31. 12. 2014 (důkaz dopisem z 26. 11. 2014 s doručenkou). Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 12. 2. 2016, č. j. [číslo jednací], po částečném zpětvzetí žaloby uložil [právnická osoba], aby z titulu bezdůvodného obohacení zaplatila žalobkyni 22 122 Kč s příslušenstvím za užívání pozemku parc. [číslo] v období od 31. 12. 2012 do 31. 12. 2014 (důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12. 2. 2016, č. j. [číslo jednací]). [právnická osoba] žalobkyni částku 22 112 Kč zaplatila 11. 4. 2016, jakož i úrok z prodlení ve výši 2 320 Kč (důkaz výpisem z účtu z 11. 4. 2016). [právnická osoba] 11. 6. 2016 vyzvala k zaplacení 11 040 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] bez právního důvodu za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 (důkaz dopisem z 11. 6. 2016). [právnická osoba] požadovanou částku 11 040 Kč žalobkyni zaplatila 27. 5. 2016 (důkaz výpisem z účtu z 27. 5. 2016).

13. V dopisu z 29. 6. 2017 [celé jméno žalovaného] za majitele bytů uvedl mimo jiné, že„ majitelům bytových jednotek v domě patří nejen pozemek pod domem a dvěma garážemi, které ohraničují pozemek, ale také oplocení celého pozemku. Oplocení ve vlastnictví majitelů bytů mimochodem znamená, že majitel předmětného pozemku nemá přístup na svůj pozemek bez dohody s majiteli bytů. Uvedené oplocení předmětného pozemku ve vlastnictví majitelů bytů a pozemku pod domem zcela dostatečně dokládá výrazně nižší cenu předmětného pozemku, než je tržní nebo jiná podobná hodnota. SPU neuděl nic pro zachování nájemní hodnoty pozemku nejméně 20 let. Naopak majitelé bytů, kteří nikdy neprojevili a nemají zájem pozemek pronajímat, ani jinak komerčně užívat, přitom o pozemek řádně pečují, aby se nezměnil v džungli, která by obtěžovala majitele bytů i sousedy a město. Nájemce a majitelé bytů každoročně investují prostředky na údržbu pozemku v přibližné hodnotě 10 000 Kč a více. Dále v roce 2015 investovali vlastníci bytů na základě výběrového řízení částku 253 000 Kč do vybudování nového oplocení v délce zhruba 20 m, převážně podél Bošické ulice na východní hranice pozemku. Tato investice byla sice investice převážně do majetku majitelů bytů, ale je nutné upozornit, že plot chátral v průběhu několika desítek let, během kterých byl plot postupně narušování a destabilizován vlivem tlaku vody a půdy z předmětného pozemku na spodní zděnou část plotu a vlivem porostu, který rostl divoce podél plotu na předmětném pozemku na spodní zděnou část mezi sloupky oplocení. Do této části předmětného pozemku, který je dnes vyčištěný od porostu na náklady majitelů bytů, byl přístup až do vybudování nového oplocení a provedení souvisejících úprav na pozemku v roce 2015, téměř nemožný. S ohledem na to, že majitelé bytů pozemek nepoužívají a nemůžou být donuceni pozemek používat, a přitom platí nájemné a dlouhodobě se starají o pozemek a společně se dělí o náklady na údržbu pozemku, tak jestli vzniká bezdůvodné obohacení, může vznikat pouze na straně SPU. Je nutné poznamenat, že majitelé bytů pozemek nepoužívali ani před tím, než právní spor s SPU před lety vznikl“ (důkaz dopisem z 29. 6. 2017; důkaz fotografií na čl. 32 spisu, dle které je plot zděný a starý).

14. Kupní smlouvou z 10. 8. 1981 Československý stát – Obvodní podnik bytového hospodářství v Praze 10 prodal [jméno] [příjmení], narozené [datum], byt [číslo] v přízemí domu [adresa], spoluvlastnický podíl na společných částech domu - základy, obvodové zdivo, střecha, dlažba u domu, plot s podezdívkou, hlavní rozvody elektřiny, vody, plynu, kanalizace a topného systému, sklepy, schodiště, půd. V kupní smlouvě bylo zároveň uvedeno, že prodávající přenechává kupující bez náhrady ke společnému dočasnému užívání dle § 397 občanského zákoníku pozemek, na kterém je postavený dům a zahradu a to v rozsahu, který odpovídá spoluvlastnickému podílu na společných částech domu. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že obytný dům [adresa] v [obec a číslo], [část obce], [ulice a číslo] se stavební parcelou [číslo] parc. [číslo] (zahradou) přešel do vlastnictví státu – správy Obvodního podniku bytového hospodářství v [obec a číslo] postupním prohlášením z 9. 3. 1964, č. j. F dary [číslo] a postupním prohlášením z 12. 11. 1964 a výměrem ONV v [obec a číslo] z 12. 11. 1964, č. j. F dary [číslo] (důkaz kupní smlouvou z 10. 8. 1981 ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka]). [jméno] [příjmení] zemřela 29. 12. 1981 a její právní nástupkyní se stala dcera [jméno] [příjmení], [datum narození] (důkaz usnesením Státního notářství z 31. 1. 1983, sp. zn. [číslo jednací]). Kupní smlouvou z 19. 1. 1988 Československý stát – Obvodní podnik bytového hospodářství v [obec a číslo] prodal [jméno] [příjmení], narozené 18. 12. 1948, dva funkčně spojené nebytové prostory v suterénu domu [adresa], spoluvlastnický podíl na společných částech domu a přenechal jí k dočasnému užívání parcelu pod domem a zahradu (důkaz kupní smlouvou z 19. 1. 1988 ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka]). [jméno] [příjmení] zemřela 29. 8. 1994 a její právní nástupkyní se stala sestra [celé jméno žalované], [datum narození] (důkaz usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 z 30. 8. 1995, sp. zn. [číslo jednací]). Kupní smlouvou z 19. 1. 1988 Československý stát – Obvodní podnik bytového hospodářství v [obec a číslo] prodal manželům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byt v podkroví domu [adresa], spoluvlastnický podíl na společných částech domu a s právem dočasného užívání pozemku pod domem a zahradou (důkaz kupní smlouvou z 19. 1. 1988 ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka]). Manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byt v podkroví prodali [jméno] [příjmení] kupní smlouvou z 25. 5. 2000 s právními účinky vkladu 9. 6. 2000 (důkaz kupní smlouvou z 25. 5. 2000 ve spojení s návrhem na vklad vlastnického práva). Kupní smlouva z 3. 6. 1981 Československý stát – Obvodní podnik bytového hospodářství v [obec a číslo] prodal manželům [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byt [číslo] v I. poschodí domu [adresa], spoluvlastnický podíl na společných částech domu (základy, obvodové zdivo, střecha, dlažba u domu, plot s podezdívkou, hlavní rozvody elektřiny, vody, plynu, kanalizace a topného systému, sklepy, schodiště, půda; v kupní smlouvě bylo zároveň uvedeno, že prodávající přenechává kupujícím bez náhrady ke společnému dočasnému užívání dle § 397 občanského zákoníku pozemek, na kterém je postavený dům a zahradu a to v rozsahu, který odpovídá spoluvlastnickému podílu na společných částech domu (důkaz kupní smlouvou z 3. 6. 1981 ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka]). Manželé [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byt [číslo] prodali Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (důkaz kupní smlouvou z 22. 10. 1998, ve které bylo uvedeno, že„ veškeré zákonné příslušenství je tvořeno oplocením, plotovými vraty a vrátky, dlažbou a kanalizační přípojkou).

15. Při výměře pozemku parc. [číslo] bez garáží, tj . 1171 m2 znalkyně [titul] [jméno] [celé jméno znalkyně], [anonymizováno], stanovila výši obvyklého nájemného pro celé zažalované období částkou ve výši 145 621 Kč (zahrada). Výši obvyklého nájemného pouze za 31 m2 za cestu stanovila za celé zažalované období částkou ve výši 3 855 Kč (důkaz znaleckým posudkem [titul] [jméno] [celé jméno znalkyně] ve spojení s jeho doplněním a výpovědí znalkyně; znalkyně výši obvyklého nájemného stanovila porovnáním se skutečně realizovanými nájemními smlouvami na pronájem pozemků zastavěných stavbou nájemce pozemku a pozemků s nimi funkčně souvisejících v letech 2016 a 2017, tj. 85 Kč/m2/rok).

16. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], pracovníka Státního pozemkového úřadu, soud zjistil, že v letech 2016, 2017 na pozemku nebyl (tzn. že k zažalovanému období 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 výpověď svědka neprokázala, v jakém rozsahu žalovaní pozemek parc. [číslo] užívali). Z výpovědi svědka soud dále zjistil, že v roce 2014 se na žalobkyni obrátila městská část, aby zajistila opravu plotu. Žalobkyně nevěděla, komu plot patří, a proto požádala o informaci stavební úřad. [ulice] úřad se vyjádřil tak, že plot patří žalobkyni, vysvětlil jí, že plot staví ten, kdo chce pozemek oplotit (svědek nevěděl, zda od stavebního úřadu k tomu žalobkyně obdržela nějaké doklady; ohledně otázky vlastnictví plotu soud k výpovědi svědka dospěl k závěru, že bylo nutné vyjít z listinných důkazů). Vyzvali žalované, aby plot opravili s tím, že by za pozemek měli platit nájem. U pozemku parc. [číslo] prováděl 6. 10. 2014 a 20. 11. 2014 místní šetření. V roce 2014 se na pozemek nedostal, neboť bylo oplocený a byla uzamčena vrata. Vlastníky domu vyzvali ke zpřístupnění pozemku za účelem opravy plotu, když vypadlo dřevěné pole plotu (k tomu svědek předložil barevnou fotografii pořízenou v roce 2014 bez dřevěného plotového pole ve směru k domu [adresa] – fotografií soud provedl důkaz, jakož i další fotografií předloženou svědkem z roku 2014 s uzavřenou brankou, uzavřenou bránou s autem na pozemku za touto bránou – dle svědka auta parkovala i v zadní části pozemku). S vlastníky se sešel před plotem a dohodli se, že plot vlastníci domu opraví. Na odstranění přesahující vegetace do chodníku žalobkyně najala firmu (k roku, kdy se tak stalo, se svědek nebyl schopen vyjádřit).

17. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], pracovnice Státního pozemkového úřadu, soud zjistil, na pozemku parc. [číslo] byla jednou v roce 2014 nebo v roce 2015, když žalobkyně požadovala po žalovaných platbu za užívání pozemku, v letech 2016, 2017 na pozemku nebyla (tzn. že k zažalovanému období 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 výpověď svědkyně neprokázala, v jakém rozsahu žalovaní pozemek parc. [číslo] užívali; výpověď ohledně požadavku na placení nájemného za předchozí období byla v souladu s výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a rovněž s listinnými důkazy ohledně období roku 2014, 2015 ohledně soudních sporů a provedených plateb žalovanými). [ulice] úřad žalobkyni vyzval ke zjednání nápravy ohledně bortícího se plotu, a protože neměli žádné doklady, učinily dotaz na stavební úřad (toto tvrzení bylo stejné jako u svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]) a katastrální úřad a dospěli k závěru, že plot je ve vlastnictví vlastníků jednotek (ohledně otázky vlastnictví plotu soud k výpovědi svědka dospěl k závěru, že bylo nutné vyjít z listinných důkazů).

18. S ohledem na nesporné skutečnosti a po zhodnocení důkazů postupem dle § 132 občanského soudního řádu, soud vyšel z toho,vzal za prokázané a provedl hodnocení věci, že žalovaní byli v období od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 vlastníky bytových jednotek v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] o výměře 222 m2 a který se nachází uprostřed pozemku parc. [číslo] (zahrada), který byl ve vlastnictví České republiky a k němuž příslušelo hospodařit s majetkem státu Státnímu pozemkovému úřadu.

19. Součástí výstavby objektu [adresa] na základě rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy z 9. 7. 1923 bylo i oplocení (uzavírající pozemek parc. [číslo]; v oplocení vstup na pozemek; tj. vše při výstavbě bylo zamýšleno jako jeden funkční celek). Stavebníkem bylo Svépomocné stavební a bytové družstvo„ Jednota“ v Praze – Královských Vinohradech. Povolení užívání domu a oplocení pozemku parc. [číslo] Magistrát hl. m. Prahy vydal 28. 1. 1925. Pozemek parc. [číslo] byl tímto plotem oplocen i v době od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 (oplocení, vjezdová vrata, vstupní branka). [příjmení] oplocení v zažalovaném období od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 byli žalovaní, když prodávající Československý stát – Obvodní podnik bytového hospodářství kupními smlouvami prvním kupujícím prodal i oplocení (ohledně prvních nabyvatelů viz. v dalším odstavci). To, že se žalovaní cítili být vlastníky oplocení, vyplynulo i z dopisu z 29. 6. 2017, ve kterém bylo výslovně uvedeno„ majitelům bytových jednotek v domě patří nejen pozemek pod domem a dvěma garážemi, které ohraničují pozemek, ale také oplocení celého pozemku. Oplocení ve vlastnictví majitelů bytů mimochodem znamená, že majitel předmětného pozemku nemá přístup na svůj pozemek bez dohody s majiteli bytů“.

20. Kupní smlouvou z 10. 8. 1981 nabyla byt [číslo] v přízemí [jméno] [příjmení], [datum narození], se kterou se prodávající dohodl dle § 397 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném k 10. 8. 1981, na zřízení práva dočasného užívání pozemku parc. [číslo] (obligační vztah). [jméno] [příjmení] 29. 12. 1981 zemřela a její právní nástupkyní se stala dcera [jméno] [příjmení], [datum narození] (právo dočasného užívání pozemku parc. [číslo] sjednané dle § 397 zákona č. 40/1964 Sb. mezi prodávajícím a kupujícím [jméno] [příjmení] dne 10. 8. 1981 zaniklo úmrtím [jméno] [příjmení] dne 29. 12. 1981, když šlo o obligační vztah). Kupní smlouvou z 19. 1. 1988 [jméno] [příjmení] nabyla dva funkčně spojené nebytové prostory v suterénu (dnes bytová jednotka [číslo]), se kterou se prodávající dohodl dle § 397 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném k 19. 1. 1988, na zřízení práva dočasného užívání pozemku parc. [číslo] (obligační vztah). Dne 29. 8. 1994 [jméno] [příjmení] zemřela a její právní nástupkyní se stala sestra [celé jméno žalované] (novela zákona č. 40/1964 Sb. provedená zákonem č. 509/1991 Sb. /účinná od 1. 1. 1992 vypuštěním části třetí a části páté odstranila stávající užívací vztahy, tj. i vztah dočasného užívání nemovitosti, přičemž však tyto vztahy tímto nezanikly; za situace, kdy zákon č. 40/1964 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 1992, vztah dočasného užívání nemovitosti výslovně neupravoval, bylo třeba použít ustanovení upravující vztah obsahem i účelem nejbližším / § 853 zákona č. 40/1964 Sb., a tím bylo ustanovení § 659 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 1992, o smlouvě o výpůjčce, když kupující a prodávající nesjednali 19. 1. 1988 úplatu za užívání; právo dočasného užívání pozemku parc. [číslo] sjednané 10. 1. 1998 dle § 397 zákona č. 40/1964 Sb., od 1. 1. 1992 smlouva o výpůjčce, mezi prodávajícím a kupujícím [jméno] [příjmení] zaniklo úmrtím [jméno] [příjmení] dne 29. 8. 1994, když šlo o obligační vztah). Kupní smlouvou z 3. 6. 1981 manželé [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] nabyli byt [číslo] se kterými se prodávající dohodl dle § 397 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném k 3. 6. 1991, na zřízení práva dočasného užívání pozemku parc. [číslo] (obligační vztah). Kupní smlouvou z 22. 10. 1998 [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] byt [číslo] prodali Ing. [jméno] [příjmení], CSc. a [jméno] [příjmení] (novela zákona č. 40/1964 Sb. provedená zákonem č. 509/1991 Sb. /účinná od 1. 1. 1992 vypuštěním části třetí a části páté odstranila stávající užívací vztahy, tj. i vztah dočasného užívání nemovitosti, přičemž však tyto vztahy tímto nezanikly; za situace, kdy zákon č. 40/1964 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 1992, vztah dočasného užívání nemovitosti výslovně neupravoval, bylo třeba použít ustanovení upravující vztah obsahem i účelem nejbližším / § 853 zákona č. 40/1964 Sb., a tím bylo ustanovení § 659 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 1992, o smlouvě o výpůjčce, když kupující a prodávající nesjednali 3. 6. 1981 úplatu za užívání; právo dočasného užívání pozemku parc. [číslo] sjednané 3. 6. 1981 dle § 397 zákona č. 40/1964 Sb., od 1. 1. 1992 smlouva o výpůjčce, mezi prodávajícím a kupujícími [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] zaniklo uzavřením kupní smlouvy z 22. 10. 1998 mezi prodávajícími [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] a kupujícími Ing. [jméno] [příjmení], CSc. a [jméno] [příjmení], když šlo o obligační vztah). Kupní smlouvou z 19. 1. 1988 manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nabyli byt v podkroví (dnes bytová jednotka [číslo]), se kterými se prodávající dohodl dle § 397 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném k 19. 1. 1988, na zřízení práva dočasného užívání pozemku parc. [číslo] (obligační vztah). Kupní smlouvou z 25. 5. 2000 Manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byt [číslo] prodali [jméno] [příjmení] (novela zákona č. 40/1964 Sb. provedená zákonem č. 509/1991 Sb. /účinná od 1. 1. 1992 vypuštěním části třetí a části páté odstranila stávající užívací vztahy, tj. i vztah dočasného užívání nemovitosti, přičemž však tyto vztahy tímto nezanikly; za situace, kdy zákon č. 40/1964 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 1992, vztah dočasného užívání nemovitosti výslovně neupravoval, bylo třeba použít ustanovení upravující vztah obsahem i účelem nejbližším / § 853 zákona č. 40/1964 Sb., a tím bylo ustanovení § 659 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 1992, o smlouvě o výpůjčce, když kupující a prodávající nesjednali 19. 1. 1988 úplatu za užívání, od 1. 1. 2014 § 2193 zákona č. 89/2012 Sb.; právo dočasného užívání pozemku parc. [číslo] sjednané 10. 1. 1998 dle § 397 zákona č. 40/1964 Sb., od 1. 1. 1992, 1. 1. 2014 smlouva o výpůjčce, mezi prodávajícím a kupujícími [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zaniklo uzavřením kupní smlouvy mezi prodávajícími [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a kupujícím [jméno] [příjmení], když šlo o obligační vztah).

21. Po zániku práva dočasného užívání k pozemku parc. [číslo] nebylo k užívání pozemku parc. [číslo] zřízené žádné užívací právo a bylo tomu tak i v zažalovaném období od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017.

22. Co se týče otázky, zda žalovaní z pozemku parc. [číslo] v zažalovaném období od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 užívali pouze 31 m2 jako cestu pro přístup od branky k hlavnímu vchodu do domu, jak tvrdili v obranu proti žalobě, nebo užívali celý pozemek parc. [číslo] pro posouzení této otázky soud vyšel z prokázaných skutečností: - oplocení, uzamykatelná vrátka a uzamykatelná vjezdová vrata uzavírající celý pozemek parc. [číslo] vlastnicky patřící žalovaným (viz. kupní smlouvy prvních nabyvatelů – žalovaní postupně právní nástupci), - vrátka a vjezdová vrata žalovaní uzamykali v období roku 2014 až 28. 6. 2017 (když v dopise z 28. 6. 2017 bylo uvedeno„ oplocení ve vlastnictví majitelů bytů mimochodem znamená, že majitel předmětného pozemku nemá přístup na svůj pozemek bez dohody s majiteli bytů“ – jinak řečeno, pokud by žalovaní vrátka a vjezdová vrata neuzamykali, neměli by žádný logický důvod sdělovat žalobkyni, že na pozemek může vstoupit pouze po dohodě s nimi /šlo o několik dnů po 18. 6. 2017; výpovědi svědků, kteří se na pozemek v roce 2014 nedostali, když vrátka a vjezdová vrata byly uzamčeny /jejich výpovědí se týkaly se roku 2014, popř. 2015 u Ing. [anonymizováno]; 20. 1. 2016 [celé jméno žalovaného] v jiném soudním řízení vypověděl před soudem, že„ branka je uzamykána, aby bylo možno vejít, je potřeba klíč. Klíč od branky mají vlastníci, nájemci a asi pošta. Co se týče vjezdové brány, někdy je odemčeno, někdo je zamčeno“ /výpověď učinil za situace, kdy žalobkyně žalovala období od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017), - vstup do jednotky [číslo] v suterénu na odvrácené straně domu ze zahrady, než je hlavní vchod do domu (což dokumentovaly fotografie připojené ke znaleckému posudku Ing. [celé jméno znalkyně]).

23. Na základě uvedeného v předchozím odstavci, soud dospěl k závěru, že žalovaní žalobkyni vyloučili z užívání celého pozemku parc. [číslo] (pozemek byl oplocený a vstup na něj byl možný pouze brankou a vjezdovými vraty, kterou žalovaní i v zažalovaném období od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 uzamykali). Za této situace soud dospěl k závěru, že žalovaní se bezdůvodně obohatili užíváním celého pozemku parc. [číslo] nikoliv jen užíváním části pozemku parc. [číslo] o výměře 31 m2 v rozsahu přístupové cesty od branky k hlavnímu vchodu do domu (za tohoto právního názoru soud nezadával zpracování doplňku znaleckého posudku k posouzení výše bezdůvodného obohacení odpovídajícímu služebnosti stezky či cesty nebo právu nezbytné cesty).

24. Pokud účastníci před 1. 1. 2016 vedli několik sporů, ve kterém žalovaní nezpochybnili užívání celého pozemku parc. [číslo] provedli úhradu za toto užívání z titulu bezdůvodného obohacení, pro posouzení věci to nebylo podstatné, když zažalovaným obdobím bylo období od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017 (jinak řečeno, pokud žalovaní provedli úhradu za období před 1. 1. 2016, tuto úhradu nebylo možné chápat jako„ uznání povinnosti k zaplacení“ pro období od 1. 1. 2016 do 18. 6. 2017).

25. Z výměry pozemku parc. [číslo] ve výši 1236 m2, část pozemku zabírají garáže o celkové výměře 65 m2, tj. výměra pozemku parc. [číslo] bez garáží činila 1171 m2. Pokud dle znaleckého zkoumání výše obvyklého nájemného pozemku parc. [číslo] (zahrada) bez garáží, tj . 1171 m2, činila za zažalované období částku ve výši 145 621 Kč (85 Kč/m2/rok), soud žalobkyni tuto částku přisoudil a to s úrokem z prodlení v návaznosti na dopisy s výzvami k zaplacení a žalobu soud zamítl ve výši 254 089 Kč s úrokem z prodlení. Částku k zaplacení soud žalovaným uložil žalobkyni zaplatit společně a nerozdílně, když žalovaní mezi sebou nijak užívání pozemku parc. [číslo] neupravili (nedohodli se, jak pozemek budou užívat; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. [spisová značka]). Znalecký posudek soud považoval za řádně zpracovaný, znalkyně při zpracování znaleckého posudku postupovala v souladu s § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. (tj. obvyklá cena dosahována při podobných pronájmech; za tohoto stavu soud zamítl důkaz revizním znaleckým posudkem; znalecký posudek vycházel z toho, že pozemek parc. [číslo] je vedený v katastru nemovitostí jako zahrada; ke kupní smlouvě z 29. 6. 2017 soud dospěl k závěru, že pro věci bylo nerozhodné, jaká částka kupní cenu byla v listině uvedena). Znalecké zkoumání soud považoval za rozhodující pro rozhodnutí věci (za tohoto stavu soud odmítl důkaz údaji ČSÚ, stránkami Ministerstva financí).

26. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. (kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil /1/. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám /2/), § 2999 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání), dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. (po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená).

27. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.

28. O nákladech řízení soud rozhodl dle §§ 142 odst. 3, 224 odst. 3 občanského soudního řádu, když žalobkyně byla co do základu úspěšná a výši plnění soud stanovil na základě znaleckého posudku (znalecké zkoumání soud považoval za rozhodující ohledně výše nároku; i když žalobkyně zažalovala 399 710 Kč a soud jí přisoudil částku 145 621 Kč, soud k rozhodnutí o nákladech řízení dle zásady úspěchu ve sporu nepřistoupil, neboť žalobkyně nemohla předpokládat, že za rozhodující důkaz ohledně výše bezdůvodného obohacení soud bude považovat znalecké zkoumání). Dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud žalobkyni přiznal –16 x 300 Kč (výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření z 19. 3. 2019, účast při jednání soudu 21. 3. 2019, 10. 10. 2019, 15. 7. 2020, 20. 4. 2021, 2. 11. 2021 25. 1. 2022, účast při vyhlášení rozsudku 17. 10. 2019, odvolání z 5. 11. 2019, vyjádření z 15. 9. 2020, vyjádření z 25. 10. 2021, vyjádření z 18. 11. 2021, účast při vyhlášení rozsudku 3. 2. 2022, vyjádření z 14. 1. 2022; tyto úkony soud považoval za důvodné).

29. O povinnosti žalovaných zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení soud rozhodl dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. (soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení soud vyměřil z přisouzené částky).

30. Znalečné dosáhlo 11 234 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaní zaplatili zálohu ve výši 10 000 Kč, uložil jim soud, aby České republice zaplatili společně a nerozdílně znalečné ve výši 1 234 Kč (§ 148 odst. 1 občanského soudního řádu).

31. Takto soud rozhodl po vydání usnesení Městským soudem v Praze ze dne 15. 7. 2020, č. j. [číslo jednací], kterým Městský soud v Praze zrušil rozsudek soudu I. stupně ze dne 17. 10. 2019, č. j. [číslo jednací], s vrácením věci k novému projednání.