26 C 29/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec zastoupené advokátem Mgr. jméno jméno ulice a číslo , obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neúčinnosti dohod o vypořádání společného jmění manželů

I. Soud určuje, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů, kterou dne 10. 11. 2016 uzavřeli žalovaná [osobní údaje žalované] a [jméno] [příjmení], [datum narození] (jejich podpisy ověřeny 14. 11. 2016), a kterou [celé jméno žalované] získala do svého výlučného vlastnictví rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku parcelní [číslo] pozemek parcelní [číslo] vše v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha (vlastnické právo vloženo do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha pod [číslo jednací]), je vůči žalobkyni právně neúčinná.

II. Soud určuje, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů, kterou dne 3. 8. 2017 uzavřeli žalovaná [osobní údaje žalované] a [jméno] [příjmení], [datum narození], a kterou [celé jméno žalované] získala do svého výlučného vlastnictví pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha (vlastnické právo vloženo do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha pod [číslo jednací]), je vůči žalobkyni právně neúčinná.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno] náhradu nákladů řízení ve výši 28 826 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně (původně [právnická osoba], která zanikla sloučením s [právnická osoba] – dle údajů obchodního rejstříku; následně žalobkyně [právnická osoba], když byla převedena směnka – důkaz na čl. 100 spisu; dále soud v odůvodnění rozsudku uvádí„ žalobkyně“) 24. 1. 2018 podala žalobu na určení neúčinnosti dohod o vypořádání společného jmění manželů, které uzavřeli žalovaná a [jméno] [příjmení] 10. 11. 2016 (právní účinky vkladu 21. 2. 2017) a 3. 8. 2017 (právní účinky vkladu 4. 8. 2017). Žalobu žalobkyně podala za situace, kdy u Městského soudu v Praze 17. 1. 2015 podala proti [právnická osoba] žalobu s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu (sp. zn. [spisová značka]), když [právnická osoba] na základě smlouvy o úvěru z 9. 1. 2017 (jednání o uzavření úvěrové smlouvy probíhala na přelomu let 2016 a 2017; finanční prostředky poukázala po přešetření poměrů [právnická osoba] 11. 1. 2017 [jméno] [příjmení] dne 13. 1. 2017) poskytla úvěr ve výši 900 000 Kč [právnická osoba] uzavřela dohodu o vyplnění blankosměnky a [jméno] [příjmení] dohodu o vyplnění blankosměnky podepsal jako avalista. Obě dohody o vypořádání společného jmění manželů ji zkracují v uspokojení její pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalovaná se na podnikání [právnická osoba] podílela i v době, když již nebyla jednatelkou společnosti.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že manželství s [jméno] [příjmení] uzavřela 31. 5. 2002. Společně s manželem se zúčastnila podnikání v [právnická osoba] [právnická osoba] založila sama a byla zpočátku její jedinou jednatelkou. Manželství nefungovalo, [jméno] [příjmení] jí fyzicky týral. Návrh na opatrovnickou úpravu k nezletilé dceři podala 27. 8. 2014. Manželství soud rozvedl rozsudkem z 14. 11. 2016 bez zjišťování příčin rozvratu manželství, neboť s manželem uzavřela dohodu o vypořádání společného jmění manželů z 10. 11. 2016, kterou získala dům [adresa] včetně souvisejícího pozemku v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha. V dohodě z 10. 11. 2016 s manželem opomenuli vypořádat zahradu, a proto 3. 8. 2017 uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů k zahradě (napravili vady dohody z 10. 11. 2016). V rámci dohody o vypořádání společného jmění manželů z 10. 11. 2016 [jméno] [příjmení] získal společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení] byl jednatelem [právnická osoba] od 8. 4. 2015. V době podpisu úvěrové smlouvy 9. 1. 2017 již nebyla manželkou [jméno] [příjmení], nebyla jednatelkou ani společnicí [právnická osoba] Nemovitosti vypořádávané dohodami z 10. 11. 2016 a 3. 8. 2017 hradila z hypotečního úvěru, rodinný dům vybavila ze svých výlučných prostředků z prodeje bytové jednotky [číslo] v katastrálním území Záběhlice, obec Praha, kterou získala dědictvím po matce, a z prodeje obrazu [jméno] [příjmení]. Hypoteční úvěr dosud splácí, ke konci března 2018 dluh z hypotečního úvěru činil 2 907 641,18 Kč, po zániku manželství splatila bez jakékoliv asistence [jméno] [příjmení] 444 158 Kč. Nemovitosti byly vedeny ve společném jmění manželů z důvodu požadavku banky, která nebyla ochotna poskytnout úvěr výlučně jí. [jméno] [příjmení] jí vlastněné nemovitosti neužívá. Na majetkovém prospěchu z úvěrové smlouvy z 9. 1. 2017 se nepodílela, sama má proti [jméno] [příjmení] pohledávku za dlužné výživné. V době uzavření úvěrové smlouvy z 9. 1. 2017 neměla přístup k dokumentaci [právnická osoba] Ve vztahu k [jméno] [příjmení] v době uzavření smlouvy o úvěru z 9. 1. 2017 nebyla osobou blízkou. [příjmení] [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni vznikl přes její nesouhlas, šlo o výlučný dluh [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni, projev nesouhlasu s dluhem vůči žalobkyni učinila po obdržení žaloby v rámci vyjádření k žalobě, neboť až ze žaloby se o dluhu dozvěděla. Z těchto důvodů žalovaná navrhla žalobu zamítnout a dále odkázala na rozpor s dobrými mravy a na § 732 zákona č. 89/2012 Sb.

3. Ve věci soud rozhodl rozsudkem ze dne 27. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], který Městský soud v Praze zrušil usnesením ze dne 3. 12. 2019, č. j. [číslo jednací], se závazným právním názorem pro soud I. stupně, že na souzený případ je nutné aplikovat ust. § 737 zákona č. 89/2012 Sb. a v souvislosti s tím Městský soud v Praze vytkl soudu I. stupně, že žalobkyni nevedl k doplnění tvrzení v tom směru, jakým způsobem bylo uzavřením předmětných dohod její právo dotčeno. Na rozdíl od úpravy relativní neúčinnosti (odporovatelnosti) není v daném případě podstatné, zda k dotčení práva třetí osoby došlo úmyslně či nikoliv. Předpokladem relativní neúčinnosti dohody o vypořádání společného jmění je prokázání skutečnosti, že žalobkyně se nemůže uspokojit z majetku hlavních dlužníků, tj. [právnická osoba] s. r. o. či dřívějšího manžela žalované, a tudíž jsou vůči ní předmětné dohody neúčinné.

4. Podáním z 29. 1. 2020 žalobkyně doplnila, že řízení k vymožení dluhu vede u exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, Exekutorský úřad Tachov pod sp. zn. [spisová značka], v rámci kterého zjistila, že proti [právnická osoba] je vedeno 7 exekucí, proti [jméno] [příjmení] je vedena jedna exekuce.

5. V řízení soud zjistil, že 11. 1. 2017 [jméno] [příjmení] zpracoval závěrečnou zprávu ohledně prohlídky prostor, kde [právnická osoba] podnikala. [jméno] [příjmení] prověřil i bydliště jednatele [právnická osoba] na adrese [adresa], [obec a číslo]. Při šetření byli přítomni [jméno] [příjmení] [jméno], který neuměl česky, a žalovaná, která [jméno] [příjmení] [jméno] tlumočila. Ve zprávě [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaná uvedla, že [právnická osoba] dluží nějaké finance dodavatelům, že koncem roku odešel manažer po vzájemných neshodách. Ve zprávě bylo uvedeno číslo občanského průkazu žalované [číslo]. Ve zprávě nebylo zachyceno, že by žalovaná a [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] informovali o tom, že čekají na právní moc rozvodového rozsudku, že uzavřeli první dohodu o vypořádání společného jmění manželů (důkaz zprávou z 11. 1. 2017 a zprávou Městské části Praha 10 o čísle občanského průkazu žalované). Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil ve svědecké výpovědi, že šetření provedl a zápis sepsal.

6. Z výpovědi žalované soud zjistil, že při šetření, které prováděl [jméno] [příjmení] a probíhalo ve skladu, tlumočila, když byl přítomen [jméno] [příjmení], který neuměl česky. V době šetření se mluvilo o tom, že společnost potřebuje překlenout období, kdy se nekonaly trhy, o úvěru se mluvilo zběžně v řádu stovek tisíc korun. [právnická osoba] měla roční obraty 10 000 000 Kč a co se týče poskytnutého úvěru, nešlo o nic, co by společnost nemohla v průběhu roku splatit. 7. [právnická osoba] měla v době od 7. 8. 2012 do 1. 3. 2018 účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba] Od 7. 8. 2012 do 10. 3. 2017 měla dispoziční oprávnění k účtu žalovaná. Od 23. 7. 2015 do 1. 3. 2018 měl dispoziční oprávnění k účtu [jméno] [příjmení]. Od 18. 8. 2016 do 10. 3. 2017 měl dispoziční oprávnění k účtu Ing. [příjmení] [příjmení]. Od 10. 3. 2017 do 20. 4. 2017 měla dispoziční oprávnění k účtu [jméno] [příjmení]. Od 20. 4. 2017 do 1. 3. 2018 měla dispoziční oprávnění k účtu [jméno] [příjmení] (důkaz zprávou na čl. 56 spisu).

8. Dne 9. 1. 2017 žalobkyně s [právnická osoba] sepsala smlouvu o úvěru na částku ve výši 900 000 Kč, kterou se [právnická osoba] zavázala splatit ve 24 splátkách s úrokem s tím, že první splátka je splatná k okamžiku poskytnutí úvěru (důkaz smlouvou o úvěru [číslo] z 9. 1. 2017, všeobecnými obchodními podmínkami, splátkovým kalendářem; dle čl. 2 smluvní strany ujednaly, že žalobkyně finanční prostředky rezervuje a že finanční prostředky společnost obdrží po splnění sjednaných podmínek). V době podpisu smlouvy o úvěru [číslo] byl jednatelem [právnická osoba] [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] byla jednatelkou [právnická osoba] do 8. 4. 2015 (důkaz výpisem z obchodního rejstříku). Dne 9. 1. 2017 žalobkyně a [právnická osoba] podepsaly dohodu o způsobu vyplnění blankosměnky k zajištění smlouvy o úvěru [číslo] z 9. 1. 2017 a dohodu o způsobu vyplnění blankosměnky podepsal jako avalista [jméno] [příjmení] (důkaz dohodou o způsobu vyplnění blankosměnky z 9. 1. 2017). Dne 9. 1. 2017 [právnická osoba] vystavila k zajištění smlouvy o úvěru [číslo] blankosměnku a jako avalista ji podepsal [jméno] [příjmení] (důkaz blankosměnkou z 9. 1. 2017; tj. [právnická osoba] vystavila blankosměnku, která se stává směnkou až vyplněním, čímž vznikají směnečná práva se zpětnými účinky /ex tunc/). Dne 13. 1. 2017 žalobkyně dala příkaz k úhradě 786 375 Kč na účet [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] (důkaz příkazem k úhradě z 13. 1. 2017). [příjmení] částku 786 375 Kč na účet [právnická osoba] připsala 16. 1. 2017 (důkaz zprávou na čl. 75, 78 spisu). Žalobkyně na blankosměnku vyplnila datum splatnosti 6. 11. 2017 a částku 1 428 965 Kč (důkaz vyplněnou blankosměnkou). Dne 17. 1. 2018 žalobkyně proti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] podala žalobu s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu s ohledem na vyplněnou blankosměnku s datem splatnosti 6. 11. 2017 (důkaz žalobou podanou u Městského soudu v Praze zapsaná pod sp. zn. [spisová značka]). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 4. 2018, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moc 23. 5. 2018 a vykonatelnost 29. 5. 2018, žalovaným [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] uložil, aby zaplatili žalobkyni 949 881 Kč, 6 % úrok ročně z částky 949 881 Kč od 7. 11. 2017 do zaplacení, 3 166,27 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 47 949 Kč (důkaz rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018, č. j. [číslo jednací]).

9. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v [právnická osoba] působil od ledna 2016 do konce listopadu 2016. [příjmení] např. knihu faktur, vyplácel brigádníky, přijímal peníze od prodejců ze stánků. Žalovanou i [jméno] [příjmení] denně seznamoval e-mailem o finančních prostředcích. V době, kdy do [právnická osoba] přišel, byl jediným majitelem a jednatelem [jméno] [příjmení], který neuměl česky, a proto, i když ve [právnická osoba] [anonymizováno] pracoval, vše spojené s řízením společnosti měla na starosti žalovaná a tuto činnost v [právnická osoba] vykonávala a to i v době, kdy v listopadu 2016 ze společnosti odešel. Po dobu, kdy v [právnická osoba] působil, se na chodu společnosti podílela žalovaná, např. vedla skladový program, předávala podklady účetnímu (svědek založil do spisu s rukou psaným rozpisem práce pro něho a žalovanou). V době, kdy v [právnická osoba] působil, tak společnosti poskytl půjčky 2 x 100 000 Kč [právnická osoba] mu zůstala dlužná faktury za práci, kterou pro [právnická osoba] vykonal a Obvodní soud pro Prahu 10 o jeho nárocích rozhodl rozsudkem z 8. 11. 2017 ve sporu sp. zn. [spisová značka]. I přes vydaný rozsudek od [právnická osoba] žádnou částku neobdržel. V průběhu působení v [právnická osoba] zjistil, že společnost je mínusová. [příjmení] [jméno] [příjmení] opatření. Jedním z nich bylo zjištění, zda by [právnická osoba] [právnická osoba] neposkytla úvěr, nakonec zjistil, že [jméno] [příjmení] a žalovaná byli u [právnická osoba] úvěr předjednat.

10. Dne 11. 4. 2017 Ing. [příjmení] [příjmení] podal proti [právnická osoba] žalobu o zaplacení 497 694,05 Kč s příslušenstvím za dluh ze smlouvy o půjčce z 1. 2. 2016 (100 000 Kč), za dluh ze smlouvy o půjčce z 18. 2. 2016 (100 000 Kč) a za dluh za poskytování organizačního a manažerského poradenství v období leden až říjen 2016 (důkaz žalobou ze spisu sp. zn. [spisová značka]). [právnická osoba] soud zavázal k zaplacení rozsudkem pro uznání ze dne 13. 9. 2017, č. j. [číslo jednací], který byla právní moc 8. 11. 2017 (důkaz rozsudkem ze dne 13. 9. 2017, č. j. [číslo jednací]).

11. Z výpovědi žalované soud zjistil, že Ing. [příjmení] [příjmení] do [právnická osoba] přišel začátkem roku 2016 (to soud shledal v souladu s výpovědí Ing. [anonymizováno], který vypověděl, že do společnosti přišel v lednu 2016). Dále žalovaná ve výpovědi tvrdila, že ve společnosti přestala působit začátkem roku 2016, kdy agendu, včetně skladového programu, předala Ing. [příjmení] a že ve společnosti nadále působila pouze jako poradkyně, když si Ing. [příjmení] s něčím nevěděl rady, a udělala nějakou administrativu (výpověď žalované, že ve společnosti přestala působit začátkem roku 2016, vyvrátila výpověď Ing. [příjmení], když z jeho výpovědi vyplynulo, že [jméno] [příjmení] neuměl česky, a proto, i když ve [právnická osoba] [anonymizováno] pracoval, vše spojené s řízením společnosti měla na starosti žalovaná a takto to bylo i v listopadu 2016, kdy ze společnosti odešel; nebylo možné přehlédnout, že žalovaná měla dispoziční oprávnění k účtu společnosti až do 10. 3. 2017).

12. Žalovaná a [jméno] [příjmení] měli ve společném jmění manželů rodinný dům [adresa] stojící na pozemku parcelní [číslo] pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha (důkaz výpisem z katastru nemovitostí k datu 1. 11. 2016). Kupní smlouvu na rozestavěný rodinný dům žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli 11. 4. 2012 (důkaz kupní smlouvou z 11. 4. 2012 s prodávajícím [právnická osoba]). Kupní smlouvu na pozemky žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli 11. 4. 2012 (důkaz kupní smlouvou z 11. 4. 2012 s prodávajícím [anonymizováno] domy [právnická osoba]). Dne 27. 8. 2014 žalovaná podala návrh na opatrovnickou úpravu k nezletilé dceři pro dobu před a pro dobu po rozvodu manželství (důkaz návrhem z 26. 8. 2014, který Obvodní soud pro Prahu 10 převzal 27. 8. 2014; sp. zn. [spisová značka]). Dne 17. 10. 2014 [ulice] část [obec a číslo] provedla šetření ohledně nezletilé [jméno] [jméno] [příjmení] v místě jejího bydliště. Při osobním pohovoru s nezletilou [příjmení] část [obec a číslo] zjistila, že nezletilá je informována o situaci v rodině, že má nekomplikovaný vztah k rodičům, že se s otcem bude vídat dle vzájemné dohody, že jí matka v kontaktu s otcem podporuje a nechce jim bránit, ona i matka o otci hovoří s úctou a porozuměním. [ulice] část [obec a číslo] uvedla, že matka nezletilé pracuje ve [právnická osoba] s. r. o. s čistou měsíční mzdou ve výši 16 000 Kč (důkaz zprávou z 17. 10. 2014). Právní zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 21. 12. 2014 [jméno] [příjmení] napsal dopis, ve kterém předestřel body návrhu dohody o vypořádání společného jmění manželů (důkaz dopisem z 21. 12. 2014). Žalovaná ve výpovědi v opatrovnickém řízení 19. 5. 2015 vypověděla, že k ukončení společné domácnosti s [jméno] [příjmení] došlo v lednu 2015, kdy se [jméno] [příjmení] ze společné domácnosti odstěhoval. [jméno] [příjmení] jí slíbil, že v rámci vypořádání SJM na ní převede dům s pozemky a bude jí finančně vypomáhat s placením hypotéky. [příjmení] [jméno] [příjmení] žalovaná uvedla, že se spolupodílí pravidelně na nákladech na nezl. dceru i na mimořádných nákladech na ní, od ledna 2015 jí hradí výživné ve výši 10 000 Kč/měsíc (důkaz protokolem o jednání, ve kterém žalovaná neuvedla, že by jí [jméno] [příjmení] nějakým způsobem týral). [jméno] [příjmení] při výpovědi před soudem 19. 5. 2015 v rámci opatrovnického řízení vypověděl, že pracuje jako jednatel v [právnická osoba], kde zaměstnává manželku (žalovanou v souzené věci), další 3 zaměstnance a brigádníky, že nezná mzdové náklady, neboť o to se stará manželka. [příjmení] zařizuje provozní záležitosti ve firmě. Od manželky se odstěhoval, když nechtějí zachovat partnerský vztah, a žije v pronajatém bytě. S nezl. dcerou a manželkou zachovává velmi dobré přátelské vztahy (důkaz protokolem o jednání). [jméno] [příjmení] a žalovaná při jednání opatrovnického soudu učinili nesporným, že nezletilá má být svěřena do péče matky a že [jméno] [příjmení] je připraven v rámci vypořádání SJM převést na žalovanou dům (důkaz protokolem o jednání). Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 19. 5. 2015, č. j. [číslo jednací], schválil dohodu žalované a [jméno] [příjmení], že jejich dcera se pro dobu do i po rozvodu svěřuje do péče matky s povinností otce platit měsíčně výživné 20 000 Kč (důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 z 19. 5. 2015, č. j. [číslo jednací]). Obvodní soud pro Prahu 10 manželství žalované a [jméno] [příjmení], které uzavřeli 31. 5. 2002, rozvedl 14. 11. 2016, resp. dnem 13. 2. 2017 dle § 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 11. 2016, č. j. [číslo jednací]; právní moc 13. 2. 2017, když rozsudek soudní tlumočník přeložil do arabštiny; návrh na rozvod manželství [celé jméno žalované] podala 20. 7. 2016 – důkaz návrhem ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 5 C 229/2016). Dne 10. 11. 2016 žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů, kterou do výlučného vlastnictví žalované přešel rodinný dům [adresa] nacházející se na pozemku parcelní [číslo] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha (důkaz dohodou o vypořádání společného jmění manželů s datem 10. 11. 2016; podpisy žalované a [jméno] [příjmení] byly úředně ověřeny 14. 11. 2016). Dohoda o vypořádání společného jmění manželů z 10. 11. 2016 ohledně rodinného domu [adresa] nacházejícího se na pozemku parcelní [číslo] pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha, nabyla právní účinky zápisem v katastru nemovitostí k 21. 2. 2017 (důkaz výpisem z katastru nemovitostí k datu 1. 8. 2017). Dne 3. 8. 2017 žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů, kterou do výlučného vlastnictví žalované přešel pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha (důkaz dohodou o vypořádání společného jmění manželů s datem 3. 8. 2017; podpisy žalované a [jméno] [příjmení] byly úředně ověřeny 3. 8. 2017). Dohoda o vypořádání společného jmění manželů z 3. 8. 2017 ohledně pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha, nabyla právní účinky zápisem v katastru nemovitostí k 4. 8. 2017 (důkaz výpisem z katastru nemovitostí k datu 15. 12. 2017).

13. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], praktické lékařky žalované, soud zjistil, že žalovanou ošetřila 1. 4. 2014 s vystavením pracovní neschopenky do 15. 4. 2014 v souvislosti s tím, že žalovaná přišla do ordinace ve špatném psychickém stavu v souvislosti s očekávaným rozvodem manželství. Neschopnost ukončila na žádost žalované. Žalované předepsala půlku [anonymizováno], aby žalovaná mohla spát, a antidepresivum [anonymizováno]. Zjistila u ní diagnózu kachexie, tj. úbytek na váze v důsledku nechutenství a stresu a diagnózu deprese, která mohla být důsledkem psychického [anonymizováno] a vyhrožování manželem žalované.

14. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], psychiatričky žalované, soud zjistil, že poprvé jí žalovaná vyhledala v březnu 2017 se silnými úzkostnými stavy. Stanovila u žalované [anonymizováno] diagnózu, když žalovaná byla tři až čtyři roky traumatizována ze strany manžela, ze strany manžela se stala obětí domácího násilí. Žalovaná se v letech 2014, 2016 několikrát zhroutila, což zjistila ze zpráv linky Bílý kruh bezpečí a ze zpráv [anonymizováno], které si žalovaná přinesla.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je sousedkou žalované a zná jí 8 let. Žalovaná se [jméno] [příjmení] bála, neboť byl agresivní. I ona se ho bála. Byla přítomna jeho psychických útoků na žalovanou a jejich dceru. Chtěla volat i policii, ale žalovaná nechtěla. Před 4 až 5 lety volala na linku bezpečí. V únoru 2017, když jí žalovaná volala, zajistila, že žalovaná bydlela nějakou dobu u pí. [příjmení]. Kontaktovala i Ing. [jméno] [příjmení], který se postaral o psa, kterého [jméno] [příjmení] v domě nechal. [jméno] [příjmení] v domě před rokem 2017 nějakou dobu nebydlel (svědkyně nevěděla, kdy se [jméno] [příjmení] z domu odstěhoval). Žalovaná měla firmu, ve které jí nějakou dobu pomáhala prodávat oříšku na trhu, kterou převedla na [jméno] [příjmení] (blíže se k tomu svědkyně, jakož i finanční situaci žalované, nevyjádřila).

16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] poznala ještě předtím, než se žalovanou uzavřel manželství. Od počátku měla dojem, že ze strany žalované nebylo dobré s [jméno] [příjmení] manželství uzavřít, neboť měl prudkou povahu, určité názory a byl velmi nezodpovědný. Žalovanou znala jako veselou, příjemnou osobu. V průběhu manželství žalované s [jméno] [příjmení] vypozorovala, že se žalovaná bála. Při návštěvách u ní zjistila např. rozbité okno, díru v podlaze a následně od žalované zjistila, že věci rozbil [jméno] [příjmení] při hádkách. Dva až tři roky před rozvodem manželství žalovaná neskutečně zhubla. V lednu 2017 k ní žalovaná utekla i s dcerou a bydlely u ní týden a žalované pomohla s návštěvou [ulice] kruhu bezpečí. Pak se žalovanou u domu vyměnily klíč. Asi v roce 2016 byla žalovaná rozvedená a [jméno] [příjmení] v domě předtím nežil 2 až 3 roky. O ekonomické situaci [právnická osoba] v posledních letech se se žalovanou nebavila.

17. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovanou poznal v roce 2016, kdy se se žalovanou 2x setkal a probírali otázku možné spolupráce, když on přecházel z jednoho předmětu podnikání na druhý a od paní [jméno] [příjmení], popř. [příjmení] (svědek přesně nevěděl příjmení) se dozvěděl, že žalovaná se rozvádí nebo, že je již rozvedená a že nemá práci. Se žalovanou začal fakticky spolupracovat až v roce 2017. V únoru 2017 byl svědkem, kdy se žalovaná, která měla komplikované vztahy s [jméno] [příjmení], zhroutila a odvezl jí na ošetření do [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] viděl 2x až 3x. Žádného konfliktu mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] přítomen nebyl, ale protože působil deset let v sociální oblasti, vypozoroval, že [jméno] [příjmení] se choval k žalované nadřazeně. Z doslechu od žalované a [jméno] [příjmení] se dozvěděl, že žalovaná působila ve [právnická osoba] (blíže se k tomu svědek nebyl schopen vyjádřit).

18. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalované jako její právní zástupce pomáhal s řešením opatrovnické úpravy k dceři žalované a [jméno] [příjmení], smluveného rozvodu a vypořádání společného jmění manželů pro případ smluveného rozvodu. Jednání o vypořádání společného jmění manželů mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] bylo bouřlivé, do jednání zasahovali příbuzní [jméno] [příjmení]. Žalovaná ani [jméno] [příjmení] nechtěli ustoupit. [jméno] [příjmení] si vybojoval psa, získal [právnická osoba], což bylo podmínkou, aby přistoupil na smluvený rozvod, a žalovaná získala dům. V první dohodě o vypořádání společného jmění manželů žalovaná a [jméno] [příjmení] opomenuli uvést zahradu, a proto ohledně zahrady uzavřeli druhou dohodu o vypořádání společného jmění manželů. Z domu se [jméno] [příjmení] odstěhoval ještě v průběhu manželství. Byl svědkem, když [jméno] [příjmení] žalovanou několikrát udeřil rukou do hlavy, 2x a 3x na žalované viděl roztržený ret a obočí. [jméno] [příjmení] žalovanou mlátil. Dcera žalované a [jméno] [příjmení] se žalované zastávala.

19. Dne 27. 9. 2005 prodávající Ing. [jméno] [příjmení] a žalovaná prodali JUDr. [jméno] [příjmení] obraz [jméno] [příjmení] za 100 000 USD (důkaz kupní smlouvou z 27. 9. 2005). Žalovaná 29. 9. 2011 prodala kupujícím [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bytovou jednotku [číslo] v budově [číslo] na pozemcích parc. č. 2078 [číslo], 2078 [číslo], 2078 [číslo], 2078 [číslo] v katastrálním území Záběhlice, obec Praha, za 2 250 000 Kč (důkaz kupní smlouvou z 29. 9. 2011). Dne 29. 8. 2011 [právnická osoba] s. r. o. vydala potvrzení, že žalovaná 1. 8. 2011 jako kupující složila první splátku ve výši 200 000 Kč na kupní cenu ve výši 2 190 750 Kč rodinného domu na pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha (důkaz potvrzením z 29. 8. 2011). Dne 19. 11. 2012 [právnická osoba] vyzvala žalovanou k zaplacení poslední části kupní ceny ve výši 90 750 Kč (důkaz dopisem z 19. 11. 2012). Dne 19. 11. 2012 [právnická osoba] žalovanou vyzvala k zaplacení 49 014 Kč do 10. 12. 2012 za nadstandardy a vícepráce (důkaz fakturou [číslo] z 19. 11. 2012). K 27. 11. 2020 dluh na hypotečním úvěru v poskytnuté výši 3 600 000 Kč činil 2 614 728,57 Kč (důkaz výpisem z banky z 27. 11. 2020). K 9. 2. 2017 dluh na hypotečním úvěru činil 3 058 886,28 Kč (důkaz výpisem z účtu s datem 8. 3. 2017).

20. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018, č. j. [číslo jednací], ve spojení s opravným usnesením ze dne 23. 5. 2018, č. j. [číslo jednací], podala u Exekutorského úřadu Tachov, Mgr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor exekuční návrh a že Obvodní soud pro Prahu 10 pověřením ze dne 16. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], soudního exekutora pověřil provedením exekuce. Ze zprávy z 28. 1. 2020 (čl. 177 spisu) soud zjistil, že soudní exekutor proti [právnická osoba] vede 7 exekucí, proti [jméno] [příjmení] vede 1 exekuci, že ani jeden z nich nevlastní postižitelný majetek, ani movitý, ani nemovitý, fyzicky nebyl povinný dohledán, exekutorský úřad po výzvě nekontaktoval, nic nebylo vymoženo. Ze spisů Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že v prvním spise je vedena exekuce oprávněné [jméno] [jméno] [příjmení] [příjmení] proti [jméno] [příjmení] a ve druhém spisu [anonymizováno] [právnická osoba] proti [jméno] [příjmení] (provedením exekuce byli pověřeni další dva soudní exekutoři).

21. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně v průběhu řízení získala vydáním rozsudku Městským soudem v Praze ze dne 20. 4. 2018, č. j. [číslo jednací] (právní moc 23. 5. 2018 a vykonatelnost 29. 5. 2018), vykonatelný titul pro pohledávku ve výši 949 881 Kč, ve výši 6 % úroku ročně z částky 949 881 Kč od 7. 11. 2017 do zaplacení, ve výši 3 166,27 Kč a ve výši 47 949 Kč za náklady řízení proti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] (§ 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.). Pohledávka vznikla v souvislosti se smlouvou o úvěru [číslo] s datem vyhotovení listiny 9. 1. 2017 na částku 900 000 Kč, kterou žalobkyně vyplatila na účet [právnická osoba] 13. 1. 2017 a kterou se [právnická osoba] zavázala splatit v 24 pravidelných splátkách počínaje dnem vyplacení finančních prostředků. Šetření ohledně poměrů [právnická osoba] před faktickým vyplacením peněz žalobkyně provedla 11. 1. 2017 prostřednictvím [jméno] [příjmení] a šetření se dále zúčastnili [jméno] [příjmení] (v té době jediný jednatel [právnická osoba]) a žalovaná (v té době měla dispoziční oprávnění k účtu [právnická osoba]), která [jméno] [příjmení] při šetření tlumočila. Při šetření [jméno] [příjmení] zjistil, že [právnická osoba] dlužila peníze dodavatelům (jinak řečeno, žalovaná při šetření věděla o dluzích [právnická osoba] ve vztahu k dodavatelům [právnická osoba]; Ing. [příjmení] [příjmení], který ve [právnická osoba] s. r. o. působil od ledna 2016 do konce listopadu 2016, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 13. 9. 2017, č. j. [číslo jednací], potvrdili, že [právnická osoba] měla dluhy i vůči Ing. [příjmení] v celkové výši 497 694,05 Kč s příslušenstvím, které vznikly v roce 2016 /ze 2 smluv o půjčce a z výkonu činnosti Ing. [příjmení] pro [právnická osoba], tj. v době, kdy žalovaná v [právnická osoba] působila – dle Ing. [příjmení] žalovaná v [právnická osoba] působila, když měla na starosti vše spojené s řízením společnosti). [příjmení] [jméno] [příjmení] provedl v prostorách [právnická osoba] a v místě bydliště jednatele [právnická osoba] na adrese [adresa], [obec a číslo]. Ze žádného důkazu nevyplynulo, že by žalovaná či [jméno] [příjmení] při šetření 11. 1. 2017 uvedli, že čekají na právní moc rozvodového rozsudku, že uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů.

22. Manželství žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli 31. 5. 2002. V průběhu manželství žalovaná a [jméno] [příjmení] získali do společného jmění manželů v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha, rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku parcelní [číslo] pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo]. Finančně se na zakoupení nemovitostí podílela žalobkyně penězi, které získala prodejem obrazu a prodejem bytové jednotky. Dále byly použity finanční prostředky z hypotečního úvěru, který po rozvodu manželství žalované a [jméno] [příjmení] splácela sama žalovaná. Dne 27. 8. 2014 žalovaná podala v souvislosti se zamýšleným rozvodem návrh na úpravu poměrů k dceři, která se narodila z manželství žalované a [jméno] [příjmení], a opatrovnickou úpravu Obvodní soud pro Prahu 10 provedl rozsudkem ze dne 19. 5. 2015, č. j. [číslo jednací], schválením dohody o svěření dcery do péče žalované a s vyměřením výživného [jméno] [příjmení]. Dne 21. 12. 2014 právní zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] napsal dopis, ve kterém [jméno] [příjmení] předestřel body návrhu dohody o vypořádání společného jmění manželů. Dohodu o vypořádání části společného jmění manželů (tj. domu [adresa], který je součástí pozemku parcelní [číslo] pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha). Žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli 10. 11. 2016 dohodu o vypořádání části společného jmění manželů, tj. domu a pozemku pod domem, a právní účinky dohoda nabyla 21. 2. 2017. Dne 14. 11. 2016 Obvodní soud pro Prahu vyhlásil při jednání rozsudek, kterým manželství žalované a [jméno] [příjmení] rozvedl (rozsudek nabyl právní moc 13. 2. 2017, protože soudní tlumočník musel rozsudek přeložit do arabštiny), a to dle § 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., když byly splněny podmínky pro rozvod manželství dle tohoto usnesení (byla provedena opatrovnická úpravu pro dobu po rozvodu, byla předložena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, manželství trvalo déle než 1 rok, žalovaná a [jméno] [příjmení] spolu nežili déle než 6 měsíců; dle svědkyně [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] v domácnosti se žalovanou nežil nějakou dobu před rokem 2017, dle svědkyně [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovanou v domácnosti nežil 2 až 3 roky před rozvodem manželství, žalovaná při opatrovnické úpravě uvedla, že s [jméno] [příjmení] nežila od roku 2015, [jméno] [příjmení] při výpovědi před soudem v roce 2015 vypověděl, že se odstěhoval). V průběhu opatrovnického řízení žalovaná a [jméno] [příjmení] neuváděli, že by jejich vztahy byly provázeny jakýmkoliv násilím (toto nezjistil ani orgán ochrany dítěte, který prováděl šetření o poměrech nezl. dcery žalované a [jméno] [příjmení]). Ve skutečnosti se [jméno] [příjmení] vůči žalované dopouštěl násilného jednání (tato skutečnost vyplynula z výpovědí svědkyň [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení]; [anonymizováno] problémy žalované v souvislosti s touto situací potvrdily ošetřující lékařky žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a psychiatrička MUDr. [jméno] [příjmení]). Vzhledem k tomu, že žalovaná a [jméno] [příjmení] do dohody o vypořádání společného jmění manželů, kterou předložili rozvodovému soudu, nezahrnuli pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, obec Praha, uzavřeli ohledně tohoto pozemku dohodu o vypořádání společného jmění manželů ohledně tohoto pozemku 3. 8. 2017 s právními účinky vkladu 4. 8. 2017.

23. Na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018, č. j. [číslo jednací] (právní moc 23. 5. 2018 a vykonatelnost 29. 5. 2018), žalobkyně 10. 8. 2018 podala návrh na exekuci proti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]. Exekuci na základě pověření, které vydal Obvodní soud pro Prahu 10, začal provádět soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], který dluh nevymohl, přičemž tento exekutor vede proti [právnická osoba] sedm exekucí a proti [jméno] [příjmení] jednu exekuci. Povinní nevlastní postižitelný majetek a se soudním exekutorem nekomunikují (jinak řečeno k vymožení pohledávky žalobkyně nedošlo, není postižitelný majetek). Další exekuce proti [jméno] [příjmení] jsou vedeny ve spisech Obvodního soudu [část Prahy] zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] (v obou spisech další dva soudní exekutoři).

24. Časové souvislosti: - šetření za účelem zjištění poměrů [právnická osoba] žalobkyně provedla 11. 1. 2017 ([jméno] [anonymizováno], jako jednatel [právnická osoba] a žalovaná, která byla přítomna, neinformovali žalobkyni, že čekají na právní moc rozvodového rozsudku, že uzavřeli první dohodu o vypořádání společného jmění manželů), - smlouvu o úvěru žalobkyně a [právnická osoba] podepsaly 9. 1. 2017 s faktickým vyplacením peněz 13. 1. 2017, - 9. 1. 2017 žalobkyně a [právnická osoba] (za společnost jednal jediný jednatel [jméno] [příjmení]) sjednaly dohodu o způsobu vyplnění blankosměnky, kterou podepsal jako avalista [jméno] [příjmení], - první dohodu o vypořádání společného jmění manželů žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli 10. 11. 2016 a právní účinky vkladu nastaly 21. 2. 2017, - Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 19. 5. 2015, č. j. [číslo jednací], schválil dohodu žalované a [jméno] [příjmení] o jejich dceři pro dobu do a po rozvodu (řízení bylo zahájeno 27. 8. 2014), - právní moc rozvodového rozsudku nastala 13. 2. 2017 (návrh na rozvod žalovaná podala 20. 7. 2016, jednání soud konal 14. 11. 2016), - druhou dohodu o vypořádání společného jmění manželů žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli 3. 8. 2017 a právní účinky vkladu nastaly 4. 8. 2017, - žalobkyně vyplnila 6. 11. 2017 na blankosměnku směnečnou sumu (tímto dnem blankosměnka nabyla rysů směnky a [jméno] [příjmení] se stal jako avalista směnečně zavázaným s účinky ex-tunc, tj. ke dni 9. 1. 2017), - 23. 5. 2018 nabyl právní moc rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018, č. j. [číslo jednací] (vykonatelnost 29. 5. 2018), - 10. 8. 2018 žalobkyně podala návrh na exekuci proti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] (nárok žalobkyně nebyl uspokojen, nebyl zjištěn postižitelný majetek; proti [právnická osoba] soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] vede sedm exekucí, proti [jméno] [příjmení] vede jednu exekuci; proti [jméno] [příjmení] další dva soudní exekutoři vedou exekuční řízení; jinak řečeno, žalobkyně prokázala, že nemůže svoji vykonatelnou pohledávku uspokojit z majetku [právnická osoba] a dřívějšího manžela žalované [jméno] [příjmení]), - žalobu žalobkyně podala 24. 1. 2018.

25. Dle § 737 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné (1). Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely (2).

26. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala, že svoji vykonatelnou pohledávku nemůže uspokojit z majetku [právnická osoba] a dřívějšího manžela žalované [jméno] [příjmení], žalobě soud vyhověl (obě dohody soud shledal vůči žalobkyni neúčinné).

27. Podání žaloby soud neshledal v rozporu s dobrými mravy, když nelze žalobkyni upírat právo, aby činila kroky k tomu, aby dosáhla uspokojení své vykonatelné pohledávky a to za situace, kdy žalobkyně provedla řádně šetření ohledně majetkových poměrů [právnická osoba] před poskytnutím finančních prostředků, kterého byla přítomna i žalovaná, která neupozornila žalobkyni, že je v rozvodovém řízení s [jméno] [příjmení], že uzavřela s [jméno] [příjmení] první smlouvu o vypořádání společného jmění manželů. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, jak vypadalo soužití žalované a [jméno] [příjmení], jaké výlučné finanční prostředky žalovaná použila na získání nemovitostí, zda hypoteční úvěr sama splácí.

28. Pokud žalovaná odkazovala na § 732 zákona č. 89/2012 Sb., jehož smyslem je stanovit omezení postihu majetku náležejícího do společného jmění manželů (tak, aby byl více ochráněn manžel, kterému dluh nenáleží, tedy ten z manželů, který dluh nepřevzal, resp. na jeho straně není příčina vzniku takového dluhu) dospěl soud k závěru, že s ohledem na povahu žaloby nebylo možné k tomuto ustanovení v daném řízení přihlédnout, když ustanovení řeší problematiku, v jakém rozsahu bude možné postihnout majetek a to až v rámci případného exekučního řízení (jinak řečeno ve vazbě na procesní úpravu vykonávacího a exekučního řízení). Jak uvedl odvolací soud ve svém zrušujícím rozhodnutí, předpokladem relativní neúčinnosti dohody o vypořádání společného jmění je prokázání skutečnosti, že žalobkyně se nemůže uspokojit z majetku hlavních dlužníků, tj. [právnická osoba] s. r. o. či dřívějšího manžela žalované, a tudíž jsou vůči ní předmětné dohody neúčinné (to že se žalobkyně nemohla uspokojit z majetku [právnická osoba] či dřívějšího manžela žalované také žalobkyně prokázala, když v rámci exekučního řízení exekutor nezjistil postižitelný majetek).

29. Spornou skutečnost nebyly schopny prokázat rozhodnutí Ministerstva vnitra z 6. 8. 2018, vyrozumění o zahájení exekuce, daňová přiznání žalované. Důkaz zprávou z 15. 2. 2019 ve vztahu k vymáhání výživného soud odmítl, neboť nemohla prokázat spornou skutečnost. Soud neprovedl výslech dcery žalované, když ta při jednání soudu 14. 3. 2019 vzala návrh na její výslech zpět. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.).

30. Dle §§ 142 odst. 1, 224 odst. 3 občanského soudního řádu žalobkyní přísluší náhrada nákladů řízení za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč a za právní zastoupení vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 9 x 2 500 Kč za hlavní úkon (převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření z 17. 8. 2018, účast při jednání soudu 30. 10. 2018, které trvalo déle než 2 hod., účast při jednání soudu 8. 1. 2019, 14. 3. 2018, 20. 8. 2019, 10. 12. 2020), 1 250 Kč za hlavní úkon (podání z 8. 2. 2019), 9 x 300 Kč režijní paušál, 376 Kč za svědečné, které soud vyplatil ze zálohy, kterou složila žalobkyně.