26 C 364/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupeného advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupené advokátem Mgr. jméno jméno příjmení sídlem adresa o určení oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Soud zamítá žalobu, kterou žalobce požadoval určení, že výpověď z nájmu bytu číslo o třech pokojích, kuchyni a příslušenství, umístěného v přízemí budovy adresa, stavbě občanského vybavení (objekt ZŠ obec obec), která je součástí pozemku parc. číslo vše v katastrálním území Petrovice, obec Praha, sepsaná žalovanou dne 15. 7. 2020 a doručená žalobci dne 3. 8. 2020, je neoprávněná a tedy neplatná.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce 1. 10. 2020 podal žalobu o určení neoprávněnosti a tedy neplatnosti výpovědi z nájmu bytu uvedeného v I. výroku. V žalobě uvedl, že byt užíval na základě nájemní smlouvy z 24. 2. 1995 uzavřené na dobu neurčitou. Pro žalovanou od května 1989 do března 2011 vykonával práci školníka. Pracovní poměr u žalované skončil 31. 3. 2011 z důvodu nadbytečnosti. Po skončení pracovního poměru ho žalovaná nevyzvala k vyklizení bytu a nepodala návrh na přivolení soudu s výpovědí nájmu dle § 711a zákona č. 40/1964 Sb. Nájem služebního bytu zanikl uplynutím 2 let od doby, kdy pro žalovanou přestal vykonávat práce (§ 710 odst. 5 zákona č. 40/1964 Sb.). Byt v dobré víře užíval od března 2013 do června 2020, kdy v tomto období pro žalovanou vykonával práce na základě dohody mimo pracovní poměr. Dne 3. 8. 2020 od žalované obdržel výpověď dle § 2288 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2014 Sb. s tím, že žalovaná byt potřebuje pro nového zaměstnance. Dne 26. 8. 2020 vznesl proti výpovědi námitky. Výpověď je neplatná, a) když nájem služebního bytu zanikl dle § 710 odst. 5 zákona č. 40/1964 Sb. uplynutím 2 let, kdy přestal práci školníka pro žalovanou vykonávat, tj. k 31. 3. 2013, b) tím, že byt užíval i po skončení nájmu (4/ 2013 až doposud), hradil sjednané nájemné a žalovaná nájemné bez výhrad přijímala a až do doručení výpovědi z nájmu nevznesla proti užívání bytu žádné námitky, došlo v souladu s § 676 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. k obnově nájemní smlouvy za týchž podmínek, za jakých byla původně sjednána, c) nájemní vztah lze považovat za uzavřený i dle § 2238 zákona č. 89/2012 Sb., dle kterého se nájemní smlouva považuje za uzavřenou, užívá-li nájemce v dobré víře byt po dobu nejméně tří let, d) potřebu bytu pro jiného zaměstnance nelze podřadit pod ust. § 2288 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., e) podmínky zániku nájmu služebního bytu jsou upraveny v § 2298 zákona č. 89/2012 Sb.

2. Žalovaná sporovala, že by výpověď z nájmu bytu byla neplatná. Žalobu žalobce podal opožděně.

3. V řízení soud zjistil, že účastníci 24. 2. 1995 uzavřeli k bytu nájemní smlouvu s tím, že jde o nájem služebního bytu pro ubytování školníka (důkaz nájemní smlouvou z 24. 2. 1995). Dne 10. 12. 2010 žalovaná dle § 52 písm. c) zákoníku práce dala žalobci výpověď z pracovního poměru s dvouměsíční výpovědní lhůtou z důvodu reorganizace školy – zrušení pracovního místa; práci školníka-údržbáře a topiče bude vykonávat jiný pracovník školy (důkaz výpovědí z 10. 12. 2010). Ve dnech 1. 3. 2011, 31. 12. 2011, 31. 12. 2012, 30. 12. 2014, 31. 12. 2015, 29. 6. 2016, 31. 12. 2016, 30. 6. 2017, 31. 12. 2018 žalovaná se žalobcem uzavřela dohody o pracovní činnosti na úklid tělocvičen a zajištění jejich provozu na období od 1. 3. 2011 do 30. 6. 2011, od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012, od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015, od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 vždy v rozsahu 4 hod. denně, tj. 20 hod. týdně (důkaz dohodami o pracovní činnosti z 1. 3. 2011, 31. 12. 2011, 31. 12. 2012, 30. 12. 2014, 31. 12. 2015, 29. 6. 2016, 31. 12. 2016, 30. 6. 2017, 31. 12. 2018). Dne 29. 5. 2020 žalovaná svému právnímu zástupci sdělila, že od 1. 8. 2020 nastupuje na pozici zástupce ředitele a částečně školníka Mgr. jméno příjmení s tím, že mu žalovaná nabídne byt, když Mgr. příjmení očekává narození třetího dítěte a bydlí v malém bytě v centru obec (důkaz emailem z 29. 5. 2020). Dne 3. 8. 2020 žalobce od žalované převzal výpověď z nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že pro ni přestal vykonávat práci školníka a byt potřebuje k uspokojení bytové potřeby pracovníka, který pro ni bude vykonávat práci spojenou mimo jiné se zajišťováním provozu objektu školy (důkaz výpovědí s datem 15. 7. 2020 s doručenkou s datem převzetí žalobcem 3. 8. 2020). Dne 26. 8. 2020 žalobce proti výpovědi podal námitky (důkaz dopisem z 26. 8. 2020). Od 1. 8. 2020 se zaměstnancem žalované stal Mgr. jméno příjmení (důkaz zprávou na čl. 48 spisu. Z výpovědí svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že první nabídku mu učinila žalovaná na podzim 2019 a že by chtěli spolupracovat, se definitivně se žalovanou dohodli na začátku roku 2020. V předchozím zaměstnání oznámil, že v květnu dá výpověď, aby od 1. 8. 2020 mohl nastoupit k žalované (dle zprávy ČSSZ Mgr. příjmení do zaměstnání nastoupil do 1. 8. 2020). Nástup do zaměstnání k žalované byl ovlivněn tím, že mu žalovaná nabídla byt, když očekával narození třetího dítěte, měl dvě děti a bydlel v bytě 2 + 1. Pracovní poměr uzavřel na práci učitele. Před vlastním uzavřením smlouvy jednal se žalovanou, že by také vykonával údržbářské práce a že by toto řešili uzavřením dohodu, nicméně k uzavření této dohody nedošlo, ačkoliv práce spojené se zahradou, pronájmem tělocvičen, organizací údržbářských prací vykonává a je za to příležitostně odměňován.

4. Dle shora uvedeného nájemní vztah mezi účastníky vznikl 24. 2. 1995 dle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném k datu uzavření nájemní smlouvy, a ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b), odst. 2 zákona č. 102/1992 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření nájemní smlouvy, šlo o nájem služebního bytu. Žalobce pro žalovanou vykonával práci školníka a to do uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty dle výpovědi žalované z 10. 12. 2010 dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tj. pro nadbytečnost z důvodu reorganizace školy (pracovní poměr žalobce u žalované skončil 31. 3. 2011). Následně žalobce práce pro žalovanou vykonával v obdobích od 1. 3. 2011 do 30. 6. 2011, od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012, od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015, od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 vždy v rozsahu 4 hod. denně, tj. 20 hod. týdně, na základě dohod o pracovní činnosti z 1. 3. 2011, 31. 12. 2011, 31. 12. 2012, 30. 12. 2014, 31. 12. 2015, 29. 6. 2016, 31. 12. 2016, 30. 6. 2017, 31. 12. 2018. Dne 3. 8. 2020 žalobce od žalované převzal výpověď z nájmu bytu s odkazem na § 2288 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že pro ni přestal vykonávat práci školníka a byt potřebuje k uspokojení bytové potřeby pracovníka, který pro ni bude vykonávat práci spojenou mimo jiné se zajišťováním provozu objektu školy. Žalobce byt užívá nepřetržitě od roku 1995 na základě nájemní smlouvy z 24. 2. 1995. Od 1. 8. 2020 se zaměstnancem žalované stal Mgr. jméno příjmení, kterému žalovaná před uzavřením pracovní smlouvy přislíbila sporný byt. Mgr. příjmení začal od 1. 8. 2020 u žalované pracovat jako učitel (pracuje u ní do současné doby) a dále se nad rámec uzavřené pracovní smlouvy podílí na chodu školy (např. ohledně zahrady, pronájmu tělocvičen).

5. Dle § 710 odst. 5, 6 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 24. 5. 2011, přestane-li nájemce bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto práce, změní se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal práce pro pronajímatele vykonávat (5). Za vážný důvod na straně nájemce se považuje zejména splnění podmínek pro přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, skutečnost, že nájemce nemůže podle lékařského posudku vykonávat sjednanou práci a pronajímatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, nebo skončení pracovního poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn (6).

6. Pokud pracovní poměr žalobce u žalované skončil pro nadbytečnost z důvodu reorganizace školy k 31. 3. 2011, od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž přestal pro žalovanou vykonávat práce, tj. od 1. 4. 2011 se nájem bytu změnil na nájem na dobu neurčitou při zachování charakteru služebního bytu.

7. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

8. Pokud se nájem bytu dnem 1. 4. 2011 změnil na nájem bytu na dobu neurčitou a pracovní poměr žalobce u žalované zanikl před 1. 1. 2014 (zanikl k 31. 3. 2011), dospěl soud k závěru, že žalovaná, pokud chtěla přivodit skončení nájemního vztahu, musela žalobci dát výpověď z nájmu bytu. Výpověď žalovaná učinila dopisem z 15. 7. 2020, který žalobce převzal 3. 8. 2020, s výpovědním důvodem, že byt žalovaná potřebuje pro jiného zaměstnance.

9. Dle § 2288 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

10. Soud shledal, že výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb. byl dán, když byt žalovaná potřebovala pro zaměstnance Mgr. příjmení, který u žalované začal pracovat od 1. 8. 2020 (skutečnost podřaditelná pod jiný obdobně závažný důvod). Proto soud žalobu zamítl při posouzení včasnosti podání žaloby dle § 2290 zákona č. 89/2012 Sb., dle kterého nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla (výpověď žalobce převzal 3. 8. 2020 a žalobu podal 1. 10. 2020). S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že na souzený případ nebylo možné aplikovat ust. § 2298 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb.

11. Návrh na provedení dalších důkazů soud zamítl, když provedené důkazy umožnily věc rozhodnout. Z téhož důvodu soud další důkazy neprovedl.

12. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a contrario žalované přísluší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení 4 x 2 500 Kč za hlavní úkon (převzetí věci, sepis vyjádření, účast při jednání soudu 22. 7. 2021, 17. 2. 2022), 4 x 300 Kč režijní paušál vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, které bude mít náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (v odvolání musí být vedle obecných náležitostí /§ 42 odst. 4/ uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu /odvolací důvod/ a čeho se odvolatel domáhá /odvolací návrh/). Dle § 205 odst. 2 občanského soudního řádu odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem, c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a), g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesplní-li ten, komu toto rozhodnutí ukládá povinnost tuto povinnost, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.