26 C 429/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem anonymizováno číslo , obec a číslo o vypořádání stavby na cizím pozemku a o zřízení věcného břemene

I. Soud zamítá žalobu, kterou žalobkyně žádala přikázání do svého výlučného vlastnictví pozemek parc. [číslo] o výměře 91 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) zapsaný na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , katastrální území Strašnice, obec Praha.

II. Soud zamítá žalobu, kterou žalobkyně požadovala zřízení nezbytné cesty jako služebnosti v její prospěch a každého vlastníka stavby č. evidenční [anonymizováno], která se nachází na pozemku parc. [číslo] o výměře 91 m2 (list vlastnictví [číslo]) a je zapsána listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , katastrální území Strašnice, obec Praha, spočívající v právu cesty přes zatížený pozemek a to chůze a jízdy přes pozemky parcelní [číslo] o výměře 318 m2 a parcelní [číslo] o výměře 1696 m2 zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], katastrální území Strašnice, obec Praha.

III. Soud zamítá žalobu v části, kdy žalobkyně uvedla, že věcné břemeno k pozemku parcelní [číslo] o výměře 1696 m2 zapsanému na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , katastrální území Strašnice, obec Praha, se zřizuje bezúplatně. Za věcné břemeno k pozemku parc. [číslo] o výměře 318 m2 zapsanému na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , katastrální území Strašnice, obec Praha, je žalobkyně povinna poskytovat žalované náhradu ve výši 1 500 Kč měsíčně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně požadovala, aby soud přikázal do jejího vlastnictví pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Strašnice, obec Praha (dále soud neuvádí katastrální území), s náhradou pro žalovanou ve výši stanovené znaleckým posudkem, když na základě usnesení o příklepu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], Exekutorský úřad Frýdek Místek, č. j. [číslo jednací], z 30. 3. 2020, se stala vlastníkem stavby č. ev. [anonymizováno], která se nachází na pozemku par. [číslo] o výměře 91 m2, jehož vlastníkem je žalovaná. Dále žalobkyně požadovala zřízení služebnosti nezbytné cesty k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] ve vlastnictví žalované s tím, že věcné břemeno k pozemku parc. [číslo] se zřizuje bezúplatně a věcné břemeno k pozemku parc. [číslo] se zřizuje za úplatu ve výši 1 500 Kč měsíčně, když ke stavbě č. ev. [anonymizováno] nemá přístup, než přes pozemky žalované.

2. Žalovaná nečinila sporným způsob nabytí stavby č. ev. [anonymizováno] žalobkyní a vlastnictví pozemků tvrzených žalobkyní. Žalovaná sporovala, že by soud mohl pozemek pod stavbou č. ev. [anonymizováno] přikázat do vlastnictví žalobkyně, sporovala možnost zřídit služebnost nezbytné cesty. Stavebník neměl k užívání pozemku pod stavbou v době její výstavby právní titul, šlo o stavbu nepovolenou, žalobkyně věděla v době dražby, že stavba č. ev. [anonymizováno] je na cizím pozemku a že ke stavbě č. ev. [anonymizováno] by byl možný přístup pouze přes pozemek v jejím vlastnictví, k pozemku parc. [číslo] žalovaná uvedla, že jde pozemek, na kterém je komunikace [ulice].

3. S ohledem na vyjádření žalované soud vyšel z toho, že žalovaná je vlastnicí pozemků parc. [číslo] (na kterém se nachází stavba č. ev. 94 ve vlastnictví žalobkyně), parc. [číslo] o výměře 1696 m2 a parc. [číslo] o výměře 318 m2 a že žalobkyně stavbu č. ev. 94 nabyla na základě usnesení o příklepu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno], Exekutorský úřad Frýdek [město], č. j. [číslo jednací], z 30. 3. 2020 (právní moc 17. 4. 2020, právní účinky zápisu k 8. 7. 2020; vlastník před žalobkyní [jméno] [příjmení], [datum narození]).

4. K pozemku parc. [číslo] o výměře 1696 m2 soud zjistil, že jde o místní komunikaci III. střídy – ulice [ulice] (důkaz rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy z 1. 11. 1999 o zařazení pozemních komunikací). K pozemku parc. [číslo] nebylo zřízeno žádné věcné břemeno (důkaz znaleckým posudkem z 8. 8. 2019; ve znaleckém posudku pro účely dražby bylo výslovně uvedeno, že ke stavbě ev. [číslo] je přístup přes pozemek jiného vlastníka, umístění stavby a ani přístup není nejsou právně ošetřeny, např. věcným břemenem nebo nájemní smlouvou).

5. Spornou otázkou bylo, zda soud může žalobkyni přikázat do vlastnictví pozemek parc. [číslo] pod stavbou č. ev. 94, který je ve vlastnictví žalované, zda soud může zřídit služebnost k pozemkům parc. [číslo] o výměře 1696 m2 a parc. [číslo] o výměře 318 m2.

6. V řízení soud provedl důkazy a učinil z nich zjištění: - dopis z 3. 1. 1996 – Obvodní úřad městské části [obec a číslo] [jméno] [příjmení] sdělil, že stavbu nouzového rodinného domku ev. [číslo] na pozemku parc. [číslo] povolil Magistrát hl. m [obec] 16. 9. 1947 pod [číslo jednací] (obsah tohoto dopisu ohledně„ povolení stavby“ soud shledal v rozporu s výměrem z [datum rozhodnutí], č. j. III [číslo], kde bylo výslovně uvedeno, že neschválený plán bude [jméno] [příjmení] vrácen na vyžádání po nabytí právní moci výměru z [datum rozhodnutí], č. j. III [číslo], kterým [jméno] [příjmení] Magistrát hl. m. Prahy udělil lhůtu k odstranění domku do 30. 6. 1950, když stavba nebyla povolena), - výměr Magistrátu hl. m. Prahy z 1. 6. 1948, č. j. III [číslo] - [datum rozhodnutí] Magistrát hl. m. Prahy zamítl žádost [jméno] [příjmení] o dodatečné povolení stavby nouzového rodinného domku na pozemku č. kat. [číslo] v [obec] XX.- [část obce] z důvodu, že regulační plán z 18. 1. 1938 předepisuje nezastavitelnost pozemku; současně Magistrát hl. m. Prahy stanovil [jméno] [příjmení] lhůtu k odstranění domku do 30. 6. 1950 a uvedl, že neschválený plán mu vrátí na požádání, až výměr nabude právní moc, - žádost z 4. 5. 1951 - 7. 5. 1951 Obvodní národní výbor v [obec a číslo] přijal žádost [jméno] [příjmení] z 4. 5. 1951 o dodatečné schválení již postaveného provizorního domku na pozemku č. kat. [číslo] v [obec] XX.- [část obce] (na této žádosti byl podpis sousedů), - protokol z 8. 12. 1953, sp. zn. [číslo jednací] 11. 1953 zemřel [jméno] [příjmení], [datum narození]; předmětem vypořádání v rámci dědictví byl nouzový domek ev. [číslo] postavený na pozemku [jméno] [příjmení], - protokol z prosince 1953 ze spisu sp. zn. [spisová značka] – v rámci dědického řízení po zůstaviteli [jméno] [příjmení] pozůstalí prohlásili na státním notářství, že nouzový domek č. ev. 94 [jméno] [příjmení] postavil v roce 1948 a 1949 (toto prohlášení pozůstalých soud shledal v rozporu s odhadem, který znalec [jméno] [příjmení] zpracoval na základě pokynu státního notářství v rámci dědického řízení, když v něm bylo uvedeno, že stavební povolení k domku č. ev. 94 nebylo dáno a výměrem magistrátu [číslo jednací], D 22 p [číslo] – J. [příjmení] z 1. 7. 1947 bylo nařízeno prováděnou stavbu domku ihned zastavit a [jméno] [příjmení] neposlechnul a domek přes zákaz postavil, nový výměr magistrátu [číslo jednací] z 1. 6. 1948 nařídil domek odstranit nejdéle do 30. 6. 1950 s tím, že [jméno] [příjmení] může domek do této doby užívat), - odhad znalce [jméno] [příjmení] – odhad znalec [jméno] [příjmení] zpracoval na základě pokynu státního notářství v rámci dědického řízení po zůstaviteli [jméno] [příjmení] a bylo v něm uvedeno, že stavební povolení k domu č. v. 94 nebylo dáno a výměrem magistrátu [číslo jednací], D 22 p [číslo] – J. [příjmení] z 1. 7. 1947 bylo nařízeno prováděnou stavbu domku ihned zastavit a [jméno] [příjmení] neposlechnul a domek přes zákaz postavil, nový výměr magistrátu [číslo jednací] z 1. 6. 1948 nařídil domek odstranit nejdéle do 30. 6. 1950 s tím, že [jméno] [příjmení] může domek do této doby užívat, - protokol z 18. 2. 1954, sp. zn. [spisová značka] - dědictví po [jméno] [příjmení] nabyli 1/2 manželka [jméno] [příjmení] a každý 1/4 [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]; ohledně nouzového domku ev. [číslo] bylo uvedeno, že stojí na cizím pozemku a je knihovně nevyznačený; v protokolu bylo uvedeno, že nouzový domek ev. [číslo] je postavený na pozemku vlastnický patřící [jméno] [příjmení], že stavební právo pro domek zřízeno nebylo a zůstavitel pouze á conto trhové smlouvy, kterou hodlal s p. [příjmení] uzavřít, dal jako zálohu 5 000 st. měny, tudíž v nově měně Kč 1 000, - rozhodnutí z 25. 6. 1959, [číslo jednací] - 25. 6. 1959 ONV [obec a číslo] udělil dle § 1 zákona č. 65/1951 Sb., o převodech nemovitostí a o pronájmech zemědělské a lesní půdy, souhlas prodávajícímu [jméno] [příjmení] k převodu spoluvlastnického podílu nouzového domku ev. [číslo] postaveného na cizím pozemku na kupující [jméno] [příjmení] - kupní smlouva registrovaná STN v [obec a číslo] [část obce] 31. 12. 1958 - 9. 7. 1959 [jméno] [příjmení] prodala spoluvlastnický podíl nouzového rodinného domku ev. [číslo] stojícího na cizím pozemku [jméno] [příjmení], - listiny ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. [číslo jednací] 7. 1993 zemřela [jméno] [příjmení] a předmětem dědictví se stala stavba nouzového rodinného domku ev. [číslo]; při projednávání dědictví byl použit geometrický plán z 27. 11. 1995 s pozemky parc. [číslo] (ostatní plocha, ostatní komunikace), parc. [číslo] (zastavěná plocha, objekt bydlení), [číslo] (ostatní plocha, zeleň); nouzový rodinný domek ev. [číslo] nabyla pozůstalá neteř [jméno] [příjmení] na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací]; v rozhodnutí o dědictví bylo uvedeno, že nouzový rodinný domek ev. [číslo] stojí na cizím pozemku a je dosud nezapsaný), - znalecký posudek z 27. 5. 1996 - 27. 5. 1996 znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] k objednávce [jméno] [příjmení] ocenil stavbu nouzového rodinného domku ev. [číslo] postaveného na cizím pozemku, - směnná smlouvy z 3. 6. 1996 - 3. 6. 1996 [jméno] [příjmení] směnila stavbu nouzového rodinného domku ev. [číslo] s [jméno] [příjmení], [datum narození] za členský podíl [jméno] [příjmení] v bytovém družstvu Stavbař.

7. Na základě shora provedených důkazů, které soud hodnotil postupem dle § 132 občanského soudního řádu, vzal soud za prokázané, že stavět nouzový rodinný domek č. ev. 94 [jméno] [příjmení] začal před 1. 7. 1947 bez stavebního povolení, když již 1. 7. 1947 Magistrát hl. m. Prahy nařídil prováděnou stavbu zastavit (nebylo však zřejmé, v jakém stádiu rozestavěnosti nouzový rodinný domek k 1. 7. 1947 byl). [jméno] [příjmení] výzvy k zastavení stavby neuposlechl, což Magistrát hl. m. Prahy vedlo k vydání výměru z 1. 6. 1948 s výzvou k odstranění stavby do 30. 6. 1950. Nouzový rodinný domek ev. [číslo] [jméno] [příjmení] vystavěl na pozemku ve vlastnictví [jméno] [příjmení], aniž by bylo ve prospěch [jméno] [příjmení] před započetím výstavby zřízeno právo stavby (právo stavby dle zákona [číslo] ř. z., když [jméno] [příjmení] s výstavbou začal před 1. 7. 1947; zákon č. 88/1947 Sb., o právu stavby nabyl účinnosti 10. 7. 1947). Byl zřejmý úmysl [jméno] [příjmení] pozemek zakoupit od jeho vlastníka [jméno] [příjmení], když [jméno] [příjmení] jako zálohu na trhovou smlouvu zaplatil [jméno] [příjmení] 5 000 st. měny, v nově měně Kč 1 000.

8. Dle shora uvedeného soud rozhodoval za situace, kdy [jméno] [příjmení] neměl občanskoprávní titul k pozemku, na kterém stavbu nouzového rodinného domku (tj. provizorního domku) před 1. 7. 1947 začal provádět, a v době započetí výstavby o tom věděl, když předpokládal, že s [jméno] [příjmení] uzavře trhovou smlouvu. [příjmení] [jméno] [příjmení] tedy nešlo o bezelstného stavebníka (bezelstnost stavebníka se vztahuje na jeho vědomí o vlastnictví k pozemku, nikoli na jeho mínění o souhlasu vlastníka se stavbou; § 418 o. o. z. z roku [číslo], dle kterého naopak, stavil-li někdo ze své hmoty bez vědomí a vůle vlastníkovi na půdě cizí, připadne stavení vlastníkovi půdy. Stavitel poctivý může žádati náhradu nákladů nutných a užitečných; ke staviteli nepoctivému jest se zachovati jako k jednateli nezmocněnému. Věděl-li vlastník půdy o stavbě a staviteli poctivému ji hned nezakázal, může žádati za půdu jen obecnou cenu.; např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] - vědomost stavebníka o tom, že stavěl na cizím pozemku, vylučuje poctivost /bezelstnost/ stavebníka ve smyslu § 418 o. o. z. z roku [číslo]).

9. Za situace, kdy u [jméno] [příjmení] nešlo o bezelstného stavebníka, nepřicházelo v úvahu, aby soud pozemek parc. [číslo] přikázal do vlastnictví žalobkyně.

10. Na pozemek parc. [číslo] nebylo možné aplikovat § 1089 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. (dle kterého kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu. Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu /1/. Soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu /2/) s ohledem na uvedené v bodech 11. až 13.

11. Dle § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (2).

12. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] z 16. 3. 2016 vyslovil právní názor, že právní režim vypořádání neoprávněných staveb, zcela zřízených na cizím pozemku před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se řídí dosavadními předpisy (zejména § 135c zákona č. 40/1964 Sb.; Nejvyšší soud ČR v bodu 17. odůvodnění uvedl, že občanský zákoník [číslo] Sb. neřeší výslovně další osudy neoprávněných staveb, vzniklých za platnosti občanského zákoníku z roku 1964, resp. i dříve. V ustanoveních přechodných a závěrečných sice pamatuje na vlastnický režim staveb na cizích pozemcích, které tu budou v době, kdy nabyl nový zákoník účinnosti, o jejich vypořádání se však nezmiňuje. Pro vypořádání neoprávněných staveb zřízených před 1. 1. 2014 není nová úprava použitelná. Nový občanský zákoník totiž vychází z toho, že„ stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku“ / § 3055 odst. 1 zákona [číslo] Toto řešení je jediné možné, jiné by bylo v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Pak jsou ovšem zjevně nepoužitelná ustanovení nového občanského zákoníku o vypořádání neoprávněné stavby, neboť ta vycházejí z opačného přístupu – vlastníkem neoprávněné stavby zřízené za platnosti nového zákoníku se má stát ze zákona vlastník pozemku, takže pokud by se měl stát vlastníkem stavebník, musel by mu ji soud přikázat. Na stávající stavby nelze užít ani pravidlo platné v případech, kdy vlastník pozemku o zřizování neoprávněné stavby věděl, avšak bez zbytečného odkladu ji nezakázal. Je tedy zřejmé, že přímá aplikace § [číslo] a násl. nepřichází /je-li celá stavba na cizím pozemku/ do úvahy. Proto vypořádání neoprávněných staveb, zřízených před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se provádí podle dosavadních předpisů /v dané věci podle § 135c obč. zák.). (ohledně rozhodnutí soud dospěl k závěru, že z něho lze přiměřeně vyjít i v souzené věci).

13. Podle § 854 zákona č. 40/1964 Sb., pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. dubnem 1964; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. dubnem 1964 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Podle § 562 zákona č. 141/1950 Sb. se ustanoveními tohoto zákona řídí, pokud není dále ustanoveno jinak, i právní poměry vzniklé před 1. 1. 1951; do tohoto dne se tyto právní poměry řídí právem dřívějším.

14. Dále soud rozhodoval za situace, kdy žalobkyně v době dražby stavby ev. [číslo] věděla, že pozemky parc. [číslo] o výměře 91 m2 (pozemek pod stavbou) a pozemek parc. [číslo] o výměře 318 m2 (pozemek obklopující stavbu) a parc. [číslo] o výměře 1696 m2 jsou ve vlastnictví žalované.

15. Co se týče pozemku parc. [číslo] z dokazování vyplynulo, že jde o místní komunikaci III. třídy – ulice [ulice], tedy komunikace podléhající režimu obecného užívání dle § 19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. Za této situace soud žalobu ohledně zřízení služebnosti spočívající v právu cesty k tomuto pozemku zamítl.

16. Co se týče pozemku parc. [číslo] Sb., tento pozemek obklopuje stavbu ev. [číslo] na pozemku parc. [číslo] jinak řečeno pouze přes tento pozemek může žalobkyně vstupovat do stavby ev. [číslo]. Tato skutečnost nebyla mezi účastnicemi v řízení sporná. S ohledem na údaje uvedené ve znaleckém posudku z 8. 8. 2019 pro účely veřejné dražby, žalobkyně věděla, že do stavby ev. [číslo] je možné se dostat pouze přes pozemek ve vlastnictví žalované parc. [číslo] že přístup přes tento pozemek do stavby ev. [číslo] není nijak právně ošetřen.

17. Povolení nezbytné cesty soudem (a to i formou služebnosti) je stanoveno v § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Dle § 1029 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (1). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (2).

18. Žalovaná proti možnosti zřídit služebnost k pozemku parc. [číslo] § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., dle kterého soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.

19. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. [spisová značka], žalobě o povolení nezbytné cesty (§ 1029 zákona č. 89/2012 Sb.) nelze vyhovět, je-li nezbytná cesta žádána pouze pro účely zhotovení stavby (§ 1022 zákona č. 89/2012 Sb.) nebo pro údržbu či obhospodařování nemovité věci v rozsahu spadajícím pod § 1021 zákona č. 89/2012 Sb.

20. Žalobkyně požadovala služebnost ve formě nezbytné cesty (chůze, jízdy) přes celý pozemek parc. [číslo]. K takto vymezenému požadavku soud dospěl k závěru, že mu nelze vyhovět, když je zřejmé, že cestu žalobkyně potřebuje pouze od branky ke vstupu do objektu. Ostatní plochu pozemku parc. [číslo] by žalobkyně mohla, např. k opravám objektu, využívat pouze s ohledem na § 1022 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Za tohoto právního názoru soud žalobu ohledně zřízení služebnosti k pozemku parc. [číslo] zamítl. Co se týče námitky žalovaná dle § § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., soud tuto námitku neshledal důvodnou i za situace, kdy žalobkyně v době dražby věděla, že ke stavbě ev. [číslo] je přístup pouze přes pozemek parc. [číslo] že přístup přes tento pozemek není právně ošetřený, když bylo nutné vycházet z toho, že šlo o již existující stavbu ev. [číslo].

21. Provedení ostatních navržených důkazů soud zamítl, když provedené důkazy umožnily věc rozhodnout. Usnesení z 27. 3. 2020 soudního exekutora se vztahovalo k dražbě, která nebyla mezi účastnicemi sporná. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.

22. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a contrario žalované přísluší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení 4 x 2 500 Kč za hlavní úkon (převzetí věci, odvolání z 23. 12. 2020, vyjádření k žalobě, účast při jednání soudu 12. 10. 2021), 4 x 300 Kč režijní paušál vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1 000 Kč za soudní poplatek z odvolání.