26 C 462/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně Sídlem Anonymizováno Zastoupené advokátem Jméno advokáta Sídlem Anonymizováno proti žalované:Jméno žalované., IČO IČO žalované Sídlem Anonymizováno Anonymizováno Zastoupené advokátkou Jméno advokátky Sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno o 227 119,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, 15 % úrok z prodlení p. a. z částky částka od datum do zaplacení, 15 % úrok z prodlení p. a. z částky částka od datum do zaplacení, 15 % úrok z prodlení p. a. z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně požadovala, aby jí žalovaná ze smlouvy o nájmu nebytových prostor z datum zaplatila 3 x částka s příslušenstvím za dlužné nájemné a zálohy na služby za Anonymizováno.

2. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, soud žalovanou dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu vyzval k podání vyjádření k žalobě. Žalovaná se v podání z datum, které soud doručil žalobkyni datum, vyjádřila tak, že pohledávku uznává částečně, žalobkyně jí nepředložila vyúčtování služeb a částku částka, kterou žalobkyni zaplatila jako jistotu. Předžalobní výzvu neobdržela. Nájemní vztah skončil v Anonymizováno.

3. Mezi účastnicemi byla nespornou smlouva o nájmu nebytových prostor z datum uzavřená na dobu neurčitou, ve které se žalovaná žalobkyni zavázala platit měsíční nájemné ve výši částka + DPH a měsíční zálohy na služby částka (článek 5.5.1, článek 6.6.2). Žalovaná byla povinna žalobkyni složit jistotu ve výši měsíčního nájemného s tím, že žalobkyně byla oprávněna jistotu použít během trvání nájemního vztahu na úhradu pohledávek z nájemného, ze služeb, ze záloh na služby, na náhradu škodu (článek 8.8.1). Žalobkyně se zavázala žalované složenou jistotu vrátit, pokud by ji nepoužila k započtení na úhradu svých pohledávek, nejpozději do 3 kalendářních měsíců ode dne doručení písemné výzvy k vrácení jistoty (článek 8.8.3). Vyúčtování služeb byla žalobkyně povinna provést do konce měsíce října následujícího kalendářního roku (článek 7.7.1). Jako účel nájmu účastnice sjednaly, že žalovaná bude prostory používat jako prodejnu textilu (článek 10.10.1). Pronajaté prostory byly v objektu žalobkyně občanské vybavenosti (článek 1.1.2).

4. Z dopisu z datum s listinou – pohledávky saldo společnosti a listinou kniha zálohových plateb a detailu odeslané zprávy soud zjistil, že datum byla do datové schránky žalované doručena předžalobní výzva k zaplacení dlužného nájemného a záloh na služby za Anonymizováno.

5. Dle § 2302 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Dle § 2303 zákona č. 89/2012 Sb., je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2217 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

6. Pokud žalovaná žalobkyni nezaplatila nájemné a zálohy za služby za Anonymizováno, tj. 3 x částka a 3 x částka ve lhůtě splatnosti sjednané ve smlouvě, prošila tím povinnost převzatou smlouvou o nájmu nebytových prostor z datum. Soud tedy shledal oprávněným nárok žalobkyně na zaplacení částka. Co se týče otázky vyúčtování služeb, účastnice sjednaly, že žalobkyně vyúčtování služeb provede do konce měsíce října následujícího kalendářního roku, tj. vyúčtování služeb za rok Anonymizováno, k čemuž soud dospěl k závěru, že žalovaná se žalobě nemohla bránit poukazem na to, že žalobkyně vyúčtování služeb za rok Anonymizováno neprovedla. Co se týče otázky jistoty, vrácení jistoty (pokud by jí žalobkyně nepoužila k započtení na své nároky; v souzené věci k tomu nedošlo) účastnice vázaly na písemnou výzvu žalované k vrácení jistoty s tím, že pak by žalobkyně byla povinna žalované jistotu vrátit do 3 kalendářních měsíců ode dne doručení písemné výzvy k vrácení jistoty. Pokud žalovaná ve vyjádření z datum nadnesla otázku jistoty, ke dni vydání tohoto rozsudku neuplynula lhůta sjednaná účastnicemi řízení k vrácení jistoty.

7. Soud tedy žalobě vyhověl, včetně požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.).

8. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši částka a za právní zastoupení 3 x částka za hlavní úkon (převzetí věci, sepis žaloby, účast při jednání soudu), částka za hlavní úkon (jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby), 4 x částka režijní paušál vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, které bude mít náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (v odvolání musí být vedle obecných náležitostí /§ 42 odst. 4/ uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu /odvolací důvod/ a čeho se odvolatel domáhá /odvolací návrh/). Dle § 205 odst. 2 občanského soudního řádu odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem, c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a), g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesplní-li ten, komu toto rozhodnutí ukládá povinnost tuto povinnost, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.