26 C 79/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Štěpánkou Dvouletou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 25 097 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 25 097 Kč, 10 % úrok z prodlení p. a. z částky 18 864 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, 10 % úrok z prodlení p. a. z částky 6 233 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobu soud zamítá v úroku z prodlení z částky 6 233 Kč od 1. 10. 2019 do 10. 2. 2020.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 26 324,83 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 znalečné ve výši 7 840 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 tlumočné ve výši 1 350 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobci soud vrací složenou zálohu ve výši 2 000 Kč.

1. Žalobce požadoval, aby mu žalovaná zaplatila 25 097 Kč s příslušenstvím. Dne 30. 9. 2019 se se žalovanou dohodl na ukončení nájemní smlouvy z 11. 2. 2019 k 30. 9. 2019. V souvislosti s ukončením nájemní smlouvy mu vznikl přeplatek na nájemném ve výši 6 233 Kč za 11 dnů října 2019, žalovaná mu nevrátila jistotu ve výši 18 864 Kč.

2. Žalovaná nesporovala smlouvu o nájmu bytu z 11. 3. 2019, že jí žalobce zaplatil kauci ve výši 18 864 Kč, že jí žalobce zaplatil nájemné za 11 dnů října 2019, že žalobce byt do užívání převzal. Žalovaná sporovala povinnost k zaplacení, když k dohodě o ukončení nájmu k 30. 9. 2019 nedošlo. Žalobce byt opustil koncem září, což neznamenalo, že nájemní vztah skončil k 30. 9. 2019. Protože nájem bytu trval méně než rok, povinnost k vrácení kauce jí nevznikla.

3. S ohledem na vyjádření žalované byla nespornou nájemní smlouva z 11. 2. 2019, kterou žalovaná žalobci na dobu od 12. 2. 2019 do 11. 2. 2020 pronajala bytovou jednotku číslo na adrese adresa, za nájemné a zálohy na služby ve výši 17 000 Kč a 1 864 Kč, tj. celkem 18 644 Kč. V nájemní smlouvě účastníci sjednali jistotu ve výši 18 644 Kč. Účastníci se dohodli, že žalovaná žalobci částku 18 644 Kč vrátí po skončení nájemního vztahu ve stejné výši za předpokladu, že žalobce nebude mít vůči žalované žádný dluh na nájemném, službách spojených s užíváním bytu, z titulu náhrady škody a to i v případě, že nájem bytu„ ne méně roku“. Účastníci se dohodli, že žalobce může dát výpověď z nájemní smlouvy jen ze zákonem stanovených důvodů uvedených v § 2285 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Účastníci dále uvedli, že nájem skončí uplynutím sjednané doby, dále se dohodli, že nájem skončí dohodou o skončení nájmu nebo odstoupením od smlouvy s tím, že žalovaná má právo od smlouvy odstoupit v případě, pokud by žalobce byt i přes písemnou výstrahu užíval v rozporu s nájemní smlouvou, nebo pokud by žalobce byt užíval způsobem, že by na bytu nebo zařízení bytu vznikaly škody, nebo by vznik škody hrozil. U žalované jako u smluvní strany (v záhlaví smlouvy) bylo uvedeno, že žalovaná je zastoupena na základě plné moci jméno příjmení.

4. Dále bylo nesporným, že žalovaná žalobci byt předala do užívání 11. 2. 2019 (v protokolu o předání a převzetí bytu z 11. 2. 2019 bylo uvedeno, že žalovaná je zastoupena na základě plné moci jméno příjmení), že žalobce žalované složil kauci ve výši 18 864 Kč (dle příjmového pokladního dokladu se tak stalo 11. 2. 2019) a že žalované zaplatil nájemné za 11 dnů října 2019 ve výši 6 233 Kč. 5. příjmení bylo, zda je žalovaná povinna žalobci vrátit jistotu ve výši 18 864 Kč a přeplatek na nájemném za 11 dnů října 2019 ve výši 6 233 Kč při posouzení otázky dne skončení nájemní smlouvy.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že jednatelem žalované byl v době od 21. 6. 2000 do 22. 3. 2012 anonymizováno jméno příjmení, datum narození. Od 22. 3. 2012 je jednatelem žalované příjmení jméno příjmení, datum narození. Z e-mailu z 11. 9. 2019 soud zjistil, že žalobce sdělil žalované, že ze zdravotních důvodů musel změnit zaměstnání, že nebude mít na úhradu nájemného a že by z tohoto důvodu ukončil pronájem bytu a byt předal s tím, že po 14.00 hod. zavolá na domluvu vzniklé situace. Z e-mailu z 12. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaná žalobci k jeho e-mailu z 11. 9. 2019 sdělila, že považuje jeho výpověď o ukončení nájmu za přijatou s tím, že výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem následujícím po doručení výpovědi a že tříměsíční výpovědní lhůta začíná běžet od 1. 10. 2019 a skončí 1. 1. 2020. Na e-mailu bylo u žalované uvedeno jméno anonymizováno příjmení příjmení. Ze zprostředkovatelské smlouvy z 17. 9. 2019 soud zjistil, že právnická osoba se zavázala pro anonymizováno jméno příjmení zprostředkovat pronájem bytové jednotky číslo v budově číslo v kat. území část obce, obec Praha, ve vlastnictví žalované. Z přepisu SMS zprávy z 23. 9. 2019, 13.30 hod. soud zjistil, že žalobce sdělil p. příjmení, že jméno příjmení mu psala, že je zájemce o pronájem bytu. Z přepisu SMS zprávy z 23. 9. 2019, 13.38 hod. soud zjistil, že anonymizováno příjmení sdělil žalobci, že od 1. 10. 2019 bude v bytě jiný nájemce a že při předání bytu bude uveden stav všech měřidel včetně elektřiny, aby elektřina byla převedena na nového nájemníka a že dohodu o ukončení nájmu s ním podepíše k 1. 10. 2019. Z dohody o ukončení nájmu z 30. 9. 2019 soud zjistil, že obsahem dohody bylo ukončení nájmu bytu k 30. 9. 2019. U žalované bylo uvedeno, že žalovaná je zastoupená anonymizováno jméno příjmení. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví celé jméno znalce soud zjistil, že Ing. jméno příjmení dohodu o ukončení nájmu z 30. 9. 2019 nepodepsal, dohodu podepsal žalobce. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví celé jméno znalce soud dále zjistil, že pro znalecké zkoumání měl znalec k dispozici protokol o předání a převzetí bytu z 30. 9. 2019 od právního zástupce žalobce a právního zástupce žalované. Na obou protokolech je podpis Ing. jméno příjmení. Na protokolu, který předložil právní zástupce žalované je pouze vypsané příjmení celé jméno žalobce, nejde o podpis žalobce, není zřejmé, kdo je pisatelem (poznámka soudu tuto listinu měl soud k dispozici nejdříve a předložil jí žalobce, další listinu právní zástupce žalobce předložil až následně znalci). Na protokolu, který předložil právní zástupce žalobce je vypsané příjmení celé jméno žalobce a podpis žalobce (čl. 84 spisu – str. 3 znaleckého posudku). Z protokolu o předání a převzetí bytu z 30. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaná zastoupená na základě plné moci anonymizováno jméno příjmení předala 30. 9. 2019 do užívání byt číslo na adrese adresa, nájemci anonymizováno jméno příjmení Smluvní strany v protokolu uvedly nájemní smlouvu z 17. 9. 2019. Z druhého protokolu o předání a převzetí nemovitosti z 30. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaná jednající jednatelem anonymizováno jméno příjmení za účasti zástupce realitní kanceláře právnická osoba předala 30. 9. 2019 do užívání nájemci anonymizováno jméno příjmení byt číslo na adrese adresa Smluvní strany v protokolu uvedly nájemní smlouvu z 17. 9. 2019. Z e-mailu z 11. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce sdělil žalované, že byl s pí. příjmení přepsat elektřinu a požádal žalovanou o vrácení kauce. Z e-mailu z 11. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobci, že mu kauci nevrátí, když nájem bytu trval od 12. 2. 2019 do 1. 10. 2019, tj. méně než jeden rok. Z dopisu z 31. 1. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k zaplacení částky 25 664 Kč, tj. přeplatku na nájemném ve výši 6 800 Kč (když nájemní vztah trval od 12. 2. 2019 do 30. 9. 2019), kauce ve výši 18 864 Kč do 10. 2. 2019 (správně s ohledem na časové souvislosti 10. 2. 2020). Z dopisu z 5. 2. 2020 soud zjistil, že žalobce učinil předžalobní výzvu.

7. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že v bytě fakticky bydlela pí. příjmení, která mu sdělila, že v bytě žije sama, že nájem platí p. celé jméno žalobce a ten, že ho platí žalované, a že v bytě nadále nehodlá žít. Proto se s pí. příjmení a pí. příjmení dohodl, že se v bytě 30. 9. 2019 sejdou. Byt mu předala 30. 9. 2019 pí. příjmení a akceptoval to, když žalobce v bytě fakticky nebydlel. Pí. příjmení na protokolu z 30. 9. 2019 vypsala jméno žalobce. V protokolu z 30. 9. 2019 pí. příjmení podepsala p. celé jméno žalobce (toto tvrzení svědka by odpovídalo tomu, že žalobce nejprve předložil tuto listinu a až v průběhu řízení znalci předložil listinu, kterou podepsal). Nájemné za září 2019 a 11 dnů října žalobce zaplatil. Pí. příjmení mu nepředložila 30. 9. 2019 žádnou plnou moc. Žalovaná vycházela z toho, že žalobce jí dal e-mailem z 11. 9. 2019 výpověď. Dne 30. 9. 2019 předal byt do užívání pí. příjmení, která zaplatila nájemné za říjen, listopad, prosinec 2019, leden 2020, zčásti za únor 2020 a pak jí vznikl dluh na nájemném a byt znehodnotila.

8. Z výpovědi svědkyně pí. příjmení soud zjistil, že měli v úmyslu spolu se žalobcem žít, a proto si byt pronajali. Soužití se žalobcem nevyšlo. Nájem bytu chtěl žalobce ukončit. Byla přítomna toho, kdy žalovaná byt předala do užívání pí. příjmení (tuto skutečnost potvrdil svědek příjmení jméno příjmení, svědkyně příjmení jméno příjmení). Z výslechu svědkyně nevyplynulo, že by měla od žalobce plnou moc k jeho zastupování.

9. Z výpovědi svědkyně příjmení jméno příjmení soud zjistil, že předtím, než si byt pronajala si ho několikrát prohlédla, asi 2x byl prohlídce přítomen i žalobce vedle pí. příjmení. Při přebírání bytu do užívání žalobce přítomen nebyl, veškerá jednání o bytu vedla s anonymizováno jméno příjmení, otcem anonymizováno jméno příjmení (ani svědci příjmení jméno příjmení a pí. příjmení nepotvrdili, že by žalobce byl přítomen, když anonymizováno příjmení byt do užívání přebírala).

10. Na základě nesporných skutečností a provedených důkazů, které soud hodnotil postupem dle § 132 občanského soudního řádu, soud vyšel z toho, že nájem bytu účastníci nájemní smlouvou z 11. 2. 2019 sjednali na dobu určitou od 12. 2. 2019 do 11. 2. 2020, že žalobce žalované zaplatil sjednanou jistotu ve výši 18 864 Kč, že žalobce žalované zaplatil nájemné za 11 dnů září 2019 ve výši 6 233 Kč.

11. V nájemní smlouvě účastníci sjednali, že žalovaná žalobci jistotu ve výši 18 864 Kč vrátí po skončení nájemního vztahu ve stejné výši za předpokladu, že žalobce nebude mít vůči žalované žádný dluh na nájemném, službách spojených s užíváním bytu, z titulu náhrady škody a to i v případě, že nájem bytu„ ne méně roku“.

12. Pokud účastníci použili formulaci, že jistotu žalovaná vrátí to i v případě, že nájem bytu„ ne méně roku“, dospěl soud výkladem projevu vůle (§§ 555 odst. 1, 556 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb.) k závěru, že povinnost žalované vrátit žalobci složenou kauci byla i v případě, že by nájemní vztah netrval po sjednanou dobu 1 roku a to za situace, pokud by žalovaná vůči žalobci neměla žádné pohledávky např. z titulu dlužného nájemného.

13. Ohledně skončení nájemního vztahu vzal soud za prokázané, že žalobce projevil vůli nájemní vztah ukončit dohodou, když v e-mailu z 11. 9. 2019 uvedl, že„ ze zdravotních důvodů musel změnit zaměstnání, že nebude mít na úhradu nájemného a že by z tohoto důvodu ukončil pronájem bytu a byt by předal s tím, že po 14.00 hod. zavolá na domluvu vzniklé situace“ (žalobce v e-mailu neuvedl, že nájem bytu vypovídá, odkazem na následný telefonát dal jasně najevo vůli o věci dále jednat; jinak řečeno, nájemní vztah neskončil výpovědí).

14. Co se týče dohody o skončení nájmu s datem 30. 9. 2019, dohodu žalovaná nepodepsala, když znaleckým zkoumáním bylo prokázáno, že na dohodě není podpis Ing. jméno příjmení, který zde byl uvedený jako osoba jednající na základě plné moci za žalovanou. Dohodu o skončení nájmu s datem 30. 9. 2019 jednatel žalované příjmení jméno příjmení také nepodepsal (jinak řečeno, ke skončení nájemního vztahu nedošlo písemnou dohodou s datem 30. 9. 2019).

15. Dne 30. 9. 2019 byt žalované (za žalovanou jednal Ing. jméno příjmení) vrátila pí. příjmení, která v bytě bydlela, když ona a žalobce měli v úmyslu v bytě v době sjednávání nájemní smlouvy společně žít a jejich společné soužití nevyšlo. Dne 30. 9. 2019 žalovaná (za žalovanou jednal anonymizováno jméno příjmení) byt předala do užívání pí. příjmení s ohledem na nájemní smlouvu z 17. 9. 2019, která byla uvedena v protokolu o předání a převzetí nemovitosti z 30. 9. 2019 mezi žalovanou a pí. příjmení, přičemž Ing. jméno příjmení již 23. 9. 2019 sdělil žalobci, že od 1. 10. 2019 bude v bytě nový nájemce. Žalobce 30. 9. 2019 nebyl přítomen tomu, kdy pí. příjmení jméno jméno příjmení byt vrátila (s ohledem na znalecké zkoumání ohledně protokolu o předání a převzetí bytu z 30. 9. 2019 a časové souvislosti předkládání listin v průběhu řízení /viz. k tomu shora/, soud dospěl k závěru, že pí. příjmení 30. 9. 2019 na protokol vypsala příjmení žalobce).

16. Pokud byt žalovaná převzala zpět od pí. příjmení 30. 9. 2019 (aniž by tato měla plnou moc od žalobce), žalobce proti převzetí bytu žalovanou a jednání pí. příjmení nic nenamítal a žalovaná 30. 9. 2019 byt předala do užívání pí. příjmení za situace, kdy žalovaná již 23. 9. 2019 sdělila žalobci, že v bytě bude nový nájemce a bylo odkazováno na nájemní smlouvu z 17. 9. 2019, dospěl soud k závěru, že nájem bytu skončil ústní dohodou k 30. 9. 2019 a to i za situace, kdy pí. příjmení neměla plnou moc od žalobce (dle ustálené judikatury důsledkem uzavření smlouvy cizím jménem, bez řádné plné moci, není neplatnost dotčeného právního úkonu, nýbrž pouze to, že subjekt, za nějž jednala nezmocněná osoba, není učiněným projevem vůle vázán, ledaže jej výslovně nebo konkludentně bez zbytečného odkladu schválí – viz. např. rozhodnutí NS ČR spisová značka, jehož závěry jsou ve své podstatě aplikovatelné i ve vztahu k § 440 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Za této situace a za situace shora uvedené k povinnosti žalované vrátit jistotu i v případě, že by nájem bytu trval méně než 1 rok, soud žalované uložil, aby žalobci vrátila složenou jistotu ve výši 18 864 Kč a to dále při posouzení toho, že nebyly naplněny sjednané podmínky k tomu, aby si žalovaná mohla jistotou ponechat (žalovaná netvrdila, že by žalobce způsobil škody na bytu, že by měl vůči žalované nějaký dluh). Pokud nájemní vztah skončil k 30. 9. 2019, nebyl žalovaný povinen žalované platit nájemné za další období. Pokud žalovaný zaplatil nájemné za 11 dnů října 2019 ve výši 6 233 Kč, soud žalované uložil, aby tuto částku žalobci vrátila z titulu bezdůvodného obohacení. Pro prodlení žalované se zaplacením soud žalobci přisoudil úrok z prodlení z částky 18 864 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, když povinnost k vrácení kauce se váže ke dni skončení nájmu. Pro prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení výši 6 233 Kč soud žalobci přisoudil úrok z prodlení od 11. 2. 2020 do zaplacení ve vazbě na výzvu k zaplacení s poskytnutím lhůty k zaplacení do 10. 2. 2020 (ve zbývající části soud požadavek na zaplacení úroku z prodlení z částky 6 233 Kč zamítl).

17. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2254 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného (1). Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby (2).

18. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2).

19. Dle § 1981 zákona č. 89/2012 Sb. stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

20. Úrok z prodlení soud žalobci přisoudil dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.

21. Pokud žalovaná uváděla, že nájem bytu nekončí opuštěním bytu, soud sice dospěl k závěru, že ke skončení nájmu bytu došlo ústní dohodou z 30. 9. 2019, ale soud pro úplnost k tvrzení žalované odkazuje na § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., dle kterého nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

22. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.

23. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu žalobci přísluší náhrada nákladů řízení za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 1 255 Kč a za právní zastoupení 8 x 2 140 Kč za hlavní úkon (předžalobní výzva, převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření z 6. 5. 2010, účast při jednání soudu 1. 9. 2020, 11. 2. 2021, 4. 1. 2022, účast při šetření znalce 7. 5. 2021), 8 x 300 Kč režijní paušál vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada za promeškaný čas 500 Kč (pět půlhodin) v souvislosti se šetřením znalce, 845,63 Kč cestovné, 4 204,20 Kč 21 % DPH.

24. Usnesením ze dne 9. 3. 2020, č. j. číslo jednací, soud žalobci stanovil povinnost zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 1 255 Kč a žalobce na soudním poplatku zaplatil pouze 1 225 Kč, a proto soud žalobci uložil, aby České republice doplatil soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 30 Kč (§ 9 odst. 4 písm. 4, odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb.).

25. O povinnosti žalované zaplatit České republice znalečné a tlumočné soud rozhodl dle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaná složila zálohu na znalečné 12 000 Kč a celkem znalečné dosáhlo 19 840 Kč a dále soud z rozpočtových prostředků vyplatil tlumočné ve výši 1 350 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, které bude mít náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (v odvolání musí být vedle obecných náležitostí /§ 42 odst. 4/ uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu /odvolací důvod/ a čeho se odvolatel domáhá /odvolací návrh/). Dle § 205 odst. 2 občanského soudního řádu odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem, c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a), g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesplní-li ten, komu toto rozhodnutí ukládá povinnost tuto povinnost, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.