28 C 109/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. ve věci žalobkyně; právnická osoba , IČO , sídlem adresa , zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , obec a číslo - část obce proti; žalovanému; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , obec a číslo o 1 947,38 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 947,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 947,38 Kč. Žaloba byla odůvodněna zejména tím, že účastníci uzavřeli smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikaci (dne 6. 12. 2013 smlouvu [číslo], dne 10. 5. 2017 smlouvu [číslo], dne 23. 5. 2017 smlouvu [číslo]). A dále kupní smlouvu na zařízení vč. dohody o splátkách ceny za zařízení (dne 10. 5. 2017 smlouvu [číslo]). Jednalo se o zařízení: Huawei P9 lite (kupní cena 3 977 Kč; uhrazeno při převzetí zařízení 1 277 Kč, sjednané splátky 18 x 150; objednávková faktura: [číslo]). Žalovaný porušil své povinnosti plynoucí ze smluv. Žalovaný je v prodlení s úhradou následujících vyúčtování: [číslo] za období od 25. 10. 2017 do 24. 11. 2017 splatné dne 13. 12. 2017 v částce 2 935 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 149,08 Kč, [číslo] za období od 25. 11. 2017 do 24. 12. 2017 splatné dne 12. 1. 2018 v částce 2 945 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 149,26 Kč, [číslo] za období od 25. 12. 2017 do 24. 1. 2018 splatné dne 12. 2. 2018 v částce 2 945 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 149,43 Kč, [číslo] za období od 25. 1. 2018 do 24. 2. 2018 splatné dne 15. 3. 2018 v částce 2 945 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 149,61 Kč, [číslo] za období od 25. 2. 2018 do 24. 3. 2018 splatné dne 12. 4. 2018 v částce 32 442,21 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 1 350 Kč. Z důvodu zaokrouhlování v evidenčním systému žalobkyně je žalovaná částka nižší. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU č. 1215/2012.

4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci řízení platně uzavřeli smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací a kupní smlouvu na zařízení Huawei P9 Lite, přičemž účastníci též sjednali dohodu o splátkách za předmětné zařízení. Žalobkyně jakožto poskytovatel služeb elektronických komunikací poskytovala žalovanému„ služby třetích stran“ dle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a žalovaný tak byl povinen hradit cenu těchto služeb žalobkyni dle všeobecných obchodních podmínek. Žalovaný se zavázal koncové zařízení uhradit formou splátek. Žalovaný využil služeb žalobkyně, obdržel koncové zařízení, a žalobkyně ho fakturami vyzvala k úhradě splátek a též k úhradě cen za služby. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, a neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil.

6. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

7. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření účastnických smluv o poskytování služeb elektronických komunikací (tyto smlouvy soud posuzuje jako nepojmenované dle ust. § 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Dále došlo k uzavření smlouvy kupní. V případě objednávek služeb třetích stran není žalobkyně jejich poskytovatelem, je však jejich zprostředkovatelem. Pravomoc soudů v této otázce se opírá o usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (usnesení čj. Konf 56/2010-12 ze dne 26. 10. 2010 a usnesení č. j. Konf 40/2012-16 ze dne 29. 11. 2012). Co se týká poskytnutého zařízení, nejedná se o dlužnou částku za poskytnuté služby elektronických komunikací, nýbrž se jedná o cenu za poskytnuté koncové zařízení, které bylo poskytnuto na základě dílčích smluv, tudíž zde není pravomoc ČTÚ, ale pravomoc soudů.

8. Soud má za prokázané, že žalovanému byly poskytovány služby, že žalovanému bylo poskytnuto koncové zařízení, a žalovaný je tak povinen za ně zaplatit. Po právní stránce soud posoudil nárok dle ust. § 2085 a násl. o. z. Soud shledal žalobu důvodnou, tudíž rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobkyni přiznal dlužnou částku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 947,38 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.