28 C 120/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. ve věci žalobkyně; právnická osoba , IČO , sídlem adresa , obec a číslo , zastoupena advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno , sídlem adresa , obec a číslo - část obce proti; žalovanému; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , obec a číslo o 34 048,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 493 Kč spolu s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 19 129,52 Kč od 25. 1. 2018 do 20. 1. 2020 kapitalizovaným částkou 10 811,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 493 Kč od 30. 1. 2018 do 20. 1. 2020 kapitalizovaným částkou 3 258,95 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 129,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 19 129,52 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 14 555,04 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 516,84 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 34 084,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 30. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 793 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně sjednanou ve smlouvě), odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 150 Kč a za administrativní činnost (splácení v hotovosti) ve výši 12 833 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 680 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 1. 2018. Žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas tak, jak bylo sjednáno, poslední splátka byla uhrazena dne 22. 9. 2017, žalovaný uhradila do postoupení částku 6 300 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 přičemž k tomuto datu činila dlužná částka 48 348,04 Kč a sestává z dlužné jistiny ve výši 19 129,52 Kč, dlužného poplatku ve výši 14 918,52 Kč. Žalobkyně kapitalizovala jak zákonný úrok z prodlení, tak úrok, a to z částky 19 129,52 Kč ode dne 25. 1. 2018 (respektive 30. 1. 2018) do data postoupení pohledávky. Žalovaný ničeho následně (po postoupení) neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Pravomoc českého soudu vyplývá z čl. 4 Nařízení EU [číslo].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě listin předložených žalobkyní, jelikož se žalovaný nikterak nevyjádřil, ani žádné důkazy nepředložil. Soud dospěl k následujícím zjištěním: soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 30. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky; právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 40 776 Kč, tvořenou jistinou ve výši 22 000 Kč, úrokem ve výši 3 793 Kč (zápůjční úroková sazba u smluv se splácením po dobu 60 týdnů činí 28 %, není navázána na žádný index či referenční úrokovou sazbu, přičemž je spjata s trváním smlouvy, při řádném splacení činí tuto fixní částku, avšak při nedodržení smluvních ujednání o splácení je úročeno i nadále), poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 12 833 Kč, poplatkem za zpracování a doručení ve výši 2 150 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 680 Kč (smlouvou o zápůjčce ze dne 30. 11. 2016). Dále vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] platně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020), což bylo žalovanému oznámeno dopisem (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020). Dle sdělení žalobkyně uhradila žalovaná toliko 6 300 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020 bylo prokázáno, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] (předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020 vč. podacího lístku).

6. Uvedené listinné důkazy hodnotil soud jako věrohodné, bez rozporů a plně prokazující uváděná tvrzení, a nemá tak důvodu o nich pochybovat.

7. Na základě uváděných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli dne 30. 11. 2016 smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 22 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal poskytnutou částku včetně poplatku ve výši 18 776 Kč (2 150 Kč za zpracování a doručení, 12 833 Kč za komfortní a flexibilní splácení, 3 793 Kč za pevný úrok) vrátit v 60 týdenních splátkách po 680 Kč (a poslední splátka 656 Kč). Žalovaný uhradil pouze částku 6 300 Kč. [anonymizováno] svou pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný dopisem ze dne 23. 4. 2020 vyzván k úhradě dluhu. V řízení pak bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení žalované částky, případně že dlužnou částku zcela či zčásti uhradil. Žalovaný však zůstal nečinný.

8. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o. z.“), a v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z.

9. Provident poskytl žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet formou hotovostních týdenních splátek (k rukám zástupce [anonymizováno]) po 680 Kč. Celkový poplatek byl sjednán na 18 776 Kč (úrok za dobu trvání smlouvy 3 793 Kč, poplatek za zpracování a doručení 2 150 Kč a poplatek za komfortní splácení 12 833 Kč). Žalovaný uhradil celkem částku 6 300 Kč. Žalovaný porušil svoji povinnost řádně a včas splatit poskytnutou částku, a dluží nesplacenou jistinu a úrok, když jak bude rozvedeno níže, soud shledává důvodným nárok pouze na zaplacení zbytku poskytnuté částky a úroku (důvodnou shledává soud částku 25 793 Kč, žalovaný již zaplatil 6 300 Kč = zbývá uhradit 19 493 Kč).

10. Co se týká povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni poplatek za zpracování a doručení ve výši 2 150 Kč, který je konkretizován v čl. 2 smluvních podmínek (tvoří 10 % poskytnuté jistiny), považuje soud smlouvu v této části za neplatnou, a to jak pro nepřiměřenost ujednání, když žalovaný vystupoval jako spotřebitel, tak i pro rozpor s dobrými mravy. Ze smlouvy o zápůjčce nevyplývá, za co je poplatek účtován, je sice specifikován ve smluvních podmínkách, avšak nejedná se o nic, co by bylo jakousi„ extra službou“ pro spotřebitele, nejedná se o žádné nadstandardní služby, které by si žádaly přenos nákladů na klienty. Nelze také hovořit o případné přípravě smluvní dokumentace, když [anonymizováno] používá předem připravenou formulářovou smlouvu, ve které se pouze mění údaje o zákazníkovi a výše zápůjčky a od toho odvislé poplatky a splátky. Takové ujednání je ujednáním neplatným, přičemž soud má posuzovat z úřední povinnosti zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné. V rámci soukromého práva neplatí zásada autonomie vůle stran, která by umožňovala cokoliv, bez ohledu na postavení stran a obsah ujednání. K úhradě případných nákladů za„ administrativní činnost“ a též ke generování zisku slouží už samotný úrok jako odměna za poskytnutí peněžních prostředků, ať již zápůjčkou anebo úvěrem. Úrok ovšem účastníci smlouvy výslovně sjednali a soud žalovaného k jeho úhradě zavázal (v této části žalobě vyhověl). Pokud [anonymizováno] poplatkem za administrativní činnost„ skrývá“ odměnu za poskytnutí peněžních prostředků sjednanou ve formulářové smlouvě podnikatele se spotřebitelem, jde o ujednání nemravné, kdy odborně vybavený profesionál v daném oboru nepoctivě těží z neznalosti spotřebitele a nechá si přislíbit plnění, které je ve vztahu k hodnotě poskytnutého protiplnění v hrubém nepoměru, když předstírá úrokovou sazbu 28 % ročně, ačkoliv reálně celou zápůjčku úročí úrokovou sazbou vyšší, a dostává se z mezí podstatného přesahu obvyklé úrokové sazby do hladiny extrémního nepoměru (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 11. 2006 sp. zn. 21 Cdo 2898/2005, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

11. Co se týká poplatku za komfortní a flexibilní splácení, lze považovat ujednání rovněž za neplatné, neboť poplatek je stanoven předem pevnou částkou, přestože hotovostní režim splátek byl vykonán pouze z části. Žalovaný uhradil celkem„ pouze“ 6 300 Kč (z celkově požadovaných 40 776 Kč). Soud považuje poplatek v rozporu s dobrými mravy, kdy opět odkazuje na odstavec 11 tohoto rozsudku, neboť má poplatek obsahovat administrativní činnost popsanou v čl. 2 smluvních podmínek. Nad rámec uvedeného v této souvislosti soud také podotýká, že nárok žalobkyně na úhradu hotovostního inkasa, když není zřejmé, kolik„ návštěv“ hotovostních inkas [anonymizováno] vykonal/o kolik se pokusil, nelze vnímat ani jako platbu za„ extra službu“ poskytnutou ze strany [anonymizováno]. Proto ani v této části soud nárok žalobkyni nepřiznal.

12. Žalovaný nezaplatil ve stanovené lhůtě dlužnou částku (jistinu, úroky), tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroků a úroků z prodlení (§ [číslo], § 1970 o. z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (k datu 24. 1. 2018 - po uplynutí stanovené lhůty po poslední splátce učiněné žalovaným).

13. Zrekapitulováno řečené, soud na základě zjištěného skutkového stavu ubíraje se zmíněnými úvahami a názory dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení poskytnuté částky, a sjednaného úroku našel oporu v právu a zavázal žalovaného k úhradě neuhrazené částky (výrok I.). Oporu v právu však nenašel nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za zpracování a doručení zápůjčky a komfortní a flexibilní splácení, tudíž soud žalobu v této části zamítl (výrok II.).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 516,84 Kč, přičemž tato částka představuje 14,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,3 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,7 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 362 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 048,04 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.

15. Lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.