28 C 123/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená JUDr. jméno příjmení jako obecným zmocněncem bytem adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku [číslo] vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, o velikosti [anonymizováno], ve [anonymizováno] podlaží v budově [adresa], která stojí na pozemku [číslo], [územní celek], kat. území [obec], na adrese [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum], došlou soudu dne [datum], se žalobce domáhal vůči žalované vyklizení bytu.

2. Žalobce se žalobou domáhal vyklizení bytové jednotky, jejíž nájemce zemřel a nájem nepřešel na dceru nájemce, protože [anonymizováno] nájemce nebyla členem domácnosti nájemce a nežila ke dni smrti nájemce v bytě, tedy nesplnila podmínky dle ust. § 2279 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 3. [územní celek], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], je vlastníkem nemovité věci – bytové jednotky [číslo] vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití: byt, nacházející se v budově [adresa], která stojí na pozemku [číslo], [územní celek], kat. území [obec], zapsaná na č. [list vlastnictví], vedenou [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Byt“).

4. Žalobce je pověřen správou Bytu. Byt je v evidenci žalobkyně veden jako Byt [číslo]. Byt se nachází ve druhém podlaží v domě [adresa] v ulici [ulice] or. [číslo] v [obec a číslo], o velikosti 2+1.

5. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o nájmu Bytu na dobu neurčitou č. [rok] [spisová značka] mezi žalobcem a panem [příjmení] [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], zemřelý [datum], který byl otcem žalované (dále jen„ Bývalý nájemce“). Bývalý nájemce zemřel dne [datum].

6. Žalovaná informovala žalobce o úmrtí svého [role v řízení] a dne [datum] podala vůči žalobci žádost o uzavření nové nájemní smlouvy k Bytu. Žalobce na základě této žádosti zkoumal splnění podmínek dle ust. § 2279 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“). Žalobce dopisem ze dne [datum] oznámil žalované, že nesplnila podmínky pro přechod nájmu Bytu dle ust. § 2279 odst. 1 OZ a zároveň ji vyzval k vyklizení a předání Bytu do 30 dnů od doručení.

7. Žalobce provedl dne [datum], prostřednictvím pracovníků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] místní šetření v domě, ve kterém se Byt nachází, a to za účelem zjištěn, zda žalovaná splňuje podmínky pro přechod nájmu Bytu. Z výpovědí nájemníků v domě vyplynulo, že žalovaná v Bytě nebydlela a nebydlí a k Bývalému nájemcovi chodila pouze na návštěvy. Konkrétně nájemce bytu [číslo] [anonymizováno] vypověděl, že žalovanou v domě potkává, ale v bytě nebydlí, k otci chodila pouze na návštěvy. Pan [anonymizováno] nájemce bytu [číslo] vypověděl, že žalovanou v domě potkává, ale v bytě nebydlí. Důvodem k odmítnutí přechodu nájmu Bytu z Bývalého nájemce na žalovanou bylo, že žalovaná nebyla členem domácnosti Bývalého nájemce a nežila v Bytě ke dni smrti Bývalého nájemce.

8. Žalovaná v žádosti o uzavření nové nájemní smlouvy k Bytu uvedla jako korespondenční adresu [adresa žalované], tuto adresu uvádí žalovaná ve veškeré komunikace s žalobcem. Je tedy nesporné, že žalovaná nežila v Bytě s Bývalým nájemcem v době jeho smrti. Není třeba tuto skutečnost prokazovat. Pokud by však soud měl za to, že je třeba tuto skutečnost prokázat, žalobce navrhoval svědeckou výpověď pana [příjmení] a pana [příjmení] kteří jsou nájemci v domě, ve kterém se Byt nachází.

9. Žalobce výzvou ze dne [datum] vyzval žalovanou k vyklizení a předání Bytu ve lhůtě 15 dnů.

10. Žalobce prostřednictvím právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] k vyklizení a předání Bytu, a to do [datum].

11. Na základě výše uvedeného je prokázáno, že Bývalý nájemce byl jediný nájemce Bytu. Bývalý nájemce zemřel. Žalovaná měla v době smrti nájemce bydliště na adrese její korespondenční adresy [adresa žalované].

12. Ve vyjádření k žalobě ze dne [datum], které došlo soudu dne [datum], žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

13. Žaloba je založena na nesprávném právním posouzení věci. Svůj žalobní nárok žalobkyně opírá pouze o ustanovení § 2279 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen OZ), ve znění pozdějších předpisů a pouze z něj dovozuje, že nájem po smrti původního nájemce nepřešel na žalovanou (nájemcovu dceru) a argumentuje tím, že nebyla členem domácnosti původního nájemce, nežila s ním v bytě ke dni jeho smrti a nesplnila tedy, podle jejího názoru, podmínky pro přechod nájmu dle výše uvedeného ust. § 2279 OZ. Přitom jednoznačně neexistuje žádný právní důvod, který by zakládal povinnost žalované prokázat žalobkyni, že splňuje podmínky, stanovené zákonodárcem pro přechod nájmu bytu podle ust. § 2279 OZ. V okamžiku smrti původního nájemce v jeho bytě nežila, to bylo od začátku mezi oběma stranami zcela nesporné a jednoznačně zřejmé nejen z dokumentace předmětného bytu v databázi žalobkyně, ale i z písemných sdělení žalované žalobkyni, v nichž ji opakovaně upozorňovala, že je jedinou dědičkou původního nájemce (svého [role v řízení]) a právě proto, že s ním v okamžiku jeho smrti nebydlela a nežil s ním tehdy v jeho domácnosti ani nikdo jiný, je § 2279 OZ podle dikce zákonodárce ke skutkové podstatě věci zcela právně irelevantní a nelze jej proto na tento konkrétní přechod nájmu bytu vůbec aplikovat a pokud tak žalobkyně činí, postupuje v rozporu s platnými právními předpisy. Současně s výše uvedenými objektivními skutečnostmi žalovaná opakovaně písemně upozorňovala žalobkyni na to, že k přechodu nájmu bytu na dobu neurčitou v tomto konkrétním případě už došlo - ex lege - podle § 2282 OZ nezávisle na vůli pronajímatele (žalobkyně) i nového nájemce (žalované dědičky). Přesto žalobkyně tyto zásadní právní skutečnosti, podstatné pro posouzení skutkové podstaty věci přechodu nájmu předmětného bytu, už více než dva roky vědomě a cíleně ignoruje a odmítá vůli zákonodárce, definovanou v § 2282 OZ, akceptovat.

14. Z doložených důkazů je zřejmé, že žalovaná už dne [datum] písemně oznámila žalobkyni doporučeným dopisem p. č.: [anonymizováno] úmrtí svého [role v řízení], informovala ji, že v předmětném bytě kromě [role v řízení] nikdo jiný, ani ona, nebydlel a doložila jí relevantními listinnými důkazy (Usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a dopisem [název soudu] ze dne [datum]), že je jedinou dědičkou původního nájemce a správkyní jeho pozůstalosti. Současně žalobkyni informovala, že v souvislosti s automatickým přechodem nájmu bytu ze zákona podle § 2282 OZ jako jediná dědička původního nájemce poté, co [název soudu] dne [datum] potvrdil její dědické právo, vstoupila do všech práv a povinností z nájemní smlouvy na dobu neurčitou č. [rok] [spisová značka] k datu úmrtí původního nájemce ([datum]).

15. O tom, že žalobkyně tento doporučený dopis, včetně všech listinných dokumentů, převzala dne [datum], svědčí dodejka České pošty. Den následující - [datum] - začala běžet tříměsíční lhůta, poskytnutá oběma smluvním stranám zákonodárcem v § 2283 OZ pro výpověď z nájmu bez udání důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou. Tato lhůta po třech měsících marně uplynula, žalobkyně ji nevyužila a platnou nájemní smlouvu na dobu neurčitou podle § [číslo] do konce této zákonné lhůty vůbec nevypověděla. Přitom ukončení nájemního vztahu s novým nájemcem (dědicem) podle podmínek, stanovených zákonodárcem v § 2283 OZ, bylo po celé tři měsíce uvedené lhůty zcela v její dispozici. Kdo je oprávněným dědicem a správcem pozůstalosti původního nájemce věděla už od [datum] stejně jako to, že původní nájemce žil v bytě sám, a proto nájem podle ustanovení § 2279 OZ tudíž ani nemohl na nikoho přejít.

16. Od marného uplynutí výše uvedené zákonné tříměsíční lhůty předmětný nájemní vztah na dobu neurčitou trvá za podmínek, přesně stanovených v platné nájemní smlouvě a v Občanském zákoníku. Nájemní vztah na dobu neurčitou neskončil, novým oprávněným nájemcem je žalovaná, jediná dědička původního nájemce. S ohledem na výše uvedené podstatné právní skutečnosti má žalovaná zato, že následně už jakákoliv výpověď z nájmu či výzva k vyklizení bytu žalobkyně, adresované žalované, pokud nejsou řádně podloženy zákonnými důvody, nemají odpovídající zákonnou formu i náležitosti a nerespektují platnou nájemní smlouvu a zákonné podmínky, stanovené pro výpověď z nájmu bytu zákonodárcem v Občanském zákoníku, jsou podle Občanského zákoníku i veřejně dostupné rozsáhlé judikatury soudů, nezákonné a právně neplatné.

17. Žalovaná po celou dobu prokazatelně užívá předmětný byt na základě silného právního titulu: platné nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Svědčí jí právo nájmu bytu a řádně po celou dobu nájmu plní své závazky a povinnosti, včetně všech žalobkyni předepsaných úhrad. Není a nikdy nebyla dlužníkem žalobkyně. V jejich vzájemném vztahu je dlužníkem žalované naopak žalobkyně, která do dnešního dne nevrátila žalované přeplatek 8.975 Kč z Vyúčtování služeb bytu za období od [datum] do [datum]. Přitom zákonná lhůta pro vrácení přeplatku už uplynula v listopadu 2020 a žalobkyně se tak nezákonně obohatila.

18. Ačkoliv vzájemné závazky žalobkyně a žalované z platné nájemní smlouvy na dobu neurčitou a právní režim jejich vztahů jsou přesně definovány v Občanském zákoníku i v samotné nájemní smlouvě, žalobkyně je, v rozporu s platnými právními předpisy, tou smluvní stranou, která sice po celou dobu předepisuje a inkasuje úhrady za nájem bytu prostřednictvím SIPO (včetně zásadního zvýšení nájmu v [anonymizováno] [rok], aniž cokoliv oznámila žalované), ale sama od začátku striktně odmítá plnit svoje závazky a bez jediného relevantního právního důvodu odmítá respektovat vůli zákonodárce v § 2282 Občanského zákoníku a už dva a půl roku výrazně omezuje žalovanou v konzumaci jejího řádně nabytého práva nájmu bytu. Žalobkyně opakovaně odmítla vypracovat k platné nájemní smlouvě dodatek o přechodu nájmu ex lege na žalovanou i jeho nedílnou přílohu - nový evidenční list předmětného bytu se jménem žalované. Úmyslně svým nezákonným postupem vytváří zásadní právní nejistotu ve věci existence práva nájmu k předmětnému bytu a omezuje tak žalovanou dlouhodobě v jejích zákonných právech. Svůj nezákonný postup žalobkyně„ obhajuje" JINÝM PRÁVNÍM VÝKLADEM. Přitom § 2282 OZ stanoví jasně a přesně právní rámec i jediné kritérium, na jehož základě přechází právo nájmu na dědice původního nájemce, který žil v bytě sám, po jeho smrti. Nejde o neurčitý právní institut, který by mohl vyvolávat důvodné pochybnosti, kdy jej lze vůbec aplikovat. Strohá a jasná dikce zákonodárce v tomto případě zcela vylučuje jakoukoliv výkladovou„ kreativitu“.

19. V celé žalobě žalobkyně vědomě zamlčuje všechny podstatné skutečnosti, které by před soudem mohly narušit její, k meritu věci zcela irelevantní konstrukci přechodu předmětného nájmu podle § [číslo] a doložily by tak jednoznačně neoprávněnost její žaloby na vyklizení bytu. Žalobkyně tak závažným způsobem před soudem zkresluje skutečný průběh celé záležitosti a skutkovou podstatu věci. Nejen, že před soudem zamlčela, že už od [datum] měla od žalované všechny podstatné informace i listinné důkazy, potřebné pro správné právní posouzení věci. Zamlčela i to, že nikoliv žalovaná z vlastního popudu„ podala vůči žalobkyni žádost o uzavření nové nájemní smlouvy k bytu dne [datum]„ (chybný údaj v žalobě, bylo to ve skutečnosti [datum]), ale byla to naopak sama žalobkyně, která to po žalované striktně opakovaně písemně požadovala, a to i přesto, že si byla nepochybně vědoma, že podle § 2282 OZ přecházejí práva a povinnosti z nájmu bytu na dědice ze zákona a o přechod nájmu tedy není nutné (ani možné!) žádat. Jakékoliv„ posuzování žádosti o přechod nájmu na dědice žalobkyni" bylo tedy v tomto konkrétním případě právně nepodložené s výraznými znaky svévolného zneužití pravomoci úřední osoby. Takový postup žalobkyně byl objektivně nezákonný, navíc zřejmě vědomý. Absolutní neznalost práva totiž vůbec nelze u žalobkyně, s ohledem na její veřejnou roli a rozsah jejích rozhodovacích pravomocí v rámci samosprávy velké městské části i správy majetku [územní celek], důvodně předpokládat.

20. Už od začátku přitom žalovanou, osobu v pokročilém [anonymizována dvě slova], která požívá zvýšené právní ochrany, žalobkyně vědomě, cíleně a opakovaně uváděla v omyl nepravdivým tvrzením, že přechod nájmu bytu je možný jedině na základě § 2279 OZ. Neoprávněně požadovala po žalované, aby nejdříve vyplnila formulář k přechodu nájmu podle § 2279 OZ a tvrdila jí, že následně musí požádat žalobkyni o souhlas s uzavřením úplně nové nájemní smlouvy. Žalovaná tento žalobkyni protiprávně vnucovaný postup odmítla a změnila proto hlavičku uvedeného žalobkyni zaslaného dokumentu na formulář podle § 2282 OZ a v doprovodném dopisu znovu žalobkyni jasně upozornila na to, že na ni už nájem bytu podle § 2282 OZ přešel. Následně žalovaná obdržela dne [datum] od žalobkyně písemný nesouhlas s přechodem nájmu bytu z důvodu neprokázání podmínek přechodu podle § [číslo] a výzvu k vyklizení bytu do 30 dnů od jejího obdržení. Tento nesouhlas, v němž se tvrdí, že není správním rozhodnutím a nelze se proti němu odvolat, který objektivně postrádá zákonodárcem stanovené formální i obsahové prvky výpovědi, včetně poučovací klauzule, nepochybně není řádnou výpovědí z nájmu bytu podle § 2283 OZ a byl prokazatelně právně neplatný už od samého začátku. Stejně jako další neoprávněné výzvy žalobkyně k vyklizení předmětného bytu.

21. V příčinné souvislosti s výše uvedenými objektivními právními skutečnostmi a předloženými důkazy má žalovaná za to, že soudu doložila, že žalobní nárok je jen„ umělou konstrukcí" žalobkyně, která nerespektuje vůli zákonodárce a odmítá se od začátku ve věci přechodu předmětného nájmu řídit ustanoveními § 2282 OZ. Její žaloba tudíž trpí závažnými právními vadami a je hrubým zásahem do práv oprávněného nájemce. Opodstatněnost svého žalobního nároku žalobkyně neprokázala, její argumentace je založena na úplně chybném právním posouzení skutkové podstaty věci. Ve světle objektivně prokázaného přechodu nájmu původního nájemce na jeho dědice podle § 2282 OZ vyznívají zcela absurdně výroky žaloby, zabývající se v žalobě z velké části jen skutečnostmi, které jsou k meritu této věci zcela irelevantní, a jež sama protistrana od začátku zcela otevřeně a jednoznačně uvádí a není proto vůbec třeba je u soudu jakkoli dokazovat. Přitom ale žalobkyně z nepochopitelných důvodů zcela pomíjí to, co je v dané věci nejdůležitější a k přechodu předmětného nájmu bytu na dědice skutečně právně relevantní: to, že k předmětnému přechodu nájmu na dědice došlo ex lege - splněním zákonných podmínek, stanovených zákonodárcem v § 2282 OZ nezávisle na vůli pronajímatele (žalobkyně) i dědice původního nájemce (žalované). Jde jednoznačně o právní nástupnictví (sukcesi), při kterém za splnění zákonných podmínek právo nájmu nezaniká, trvá dále, dochází jen ke změně v jednom z jeho subjektů a není proto vůbec třeba uzavírat novou nájemní smlouvu, ani žádat pronajímatele o jeho„ svolení s nájmem bytu“.

22. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] je [územní celek], svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce náleží žalobci.

23. Z protokolu z jednání účastníků místního šetření ze dne [datum] ve věci přechodu nájmu bytu po úmrtí původního nájemce Ing. [jméno] [příjmení] na žalovanou bylo zjištěno, že dle výpovědí nájemníků domu žalovaná v bytě nebydlí, k otci chodila na návštěvy.

24. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a dokladu o odeslání předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná ke dni smrti s otcem v bytě nežila, a proto žalovaná vyzvána k vyklizení bytu do [datum].

25. Ze Smlouvy o nájmu bytu na dobu neurčitou č. [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a Ing. [jméno] [příjmení] jako nájemcem.

26. Z dopisu žalobce zn. [anonymizováno] [číslo] žalované ze dne [datum] ve věci nesouhlasu žalobce s uzavřením smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že jelikož žalovaná neprokázala splnění podmínek pro přechod nájmu dle § 2279 občanského zákoníku, tak žalobce nedal souhlas k uzavření nájemní smlouvy k předmětnému bytu.

27. Z dopisu žalobce žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k vyklizení předmětného bytu, neboť byt užívá bez právního důvodu.

28. Z úmrtního listu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jmenovaný zemřel dne [datum].

29. Z podkladu pro uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že předkládán žalovanou žalobci.

30. Z žádosti o uzavření nové nájemní smlouvy k bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná informovala žalobce, že na ni přešel nájem bytu dle § 2282 občanského zákoníku.

31. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platných od [datum] bylo zjištěno, že pronajímatelem žalobce, nájemcem [jméno] [příjmení], který žil v bytě sám.

32. Z dopisu žalované žalobci ze dne [datum] vč. podacího lístku a dodejky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná informovala žalobce o úmrtí svého otce [příjmení] [jméno] [příjmení] a oznamovala přechod nájmu bytu na žalovanou jako jediného dědice dle § 2282 občanského zákoníku.

33. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaná jmenována správcem pozůstalosti po zemřelém [jméno] [příjmení].

34. Z dopisu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že potvrzeno dědické právo jedinému dědici žalované.

35. Z dopisu žalobce žalované ze dne [datum] ve věci přechodu nájmu bytu bylo zjištěno, že žalovaná vyzvána k vyplnění přiloženého formuláře s žádostí o přechod nájmu bytu dle § 2279 občanského zákoníku.

36. Z emailu žalobce žalované ze dne [datum] ve věci přechodu nájmu bytu po úmrtí nájemce bylo zjištěno, že přechod nájmu bytu po úmrtí původního nájemce se řeší pouze přes formulář dle § 2279 občanského zákoníku 37. Z dopisu žalované žalobci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná zasílala vyplněný formulář (podklad pro uzavření nájemní smlouvy) s tím, že v jejím případě jde o přechod nájmu na dědice původního nájemce dle § 2282 občanského zákoníku.

38. Z dopisu žalované žalobci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žádala o vystavení nového evidenčního listu.

39. Z dopisu žalované žalobci ze dne [datum] bylo zjištěno, že si stěžovala na postup úředníků odboru bytů a nebytových prostor [anonymizována dvě slova] části [obec a číslo] ve věci přechodu nájmu.

40. Z dopisu žalobce žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že tajemnice [anonymizována dvě slova] části [obec a číslo] odpovídala na stížnost žalované ze dne [datum].

41. Z dopisu zástupce žalované právnímu zástupci žalobci ze dne [datum] bylo zjištěno, že reakcí na předžalobní výzvu ze dne [datum].

42. Z dopisu zástupce žalované právnímu zástupci žalobci ze dne [datum] s podacím lístkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že reakcí na výzvu na vyklizení bytu.

43. Z dopisu zástupce žalované žalobci ze dne [datum] bylo zjištěno, že navrhováno smírné řešení.

44. Z vyúčtování služeb – rozúčtování za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že přeplatek na předmětném bytě ve výši 8.975 Kč.

45. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě v [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná platila SIPO za předmětný byt.

46. Z dopisu žalobce zn. [anonymizováno] [číslo] žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že trval na svých předchozích vyjádřeních.

47. Z návrhu žalobce na zvýšení nájemného od [datum] bylo zjištěno, že jako nájemce uváděn [jméno] [příjmení].

48. Z dopisu žalované starostovi a místostarostovi Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že si stěžovala na postup úředníků odboru bytů a nebytových prostor Úřadu Městské části [obec a číslo] ve věci přechodu nájmu.

49. Z dopisu žalobce žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce trval na svých předchozích stanoviscích.

50. Podle § 2279 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

51. Podle § 2282 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. [příjmení], které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí.

52. Podle § 2283 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost.

53. Podle § 2283 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemcův dědic může nájem vypovědět s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl o smrti nájemce, o svém dědickém právu a o tom, že práva a povinnosti z nájmu nepřešla na člena nájemcovy domácnosti, nejpozději však do šesti měsíců od nájemcovy smrti. Právo vypovědět nájem má i ten, kdo spravuje pozůstalost.

54. Ustanovení § 2282 občanského zákoníku a § 2283 občanského zákoníku neměla v dřívější úpravě (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) obdoby. Podle důvodové zprávy je jejich účelem vypořádat majetkové vztahy k bytu (zejména otázku nájemného) i v období po smrti původního nájemce. Z tohoto účelu i vzhledem k možnosti pronajímatele i nájemce (srov. § 2283 odst. 2 o. z.) nájem vypovědět ve zkrácené výpovědní době bez uvedení důvodu lze soudit, že primárním cílem není zajištění bydlení dědiců, kteří vzhledem k tomu, že na ně nepřešel nájem bytu podle § 2279 o. z. (ať již proto, že nebyli členy nájemcovy domácnosti, nebo mají vlastní byt), mají obvykle zajištěnu jinou možnost bydlení.

55. Ustanovení § 2283 odst. 1 o. z. zakotvuje specifický způsob ukončení nájemního vztahu pronajímatelem po úmrtí nájemce a umožňuje mu vypovědět nájem bytu, který po smrti původního nájemce přešel podle § 2282 věty první o. z. na jeho dědice, bez uvedení důvodu v tříměsíční hmotněprávní prekluzivní lhůtě (§ 654 o. z.), která počne běžet poté, co se pronajímatel dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost. Uvedené podmínky pro počátek běhu této lhůty musí být splněny kumulativně, přičemž lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty výpověď nájemci doručena.

56. I v případě výpovědi z nájmu bytu podle § 2283 odst. 1 o. z. se může nájemce domáhat přezkoumání její oprávněnosti soudem (§ 2290 o. z.). Protože otázka naplněnosti výpovědního důvodu zde nepřichází v úvahu, bude soud v tomto řízení z pohledu oprávněnosti výpovědi zkoumat, zda byly splněny zákonem formulované předpoklady pro počátek běhu tříměsíční lhůty k ukončení nájemního vztahu výpovědí a zda pronajímatel tuto lhůtu dodržel. Ve smyslu závěru rozsudku [název soudu] ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, neoprávněnou výpovědí bude i výpověď neplatná (ať již absolutně nebo relativně) či zdánlivá. (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])

57. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Nájemní vztah ze dne [datum] mezi žalobcem jako pronajímatelem a Ing. [jméno] [příjmení] jako nájemcem (mající spotřebitelský charakter) se řídil ust. § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.). Po úmrtí nájemce Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] nedošlo k přechodu nájmu na členy nájemcovy domácnosti dle § 2279 odst. 1 o. z. a nájem tak ve smyslu § 2282 o. z. přešel na nájemcova dědice. Jedná se o přechod nájmu ze zákona, který nastává nezávisle na vůli pronajímatele či dědiců nájemce. Vzhledem k tomu, že dědičkou po nájemci je žalovaná, přešel nájem na žalovanou. Nájem pak nebyl před podáním žaloby, ani v průběhu řízení až do rozhodnutí soudu žádným způsobem ukončen. K ukončení nájmu může dojít toliko zákonem předvídaným způsobem. Žádná taková skutečnost však nenastala a nájem trval nepochybně i ke dni rozhodování soudu. Proto soud žalobu na vyklizení zamítl.

58. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch (žalované), přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (žalobci). Náklady řízení žalované tvoří paušální náhrady podle § 1 odst. 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 4 úkony po 300 Kč a to vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum] a [datum], účast na jednání soudu dne [datum], celkem 1 200 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil jako obecnou pariční třídenní ve smyslu ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.