28 C 145/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného - Anonymizováno o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobkyně není vlastníkem motorového vozidla značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby soud určil, že žalobkyně není vlastníkem motorového vozidla značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, . Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobu směřuje proti osobě, na níž vlastnické právo k vozidlu převedl kupní smlouvou ze dne , datum, , zaplacením kupní ceny dle kupní smlouvy došlo k převodu vlastnického práva na žalovaného. Žalobkyně je přesto dosud zapsána jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel a bez součinnosti žalovaného se nemůže domoci výmazu údaje o vlastnictví vozidla v registru. Žalobkyni tak hrozí újma, protože je odpovědná za případné přestupky, ale nemůže nijak ovlivnit, zda skutečný vlastník dodržuje pravidla provozu na pozemních komunikacích. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu dne , datum, .

2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána podle státu, který provedl registraci vozidla v souladu s čl. 50 odst. 1 sdělení č. 123/2002 Sb. m.s. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a , Anonymizováno, o právní pomoci v občanských věcech. Rozhodným právem je české právo v souladu s čl. 48 odst. 3 sdělení č. 123/2002 Sb. m.s.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo motorové vozidlo značky , Anonymizováno, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , které žalovaný dne , datum, převzal a zaplatil za něj kupní cenu , částka, (kupní smlouva č. , Anonymizováno, , protokol o předání vozidla ke kupní smlouvě č. , Anonymizováno, , faktura č. , hodnota, ). Žalobkyně je zapsána v registru vozidel jako vlastník a provozovatel motorového vozidla značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (výpis z registru vozidel). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne , datum, (předžalobní upomínka ze dne , datum, s potvrzením o podání ze dne , datum, ).

6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

7. Dle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

8. Dle § 80 o. s. ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v aktuálně účinném znění (dále i jen zákon č. 56/2001 Sb.) platí, že registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona, jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje evidenci silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel. Dle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. se v registru silničních vozidel u silničního vozidla uvádí v ustanovení specifikované údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem.

10. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla.

11. Dle § 8 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci. Podle § 8 odst. 4 k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží a) v případě převodu vlastnického práva, 1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla a 2. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, b) v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici.

12. Podle § 8 odst. 6 prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při podání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle odstavce 1 písm. a) písemnou plnou mocí, musí být plná moc opatřena úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo podepsána zmocnitelem způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu.

13. Podle § 8a odst. 1 zákona č. zákona č. 56/2001 Sb. došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 platí pro o žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

14. Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 114/20 ze dne , datum, zamítl návrh na zrušení ustanovení § 8a odst. 2 věta druhá zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (ve znění účinném do , datum, ). Návrhem napadené ustanovení upravovalo situaci, v níž se ocitli účastníci předmětného řízení, kdy osoby, které mají v součinnosti podat společnou žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva podle § 8 téhož zákona, si neposkytnou součinnost k podání společné žádosti. , právnická osoba, žádosti podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. má proto i žadatel sám možnost požádat o zápis změny, bez přímé součinnosti druhé osoby. Podle napadeného ustanovení je přesto třeba k žádosti za takové situace doložit kromě dokladu o nabytí vlastnického práva k vozidlu také tzv. zelenou kartu a protokol o evidenční kontrole nikoli starší než 30 dní. Ke společné žádosti se nepředkládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici. Ustanovení § 8a odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb. řešilo situaci, kdy má dosavadní nebo nový vlastník, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo uvedená osvědčení. Samotné nepředložení uvedených dokumentů není překážkou pro provedení zápisu změny vlastníka. Uvedené ustanovení však řešilo až situaci následující (zápis změny vlastníka), nikoli problém s chybějícími dokumenty pro provedení evidenční kontroly. Stejně tak nastává problém, nedisponuje-li žadatel o zápis změny vlastníka samotným vozidlem. Ústavní soud se zabýval možnými negativními aspekty spojenými s nemožností zápisu změny vlastníka vozidla v registru a související újmou na ústavně zaručených právech a svobodách osoby, která je jako vlastník v rozporu se skutečností v registru zapsána. Pro situaci, kdy chce zápisu změny vlastnictví dosáhnout osoba, která vozidlo již převedla (dosavadní vlastník) a nový vlastník neposkytne potřebnou součinnost, Ústavní soud zdůraznil, dopady do problematiky ochrany osobních údajů. Poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 254/2016, podle kterého lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není. Pro to je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Právě postup předpokládaný judikaturou správních soudů, tj. možnost se domoci se negativního určení, považuje Ústavní soud za způsob, jakým se dosavadní vlastník může domoci odstranění evidovaných údajů o své osobě, nejsou-li v souladu se skutečností. Také apeloval na orgány veřejné moci, aby příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně a umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, když jen tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu.

15. Z citovaných ustanovení a nálezu Ústavního soudu, který posuzoval právní úpravu účinnou v době prodeje vozidla žalobkyní, je zjevné, že pokud žalobkyně nedisponovala protokolem o evidenční kontrole silničního vozidla ne starším než 30 dní a ani žalovaný jí pro účely jeho obstarání neposkytl (resp. dle svých tvrzení ani objektivně nemohl poskytnout) potřebnou součinnost spočívající v poskytnutí vozidla a jeho technického průkazu, nebyla žalobkyně schopna docílit zápisu změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel.

16. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu ve smyslu § 80 o. s. ř. je dán zejména tam, kde by se bez tohoto určení stalo právní postavení žalobce nejistým. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem je současně dán tehdy, jestliže je požadované určení objektivně vzato způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Určení neexistence vlastnického práva žalobce je i dle judikatury vyšších soudů a Ústavního soudu v dané situaci možným způsobem, jak se žalobce může zbavit objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky spáchané s již prodaným vozidlem a může dosáhnout změny údajů zapsaných v registru silničních vozidel.

17. Soud proto v daném případě dovodil, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť rozhodnutí soudu, jehož vydání se domáhá, bude podkladem pro změnu údajů zapsaných v registru vozidel. Dále soud učinil závěr, že žalobkyně skutečně není vlastníkem předmětného vozidla, když vlastnické právo převedla kupní smlouvou dne , datum, na žalovaného. Uvedené postačilo k tomu, aby soud určovací žalobě vyhověl.

18. V otázce náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 143 o.s.ř. per analogiam. Žalovaný byl sice v řízení neúspěšný, avšak nelze dovodit, že by zavdal příčinu k podání předmětné žaloby. Žalobkyně mohla situaci, v níž se ocitla, předejít, pokud by si v souvislosti s prodejem vozidla zajistila možnost dokončit zápis změny vlastnictví i bez pozdější součinnosti žalovaného (například zajištěním písemné plné moci od žalovaného jako nového vlastníka k podání společné žádosti). Jak je naznačeno i v citovaném nálezu Ústavního soudu, příčinou komplikovaného řešení nastalé situace cestou sporného řízení o určovací žalobě je vždy i porušení zákonné povinnosti původního vlastníka, který je spolu s novým vlastníkem ze zákona povinen podat ve lhůtě 10 dnů žádost o zápis změny v registru. Z uvedených důvodů soud nepostupoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., které přiznává právo na náhradu nákladů úspěšné straně řízení, ale rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo.