28 C 147/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 73 653,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám Jméno advokáta, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne datum domáhala, aby soud uložil žalované povinnost k zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na základě které poskytla žalobkyně žalované částku částka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami po částka od datum a platit úrok ve výši 14,77 % ročně. Žalovaná nesplácela dluh řádně a včas, proto došlo k zesplatnění úvěru. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka za období od dne datum do dne datum, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka za období od dne datum do dne datum a poplatků ve výši částka za zaslané upomínky. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne datum.

2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním příslušníkem Anonymizováno s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalované v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je české právo v souladu s čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně se vyjádřila, že souhlasí, a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne datum po ověření úvěruschopnosti žalované smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na jejímž základě poskytla žalované datum částku částka, žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách splatných 24. dne v měsíci od dne datum ve výši částka a platit úrok ve výši 14,77 % ročně (smlouva o poskytování služeb elektronického bankovnictví ze dne datum, žádost o poskytnutí úvěru, předsmluvní informace k spotřebitelskému úvěru, smlouva o úvěru č. Anonymizováno, 2x záznam o podpisu klienta, potvrzení o zaplacení částka, Informace z právnická osoba, informace ze systému Anonymizováno, prověřování úvěruschopnosti žalované, výpisy z účtu žalované, sazebník poplatků). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto došlo k zesplatnění úvěru žalobkyní ke dni datum (historický výpis úvěru, transakční historie úvěru, přehled splátek, 1. upomínka, 1. výzva, 2. výzva, poslední výzva ze dne datum s dodejkou, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum s dodejkou). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne datum (předžalobní upomínka ze dne datum, podací arch ze dne datum).

6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši částka, žalovaná se zavázala úvěr splatit v měsíčních splátkách po částka a platit úrok ve výši 14,77 % ročně. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto došlo k zesplatnění úvěru žalobkyní ke dni datum.

11. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

12. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

13. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.

14. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

15. Sjednaný smluvní úrok ve výši 14,77 % ročně je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.

16. Žalovaná dlužnou částku do dne splatnosti nezaplatila, tudíž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario), kdy soud výrokem II. zamítl část úroku z prodlení, která převyšovala sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu na zahájení řízení) a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobkyně ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.