28 C 192/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 168 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 168 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 168 Kč od datum do zaplacení a částku 1 935 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby soud uložil žalované povinnost k zaplacení částky 13 168 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na účet č. bankovní účet. Za poskytnutí zápůjčky byl sjednán poplatek ve výši 3 168 Kč. Jistina a poplatek byly splatné do dne datum. Žalovaná zaplatila pouze částku 4 455 Kč. Žalobkyně požaduje jistinu a poplatek ve výši 13 168 a částku 1 935 Kč za náklady spojené s prodlením, kdy žalobkyně zaslala žalované 5 výzev za 2 500 Kč, náklady byly poníženy částečnou úhradou žalované. Smluvní pokuta ve výši 3 890 Kč byla umořena úhradou žalované. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne datum.

2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním příslušníkem země s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalované v souladu s číslo listu odst. anonymizováno nařízení EP. Rozhodným právem je české právo v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení anonymizována dvě slova a ustanovení právního předpisu EU.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na účet č. bankovní účet, žalovaná se zavázala jistinu a poplatek ve výši 3 168 Kč splatit do dne datum (smlouva o zápůjčce ze dne datum + dodatek ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně). Žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas, v souvislosti s upomínáním vznikly žalobkyni náklady ve výši 2 500 Kč (upomínky ze dne datum, datum, datum, datum, datum). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne datum (předžalobní upomínka ze dne datum + podací arch).

6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 1813 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem, zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky (žalobkyní coby podnikatelem a žalovanou coby spotřebitelem; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou měla vrátit do dne datum. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem.

11. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek název soudu sp. zn. spisová značka, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

12. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice ustanovení právního předpisu EU Smlouva o EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

13. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z.

14. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka).

15. Pokud soud přepočte poplatek za uzavření smlouvy ve výši 3 168 Kč na roční procentní úrok, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud v této části žalobě vyhověl.

16. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.

17. V případě sjednaného poplatku za upomínku ve výši 500 Kč soud akcentoval jeho sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který má plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalované. V tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě v této části vyhověl.

18. Žalovaná dlužnou částku do dne splatnosti nezaplatila, tudíž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně proti žalované představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, náklady zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 3x 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu ve věci samé) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhrada paušálních výdajů ve výši 3x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. náklady v celkové výši 2 000 Kč.

21. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.