28 C 213/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. ve věci žalobkyně; právnická osoba , IČO , sídlem adresa , obec anonymizováno - obec proti; žalované; celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa , obec a číslo o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 608 506,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 608 506,60 Kč od 17. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 24 941 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 608 506,60 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že dne 10. 6. 2013 byla ze strany žalobkyně v odběrném místě [číslo] v obci [obec] ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. [číslo] který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nebyl proveden. Smlouva byla ukončena stanovením náhradních hodnot k [datum] ([anonymizováno] – [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] – [anonymizována tři slova]). Dne [datum] vstoupila v platnost smlouva na nového odběratele, který se přihlásil se stavy [anonymizováno] – 8 [anonymizována tři slova] – [anonymizována tři slova]. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že na odběrném místě docházelo k neoprávněnému odběru elektrické energie, celková doba byla 1 395 dní. Množství neoprávněně odebrané energie elektřiny je 111 134 kWh, a to za období od [datum] do [datum], což odpovídá částce 499 752,93 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž částku 3 145,09 Kč za ekologickou daň a daň z přidané hodnoty ve výši 105 608,58 Kč. Žalobkyní byla vystavena dne 26. 8. 2019 faktura [číslo] splatná dne [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaná je státním občanem Ruské federace a Ukrajiny s bydlištěm v České republice, mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodné právo bylo určeno v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, právo české.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že u žalované na odběrném místě [číslo] v obci [obec], byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny.

6. Ze stanovení celkové náhrady škody ze dne [datum] soud zjistil, že celková výše škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny byla stanovena částkou 608 506,60 Kč.

7. Z faktury [číslo] splatné dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 608 506,60 Kč.

8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.

9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná však ničeho nezaplatila.

10. Dle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Podle ustanovení § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

12. V dané věci soud dospěl k závěru, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu od žalobkyně, a tím žalobkyni vznikla škoda ve výši 608 506,60 Kč. Žalovaná na svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila ničeho, a to ani po opakovaných výzvách žalobkyně. Protože dlužná částka nebyla žalovanou do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 941 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 24 341 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.