28 C 233/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr Mgr Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalované o zaplacení 9 300 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 750 Kč od 3. 3. 2016 do 19. 11. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 450 Kč od 20. 11. 2018 do 12. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 150 Kč od 13. 12. 2016 do 4. 3. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 500 Kč od 5. 3. 2019 do 15. 5. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 850 Kč od 16. 5. 2019 do 9. 7. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 300 Kč od 10. 7. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 11 290 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 000 Kč splatných ke každému 28. dni v měsíci počínaje měsícem po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

1. Návrhem ze dne 22. 4. 2020, došlým původně Okresnímu soudu v Lounech dne [datum], se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 9 300 Kč s příslušenstvím. 2. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně] je kapitálová obchodní společnost, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl [anonymizováno], vložka [číslo], která se zabývá převážně zprostředkovatelskou činností pro své obchodní Partnery podnikající zejména v oblasti pojišťovnictví, penzijním připojištění a bankovních služeb (dále jen„ Partneři“). Žalobce vykonává zprostředkovatelskou činnost uvedenou výše prostřednictvím třetích osob - zprostředkovatelů.

3. Dne 1. 5. 2013 uzavřel žalobce s žalovaným Smlouvu o obchodním zastoupení (dále jen„ Smlouva“). Jak plyne z čl. XX. odst. 2 Smlouvy a dále také z toho, že se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli týkající se jejich podnikatelské činnosti, řídí se smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným zákonem č, 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ ObZ“).

4. Na základě Smlouvy vyvíjel žalovaný pro žalobce činnost zprostředkovatele směřující k uzavírání smluv s třetími osobami v rámci finančních produktů Partnerů podnikajících zejména v oblasti pojišťovnictví, penzijním připojištění, investování, spotřebitelských úvěrů, stavebním spořením a bankovních služeb, tj. vyvíjel odbornou činnost směřující k uzavírání smluv (dále jen„ Obchodů“) v rámci produktů [role v řízení], za což mu byla žalobcem dle čl. VI odst. 1 písm. d) ve spojení s čl. XV Smlouvy vyplacena odměna – provize. Žalovaný se dále mj. zavázal vyvíjet pro žalobce činnost spočívající v dlouhodobém a soustavném provádění přípravných prací směřujících k uzavírání Obchodů v rámci produktů [role v řízení] či pomáhat žalobci při správě již uzavřených pojistných a jiných smluv a poskytovat související odbornou péči klientům Partnerů.

5. Za účelem realizace předmětu Smlouvy žalovaný dle čl. VII. odst. 1 Smlouvy souhlasil se svým začleněním do„ Obchodní sítě“ žalobce, která je skupinou osob organizačně řízených žalobcem a vykonávající pro žalobce na základě uzavřených smluv činnosti uvedené níže (dále jen„ Obchodní služba“). Žalovaný souhlasil s tím, že obsah právního vztahu založeného Smlouvou bude regulován též vnitřními předpisy žalobce a uspořádáním vnitřní struktury Obchodní služby a zavazuje se takové vnitřní předpisy a vnitřní strukturu dodržovat, jakmile s nimi bude žalobcem seznámen.

6. Žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky Smlouvy uvedené v čl. V odst. 1 písm. k ) a XVIII odst. 3 písm. c) předmětné Smlouvy, tím že mimo jiné nedosáhl minimálních obchodních cílů (obchodního plánu), které žalobci stanovují Vnitřní předpisy. Z tohoto důvodu žalobce od Smlouvy odstoupil, když žalovanému zaslal dne 8. 1.2014 odstupující dopis.

7. Smluvní strany se v souladu s § 351 ObZ ve Smlouvě dohodly, že určité závazky založené Smlouvou, zejména nárok na vrácení vyplacené provize či speciální provize, tzv. stornované provize nebo její části, trvají také po ukončení této Smlouvy, a to v souladu s čl. XV. Odst. 15 Smlouvy. Uvedeným ustanovením se žalovaný především zavázal vrátit žalobci vyplacenou odměnu, která mu byla poskytnuta v souvislosti s jeho zprostředkovatelskou činností, v případě, že mu na tuto odměnu nevznikl nárok. V této souvislosti se smluvní strany dohodly dle čl. XV. odst. 8 Smlouvy na vytvoření garančního fondu, jehož účel tvorby, podmínky jeho vzniku, naplňování a čerpání, úročení a vyúčtování jsou dále detailně upraveny ve vnitřním předpisu. Garanční fond (dále jen ‚GF‘) byl vytvořen (a smluvně zaveden) za účelem snížení případných dluhů žalovaného, které mu mohou u žalobce vzniknout v průběhu činnosti a po ukončení činnosti. Je-li po dvou letech od ukončení Smlouvy zůstatek na GF a konečný zůstatek z ostatních provizí záporný, je žalovaný dle čl. 2.1 Provizního řádu povinen na základě výzvy vzniklý dluh uhradit.

8. Jak plyne z čl. XV. odst. 3 Smlouvy, výše provizí a případně speciálních provizí, na které vznikl žalovanému nárok, je vypočtena dle vnitřního předpisu. Žalovaný na základě čl. XX odst. 3 Smlouvy svým podpisem smlouvy stvrdil, že byl seznámen se zněním Vnitřních předpisů.

9. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci odměnu, která mu byla žalobcem vyplacena ze smluv, které byly prostřednictvím žalovaného zprostředkovány, a které byly následně ukončeny ještě před uplynutím doby tzv. "ručení za storno". Doba ručení za storno je stanovena v příslušných ustanoveních Vnitřního předpisu – Provizního řádu, přičemž tato doba ručení za storno je uvedena vždy ve vztahu k aktuálním produktům [role v řízení] (obecná doba ručení za storno je v délce trvání 24 měsíců). Po dobu ručení za storno bylo ze strany žalovaného garantováno trvání uzavřených smluv mezi [role v řízení] a zájemcem; v případech kdy došlo k ukončení zprostředkované smlouvy před uplynutím doby ručení za storno, byl žalovaný povinen vrátit odměnu již vyplacenou žalobcem. Další případné důvody vzniku storna vyplacených provizí upravují u konkrétních produktů [role v řízení] příslušná ustanovení Provizního řádu.

10. Dle čl. 2.4 Provizního řádu byl žalobce oprávněn žalovanému deponovat 10 % z odměny na vytvoření tzv. "stornorezervy" k úhradě storen ze zrušených pojistných smluv.

11. Žalobce má nárok na vrácení adaptační provizi, která byla žalovanému vyplacena za účelem adaptace nových poskytovatelů do„ obchodní sítě“ žalobce. Podle čl. 2.1.

1. Přílohy č. 2A Provizního řádu v případě ukončení Smlouvy do dvou let od nástupu, a to z jakéhokoliv důvodu, je poskytovatel povinen vrátit celou výší vyplacené adaptační provize. Z tohoto důvodu žalovaný ztratil nárok na adaptační provizi.

12. Smluvní strany se dále dohodly dle schválení [příjmení] Junior – nováček bez registrace ČNB, že poplatek za registraci [anonymizováno] u ČNB nejpozději do patnácti pracovních dnů od podepsání této Smlouvy žalobce prokazatelně uhradí za žalovaného registrační poplatek ČNB ve výši 10.000 Kč pro registraci žalovaného jako podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele dle ustanovení § 6 Zákona o zprostředkovatelích do Registru (dále jen„ Registrační poplatek“). Žalovanému tak tímto vznikl závazek vůči Žalobci ve výši Registračního poplatku (dále jen„ Závazek“). Zprostředkovatel se zavazuje, že Závazek neprodleně uhradí, pokud bude ukončena spolupráce se žalobcem, tedy v případě kdy bude Smlouva z jakéhokoliv důvodu ukončena. Žalobce má tedy nárok na vrácení Registračního poplatku.

13. Z výše uvedených důvodů došlo ke vzniku pohledávky žalobce za žalovaným vyčíslené ke 2. 3. 2016 na částku 20.000 Kč, kterou je žalovaný povinen na základě Smlouvy vrátit žalobci, jak plyne ze Závěrečného vyúčtování ze dne 2. 3. 2016.

14. Následně žalovaný částečně plnil na uvedenou pohledávku, a to v celkové výši 10.700 Kč, poslední platbou ve výši 550 Kč dne 9. 7. 2019.

15. Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to následovně: - z částky 11.750 Kč od 3. 3. 2016 do 19. 11. 2018 - z částky 11.450 Kč od 20. 11. 2018 do 12. 12. 2018 - z částky 11.150 Kč od 13. 12. 2018 do 4. 3. 2019 - z částky 10.500 Kč od 5. 3. 2019 do 15. 5. 2019 - z částky 9.850 Kč od 16. 5. 2019 do 9. 7. 2019 - z částky 9.300 Kč od 10. 7. 2019 do zaplacení.

16. Žalobce následně zaslal žalovanému výzvu na vrácení storna odměn, a to prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 1. 10. 2018. Dlužná pohledávka nebyla zcela uhrazena. Žalobce je tak nucen domáhat se svého práva na vrácení dlužné částky soudní cestou. Předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne 1. 10. 2018, jak plyne z dokladu o odeslání.

17. Žalobci tak vznikla ze Smlouvy pohledávka za žalovaným, která byla vyčíslena v celkové výši 9.300 Kč s příslušenstvím.

18. Proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum] podala žalovaná včasný a přípustný odpor.

19. Ve vyjádření ze dne 13. 8. 2020 žalobce sděloval, jakým způsobem byla vypočtena dlužná částka spolu se specifikací práva povinností žalovaného ze smlouvy o obchodním zastoupení.

20. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne [datum] Smlouvu o obchodním zastoupení (dále jen„ Smlouva“). Dle čl. I. odst.

1. Dodatku nováčka ke smlouvě o obchodním zastoupení (dále jen„ Dodatek“) se strany dohodly, že žalobce za žalovaného uhradí registrační poplatek k ČNB ve výši 10.000 Kč s tím, že dle odst.

4. Dodatku se žalovaný zavázal k vrácení této částky, pakliže bude Smlouva ukončena, a to z jakéhokoli důvodu. Žalobce odkazuje na závěrečné vyúčtování ze dne 2. 3. 2016, ze kterého plyne, že žalovaný poplatek ve výši 10.000 Kč za registraci žalobci neuhradil.

21. S ohledem na naplnění podmínky ukončení smlouvy, když žalobce zaslal žalovanému dne 8. 1. 2014 odstoupení od smlouvy, které si žalovaný dne 16. 1. 2014 převzal a došlo k zániku Smlouvy k tomuto dni, má žalobce nárok na vrácení uvedené částky, tedy 10.000 Kč, ze strany žalovaného.

22. Dále se ve Smlouvě v čl. XX odst. 3 žalobce a žalovaný dohodli, že se žalovaný seznámil s Vnitřními předpisy a že s těmito souhlasí. Dle čl. I. Smlouvy se vnitřními předpisy rozumí interní normy žalobce – Obchodní podmínky, Provizní řád, Kariérový řád, Benefiční řád atd.

23. V souladu s Vnitřními předpisy byla žalovanému vyplacena adaptační provize v celkové výši 10.000 Kč. Žalobce odkazuje na závěrečné vyúčtování ze dne 2. 3. 2016. K uvedenému žalobce doplňuje, že žalovanému vznikl nárok na adaptační provizi dle čl. 2.1.

1. Provizního řádu – Příloha č. 2 – Speciální provize.

24. Celkem tak žalobce vyplatil žalovanému na speciální odměně částku 10.000 Kč.

25. Provizní řád v čl.

3. Provizního řádu interní obchodní služby [právnická osoba] dodatek [číslo] uvádí, že v případě ukončení Smlouvy do dvou let od nástupu, a to z jakéhokoli důvodu, je nováček povinen vrátit celou výši vyplacených [anonymizováno]. S ohledem na ukončení Smlouvy dříve jak po dvou letech od jejího uzavření, vystavil žalobce [příjmení] vyúčtování provizí ze Smlouvy, kde je uveden Detailní přehled speciálních provizí, které žalobce požaduje s ohledem na Smlouvu a Provizní řád vrátit. Tyto provize představují přehled uvedený výše.

26. Žalobce uváděl, jak byla dlužná částka vypočtena. Výše registračního poplatku k [anonymizováno] ve výši 10.000 Kč, který za žalovaného uhradil žalobce, a na jehož úhradu mu vznikl nárok z důvodu ukončení spolupráce mezi žalobcem a žalovaným. Výše uvedená speciální provize ve výši 10.000 Kč a žalobci vzniklo právo na její vrácení žalovaným plynoucí ze Smlouvy.

27. Žalobci vzniklo právo na vrácení speciální provize v souhrnné výši 20.000 Kč, jak plyne z Detailního přehledu speciálních provizí obsaženého v Závěrečném vyúčtování provizí ze Smlouvy.

28. Žalovanému tak vznikl dluh, který měl žalobci uhradit, a to v celkové výši 9.300 Kč. Čl. 6.2 Provizního řádu stanoví, že po dvou letech od ukončení Smlouvy je vystaveno Závěrečné vyúčtování, a pracovník je v případě záporného zůstatku na základě výzvy povinen tento uhradit. Žalobce vystavil žalovanému dne 2. 3. 2016 Závěrečné vyúčtování, kterým jej vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 20.000 Kč. Na uvedenou částku započetl platby žalovaného v celkové výši 10.700 Kč, který postupně nahodilými platbami dluh umořoval.

29. Na základě takto vystaveného Závěrečného vyúčtování byl žalovaný povinen k úhradě pohledávky. Tuto však neuhradil a žalobce tak vymáhá svou pohledávku z titulu nevrácených speciálních provizí dle Smlouvy soudní cestou.

30. Žalovaný se v odporu vyjádřil tak, že mu žádná upomínka ohledně pohledávky žalobce nebyla doručena do jeho datové schránky. Dle § 17 odst. 1 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, má povinnost doručovat fyzickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám prostřednictvím datové schránky orgán veřejné moci. Jelikož žalobce orgánem veřejné moci není, doručoval žalovanému dokumenty dle obecných zásad, tedy na poslední známou adresu.

31. Nadto tvrzení žalovaného ohledně nevědomosti o dluhu nemohou být důvodná, především z důvodu, že, jak je uvedeno výše, na pohledávku jsou postupně připisovány platby na její umoření.

32. Dále bylo s žalovaným komunikováno před podáním žaloby, když se žalobce snažil o smírné vyřešení sporu, kdy po vzájemné domluvě zaslal žalovanému [příjmení] na schválení smíru dle ust. § 67 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. S ohledem na následnou telefonickou komunikaci s žalovaným, kdy tento po několik měsíců vždy slíbil, že podepsaný smír zašle zpět, avšak toto se nestalo, přistoupil žalobce k soudnímu vymáhání své oprávněné pohledávky.

33. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že žalovaný o pohledávce vůči žalobci věděl, na výzvy k úhradě však adekvátně nereagoval.

34. Podle § 652 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen "obchody") nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet.

35. Podle § 351 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby práva nebo volby tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy.

36. Podle § 351 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502. Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu nákladů s tím spojených.

37. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena Smlouva o obchodním zastoupení, od které žalobce odstoupil. Žalobce za žalovanou zaplatil registrační poplatek k [anonymizováno] ve výši 10.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v případě ukončení smlouvy z jakéhokoli důvodu. Žalobce dále vyplatil žalované adaptační provizi ve výši 10.000 Kč, kterou je též žalovaná povinna žalobci vrátit, neboť došlo k ukončení smlouvy do 2 let od nástupu. Žalobce tedy žalované vyplatil celkem 20.000 Kč, žalovaná vrátila částku 10.700 Kč, takže dluží částku 9.300 Kč. Tuto částku tedy soud žalobci přiznal.

38. O příslušenství žalované částky bylo rozhodnuto podle ust. § 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

39. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch – tj. žalobci, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl – tj. žalované. S ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, který byl vyhlášen dnem 7. 5. 2013 pod [číslo] Sb. soud náklady řízení určoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Soud přiznal žalobci odměnu za 5 úkonů právní služby po 1.500 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bod 4., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, z tarifní hodnoty 9.300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), výzvu k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), vyjádření ze dne 14. 8. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) a účast na jednání před soudem dne 20. 5. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), tj. 7.500 Kč. Režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, za pět úkonů právní služby po 300 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), výzvu k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), vyjádření ze dne 14. 8. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) a účast na jednání před soudem dne 20. 5. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) AT)), tj. 1.500 Kč Soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení činil 400 Kč (položka 2 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění). Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, činila 1.890 Kč. Celkové náklady řízení žalobce ve výši 11.290 Kč soud s ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal na zákonné platební místo k rukám zástupce žalobce.

40. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

41. Při úvaze o tom, zda je v projednávaném případě na místě určit k plnění delší lhůtu nebo stanovit, že se plnění má stát ve splátkách, musí soud vycházet ze zjištění všech potřebných skutečností, které by přesvědčivě odůvodnily jeho závěr o tom, že vzhledem k povaze projednávané věci, přiznanému nároku a osobním poměrům účastníků je vhodné určit ke splnění jinou lhůtu než lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku, nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách. V každém konkrétním případě je třeba vycházet z okolností daného případu a osobních a majetkových poměrů účastníků a rovněž posoudit, zda stanovení zaplacení dlužné částky v měsíčních splátkách v určité výši nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky a délku prodlení dlužníka s jejím placením, neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele, přičemž uvedeným hlediskům nelze vždy nadřadit osobní a majetkové poměry dlužníka.

42. Soud má za to, že je na místě v projednávaném případě stanovit lhůtu k plnění ve splátkách, jejichž podmínky stanovil.