28 C 269/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. ve věci žalobce; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti; žalovanému; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , obec - část obce O 177 061,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 177 061,23 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 547,31 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 140, 747 Kč od [datum] do [datum], úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky 177 061,23 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 177 061,23 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 38 010,60 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 177 061,23 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 267 000 Kč na účet [číslo]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních anuitních splátkách. Žalovaný však nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, byl v prodlení s úhradou splátek více než dva měsíce, proto žalobce prohlásil úvěr za splatný. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku poslanou dne [datum].

2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem [příjmení] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalovaného v souladu s [ustanovení pr. předpisu], o mezinárodním právu soukromém, a [ustanovení pr. předpisu], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř., postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobcem dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 267 000 Kč na účet [číslo] (výpis z účtu č. [bankovní účet]). Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, byl v prodlení s úhradou splátek více než dva měsíce, proto se úvěr stal splatným, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dne [datum] (oznámení o zesplatnění úvěru). Žalobce vyzval žalovaného ke splacení úvěru výzvou ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil (výzva ze dne [datum] a předžalobní upomínka ze dne [datum]).

6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobcem.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

8. Žalovaný spotřebitelský úvěr do dne splatnosti nezaplatil, tudíž se dostal dle § 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení úvěru i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

9. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobce proti žalovanému představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7 083 Kč dle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, náklady zastoupení žalobce advokátem ve výši 3x 8 220 Kč (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu ve věci samé) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhrada paušálních výdajů ve výši 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. též částka ve výši 5 367,60 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., tj. celkem 38 010,60 Kč s DPH.

11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.