28 C 327/2023
č. j. 28 C 327/2023-28
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 38 228,62 Kč s úroky a náklady řízení. Soud uznal platnost spotřebitelské smlouvy o úvěru, včetně smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně, který považoval za přiměřený. Úrok z prodlení ve výši 15 % ročně byl uložen na základě § 1970 o. z. a návrhu žalobkyně. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 730 Kč byla přiznána podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a vyhlášky o nákladech.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 38 228,62 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 228,62 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 38 228,62 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 228,62 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 3 006,25 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 730 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 38 228,62 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum rámcovou smlouvu číslo na jejímž základě byl žalovanému zřízen účet číslo bankovní účet. Dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek číslo k rámcové smlouvě, kterým žádal o poskytnutí anonymizováno ve výši 40 000 Kč. Žalovaný porušil Podmínky pro poskytnutí anonymizováno, proto dne datum došlo k zesplatnění anonymizováno. Pohledávka žalobkyně je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 38 228,62 Kč a nesplaceným smluvním úrokem za období od datum do datum. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne datum.
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem země s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalovaného v souladu s ustanovení pr. předpisu m.s. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a země o právní pomoci v občanských věcech. Rozhodným právem je české právo v souladu s ustanovení pr. předpisu m.s.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně i žalovaný ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum rámcovou smlouvu číslo na jejímž základě byl žalovanému zřízen účet číslo bankovní účet, dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek číslo k rámcové smlouvě, kterým žádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 40 000 Kč (rámcová smlouva číslo ze dne datum, výpis z účtu číslo bankovní účet, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatek číslo k Rámcové smlouvě číslo). Žalovaný porušil Podmínky pro poskytnutí anonymizováno, proto dne datum došlo k zesplatnění anonymizováno (ulice podmínky žalobkyně, podmínky pro používání kontokorentu, přehled čerpání a splácení anonymizováno, zesplatňující dopis ze dne datum). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne datum (zesplatňující dopis ze dne datum, podací arch ze dne datum).
6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.
8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut anonymizováno úvěr ve výši 40 000 Kč, který se zavázal splácet s úrokem ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil.
11. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek název soudu sp. zn. spisová značka, který přehledně uvádí judikaturu anonymizována tři slova týkající se spotřebitelského práva).
12. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
13. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.
14. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka).
15. Sjednaný smluvní úrok ve výši 18,90 % je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.
16. Žalovaný poskytnutý úvěr do data splatnosti neuhradil, tudíž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení úvěru i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).
17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně proti žalovanému představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 530 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, a 200 Kč (2x 100 Kč za učiněné úkony výzva k plnění a návrh ve věci samé) jako paušální náhrada nákladů podle § 1 odst. odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky číslo Sb, tj. náklady v celkové výši 1 730 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 2 odst. 1 vyhlášky číslo Sb, protože se jedná o formulářovou žalobu podanou na ustáleném vzoru, který byl použit i v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka nebo spisová značka.
19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.