28 C 351/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba, anonymizováno reg. číslo sídlem adresa žalobkyně, Kypr zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení Ph.D. sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum pobytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokátky, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil smlouvou o zápůjčce mezi žalovaným a právnická osoba příjmení p.l.c. (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) ze dne datum. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky nejpozději do datum. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky ve lhůtě splatnosti nevrátil. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobce na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ani přes výzvu žalobce neuhradil ničeho.

2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v Kyperské republice, žalovaný je občanem České republiky, jenž bydlí v České republice, pravomoc českých soudů tak vyplývá z čl. 18 odst. 2 Nařízení EU č. 1215/2012. Rozhodné právo je právo české v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku částka, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčku ve výši částka a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku do data splatnosti vrátit, tj. do datum (Smlouva o zápůjčce, VOP, příkaz k úhradě, výpis z účtu věřitele). Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce dne datum, přičemž tuto skutečnost právní předchůdce žalobce žalovanému sdělil (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum). Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu před podáním žaloby, žalovaný neuhradil ničeho (poslední výzva k dobrovolnému uhrazení dluhu s podacím archem).

7. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 2390, § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) Pohledávka byla postoupena žalobci coby postupníkovi v souladu s § 1879 a násl. o. z.

8. Soud má za to, že se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce.

10. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.