28 C 368/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 41 060,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 060,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 41 060,01 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 821 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 41 060,01 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 84 měsíčních splátkách ve výši 969 Kč splatných nejpozději do 15. dne v měsíci, poslední splátka byla splatná dne [datum] a činila částku 818 Kč. Žalovaný svou povinnost nedodržel a ocitl se v prodlení po dobu delší než tři měsíce, proto byl úvěr prohlášen za zcela splatný ke dni [datum]. Tato pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] [anonymizováno], a poté byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 41 060,01 Kč, která představuje pouze nesplacenou jistinu, smluvní úroky nepožaduje. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku poslanou dne [datum].

2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na [anonymizováno], žalovaný je státním příslušníkem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalovaného v souladu s [číslo listu] odst. [anonymizováno] [nařízení EP]. Rozhodným právem je české právo v souladu s ustanovením [číslo listu] odst. [anonymizováno] nařízení [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] spořitelna, smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč (smlouva o úvěru [číslo] doklad o čerpání). Žalovaný se ocitl v prodlení se splácením pravidelných měsíčních splátek, proto byl úvěr prohlášen za zcela splatný ke dni [datum] (platební historie, všeobecné obchodní podmínky). Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ze společnosti [právnická osoba] S.a.r.l. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohou, potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím archem ze dne [datum]). Pohledávka byla poté postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím archem ze dne [datum], výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]).

6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

7. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

9. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku, a ve smyslu § 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Uzavřením smlouvy o úvěru vznikla žalovanému povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně po uplynutí dohodnuté doby poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednaný poplatek.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Soudní dvůr EU se zabýval předběžnou otázkou týkající povinnosti vnitrostátního soudu posoudit úvěruschopnost spotřebitele z úřední povinnosti, který ve svém rozsudku č. C [číslo], ze dne [datum], rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu,„ …aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 12. S ohledem na citované rozhodnutí Soudního dvora EU je povinností soudu zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Avšak z žalobkyní tvrzených skutečností nevyplývá, že byla úvěruschopnost žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřována, z čehož plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost nesplnila, přesto žalovanému vyplatila částku 50 000 Kč.

13. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „s. o. z.“), platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Dle § 451 odst. 1 s. o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 cit. ust. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Dle § 524 odst. 1 s. o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

16. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Soud má za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému vyplacena částka 50 000 Kč a tuto žalovaný v plné výši nevrátil. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na základě již zmiňovaného rozsudku Soudního dvora EU č. C [číslo] ze dne [datum] tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, proto v souladu s § 451 odst. 1 s. o. z. je žalovaný povinen vydat částku 41 060,01 Kč představující nesplacenou jistinu. Pohledávka byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] coby postupníka v souladu s § 524 odst. 1 s. o. z. a na žalobkyni coby postupníka v souladu s § 1879 a násl. o. z., což bylo žalovanému oznámeno.

18. Žalovaný dlužnou částku do dne splatnosti nezaplatil, tudíž se dostal dle § 365 obchodního zákoníku do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 369 obchodního zákoníku vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. (ve znění účinném do 30. 6. 2013), a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně proti žalovanému představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 643 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, náklady zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 3x 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada paušálních výdajů ve výši 3x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. též částka ve výši 378 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., tj. náklady v celkové výši 3 821 Kč s DPH.

20. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobkyně ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.