28 C 436/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobce: ; anonymizována tři slova část obce , IČO sídlem adresa žalobkyně proti; žalované: ; celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 12 065,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 065,88 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 065,88 Kč od 15. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 600 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 18. 12. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 12 065,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému ve dnech 25. 12. 2017 až 27. 12. 2017 poskytl zdravotní péči. Protože žalovaný nebyl pojištěn v rozsahu poskytnuté péče, byla mu dne [datum] vystavena faktura se splatností 14. 1. 2018. Po datu splatnosti faktury žalobce žalovaného vyzval dopisem k uhrazení dluhu, avšak žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu plyne z čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce poskytl žalovanému ve dnech 25. 12. 2017 až 27. 12. 2017 zdravotní péči. Za tuto zdravotní péči žalobce žalovanému vystavil na základě účtu za ošetření pacienta dne 31. 12. 2017 daňový doklad - fakturu [číslo] na částku 26 065,88 Kč se splatností dne 14. 1. 2018 (Faktura [číslo]; účty za ošetření pacienta). Žalovaný uhradil 14 000 Kč, a tak byl upomínkou [číslo] ze dne 31. 10. 2018 vyzván žalobcem k uhrazení dluhu 12 065,88 Kč (Upomínka ze dne 31. 10. 2018).

6. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 2636 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalovaný neprokázal, že by v době ošetření byl účasten pojištění dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ani nebyl nijak pojištěn, byl proto povinen dle § 2636 odst. 2 o. z. žalobci uhradit náklady spojené se zdravotní péčí, přičemž byla žalovanému vystavena faktura k úhradě za poskytnutou zdravotní péči. Žalovaný porušil svou povinnost a za poskytnutou péči neuhradil ničeho, ani neprokázal, že by v daném období byl pojištění, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobce.

7. Soud má za to, že se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a odměny dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (předžalobní výzva a návrh ve věci samé) po 300 Kč, tj. 600 Kč.

9. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř