28 C 50/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jako opatrovníkem sídlem adresa o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50 000 Kč s úrokem 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 706,76 Kč od [datum] do [datum], a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 397,82 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum], došlou soudu dne [datum], se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba] - článek Vznik rámcové smlouvy. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobcem [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč, viz Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě - Smlouva o poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu [právnická osoba] [příjmení] a.s., bylo mu poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet].

3. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“). Žalobce posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používáme úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který nám klient udělil v Rámcové smlouvě).

4. Žalobce zdůrazňoval, že v souladu s ustálenou judikaturou [název soudu] (např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]) věc spadá do pravomoci soudů České republiky, a to na základě ustanovení článku [anonymizováno] odst. [anonymizováno] písm. [anonymizováno 6 slov] a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

5. Poskytnutí úvěru je službou ve smyslu uvedeného ustanovení (viz rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] ve věci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] proti [anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo] ve spojení s rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] ve věci [anonymizována dvě slova] proti [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo]), přičemž smlouva o úvěru byla uzavřena v České republice, úvěr byl poskytnut v českých korunách na český bankovní účet. Žalobce, coby poskytovatel úvěru, je českou právnickou osobou podnikající na území České republiky a svou činností se nijak nezaměřuje na poskytování služeb mimo území České republiky. Poskytnutí kontokorentního úvěru je tedy službou poskytnutou na území České republiky, žalovaný proto může být na území České republiky žalován.

6. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný naplnil podmínky dle čl. Co považujeme za případ porušení a čl. [příjmení] v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat.

7. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupil žalobce následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne [datum] k zesplatnění kontokorentu, viz zesplatňující dopis - předžalobní výzva ze dne [datum].

8. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 50 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 1 706,76 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne [datum] naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne [datum]. Konkrétně pak (počet dnů prodlení [číslo] x aktuální jistina x aktuální sazba obchodního úroku/100).

9. Následně žalobce neeviduje žádnou další platbu na úhradu kontokorentu ze strany žalovaného.

10. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené [anonymizováno] pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Žalobce požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění.

11. Žalobce požaduje od [datum] smluvní úrok 8,25 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění.

12. O zesplatnění kontokorentu informoval žalobce žalovaného v souladu s Obchodními podmínkami, a to prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne [datum], dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou.

13. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši 50 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 1 706,76 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni [datum]. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni [datum].

14. Žalobce žalovanému v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytl dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však ke splacení nevyužil. Kdyby žalovaný v této lhůtě svůj dluh zaplatil, nepožadoval by žalobce zaplacení smluvního úroku ani zákonného úroku z prodlení ode dne zesplatnění do dne úhrady.

15. Smluvní strany se podpisem Rámcové smlouvy sjednaly, viz [ulice] podmínky čl. Doručování dokumentů, že žalobce zasílá dokumenty na trvalou adresu žalovaného, kdy dokumenty poslané doporučeně jsou doručené okamžikem jejich přijetí, případně pak okamžikem jejich vrácení žalobci.

16. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku 50 000 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] spolu se smluvním úrokem 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení až od [datum], neboť dle interních pravidel poskytuje žalobce žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobce požadoval kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 706,76 Kč za období ode dne [datum] do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do [datum]. Žalobce požadoval od [datum] smluvní úrok 8,25 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění.

17. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl žalovanému dle § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník, protože se žalovanému nepodařilo doručit soudní písemnost na známou adresu v cizině.

18. Opatrovník žalovaného ve vyjádření ze dne [datum] sděloval, nedisponuje stanoviskem žalovaného a dalšími informacemi o skutkových okolnostech, zda např. nebylo od smlouvy o poskytnutí kontokorentu odstoupeno nebo nebyl kontokorent a související příslušenství splacen. Opatrovník proto nebyl schopen rozporovat samotné prodlení žalovaného a další tvrzení žalobce, z opatrnosti však nárok uplatněný v žalobě v plné výši neuznával.

19. Opatrovník se také dále domníval, že smlouva o kontokorentu, resp. dodatek [číslo] k rámcové smlouvě jako spotřebitelská smlouva nemusela být uzavřena platně, kdy žalobce jako věřitel nemusel dostát odborné péče a náležitě nezjistil schopnost žalovaného jako spotřebitele kontokorent vrátit.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je věřitel při poskytnutí úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout úvěr jen v případě, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Nedostojí-li věřitel této povinnosti s odbornou péčí, je stižena smlouva absolutní neplatností.

21. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele dle návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tím, že si opatřil informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalobce použil úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny [anonymizováno] na základě souhlasu, který klient udělil v Rámcové smlouvě.

22. Je otázkou, jaké informace mohl žalobce z takových registrů o žalovaném jako o cizím státním příslušníkovi něco zjistit, kdy žalovaný zřejmě nebude mít na území České republiky bankovní historii (žalovaný neměl bankovní historii ani u žalobce, na běžný účet vedený žalobcem přišly pouze platby ze sběrných surovin). Dle názoru opatrovníka takto získané informace nemusí zobrazovat skutečné příjmy žalovaného a jejich zdroj. Současně na straně druhé takto získané informace nebudou obsahovat ani dluhy žalovaného na území mimo Českou republiku a jeho výdaje a to včetně výdajů na bydlení a dalších běžných výdajů na domácnost.

23. Je na žalobci, aby unesl důkazní břemeno a břemeno tvrzení ohledně existence žalovaných nároků. Dle názoru opatrovníka žalovaného neprokázal však platné uzavření smlouvy o poskytnutí kontokorentu jako smlouvy spotřebitelském úvěru.

24. V dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě - Smlouva o poskytnutí kontokorentu je uveden smluvní úrok ve výši 18,9% p. a.. Z databáze [příjmení] se podává, že smluvní úrok pro kontokorentní úvěry v měsíci [číslo] činí 11,92% p. a.. Opatrovník tímto pokazuje na možnou absolutní neplatnost dodatku podle § 588 o. z., na základě kterého byla uzavřena smlouvy o kontokorentním úvěru v rozporu s dobrými mravy, kdy úrok sjednaný žalobkyní činí téměř dvojnásobek obvyklé úrokové sazby.

25. Žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] k vyjádření opatrovníka sděloval, že provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“), a to následujícím způsobem.

26. Posouzení provedl žalobce na základě informací, které mu klient (žalovaný) sám poskytl v žádosti o úvěr, viz přehled žádostí o úvěr – aplikační data. Osobní údaje ověřuje žalobce proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobci poskytuje sám klient a žalobce je dále dle potřeby ověřuje. Žalobce u každé žádosti o úvěrový produkt vznáší dotaz do Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací, má tak aktuální přehled o úvěrových závazcích žadatele.

27. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl výši svého průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 30.000 Kč. Žalobce při posuzování příjmů vycházel z tvrzení žalovaného, a to vzhledem k nízké výši poskytovaného úvěru.

28. Dále žalobce posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalobce konkrétně používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací. Bankovní registr klientských informací a Nebankovní registr klientských informací jsou zabezpečené databáze údajů o úvěrových vztazích mezi bankami, příp. nebankovními poskytovateli úvěrů, a jejich klienty. Společně sdružují informace od více než šedesáti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, kdy v registrech jsou obsaženy údaje o žádostech o úvěry, čerpání jednotlivých úvěrových produktů, platební morálce aj. Informace v úvěrové zprávě obsažené tedy odrážejí nejpřesnější možný obraz úvěrové historie klienta, a to včetně úvěrů již ukončených.

29. V případě žádosti žalovaného o kontokorent si žalobce tuto úvěrovou zprávu vyžádal dne [datum], přičemž žalovaný v Bankovním registru klientských informací nebyl nalezen.

30. Žalobce dále posuzuje informace z některých společností patřících do skupiny [anonymizováno], a to na základě souhlasu, který žalovaný udělil žalobci v Rámcové smlouvě. Žalobce dále při každé žádosti provádí dotaz do insolvenčního rejstříku, zda není ve věci žadatele vedeno insolvenční řízení.

31. Žalobce také provádí interní posuzování případné exekuční minulosti žadatele, kdy osobní údaje žadatele porovnává s historickými dotazy soudních exekutorů vznesených v rámci součinnosti dle ust. § 33 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

32. Po individuálním posouzení všech informací žalobce rozhodne, zda je klient schopen požadovaný úvěr splácet a zda mu jej poskytne, či nikoliv. V případě žalovaného žalobce neměl důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, proto mu jej poskytl.

33. Žalobce dále zdůrazňoval, že kontokorent je v rámci široké škály poskytovaných bankovních produktů chápán jako úvěr sloužící k překlenutí momentální nepříznivé finanční situace žadatele, kupř. vyrovnání mimořádných výdajů mezi výplatami. Kontokorent je produktem většiny českých bankovních institucí, přičemž všechny jej poskytují za obdobných podmínek. Zpravidla se jedná o nízký úvěrový rámec, žalobce umožňuje sjednat poskytnutí kontokorentu pouze do výše 50.000 Kč.

34. S tímto je spojen také požadavek na rychlost sjednání a poskytnutí tohoto bankovního produktu. Podrobné posuzování podmínek poskytnutí kontokorentu by ve svém důsledku vedlo k dlouhým prodlevám mezi žádostí a samotným poskytnutím kontokorentu, což by znamenalo naprosté popření účelu rychlého překlenutí aktuálních potřeb žadatele.

35. Žalobce upozorňoval na rozsudek švédského [název soudu] sp. zn. [číslo] ve věci [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento rozsudek mj. vykládá směrnici [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru, která dle svého znění uplatňuje plnou harmonizaci evropského práva. Způsob, jakým je tato směrnice aplikována v některém členském státě Evropské Unie, je tak relevantní také pro její aplikaci v jiném členském státě Evropské Unie. 36. [anonymizováno] [název soudu] v této věci vyvodil, že směrnice„ přiznává poskytovateli úvěru prostor pro uvážení, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů“. Toto uvážení se pak může lišit dle okolností, za kterých k uzavření úvěrové smlouvy dochází, nebo také dle částky úvěru. V některých případech tedy poskytovatel může považovat za dostatečné informace sdělené spotřebitelem, v některých případech pak veřejně dostupné informace obsažené v registrech a databázích. Závěrem pak švédský Nejvyšší správní soud uvádí, že při poskytování úvěrů s nízkou úvěrovou angažovaností jsou informace získané pouze na základě databází a registrů považovány za dostatečné a splňují podmínky řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele dle výše uvedené směrnice.

37. Žalobce závěrem uváděl, že je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jeho činnosti podléhají bankovnímu dohledu vykonávanému [anonymizována tři slova]. Z tohoto důvodu je třeba žalobce považovat za subjekt odlišný od těch, proti jejichž excesům znění zákona o spotřebitelském úvěru míří. [příjmení] žalobce splnil svou zákonnou povinnost a úvěruschopnost klienta posoudil s odbornou péčí, zaměstnává žalobce řadu zkušených odborníků, kteří se posuzováním úvěruschopnosti klientů zabývají a jsou schopní vydávat přesné expertní analýzy, což potvrzuje zdravé portfolio poskytnutých nejen neúčelových spotřebitelských úvěrů, ale také spotřebitelských úvěrů určených na bydlení.

38. Zájmem řádného věřitele je zisk z poskytnutí úvěru v podobě úroku dosažený spotřebitelovým řádným splácením. Zájmem věřitele podnikajícího popsaným způsobem není a nemůže být záměr následného vymáhání pohledávek. Vymáhání pohledávek je spojeno s nemalými náklady (např. soudní poplatky, mzdy zaměstnanců, technické vybavení), výraznou časovou náročností a v neposlední řadě také s reputačním rizikem. Posouzení úvěruschopnosti tedy žalobce provádí nejen proto, že je mu tato povinnost uložena zákonem, ale také ve vlastním zájmu. Je v zájmu žalobce, aby poskytoval úvěry pouze těm spotřebitelům, u kterých je zřejmé, že je budou schopni splácet.

39. K vyjádření opatrovníka, že dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě je absolutně neplatný s tím, že smluvní úrok ve výši 18,9 % p. a. je v rozporu s dobrými mravy, sděloval žalobce následující. Žalobce má za to, že uvedené se nezakládá na skutečnosti a kontokorent byl poskytnut za obdobných podmínek, jako byly průměrně na trhu. Žalobce odkazoval na databázi [anonymizováno] – [příjmení] a úrokové sazby aktuální před poskytnutím kontokorentu.

40. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost českých soudů vyplývá z [číslo listu] odst. [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) druhá odrážka, [číslo listu] odst. 2 [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech s přihlédnutím k judikatuře [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] (viz rozsudek [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] ve věci [právnická osoba] proti [jméno] [příjmení] [příjmení], C [číslo]).

41. Rozhodné právo je právo české dle čl. 6 bod 1 písm. a) nařízení [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ([anonymizována dvě slova]), když bydliště žalovaného v době uzavření smlouvy bylo v České republice.

42. Z přehledu žádostí o úvěr – aplikační data bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný podal žádost o kontokorent s požadovaným úvěrovým rámcem 50.000 Kč, která byla schválená 43. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 30.000 Kč.

44. Z obchodních podmínek [právnická osoba] bylo zjištěno, že obsahují podmínky poskytování služeb žalobce.

45. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že celková výše spotřebitelského úvěru 50.000 Kč, podmínky čerpání: přečerpání běžného účtu č. [bankovní účet], celková částka, kterou je třeba zaplatit 59.450 Kč, úroková sazba 18,9 % ročně.

46. Z přehledu plateb kontokorentu k [datum] bylo zjištěno, že datum čerpání kontokorentu [datum], úroková sazba 8,25 %, nesplacený kapitalizovaný úrok ke dni zesplatněn, tj. [datum] a k [datum]: 1.706,76 Kč, celková nesplacená jistina ke dni zesplatnění, tj. [datum] a k [datum]: 50.000 Kč.

47. Z podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne žalovanému zalána předžalobní výzva.

48. Z dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému poskytnut neúčelový kontokorent 50.000 Kč na dobu neurčitou s 3 měsíčním bezúročným obdobím a průběžným splácením na běžný účet č. [bankovní účet], RPSN 20,64 % ročně, celková zaplacená částka 59.449,97 Kč. Pro případ zesplatnění úvěru, bude úvěr úročen aktuálním úrokem 49. Z podmínek pro používání kontokorentu [právnická osoba] bylo zjištěno, že za případ porušení Smlouvy o kontokorentu se pokládá prodlení s úhradou jakéhokoliv závazku žalovanému vůči žalobci a žalobce má poté právo požadovat předčasné splacení kontokorentu.

50. Z Rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že sjednány služby běžný účet č. [bankovní účet], spořící účet č. [bankovní účet] a debetní karta k běžnému účtu.

51. Z mimořádného výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum] ze dne [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek 4.698 Kč, konečný zůstatek 0 Kč, připsáno na účet 55.310,76 Kč, odepsáno z účtu 60.008,76 Kč, limit kontokorentu 50.000 Kč, roční úroková sazba 18,9 %.

52. Z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vyzván k úhradě dluhu 51.706,76 Kč.

53. V řízení z předložených listin vyplynulo, že dne [datum] žalobce s žalovaným uzavřeli Rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly [ulice] podmínky [právnická osoba] (Rámcovou smlouvu [číslo] Obchodními podmínkami [právnická osoba]). Dne [datum] strany zároveň uzavřely Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Žalobce umožnil žalovanému čerpání úvěru na účtu č. [bankovní účet] (výpisem z účtu).

54. Žalovaný byl oprávněn poskytnutý kontokorent na svém účtu průběžně čerpat až do výše 50 000 Kč a zavázal se za něj platit úroky ve výši 18,9 % tak, že úroky byly počítány denně z aktuálně vyčerpané části kontokorentu; výše RPSN dosahovala 20,64 % (dodatkem [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouvou o poskytnutí kontokorentu, Předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný čerpal kontokorent do výše 50 000 Kč dne [datum] (mimořádným výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet]).

55. Vzhledem k tomu, že se žalovaný se splácením dostal do prodlení, žalobce mu kontokorent zablokoval a ke dni [datum] ho prohlásil za okamžitě splatný ([příjmení], mimořádným výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet], zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu). Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 50 000 Kč a kapitalizovaných úroků za období od [datum] do [datum] ve výši 1 706,76 Kč (mimořádným výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet]). Tento dluh žalovaný neuhradil. Bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že k úhradě došlo.

56. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

57. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).

58. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

59. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

60. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

61. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

62. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému možnost čerpat finanční prostředky až do sjednaného limitu ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci za poskytnutí finančních prostředků úrok ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu. Žalobce vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Dle soudu žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud zohlednil, že v řešeném případě se jednalo o kontokorentní úvěr s relativně nízkým úvěrovým rámcem, který z podstaty věci vyžaduje rychlé a pružné sjednání. Z toho důvodu soud shledal jako dostačující, pokud žalobce provedl lustraci žalovaného v příslušných registrech a neprovedl rozsáhlejší šetření stran jeho příjmů a výdajů. Rovněž úroková sazba ve výši 18,9 % ročně a RPSN ve výši 20,64 % byly stanoveny přiměřeným způsobem. Smlouva o spotřebitelském úvěru tedy byla uzavřena platně a žalovaný byl povinen v souladu s jejím ujednáním vrátit žalobci čerpané finanční prostředky spolu se smluvním úrokem a souvisejícími poplatky.

63. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením úvěru a dlužnou částku neuhradil navzdory zaslaným upomínkám. Žalobce proto využil svého práva a prohlásil úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum]. Žalobce doložil, že ke dni podání žaloby činila dlužná jistina 50 000 Kč a kapitalizované úroky 1 706,76 Kč. Ode dne následujícího má žalobce nárok na úhradu smluvního úroku z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

64. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 397,82 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Cestovné zaměstnance žalobce z oddělení [anonymizována dvě slova], které sídlí na adrese [adresa], ul. [ulice a číslo] a zpět na jednání před soudem dne [datum], tj. 2x [anonymizováno] km, celkem [anonymizováno] km, bylo použito osobní silniční motorové vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], průměrná spotřeba paliva 3,9 l na 100 km, vozidlo používá palivo nafta motorová. Dle § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, náleží žalobci za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Při výpočtu cestovného soud vycházel dále z § 189 odst. 1 písm. a), § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., dle které sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel za 1 km jízdy činí 5,20 Kč a z § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., kde výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty činí 44,10 Kč u motorové nafty. Náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu na předmětném vozidle na 1 km představuje částku 1,72 Kč (44,10 Kč x 3,9 l / 100 = 1,72 Kč na km), za [anonymizováno] km tedy 347,42 Kč, spolu s náhradou za užití silničního motorového vozidla na 1 km 5,20 Kč, za [anonymizováno] km tedy 1 050,40 Kč, soud přiznal cestovné ve výši 1.397,82 Kč (5,20 Kč + 1,72 Kč x [anonymizováno] km).

65. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.