28 C 56/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno role v řízení příjmení jméno příjmení bytem adresa žalobkyně proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 35.100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 35.100 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 54.900 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], podanou u [název soudu] dne [datum], domáhal po žalované zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce je vlastník nemovitosti [adresa] v ulici [ulice], [PSČ] [obec]. Žalobce pronajal žalované bytovou jednotku [číslo] v předmětné nemovitosti o velikosti [anonymizováno] v [anonymizováno]. nadzemním podlaží. Žalovaná se zavázala hradit měsíčně dopředu nájemné ve výši 11 000 Kč a částku 3 500 Kč za služby spojené s užíváním bytu. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou ode dne [datum]. Žalovaná dne [datum] uzavřela se žalobcem dohodu, že žalovaná byt vyklidí do dne [datum] s tím, že za každý den prodlení uhradí žalovaná žalobci částku 1 000 Kč. Žalovaná vyklidila byt až na konci června roku 2019. Za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] roku [rok] žalovaná za nezaplacené nájemné a služby dluží žalobci částku 29 000 Kč. Žalobce dále požaduje zaplacení částky 61 000 Kč za 61 dnů prodlení s vyklizením bytu. Žalobce zaslal žalované výzvu dne [datum].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, což vyjádřil v písemném podání ze dne [datum] opatrovník žalované. Opatrovník žalované uvedl, že pokud byl byt užíván i po skončení nájmu, nemůže žalobce požadovat zaplacení zálohových plateb, ale pouze částku odpovídající skutečné spotřebě. Žalobce neprokázal, že žalovaná byt skutečně užívala v měsících [anonymizováno] a [anonymizováno] roku [rok]. V dohodě ze dne [datum] není uvedeno, zda si strany vypořádaly kauci, zda bylo veškeré nájemné uhrazeno, a zda žalobce učinil vyúčtování služeb. Žalobce nedoložil předžalobní výzvu, kterou měl poslat žalované dne [datum].

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce uvedl, že požaduje ekvivalent nájemného. Žalovaná kauci na zajištění náhrady nájemného nikdy nesložila. Žalobce vypočítal přibližnou spotřebu elektřiny ve výši 3 373 Kč měsíčně za [anonymizováno] osob, protože žalovaná v bytě bydlela s manželem a [anonymizována dvě slova]. Záloha ve výši 3 500 Kč měsíčně v sobě obsahuje i plyn, vodné a stočné a internet, skutečné náklady jsou tak vyšší, žalobce přesto požaduje pouze částku 3 500 Kč, která byla uvedena ve smlouvě.

4. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva je uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, předmětem nájmu je bytová jednotka [číslo] o velikosti [anonymizováno] v [anonymizováno] nadzemním podlaží v nemovitosti [adresa] v ulici [ulice], [PSČ] [obec]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou ode dne [datum] [ulice] nájemné bylo sjednáno ve výši 11 000 Kč, vodné a stočné ve výši 1 000 Kč, energie ve výši 1 000 Kč a teplo vč. teplé vody ve výši 1 500 Kč. Nájemné včetně záloh za služby má být hrazeno dopředu měsíčně.

5. Z dohody o ukončení nájmu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce a žalovaná se dohodly na ukončení nájmu ke dni [datum]. Žalovaná měla povinnost vyklidit byt do dne [datum], v případě prodlení s vyklizením bytu má žalovaná hradit 1 000 Kč denně za každý den prodlení.

6. Z podacího lístku ze dne [datum] a odeslané obálky soud zjistil, že žalobce zaslal žalované písemnost, kterou se nepodařilo doručit, protože adresát byl neznámý. V zalepené obálce se nacházela výzva k úhradě částky 20 500 Kč z titulu vystavené směnky vlastní ze dne [datum], která se nevztahuje k projednávané věci.

7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek bydlí na adrese [adresa žalobkyně], na této adrese bydlel i v letech [rok] a [rok], kdy tam potkával žalovanou, svědek bydlí v bytě [číslo] žalovaná bydlela v bytě [číslo]. Poté, co žalovaná opustila byt, byl byt zdevastovaný, svědek poté byt opravoval. Svědek byl původně s obecným zmocněncem žalobce domluven, že bude byt opravovat ode dne [datum], byt však začal opravovat až v [anonymizováno] roku [rok]. Svědek si myslí, že žalovaná v bytě v [anonymizováno] roku [rok] ještě bydlela.

8. Z výzvy žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce zde vyzývá žalovanou k zaplacení částky 29 000 Kč z důvodu dlužného nájemného a částky 61 000 Kč za 61 dnů prodlení s vyklizením bytu.

9. Z faktur [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že se jedná o faktury za internet, které vystavila [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. žalobci, v období od [anonymizováno] roku [rok] do [anonymizováno] roku [rok] ve výši 1 047 Kč.

10. Z přehledu přijatých a odeslaných plateb společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] roku [rok] uhradil částku 40 530 Kč za zemní plyn.

11. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že tento vystavila společnost [právnická osoba], žalobce měl povinnost nahradit nedoplatek za období ode dne [datum] do dne [datum] ve výši 19 178,95 Kč.

12. Z faktury a detailního rozúčtování [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že žalobci za období ode dne [datum] do dne [datum] vznikl přeplatek ve výši 6 309 Kč za zemní plyn.

13. Z faktur [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce za období ode dne [datum] do dne [datum] uhradil na vodném a stočném částku 2 601,60 Kč, za období ode dne [datum] do dne [datum] částku 16 175 Kč a za období ode dne [datum] do dne [datum] částku 12 061 Kč. V roce 2018 žalobce uhradil na vodném a stočném částku 9 945 Kč za období ode dne [datum] do dne [datum], částku 9 945 Kč za období ode dne [datum] do dne [datum] a částku 5 107 Kč za období ode dne [datum] do dne [datum].

14. Z faktur [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že žalobci za období ode dne [datum] do dne [datum] vznikl přeplatek na elektřině ve výši 41 257 Kč, průměrná jednotková cena bez DPH tvořila částku 3,36 Kč/kWh, záloha na příští období byla stanovena ve výši 820 Kč měsíčně. Žalobci za období ode dne [datum] do dne [datum] vznikl nedoplatek na elektřině ve výši 8 559 Kč. Žalobci na dalším odběrném místě za období ode dne [datum] do dne [datum] vznikl nedoplatek na elektřině ve výši 8 278 Kč, na stejném odběrném místě za období ode dne [datum] do dne [datum] vznikl přeplatek na elektřině ve výši 681 Kč.

15. Z účastnické výpovědi žalované bylo zjištěno, že podepsala Dohodu o ukončení nájemního vztahu ze dne [datum].

16. Podle § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

17. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

18. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

20. Nejvyšší soud již za účinnosti předcházející právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013, dále též jen "obč. zák.") dospěl v řadě svých rozhodnutí (srovnej např. rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) k závěru, že užíváním předmětu nájmu je i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu. Od tohoto závěru není důvod se odchýlit ani v poměrech současné právní úpravy (o. z.). 21. [název soudu] také v řadě svých rozhodnutí při výkladu obč. zák. formuloval a odůvodnil závěr, že vyklizení nemovité věci (bytu) v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat - např. odevzdáním klíčů – nestačí ji pouze opustit (srovnej rozsudky [název soudu] ze dne 28.2.2008, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Rovněž za účinnosti současné právní úpravy (o. z.) platí, že řádné vyklizení bytu (nemovitosti) předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli. Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 věta druhá a třetí o. z. (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]); nájemce má pronajímateli odevzdat klíče, přičemž věta třetí stanoví vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (aniž by mu odevzdal klíče).

22. Nepředá-li nájemce při skončení nájmu byt pronajímateli, má pronajímatel až do doby, kdy je mu byt skutečně odevzdán, právo na náhradu za užívání bytu (bývalým) nájemcem ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.). Jde o nárok, který vychází ze skutečnosti, že nájemce, ačkoliv již nájem skončil, pokračuje v užívání bytu (není přitom významné jakým způsobem), pronajímatel s ním nemůže po tuto dobu disponovat a pronajmout ho jinému nájemci, který by platil nájemné. Občanský zákoník úpravou v § 2295 o. z. dává pronajímateli právo požadovat po (bývalém) nájemci úhradu za užívání bytu ve výši naposledy sjednaného nebo soudem stanoveného (§ 2249 o. z.) nájemného, ačkoliv již nájem skončil, a to až do doby, kdy mu (bývalý) nájemce byt předá; jde přitom o nárok, který vyplývá přímo ze zákona. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5.6.2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)

23. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Ze shora citované judikatury dovolacího soudu plyne, že pronajímatel má právo na náhradu za užívání bytu (bývalým) nájemcem ve výši ujednaného nájemného do doby, kdy mu je byt skutečně odevzdán, bez ohledu na to, zda ho nájemce užívá. V den, kdy nájem skončil ([datum]) vznikla žalované povinnost odevzdat byt žalobci. V den, kdy nájem skončil ([datum]) žalovaná byt nevyklidila a žalobci nepředala. Tvrzení žalované, že po skončení nájmu byt již fakticky neužívala, není pro závěr, zda byt vyklidila, významné, neboť po skončení nájmu nepředala žalobci své klíče a ani byt neopustila takovým způsobem, že žalobci muselo být bez jakýchkoli pochybností zřejmé, že v něm již nebydlí, dokonce žalobci ani neoznámila, že byt již vyklidila. Jestliže byt žalobci nepředala odevzdáním klíčů, nebo mu neoznámila, že byt již vyklidila a neužívá ho, nezprostila se svých povinností, které jí jako bývalé nájemkyni bytu vznikly a trvaly až do jeho odevzdání. Žalobce má právo na náhradu za užívání bytu po nájemci, který mu po skončení nájmu byt neodevzdal a nesdělil mu, že v užívání již nepokračuje. Žalovaná mohla předejít vzniku práva žalobce jako pronajímatele na náhradu ve výši ujednaného nájemného jen tím, že by mu byt po skončení nájmu předala. Jelikož tak neučinila, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu za užívání bytu za měsíc [anonymizováno] [rok] v částce 14.500 Kč a za měsíc [anonymizováno] [rok] v částce 14.500 Kč, tj. v celkové výši 29.000 Kč. Pokud se jedná o požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč za každý den prodlení s předáním bytu, tak soud stranami ujednanou smluvní pokutu moderoval na částku 100 Kč denně a přiznal žalobci z tohoto titulu částku ve výši 6.100 Kč za prodlení 61 dnů s předáním bytu po částce 100 Kč denně (a nikoli požadovaných 1.000 Kč denně). Celkem tedy soud přiznal žalobci částku 35.100 Kč a ohledně částky 54.900 Kč žalobu zamítl.

24. O výši příslušenství soud rozhodl s přihlédnutím k § 1968, § 1970 věta první o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum], tedy ode dne podání žaloby k soudu.

25. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.