28 C 62/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobce: ; název žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , ulice republika zastoupený právnická osoba anonymizována dvě slova . sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti; žalovanému: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy I. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] je povinna souhlasit s vydáním [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], barvy [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], které je předmětem soudní úschovy [název soudu] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], společnosti [právnická osoba] II. Žaloba podaná ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] se zamítá. III. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] je povinna zaplatit společnosti [právnická osoba] náhradu nákladů řízení ve výši 22.851,86 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal nahrazení souhlasu žalovaného s vydáním žalobci předmětu úschovy – [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka]. Žalobce dne [datum] uzavřel [anonymizována dvě slova] č. [spisová značka] se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [anonymizováno], [země]. Předmětem smlouvy byl řádný splacený kalendář, který měl být splacen a uzavřen v roce [rok]. Žalobce [anonymizována dvě slova] vypověděl dne [datum] z důvodu podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova], žalovaný k tomu nesplácel svůj závazek řádně. Žalobce dne [datum] podal oznámení o důvodném podezření o spáchání [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], protože žalobce nabyl podezření o nedovoleném prodeji vozidla třetí osobě na základě [anonymizována dvě slova], z nichž vyplývalo, že vlastníkem je [jméno] [příjmení]. [anonymizována dvě slova] v [země] a [země] bylo zjištěno, že bez vědomí žalobce bylo vozidlo v [země] odhlášeno, ode dne [datum] do dne [datum] bylo přihlášeno na území [země] a poté prodáno do [země]. Dne [datum] bylo vozidlo registrováno v [země] na nového vlastníka – žalovaného. Dne [datum] bylo vozidlo vyhlášeno [anonymizováno] policií jako hledané, dne [datum] bylo vypátráno a zajištěno [stát. instituce]. Žalovaný kupoval vozidlo v době, kdy nebylo vyhlášeno pátrání, vozidlo však stále bylo vázáno leasingovou smlouvou, která by v důkladném prověření původu vozidla musela být patrná.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Žalovaný uvedl, že sám podal žalobu o nahrazení souhlasu s vydáním [anonymizována dvě slova] – [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný nesouhlasí, aby byl předmět úschovy vydán žalobci. Žalovaný nabyl vozidlo do svého výlučného vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba] za obvyklou kupní cenu ve výši 1 694 000 Kč. Žalovaný vozidlo před zakoupením prověřil v systému [anonymizováno], kdy bylo vyhodnoceno jako vozidlo bez právních vad. Žalobce si ověřil i z původního technického průkazu z [země], že nedošlo k žádnému omezení práv k vozidlu, dále si ověřil i celou historii vozu, a to i ze záznamů vedených [právnická osoba]. Žalovaný tak byl v dobré víře v původ a bezvadný stav vozidla. Dne [datum] bylo vozidlo zajištěno [stát. instituce], žalovaný dne [datum] uplatnil nárok na předběžně zajištěnou věc, dne [datum] bylo žalovanému doručeno rozhodnutí [stát. instituce], kterým došlo k uložení vozidla do [anonymizováno] soudu. Žalovaný dne [datum] podal u zdejšího soudu žádost o vydání [anonymizována dvě slova]. Na společnost [právnická osoba] nelze hledět jako na neoprávněného vlastníka, vozidlo bylo jako [anonymizováno] vedeno až dne [datum], dosud nebylo ve věci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pravomocně rozhodnuto. I kdyby byla společnost [právnická osoba] neoprávněným vlastníkem, žalovaný byl v dobré víře v oprávnění strany převést vlastnické právo k vozidlu z důvodu držby vozidla společností [právnická osoba], vozidlo bylo prodáváno za obvyklou cenu, strana prodávající disponovala veškerými doklady k vozidlu v originálech, žalovaný ověřil historii i právní stav vozidla, vozidlo nebylo vedeno v žádné databázi jako vozidlo s právní vadou. Vozidlo nebylo zapsáno v registru jako vozidlo patřící [anonymizována dvě slova]. Žalovaný nepochyboval o pravosti dokladů předložených prodávajícím.

3. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v [země], žalovaný je právnickou osobou se sídlem v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána v souladu s [ustanovení pr. předpisu], o mezinárodním právu soukromém, a [ustanovení pr. předpisu], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), protože řízení o [anonymizováno] probíhá u [název soudu].

4. Žalobce podáním ze dne [datum] žádal o sloučení sp. zn. [spisová značka], kde se žalovaný žalobou ze dne [datum] domáhá nahrazení souhlasu žalobce s vydáním žalovanému [anonymizována dvě slova] – [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], a sp. zn. [spisová značka], protože se dle jeho uvážení jedná o stejnou věc. Soud rozhodl o spojení řízení ke společnému projednání usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum].

5. Ze smlouvy o [anonymizována dvě slova] č. [spisová značka] soud zjistil, že smlouva je uzavřena mezi žalobcem jako poskytovatelem a [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] jako uživatelem, předmětem smlouvy je [značka automobilu] [anonymizováno] Smlouva byla uzavřena na dobu 60 měsíců, uživatel se zavázal platit žalobci částku [částka] měsíčně.

6. Z národního soudního rejstříku soud zjistil, že žalobce je v [země] registrován jako akciová společnost.

7. Z oznámení o důvodném podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že toto oznámení podal žalobce na pana [jméno] [příjmení] z důvodu podezření na spáchání trestného činu spočívajícího v prodeji vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], [anonymizována dvě slova] k vozidlu a přivlastnění si vozidla a nakládání s ním jako s vlastním. Žalobce dále žádal, aby bylo zjištěno, kde se předmětné vozidlo nachází.

8. Z oznámení na [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo žalobcem podáno oznámení o přivlastnění vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], ke kterému došlo dne [datum] [jméno] [příjmení], žalobci vznikla škoda ve výši [částka].

9. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] o uložení vozidla do [anonymizováno] soudu soud zjistil, že [stát. instituce] rozhodla o uložení vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] do [anonymizováno] [název soudu], protože dané vozidlo bylo dne [datum] vyhlášeno polskou stranou jako vozidlo hledané z důvodu podezření na [anonymizováno], vozidlo bylo do dne [datum] registrováno na žalobce v [země], dne [datum] bylo registrováno v [země] na osobu [jméno] [příjmení], dne [datum] bylo vozidlo registrováno v [země]. Dne [datum] bylo v [země] vyhlášeno pátrání po vozidlu, dne [datum] bylo vozidlo vypátráno a zajištěno. Žalobce i žalovaný podali žádost o vydání vozidla.

10. Ze sdělení [anonymizována tři slova] o zahájení úkonů trestního řízení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci jako oznamovateli bylo sděleno, že byly zahájeny úkony trestního řízení pod sp. zn. [číslo] [číslo] [rok] vztahující se k vozidlu [anonymizováno], řada [anonymizováno].

11. Z technického registračního průkazu vozidla soud zjistil, že vozidlo bylo registrováno v [země] na žalobce.

12. Z výpovědi smlouvy o [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vypověděl [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] smlouvu o [anonymizována dvě slova], jejímž předmětem bylo vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], z důvodu podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova]. Výpověď smlouvy nabyla účinnosti dne [datum]. Žalobce současně žádal o vydání předmětného vozidla.

13. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že tato smlouva byl uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, předmětem koupě byl [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], kupní cena byla sjednána ve výši 1 694 000 Kč.

14. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavila společnost [právnická osoba], faktura je ve výši 1 694 000 Kč, odběratelem je žalovaný.

15. Z výpisu ze systému [anonymizováno] ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] soud zjistil, že žalovaný prověřil [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], vozidlo nebylo hlášeno jako [anonymizováno], bylo registrováno v [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována dvě slova] roku [rok] bylo uvedeno k prodeji, v [anonymizováno] roku [rok] bylo poškozeno, v [anonymizováno] roku [rok] bylo v [země] kontrolováno, nebylo zjištěno žádné omezení vozidla.

16. Z osvědčení o registraci vozidla soud zjistil, že vozidlo [anonymizována tři slova], [příjmení]: [anonymizováno] [registrační značka] bylo v [země] registrováno na žalovaného.

17. Z technického průkazu z [země] soud zjistil, že vozidlo [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] bylo registrováno na osobu [jméno] [příjmení].

18. Z databáze [anonymizováno] – vozidlo ze dne [datum] soud zjistil, že vozidlo [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] bylo v této databázi vedeno, vady nevykazovalo.

19. Z uplatnění nároku na předběžně zajištěnou věc ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uplatnil nárok na vydání [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] u [stát. instituce].

20. Z žádosti o vydání [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uplatnil nárok na vydání [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] u [název soudu].

21. Z přípisu zdejšího soudu ze dne [datum] (omylem uvedeno [datum rozhodnutí]) sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce i žalovaný byli ve věci [anonymizována dvě slova] [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] poučeni, že mají možnost podat žalobu o nahrazení souhlasu s [anonymizována dvě slova] u zdejšího soudu.

22. Z registru vozidel soud zjistil, že jako vlastník vozidla [registrační značka] je s platností od dne [datum] registrován žalovaný.

23. Z čestného prohlášení jednatele [právnická osoba] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a faktur vydaných společností [právnická osoba] soud zjistil, společnost [právnická osoba] podniká v oboru [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova].

24. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce dne [datum] uzavřel [anonymizována dvě slova] č. [spisová značka] se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] na [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno]. Žalobce [anonymizována dvě slova] vypověděl dne [datum] z důvodu podezření ze spáchání trestného činu. Žalobce dne [datum] podal oznámení o důvodném podezření o spáchání [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], protože žalobce nabyl podezření o nedovoleném prodeji vozidla třetí osobě na základě [anonymizována dvě slova], z nichž vyplývalo, že vlastníkem je [jméno] [příjmení]. Bez vědomí žalobce bylo vozidlo v [země] odhlášeno, ode dne [datum] do dne [datum] bylo přihlášeno na území [země] na [jméno] [příjmení] a poté prodáno do [země]. Dne [datum] bylo vozidlo registrováno v [země] na nového vlastníka – žalovaného. Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], kupní cena byla sjednána ve výši 1 694 000 Kč. Dne [datum] bylo vozidlo vyhlášeno [anonymizována dvě slova] jako hledané, dne [datum] bylo vozidlo vypátráno a zajištěno [stát. instituce]. Protože o automobil projevili zájem oba účastníci, bylo vozidlo uloženo do [anonymizována dvě slova].

25. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

26. Podle § 1109 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku.

27. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 28. [název soudu] se k otázce dobré víry v poměrech právní úpravy [účinnost] obecně vyjádřil v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž citoval závěry odborné literatury, podle kterých je dobrá víra stavem, kdy jednající neví o určitých právně významných nedostatcích souvisejících s jeho jednáním, a ani o nich vědět nemohl. Nejde jenom o vnitřní stav mysli jednajícího, který o určitých skutečnostech neví, neboť tím by mohl být chráněn i někdo, kdo si počínal nedbale, což není smyslem principu ochrany dobré víry. Jde o situaci, kdy jednající nejen neví, ale ani vzhledem k okolnostem o nedostatcích vědět nemohl. Tohoto objektivního měřítka, jež je mj. jedním z řady projevů principu poctivosti, se dovolává § 4 odst. 2 o. z. Zda jednající mohl či nemohl o nedostatcích souvisejících s jeho jednáním vědět, se posoudí podle toho, zda by o nich mohla nebo nemohla vědět osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Touto„ modelovou“ osobou je nutno zásadně rozumět podle § 4 odst. 1 o. z. osobu průměrného rozumu, která si počíná s běžnou péčí a opatrností. Je-li z tohoto pohledu nevědomost jednajícího omluvitelná, lze jej považovat za dobrověrného“ (srov. [příjmení], P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). 1. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 83; či obdobně [příjmení], F., [příjmení], P. a kol. Občanský zákoník. Velký komentář. [obec]: Leges, 2013, svazek I., s. 137.). V citovaném rozsudku dovolací soud dále dodal, že ustanovení § 7 o. z. vyjadřuje vyvratitelnou domněnku jednání v dobré víře. Účastník, který se brání právním důsledkům, které zákon váže na jednání v dobré víře, je povinen tvrdit a prokázat skutečnosti, vylučující objektivně posuzovanou dobrou víru protistrany. Hodnocení důkazů pak směřuje ke zjištění skutkového stavu, tedy okolností, na které lze vázat úsudek o existenci dobré víry; to, zda někdo jednal v dobré víře či nikoliv, je již posouzením právním; soud zváží, zda zjištěné skutečnosti dobrou víru v dané věci objektivně vylučují.

29. Judikatura [název soudu] týkající se otázky dobré víry je dále ustálena v závěru, že při posouzení věci je třeba přihlédnout ke všem relevantním okolnostem případu, rozhodnutí je v zásadě na úvaze soudu, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. [anonymizována dvě slova] přezkoumá otázku existence dobré víry jen v případě, kdyby [anonymizováno] soudu v nalézacím řízení byly zjevně nepřiměřené (srov. například usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

30. Výše citované obecné závěry lze přitom bezpochyby vztáhnout též na posouzení otázky dobré víry ve smyslu § 1109 písm. b) o. z. (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])

31. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Žalobce byl vlastníkem [anonymizováno] [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], vozidlo mu bylo [anonymizováno]. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] kupní smlouvu dle § 2079 odst. 1 o. z., předmětem koupě byl [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] [právnická osoba] podniká v oblasti [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova], žalovaný tedy koupil [anonymizováno] v rámci běžného obchodního styku a byl v dobré víře v oprávnění druhé strany vozidlo převést, protože automobil byl prodáván za obvyklou cenu, nebyl po prověření hlášen jako [anonymizováno] a ani [anonymizována dvě slova] z [země] nevykazoval žádné vady, žalovaný se stal vlastníkem [anonymizováno] [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] dle § 1109 písm. b) o. z.

32. Soud proto rozhodl tak, že žalobce je povinen vyslovit souhlas s vydáním [anonymizována dvě slova] – [značka automobilu] [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] – žalovanému.

33. Podle § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, částka 35 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech: b) žalob na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání, jehož předmět je penězi neocenitelný.

34. Na roveň toho, že předmětem řízení je věc penězi neocenitelná, lze postavit jen situaci, kdy věc penězi jinak ocenitelná nebyla v řízení oceněna a její hodnota nevyšla v řízení ani jinak najevo, ani nebyla účastníky pokládána (v konkrétní výši) za nespornou. S přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení by totiž bylo vyloučeno, aby tam, kde účastníci nebyli sami schopni hodnověrně doložit hodnotu věci penězi ocenitelné coby věci, která byla předmětem určovacího sporu, soud prováděl z vlastní iniciativy [anonymizováno] šetření ke zjištění hodnoty předmětu sporu jen pro účely rozhodnutí o nákladech řízení. Viz důvody usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ([anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])

35. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch – tj. žalovanému, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl – tj. žalobci. S ohledem na nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], který byl vyhlášen dnem [datum] pod [číslo] 2013 Sb. soud náklady řízení určoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Soud přiznal žalovanému odměnu za 6 úkonů právní služby po 2.500 Kč z tarifní hodnoty 35.000 Kč, když předmětem řízení je nahrazení souhlasu s vydáním věci ze soudní úschovy, nikoli hodnota samotné věci, přičemž kupní cena, za niž žalovaný nabyl věc (automobil) s časovým odstupem, nemusí odpovídat tržní hodnotě a tržní cena věci ke dni zahájení úkonů právní služby nebyla v řízení spolehlivě zjištěna kupř. znaleckým posudkem (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a to podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, za převzetí a přípravu zastoupení dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), uplatnění nároku na předběžně zajištěnou věc dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis žádosti o vydání předmětu úschovy ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis žaloby sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), vyjádření k žalobě ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT), tj. 15.000 Kč. Režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, za 6 úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), uplatnění nároku na předběžně zajištěnou věc dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis žádosti o vydání předmětu úschovy ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), sepis žaloby sp. zn. 6 C 86/2023 ze dne 9.3.2023 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), vyjádření k žalobě ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) po 300 Kč, tj. 1.800 Kč Soudní poplatek za žalobu ve výši 750 Kč dle položky 14 bod 1 písm. c) Sazebníku, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Cestovné právního zástupce žalovaného za cestu z [obec], [ulice a číslo] do [obec a číslo], ul. [ulice a číslo] a zpět na jednání před soudem dne [datum], tj. [anonymizována dvě slova] km, celkem 130 km, bylo použito osobní silniční motorové vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka], průměrná spotřeba paliva [anonymizováno] l na 100 km, vozidlo používá palivo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Dle § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, náleží zástupci žalobce za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Při výpočtu cestovného soud vycházel dále z § 189 odst. 1 písm. a), § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., dle které sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel za 1 km jízdy činí 5,60 Kč a z § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce, § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb., kde výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty činí 38,20 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů. Náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu na předmětném vozidle na 1 km představuje částku [anonymizováno], [částka] ([částka] x [anonymizováno] l / 100 = [anonymizováno], [částka] na km), za [anonymizováno] km tedy [anonymizováno], [částka], spolu s náhradou za užití silničního motorového vozidla na 1 km [částka], za [anonymizováno] km tedy [částka], cestovné dne [datum] ve výši [částka] ([částka] + [anonymizováno], [částka] x [anonymizováno] km). Celkem cestovné [částka]. Náhrada za promeškaný čas dne [datum] za 4 půlhodiny dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, ve výši 400 Kč. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, z částky 18.266 Kč za 4 úkony a 4 paušály ve výši 3.835,86 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného ve výši 22.851,86 Kč soud s ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal na zákonné platební místo k rukám zástupce žalovaného a lhůtu k plnění stanovil jako obecnou pariční v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.