28 C 77/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr Mgr Jakubem Schlitterem Ph.D. ve věci žalobkyně; právnická osoba , IČO , sídlem adresa , obec a číslo , zastoupena advokátem titul . jméno příjmení , sídlem adresa , obec a číslo - část obce proti; žalované; celé jméno žalované , datum narození , sídlem adresa , obec a číslo o 5 168,62 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč a částku 1168,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 168,62 Kč. Žaloba byla odůvodněna zejména tím, že účastnice uzavřely smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikaci dne 1. 6. 2013 smlouvu [číslo] na jejímž základě žalobkyně zapůjčila žalované přijímající zařízení. Jednalo se o zařízení: [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno 6 slov]. Z důvodu nehrazení cen za poskytnuté služby, žalobkyně jednostranně smluvní vztah ukončil. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nevrátila celkem 2 zařízení, nároku žalobkyně zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč. Rovněž žalobkyně požaduje poplatek za odpojení ve výši 500 Kč a poplatky za pronájem zapůjčených zařízení. Žalovaná nehradila včas vystavená vyúčtování, konkrétně [číslo] splatné dne 5. 8. 2018 na částku 226,57 Kč, [číslo] splatné dne 5. 9. 2018 na částku 193 Kč, [číslo] splatné dne 5. 10. 2018 na částku 193 Kč, [číslo] splatné dne 5. 11. 2018 na částku 193 Kč a [číslo] splatné dne 20. 11. 2018 na částku 363,05 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná není občankou ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU č. 1215/2012.

4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Soud vzal za prokázané, dne 30. 5. 2013 a 7. 6. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] [země] (smlouvou). Dále má soud za prokázané, že žalované byla poskytnuta zařízení, a to [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno 6 slov] (zakázkovým listem).

6. Ze smlouvy ve spojení s Všeobecnými podmínkami bylo zjištěno, že žalovaná byla na vlastní náklady povinna doplňková zařízení vrátit do 7 respektive 14 dnů od ukončení smlouvy, přičemž pro případ porušení této povinnosti byla sjednána jednorázová smluvní pokuta za každé nevrácené zařízení ve výši 2 000 Kč (smlouvou, všeobecnými obchodními podmínkami). Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla žalobkyni povinna hradit nájem za pronajatá zařízení (fakturami). Žalobkyně odstoupila od smlouvy a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě nedoplatku a vrácení zařízení, a pro případ, že je nevrátí, byla vyzvána k zaplacení smluvní pokuty za nevrácená zařízení dopisem ze dne 6. 12. 2018 (dopisem). Žalovaná byla před podáním žaloby opětovně vyzvána k úhradě dlužných částek (předžalobní upomínkou (příkaz k úhradě pohledávky) vč. podacího archu).

7. Po právní stránce soud posoudil shora zjištěný skutkový stav následovně. Účastníci uzavřeli innominátní smlouvu dle ust. § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. z.“), což vyplývá ze záhlaví smlouvy, byť žalovaný je v postavení spotřebitele a smlouvu uzavřel jako fyzická osoba, a dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaný podpisem smlouvy souhlasil s obsahem všeobecných podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. K ukončení smlouvy došlo odstoupením žalobkyně pro neplacení ve smyslu ust. § 349 obch. z. ve spojení s ust. [číslo listu] [číslo] [anonymizováno]. Druhou smlouvu soud posoudil shora zjištěný skutkový stav následovně. Účastnice uzavřely innominátní smlouvu dle ust. 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaná podpisem smlouvy souhlasila s obsahem všeobecných podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. K ukončení smlouvy došlo odstoupením žalobkyně pro neplacení ve smyslu ust. § 2001 o. z. ve spojení s ust. [číslo listu] [číslo] [anonymizováno]. Podle § 1799 o. z. doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát.

8. Žalovaná podpisem smlouvy souhlasila s obsahem všeobecných podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. Smlouva o poskytování služeb obsahuje v části před podpisy prohlášení, mj. o tom, že se žalovaná zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajímateli zařízení včas a v pořádku. Žalovaná netvrdila a ani neprokazovala zaplacení uplatněné částky, ani vrácení uvedených zařízení, rovněž nenavrhla snížení pokuty. Ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu dle čl. 7 odst. 6 soud shledal v souladu s citovaným hmotným právem, přičemž odkaz na ceník je nepřímým odkazem, který je dle názoru soudu přípustný. Protože soud uzavřel, že žalovaná řádně a včas nevrátila zařízení v žalobě označená, a ani na výzvu k zaplacení smluvní pokuty nereagovala, vyhověl návrhu na zaplacení smluvní pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. Dále soud shledal, že v rámci předmětné innominátní smlouvy byl upraven nájem věcí movitých s tím, že žalovaná nájem řádně a včas nehradila. Nárok žalobkyně na úhradu sjednaných částek nájmu za období, kdy byla zařízení prokazatelně v držení žalované, je po právu, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 168,62 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

11. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.