34 C 10/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 2 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná pohledávka jí byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba (dále jen anonymizováno), s tím, že anonymizováno uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo anonymizováno na základě této smlouvy poskytla žalované přijímající zařízení – modem Technicolor anonymizována čtyři slova č. anonymizováno, které žalovaný dne datum převzal. Žalovaný opakovaně porušoval smluvní povinnosti tím, že nehradil ceny za poskytnuté služby, a proto anonymizováno v souladu se smlouvou dopisem ze dne datum od smlouvy odstoupila. Žalovaný byl dle smlouvy povinen přijímací zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě přijímající zařízení nevrátil, byl povinen uhradit anonymizováno smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, avšak bez odezvy. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s peněžitým plněním žalobkyni do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podáním ze dne datum a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil tento skutkový závěr: Dne datum byla mezi právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ VOP“). V rámci smlouvy bylo žalovanému dne datum poskytnuto přijímací zařízení – modem anonymizováno 5 slov dopisem ze dne datum od smlouvy odstoupila, a vyzvala žalovaného k vrácení přijímajícího zařízení do 7 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaný byl dle smlouvy povinen pronajaté přijímající zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy (čl. 7), přičemž pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta dle ceníku (čl. 7), ve výši 2 000 Kč za každé včas a řádně nevrácené přijímající zařízení. Povinnost hradit smluvní pokutu je citována i ve smlouvě, kde pod textem formuláře pod písmenem f), účastník prohlašuje, že byl seznámen s možností, že v případě, že přijímací zařízení nevrátí včas a v pořádku, je UPC oprávněna požadovat úhradu smluvní pokuty, výše smluvní pokuty není výslovně uvedena, je určena jen odkazem na ceník. Pohledávka ze smluvní pokuty (a další neuhrazené pohledávky žalované ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací) byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne datum a ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě nezaplaceného dluhu, avšak žalovaný smluvní pokutu žalobkyni neuhradil.

5. Dle ust. § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.):„ Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.“ 6. Dle ust. § 544 odst. 1 a 2 obč. zák.:„ (1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. (2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.“ 7. Dle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ 8. Po právní stránce soud posoudil shora zjištěný skutkový stav takto: anonymizováno společnost a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., v rámci níž uzavřely i smlouvu o nájmu přijímajícího zařízení (modemu) dle ust. § 663 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nevrácením pronajatého přijímacího zařízení žalovaným ve lhůtě stanovené smlouvou vzniklo anonymizováno dle ust. § 544 odst. 1 a 2 obč. zák. právo na zaplacení smluvní pokuty ve sjednané výši 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek bylo právo na zaplacení smluvní pokuty převedeno dle ust. § 1879 a násl. obč. zák., na žalobkyni. Jelikož žalovaný žalobkyni vyúčtovanou smluvní pokutu neuhradil, soud důvodné žalobě vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně (9 C 76/2021, 18 C 20/2021, 5 C 430/2020 a další), kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužná období či čísla smluv a osoby žalovaných, ovšem jinak se jejich text nemění. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.